10 otázek pro Svobodné zastupitele: Tomáš Štampach

10 otázek pro Svobodné zastupitele: Tomáš Štampach

1. Co vás při práci v zastupitelstvu překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?

Praha 3 je největší obcí, ve které mají Svobodní své zastupitele, vyjma mě ještě i kolegu Mojmíra Mikuláše. Vzhledem k tomu, že Praha 3 má přes 70 tisíc obyvatel, miliardový rozpočet, nejedná se tak o komunální politiku „v pravém slova smyslu“. Zasedání zastupitelstva se svým charakterem spíše blíží krajské či parlamentní úrovni a jejich průběh je vždy značně bouřlivý.

Překvapení hlavně v prvním roce číhala na každém kroku. Člověk do té doby neznalý politické praxe se musel řádně seznámit např. s jednacím řádem zastupitelstva či samotným hlasovacím zařízením. Ze stran zastupitelů mě pak překvapovalo časté zneužívání technických a faktických poznámek v průběhu jednání zastupitelstva.

2. Někdo říká, že vzhledem k politické filozofii Svobodných je komunální politika nevhodná pro náš program, protože kvůli velkému přerozdělování nelze prosazovat čistý svobodný program. Co si o tom myslíte?

Komunální politika je především přerozdělování peněz, tedy to, na což naše filozofie není stavěná. Ale i na této úrovni lze velice dobře upozorňovat na nešvary typu přidělování a čerpání dotací a naopak prosazovat efektivní vynakládání finančních prostředků za správu veřejného prostoru. Je třeba si i uvědomit, že komunální politika je politika na té nejnižší úrovni, tudíž politik je zde nejblíže lidem a ti místní, sousedé, ho mají pod pečlivým drobnohledem. Pokud se tedy Svobodní dobře zapíší do povědomí lidí na lokální úrovni, lze předpokládat jejich úspěch i v krajských či parlamentních volbách. Z tohoto pohledu je tak komunální politika nesmírně důležitá pro rozvoj a budoucí úspěch Svobodných.

3. Jak se dají přesvědčit voliči, že není třeba utrácet veřejné peníze za něco, co si ovšem obyvatelé té které obce vlastně přejí (obecní koupaliště, galerii, kavárny…apod.)?

Většinou jediným racionálním argumentem se stane pohled do „pokladny“ obce. Jak to tak bývá, kasa zeje prázdnotou a je třeba opravit místní komunikaci, udělat nástavbu základní školy, opravit dům pro seniory atd. Voliči, obyvatelé dané obce, toto také vidí a velice dobře si uvědomují priority, kterými je právě místní komunikace a škola. A kvůli bazénu většina nenechá zadlužit obec, radši se budou jezdit koupat do vedlejší obce.

4. Dá se na práci v zastupitelstvu nějak připravit? Čemu by se měl kandidát ještě před kampaní věnovat?

Nejlepší přípravou je pravidelná účast na jednání zastupitelstva a daných výborů a komisí. Nejdůležitějším bodem před startem samotné kampaně je mít neustále oči otevřené a naslouchat obyvatelům. Občan musí mít pocit, že se někdo o jeho názory zajímá (a ideálně se je snaží i řešit) v průběhu celého volebního období. K danému člověku si pak tento volič vybuduje důvěru. Pokud se však kandidát objeví až v průběhu volební kampaně, těžko může pomýšlet na úspěch. Myslet si, že stačí rozdat pár letáků na náměstí a roznést volební noviny do schránek, je velice naivní.

5. Jaký by podle vás měl být ideální kandidát do komunálních voleb? Jaké vlastnosti, znalosti, schopnosti by měl mít?

Mělo by se jednat o důvěryhodnou osobnost, která je známa svým vztahem k místní problematice a těší se všeobecnému respektu. Z vlastností bych zmínil zdravou sebevědomost, cílevědomost, ale zároveň i pokoru. Znalosti pak v závislosti na velikosti obce, je přeci jenom rozdíl, zda dotyčný kandiduje v obci se stovkou obyvatel či naopak ve stotisícovém městě. A ze schopností bych vypíchl především způsob vedení komunikace.

6. Co fungovalo ve vaší komunální kampani, co se vám osvědčilo?

V rámci kampaně se nám osvědčila intenzivní kontaktní kampaň. S kolegou Mojmírem Mikulášem jsme se však již dva roky před kampaní aktivně věnovali lokální problematice, dávali o sobě vědět obyvatelům např. prostřednictvím článků. Připravovali jsme se tak dopředu na komunální volby a snažili se tomu podřídit svůj úspěch. Kupodivu velice úspěšnou se stala i naše „hříčka“ v programu. Jelikož komunální volby probíhaly necelý půl rok od úspěšných „eurovoleb“, bylo naším cílem na toto v programu navázat. Do programu jsme tak na závěr uvedli, že chceme radnici bez vlající „vlajky EU“. Bylo to něco, co nikdo jiný neměl, občany to zaujalo a stalo se to i takovým pojítkem „jo, tak vy jste od toho Macha, ten je mi sympatický, tak já vám to tam hodím“.

7. A co naopak ve volební kampani nezabralo nebo nemělo očekáváný efekt?

Na Praze 3 se konala debata kandidátů na starostu, tj. lídrů relevantních kandidujících subjektů. Ač jsem přípravě na tuto debatu věnoval dostatek času, tak takto strávený čas se neukázal jako efektivní. Na debatě byly v hlediště zastoupeny především „fankluby“ daných kandidátů, „řadové občany“ by člověk spočítal na prstech jedné ruky vysloužilého dřevorubce.

8. Existují témata, která bezpečně v komunální kampani zabírají, a naopak témata, kterým je třeba se vyhnout, protože prostě občany ve vztahu k obci nezajímají?

Dle mých poznatků vždy zabírají témata týkající se mateřských a základních škol, popřípadě dětských hřišť. Vlastní děti jsou pro nás všechny tím nejdůležitějším a jejich rozvoj a budoucnost nás tak zajímá nejvíce. Důležité body programu musí zaujímat i dopravní obslužnost, kvalitní infrastruktura a čistota ve veřejném prostoru. Ve volební kampani bych doporučoval se vyhnout slovům o krácení dotací místním spolkům.

9. Drtivou většinu volebního období jste byl v opozici. Jak může zastupitel, který není ve vládnoucí koalici, něco prosadit, ovlivnit?

Velice těžko. Práce v opozici je tak do jisté míry až demotivující. Některé nápady a náměty se však dají podsouvat v rámci jednání odborných výborů a komisí, zde je tedy šance občas něco prosadit a změnit. Na samotném jednání zastupitelstva se již povětšinou nic změnit nedá. To je ve značné míře jen „divadlo“ pro veřejnost.

10. A podařilo se něco prosadit vám?

V Praze 3 se nám po vzoru Chrudimi podařilo navrhnout a prosadit zveřejňování podkladů k jednání zastupitelstva na internetu. Občané si tak týden před zasedáním zastupitelstva můžou stáhnout a prohlédnout projednávané materiály a v případě zájmu fundovaně vystoupit v rozpravě. Byl to krok v posílení otevřenosti a transparentnosti radnice.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31