10 otázek pro Svobodné zastupitele: Michal Krejčí

10 otázek pro Svobodné zastupitele: Michal Krejčí

1. Co vás při práci v zastupitelstvu překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?

Příjemně asi nic, poněkud nepříjemně mě překvapilo přidávání nebo doplňování jednotlivých bodů k jednání na poslední chvíli.

2. Někdo říká, že vzhledem k politické filozofii Svobodných je komunální politika nevhodná pro náš program, protože kvůli velkému přerozdělování nelze prosazovat čistý svobodný program. Co si o tom myslíte?

Ano, principy Svobodných nelze příliš aplikovat na komunální úrovni. Ideálním řešením by bylo například rozdělení daně z příjmu na centrální a lokální část, kdy by o výši lokální části rozhodovalo zastupitelstvo. Což je ovšem úkol pro vládu a parlament. V současné době má město jasně daný příjem a rozdělování nemandatorních výdajů probíhá metodou „z cizího krev neteče“. Dalším problémem je samozřejmě nastavení různých dotačních titulů, kdy se neinvestuje do věcí nejpotřebnějších, ale do těch, na které se sežene dotační program.

3. Jak se dají přesvědčit voliči, že není třeba utrácet veřejné peníze za něco, co si ovšem obyvatelé té které obce vlastně přejí (obecní koupaliště, galerii, kavárny…apod.)?

Důkladnou ekonomickou analýzou. U mnoha akcí občané vidí jen tu část investiční, kdy se seženou dotace a daná věc se pořídí. Údržba a provoz už se řeší méně, ale pro rozpočet města to jsou dlouhodobě značné náklady. Nicméně pokud si něco takového občané i přes jasně řečené dlouhodobé náklady přejí a zvolí zastupitele, kteří takovou investici mají v programu, nevidím problém v tom, aby daná zařízení byla v obci vybudována a obcí provozována, pokud je tam již na tržním principu neprovozuje někdo jiný. Je také nutno vidět tuto problematiku odlišně ve velkých a v malých obcích. Například i v souvislosti s dalšími regulacemi jako EET se nelze divit, že vybrané aktivity provozuje přímo obec.

 

4. Dá se na práci v zastupitelstvu nějak připravit? Čemu by se měl kandidát ještě před kampaní věnovat?

Sledovat celkově dění v obci, sledovat činnost zastupitelstva a zjišťovat si informace k probíraným tématům z různých zdrojů. Tedy vlastně s menší intenzitou to samé, co bude dělat jako zastupitel.

5. Jaký by podle vás měl být ideální kandidát do komunálních voleb? Jaké vlastnosti, znalosti, schopnosti by měl mít?

Na malé obci jako u nás by ideálně měl býti doktorem nebo učitelem. V mnoha případech je to ke zvolení naprosto dostatečná vlastnost. Jinak je potřeba, aby byl kandidát alespoň trochu v obci známý, zapojený do činnosti nějakého spolku, sportovního klubu nebo třeba kapely. Zároveň je dobré, když se alespoň orientačně zvládá pohybovat mezi paragrafy a je schopen poradit nebo správně nasměrovat spoluobčany, kteří se na něj obrátí se svým problémem. Bohužel můžete být sebelepší kandidát se skvělým programem, ale na menší obci se v první řadě volí podle známosti.

6. Co fungovalo ve vaší komunální kampani, co se vám osvědčilo?

Pro upozornění, že ve volbách jsme i my, jsme po městě měli několik plachet, v městském zpravodaji reklamu a do schránek jsme roznášeli letáky. Osobně si myslím, že největší díl na úspěchu ale měli všichni kandidáti, kteří v rámci okruhů svých známých diskuzemi o problémech ve městě a námi nabízeném řešení přispěli k přesvědčení největšího počtu voličů.

7. A co naopak ve volební kampani nezabralo nebo nemělo očekáváný efekt?

Přijde mi, že kontaktní kampaně nemají v rámci vynaložených časových a finančních prostředků příliš velký efekt.

8. Existují témata, která bezpečně v komunální kampani zabírají, a naopak témata, kterým je třeba se vyhnout, protože prostě občany ve vztahu k obci nezajímají?

Jednoznačně rozbité chodníky a nesvítící veřejné osvětlení. Samotného mě udivilo, že tyto záležitosti řeší daleko více občanů, než pofidérní milionové investice nebo prodeje. A vyhýbat se tématům není potřeba, naopak je nutné k nim přidat řešení. Snad jedině opatrně a s velkým rozmyslem nakládat s tématy, při kterých někomu sáhnete na peníze – snižování grantů, omezování podpor, propuštění nadbytečných zaměstnanců.

9. Jak může zastupitel, který není ve vládnoucí koalici, něco prosadit, ovlivnit?

Konkrétní záměr jen velmi obtížně, prakticky jsem za celou dobu byl schopen maximálně dílčích úprav záměrů předložených vládnoucí koalicí. Neschválení koaličního záměru se povedlo pouze v případě, že koaliční zastupitelé polevili v docházce.

10. A podařilo se něco prosadit vám?

Konkrétní návrh ne. Ovšem i ve spolupráci s kontrolním výborem se dařilo odhalovat nedostatky a pochybení v jednotlivých akcích, navrhovat dílčí zlepšení nebo doplnění jednotlivých materiálů.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Nevidím nejmenší důvod, proč bych ze svých daní měla platit cestovní náhrady za první dámu, uvedla v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Markéta Šichtařová. Podle ní lidé volili prezidenta a nikoliv jeho manželku. S názorem souhlasila i další ekonomka Jana Matesová. Ta zdůraznila, že Česká republika není monarchie, aby občané platili výdaje i za partnery hlavy státu.

Z pohledu Šichtařové první dámu žádný volič nevolil. „Nechci, aby mě reprezentovala první dáma. Já chci, aby mě reprezentoval někdo, koho jsem volila,“ zdůraznila expertka.

Výdaje spojené s reprezentací by si měli partneři hlav státu platit ze svého. „Kdybychom tímto způsobem pokračovali dál, tak za chvíli budeme platit i rodiče a děti prezidenta,“ nechala se slyšet Šichtařová.

Časem by se podle ní o apanáž mohli tímto způsobem přihlásit i příbuzní poslanců, senátorů a ministrů. „Skončí to tím, že další milion lidí bude placen ze státního rozpočtu,“ dodala ekonomka.

Matesová poukázala, že podobné návrhy se nehodí do tuzemského společenského uspořádání. „Nechceme nepotismus. Nechceme, aby z peněz daňových poplatníků byli placeni rodinní příslušníci,“ uvedla Matesová. V zahraničí je podle ní zcela běžné, že se partneři hlav státu nadále věnují svému povolání nebo podnikání.

Zároveň přiznává, že v řadě případů partneři z různých důvodů pracovat nemohou. Jako příklad uvedla střet zájmů, případně bezpečnost rodiny prezidenta. „Partneři, kteří nepracují, tak se to u nich standardně řeší založením nadace. Výběr tématu je zcela na tom partnerovi. Může se věnovat třeba vědě nebo péči o válečné veterány,“ upřesnila Matesová.

„Výdaje nadace potom samozřejmě hradí dárci,“ dodala ekonomka s tím, že do nákladů se mohou započítat i výdaje na zdravotní a sociální pojištění.

Prezident Petr Pavel ve svých dřívějších vyjádřeních považoval za správné, aby první dámě náležela náhrada výdajů spojených s výkonem jejích povinností. Zároveň podle něj není vhodné, aby služba první dámy nebyla započítána do důchodu a aby jí nebylo hrazeno zdravotní a sociální pojištění. „To je nefér a to jsem chtěl napravit,“ dodal prezident.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31