Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

10 otázek pro Svobodné zastupitele: Michal Krejčí

10 otázek pro Svobodné zastupitele: Michal Krejčí

1. Co vás při práci v zastupitelstvu překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?

Příjemně asi nic, poněkud nepříjemně mě překvapilo přidávání nebo doplňování jednotlivých bodů k jednání na poslední chvíli.

2. Někdo říká, že vzhledem k politické filozofii Svobodných je komunální politika nevhodná pro náš program, protože kvůli velkému přerozdělování nelze prosazovat čistý svobodný program. Co si o tom myslíte?

Ano, principy Svobodných nelze příliš aplikovat na komunální úrovni. Ideálním řešením by bylo například rozdělení daně z příjmu na centrální a lokální část, kdy by o výši lokální části rozhodovalo zastupitelstvo. Což je ovšem úkol pro vládu a parlament. V současné době má město jasně daný příjem a rozdělování nemandatorních výdajů probíhá metodou „z cizího krev neteče“. Dalším problémem je samozřejmě nastavení různých dotačních titulů, kdy se neinvestuje do věcí nejpotřebnějších, ale do těch, na které se sežene dotační program.

3. Jak se dají přesvědčit voliči, že není třeba utrácet veřejné peníze za něco, co si ovšem obyvatelé té které obce vlastně přejí (obecní koupaliště, galerii, kavárny…apod.)?

Důkladnou ekonomickou analýzou. U mnoha akcí občané vidí jen tu část investiční, kdy se seženou dotace a daná věc se pořídí. Údržba a provoz už se řeší méně, ale pro rozpočet města to jsou dlouhodobě značné náklady. Nicméně pokud si něco takového občané i přes jasně řečené dlouhodobé náklady přejí a zvolí zastupitele, kteří takovou investici mají v programu, nevidím problém v tom, aby daná zařízení byla v obci vybudována a obcí provozována, pokud je tam již na tržním principu neprovozuje někdo jiný. Je také nutno vidět tuto problematiku odlišně ve velkých a v malých obcích. Například i v souvislosti s dalšími regulacemi jako EET se nelze divit, že vybrané aktivity provozuje přímo obec.

 

4. Dá se na práci v zastupitelstvu nějak připravit? Čemu by se měl kandidát ještě před kampaní věnovat?

Sledovat celkově dění v obci, sledovat činnost zastupitelstva a zjišťovat si informace k probíraným tématům z různých zdrojů. Tedy vlastně s menší intenzitou to samé, co bude dělat jako zastupitel.

5. Jaký by podle vás měl být ideální kandidát do komunálních voleb? Jaké vlastnosti, znalosti, schopnosti by měl mít?

Na malé obci jako u nás by ideálně měl býti doktorem nebo učitelem. V mnoha případech je to ke zvolení naprosto dostatečná vlastnost. Jinak je potřeba, aby byl kandidát alespoň trochu v obci známý, zapojený do činnosti nějakého spolku, sportovního klubu nebo třeba kapely. Zároveň je dobré, když se alespoň orientačně zvládá pohybovat mezi paragrafy a je schopen poradit nebo správně nasměrovat spoluobčany, kteří se na něj obrátí se svým problémem. Bohužel můžete být sebelepší kandidát se skvělým programem, ale na menší obci se v první řadě volí podle známosti.

6. Co fungovalo ve vaší komunální kampani, co se vám osvědčilo?

Pro upozornění, že ve volbách jsme i my, jsme po městě měli několik plachet, v městském zpravodaji reklamu a do schránek jsme roznášeli letáky. Osobně si myslím, že největší díl na úspěchu ale měli všichni kandidáti, kteří v rámci okruhů svých známých diskuzemi o problémech ve městě a námi nabízeném řešení přispěli k přesvědčení největšího počtu voličů.

7. A co naopak ve volební kampani nezabralo nebo nemělo očekáváný efekt?

Přijde mi, že kontaktní kampaně nemají v rámci vynaložených časových a finančních prostředků příliš velký efekt.

8. Existují témata, která bezpečně v komunální kampani zabírají, a naopak témata, kterým je třeba se vyhnout, protože prostě občany ve vztahu k obci nezajímají?

Jednoznačně rozbité chodníky a nesvítící veřejné osvětlení. Samotného mě udivilo, že tyto záležitosti řeší daleko více občanů, než pofidérní milionové investice nebo prodeje. A vyhýbat se tématům není potřeba, naopak je nutné k nim přidat řešení. Snad jedině opatrně a s velkým rozmyslem nakládat s tématy, při kterých někomu sáhnete na peníze – snižování grantů, omezování podpor, propuštění nadbytečných zaměstnanců.

9. Jak může zastupitel, který není ve vládnoucí koalici, něco prosadit, ovlivnit?

Konkrétní záměr jen velmi obtížně, prakticky jsem za celou dobu byl schopen maximálně dílčích úprav záměrů předložených vládnoucí koalicí. Neschválení koaličního záměru se povedlo pouze v případě, že koaliční zastupitelé polevili v docházce.

10. A podařilo se něco prosadit vám?

Konkrétní návrh ne. Ovšem i ve spolupráci s kontrolním výborem se dařilo odhalovat nedostatky a pochybení v jednotlivých akcích, navrhovat dílčí zlepšení nebo doplnění jednotlivých materiálů.

(ler)

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31