10 otázek pro Svobodné zastupitele: Josef Vagunda-Drgáč

10 otázek pro Svobodné zastupitele: Josef Vagunda-Drgáč

1. Co vás při práci v zastupitelstvu překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?

Nic zvláštního mě nezaskočilo ani příjemně, ani nepříjemně.

2. Někdo říká, že vzhledem k politické filozofii Svobodných je komunální politika nevhodná pro náš program, protože kvůli velkému přerozdělování nelze prosazovat čistý svobodný program. Co si o tom myslíte?

Okleštění zákony je poměrně značné, nicméně v souvislosti s programem Svoboných mě napadá toto: V rámci místních poplatků nevybírat poplatek z ubytovací kapacity. Sníží se tím zejména administrativa na straně poskytovatelů ubytování a zlevní se cena ubytování pro hosty. Příjem pro obce nemusí být nijak zásadní a obce se bez něj obejdou. Obce mohou nechat na základní úrovni daň z nemovitostí a nezvedat ji o povolený koeficient. Města a obce mohou být také transparentní tak, jak to jako Svobodní máme v programu.

3. Jak se dají přesvědčit voliči, že není třeba utrácet veřejné peníze za něco, co si ovšem obyvatelé té které obce vlastně přejí (obecní koupaliště, galerii, kavárny…apod.)?

Nejvýznamnějším zdrojem příjmu obcí jsou daňové příjmy plynoucí do rozpočtu obce jako podíl z daní, které platí jeho obyvatelé nebo firmy. Obec a občané by měli dbát, na to,  aby to, co se vydá z obecního rozpočtu, sloužilo co nejširším počtu obyvatel, nikoho neznevýhodňovalo a nikoho nezvýhodňovalo. Samozřejmě je potřeba brát ohled na specifika té, které obce. Někde může být obecní koupaliště totální nesmysl a jinde naprosto funkční projekt. Pro oba tyto extrémy znám konkrétní příklady.

 

4. Dá se na práci v zastupitelstvu nějak připravit? Čemu by se měl kandidát ještě před kampaní věnovat?

Kandidát by se měl aktivně zajímat o dění v obci. Číst radniční noviny, web obce, navštívit zastupitelstvo, na něco se jako občan zeptat, měl by se seznámit s rozpočtem obce, s plánem rozvoje obce. Přečíst si zákon o obcích a další.

5. Jaký by podle vás měl být ideální kandidát do komunálních voleb? Jaké vlastnosti, znalosti, schopnosti by měl mít?

Měl by být v obci zapojený do nějaké zájmové činnosti nesouvisející s politikou a měl by být díky této činnosti dostatečně známý. Měl by mít velkou rodinu a velký počet přátel a známých. Vlastnosti – otevřený a vstřícný, schopný jednoduše a zajímavě formulovat myšlenky, být pohotový a výřečný, zarputilý i schopný dělat kompromisy. Znalosti – měl by umět číst, psát, počítat a poznávat hodiny, umět pracovat s mapou a vyznat se v kalendáři.

6. Co fungovalo ve vaší komunální kampani, co se vám osvědčilo?

Nejvíce nám fungovaly články na různá témata v obci zveřejněné na vlastním webu, vydali jsme noviny. Srovnávali jsme se s okolními obcemi.

7. A co naopak ve volební kampani nezabralo nebo nemělo očekáváný efekt?

Neudělali jsme vyloženě nic špatně, vždyť jsme měli přes 20 % hlasů.

8. Existují témata, která bezpečně v komunální kampani zabírají, a naopak témata, kterým je třeba se vyhnout, protože prostě občany ve vztahu k obci nezajímají?

Co zabírá? Asi otevřenost, slušnost a slib vybudování něčeho hmotného v obci. Určitě neřešit věci, které obec nemá kompetence rozhodovat. Například vystoupení z EU nemá na obci smysl vůbec otevírat.

9. Většinu času až do ledna 2018 jste byl v opozici. Jak může zastupitel, který není ve vládnoucí koalici, něco prosadit, ovlivnit?

Zastupitel má obrovskou pravomoc nahlížet naprosto do všeho, co na obci leží – výběrová  řízení, smlouvy, účetnictví.  Díky tomu se dá najít něco, co obec dělá naprosto špatně. Může otevřít témata, která se doposud v obci neřešila nebo se nějak opomněla. Může jednat a jedná s občany, kteří se na něj obrací se svými požadavky. Rozumná koalice tu a tam něčemu ustoupí, zejména ve věcech pro konkrétní lidi.

10. A podařilo se něco prosadit vám?

Rozhýbali jsme výkup pozemků na výstavbu rodinných domů. Prosadili jsme změny v jednacím řádu zastupitelstva tak, aby občan směl vystoupit s příspěvkem před hlasováním zastupitelstva. Investiční akce se po našem návrhu zveřejňují na webu obce. Prosadili jsme podobu výběrových řízení s uveřejněním tak, aby se výběrového řízení mohlo účastnit více firem. Což vedlo k úspoře nákladů na investice.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31