Zálom: Jak zakázali koně

Zálom: Jak zakázali koně

V roce 1765 objevil skotský vynálezce James Watt parní stroj, čímž odstartoval průmyslovou revoluci. Energie spoutaná v páře začala ulehčovat a zefektivňovat práci v bezpočtu oborů lidské činnosti.

Hned o čtyři roky později sestrojil francouz Nicolas Joseph Cugnot mechanické vozidlo podobající se tříkolovému povozu, ovšem bez koně. Na jeho místě byl umístěn parní motor, který tento vůz poháněl. První automobil spatřil světlo světa. Jaké ohromné možnosti se lidem otevřely! Neefektivní koňské povozy, kočáry a koněspřežné dráhy se mohly rázem odebrat na smetiště dějin! Nutnost koně ustájit, krmit je, starat se o ně a pravidelně je na cestách měnit, odpadla. Stejně tak zmizela nepříjemnost v podobě všudypřítomných koňských koblih v ulicích měst.

Panovníci, politici, městští správci – ti všichni se rozhodli jít směrem pokroku technické revoluce a zejména lákavé představy čistých ulic bez koňských koblížků. Jedno město po druhém, jeden stát za druhým vydávaly nařízení, jímž byl provoz koní omezován až nakonec zcela zakázán. Koně zamířili do salámů a koňské stáje byly připraveny stát se garážemi pro nové parní automobily. Někteří osvícení panovníci dokonce vypsali štědré subvence na výrobu parních vozidel.

Jenomže parní auto bylo stále spíše ve fázi vývoje, velmi drahým výstřelkem technologického objevitelství. Výroba šla velmi pomalu, inovace nepřicházely, a na mnohé účely se parní auta hodila mnohem hůře než původní koňské povozy. Ty však byly zakázány ve jménu pokroku. Většina lidí, zejména zemědělci, obchodníci či řemeslníci si parní vozidla nemohla dovolit a vlastně ani kde pořídit. Pro práci na poli se technologická novinka nehodila. V hospodářství nastal pomalý rozvrat. Celý ekonomický systém se bez koňské práce rozpadl. Vztah mezi městy a venkovem přestal fungovat. Vypukly hladomory, celá hospodářská základna, po staletí vlastně velmi vratká a neefektivní, se zhroutila. Parní stroje nakonec nikdo nechtěl – široké vrstvy obyvatel včetně dřívějších obchodníků nebo sedláků měly ztěží co jíst, natož čas přemýšlet o tom, jaké zlepšení by pro ně mohl znamenat parní automobil. Průmyslová revoluce skončila tak rychle, jak začala… Vynález parního stroje upadl na mnoho desetiletí do zapomnění…

Naštěstí je to celé jen výmysl. Alternativní historie. Parní stroj byl samozřejmě skutečně vynalezen, stejně jako automobil poháněný parou. Parní stroj byl dále zdokonalován, odstartoval revoluci v mnoha odvětvích a pomohl založit nesmírný produkt, jenž se stal základem dalších investic a kapitálu. Parní automobil se neuchytil. Šlo o slepou uličku. Teprve až v roce 1885 vynalezl Němec Gottlieb Daimler první spalovací motor. Koně byli až do té chvíle něčím nezastupitelným. I přes ty nepříjemné koňské koblížky povalující se na cestách a silnicích, do nichž tu a tam šlápl nepozorný chodec. Nikdo se nepokusil podpořit technický rozvoj prostřednictvím zákazů toho, co bylo osvědčené a přirozené. Technický rozvoj mohl postupovat svobodně tak, jak odrážel reálné potřeby lidí. Inovace přicházely v pravý čas. A byl to jen svobodný trh, co rozhodlo, které se uchytily a které byly nakonec odsouzeny stát se jen exponáty v technických muzeích. Nová technologická řešení byla zpočátku velmi drahá a svoji nízkou dostupností zdaleka nemohla znamenat zásadní změnu pro široké skupiny lidí. Postupně se však stávala masovější záležitostí a přirozeně vytlačila staré, již nedostačující postupy. Nikdo nedokáže spočítat, kolik různých faktorů se na přirozeném a pozvolném přijetí inovací a jejich zapojení do životů lidí podílelo. A kolik dalších faktorů bylo dále ovlivněno. Spočítat něco takového je pouze zoufalou chimérou centrálních plánovačů, kteří se domnívají, že vědí nejlépe, co je pro lidi a pro trh nejlepší. Nevědí však vůbec nic.

Automobily či vlaky se nestaly masovou záležitostí proto, že by snad nějaké „osvícené“ vládce napadlo urychlit vývoj lidstva tím, že by zakázali koně. Takový zákaz by byl iracionální a v praxi smrtící. Naštěstí se tehdy nenašel nikdo, kdo by se takovým troufalým zásahem do přirozeného běhu věcí odvážil zadupat průmyslovou a technologickou revoluci hned v zárodku.

Dynamika technického vývoje však po vynálezu parního stroje nabrala na obrátkách a svět se zakrátko proměnil k nepoznání: rozkvetl lidskou tvořivostí. Ani si neuvědomujeme, jak obrovský užitek z toho stále čerpáme.

V roce 2023 napadlo vládce Evropy zakázat spalovací motory…

Luboš Zálom, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog autora

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31