Zálom: Jak zakázali koně

Zálom: Jak zakázali koně

V roce 1765 objevil skotský vynálezce James Watt parní stroj, čímž odstartoval průmyslovou revoluci. Energie spoutaná v páře začala ulehčovat a zefektivňovat práci v bezpočtu oborů lidské činnosti.

Hned o čtyři roky později sestrojil francouz Nicolas Joseph Cugnot mechanické vozidlo podobající se tříkolovému povozu, ovšem bez koně. Na jeho místě byl umístěn parní motor, který tento vůz poháněl. První automobil spatřil světlo světa. Jaké ohromné možnosti se lidem otevřely! Neefektivní koňské povozy, kočáry a koněspřežné dráhy se mohly rázem odebrat na smetiště dějin! Nutnost koně ustájit, krmit je, starat se o ně a pravidelně je na cestách měnit, odpadla. Stejně tak zmizela nepříjemnost v podobě všudypřítomných koňských koblih v ulicích měst.

Panovníci, politici, městští správci – ti všichni se rozhodli jít směrem pokroku technické revoluce a zejména lákavé představy čistých ulic bez koňských koblížků. Jedno město po druhém, jeden stát za druhým vydávaly nařízení, jímž byl provoz koní omezován až nakonec zcela zakázán. Koně zamířili do salámů a koňské stáje byly připraveny stát se garážemi pro nové parní automobily. Někteří osvícení panovníci dokonce vypsali štědré subvence na výrobu parních vozidel.

Jenomže parní auto bylo stále spíše ve fázi vývoje, velmi drahým výstřelkem technologického objevitelství. Výroba šla velmi pomalu, inovace nepřicházely, a na mnohé účely se parní auta hodila mnohem hůře než původní koňské povozy. Ty však byly zakázány ve jménu pokroku. Většina lidí, zejména zemědělci, obchodníci či řemeslníci si parní vozidla nemohla dovolit a vlastně ani kde pořídit. Pro práci na poli se technologická novinka nehodila. V hospodářství nastal pomalý rozvrat. Celý ekonomický systém se bez koňské práce rozpadl. Vztah mezi městy a venkovem přestal fungovat. Vypukly hladomory, celá hospodářská základna, po staletí vlastně velmi vratká a neefektivní, se zhroutila. Parní stroje nakonec nikdo nechtěl – široké vrstvy obyvatel včetně dřívějších obchodníků nebo sedláků měly ztěží co jíst, natož čas přemýšlet o tom, jaké zlepšení by pro ně mohl znamenat parní automobil. Průmyslová revoluce skončila tak rychle, jak začala… Vynález parního stroje upadl na mnoho desetiletí do zapomnění…

Naštěstí je to celé jen výmysl. Alternativní historie. Parní stroj byl samozřejmě skutečně vynalezen, stejně jako automobil poháněný parou. Parní stroj byl dále zdokonalován, odstartoval revoluci v mnoha odvětvích a pomohl založit nesmírný produkt, jenž se stal základem dalších investic a kapitálu. Parní automobil se neuchytil. Šlo o slepou uličku. Teprve až v roce 1885 vynalezl Němec Gottlieb Daimler první spalovací motor. Koně byli až do té chvíle něčím nezastupitelným. I přes ty nepříjemné koňské koblížky povalující se na cestách a silnicích, do nichž tu a tam šlápl nepozorný chodec. Nikdo se nepokusil podpořit technický rozvoj prostřednictvím zákazů toho, co bylo osvědčené a přirozené. Technický rozvoj mohl postupovat svobodně tak, jak odrážel reálné potřeby lidí. Inovace přicházely v pravý čas. A byl to jen svobodný trh, co rozhodlo, které se uchytily a které byly nakonec odsouzeny stát se jen exponáty v technických muzeích. Nová technologická řešení byla zpočátku velmi drahá a svoji nízkou dostupností zdaleka nemohla znamenat zásadní změnu pro široké skupiny lidí. Postupně se však stávala masovější záležitostí a přirozeně vytlačila staré, již nedostačující postupy. Nikdo nedokáže spočítat, kolik různých faktorů se na přirozeném a pozvolném přijetí inovací a jejich zapojení do životů lidí podílelo. A kolik dalších faktorů bylo dále ovlivněno. Spočítat něco takového je pouze zoufalou chimérou centrálních plánovačů, kteří se domnívají, že vědí nejlépe, co je pro lidi a pro trh nejlepší. Nevědí však vůbec nic.

Automobily či vlaky se nestaly masovou záležitostí proto, že by snad nějaké „osvícené“ vládce napadlo urychlit vývoj lidstva tím, že by zakázali koně. Takový zákaz by byl iracionální a v praxi smrtící. Naštěstí se tehdy nenašel nikdo, kdo by se takovým troufalým zásahem do přirozeného běhu věcí odvážil zadupat průmyslovou a technologickou revoluci hned v zárodku.

Dynamika technického vývoje však po vynálezu parního stroje nabrala na obrátkách a svět se zakrátko proměnil k nepoznání: rozkvetl lidskou tvořivostí. Ani si neuvědomujeme, jak obrovský užitek z toho stále čerpáme.

V roce 2023 napadlo vládce Evropy zakázat spalovací motory…

Luboš Zálom, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog autora

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31