TZ: Nové vedení Svobodných bude bojovat za nezávislost

TZ: Nové vedení Svobodných bude bojovat za nezávislost

Přesně 11 let po vzniku strany sdělilo nové vedení Svobodných svůj plán pro nadcházející měsíce. Jejich snažení vyjádřilo jednoduchým heslem „ZA NEZÁVISLOST“, které je bude doprovázet zřejmě až do sněmovních voleb v roce 2021. V letošním boji nasadí Svobodní kandidáty do senátu v několika obvodech a krajských voleb se účastní v různých formátech.

Na svatého Valentýna, přesně 11 let od založení strany, uspořádali Svobodní v místě konání ustavujícího sněmu v budově Autoklubu v Opletalově ulici v Praze tiskovou konferenci.

S narozeninovými gratulacemi a projevy nejprve vystoupili pánové, kteří v roce 2009 pomáhali stranu budovat. Jména jako Jiří Payne či Milan Vodička dnes už netvoří vedení strany, ale k jejímu směřování stále mají co říct a evidentně jsou pro nové vedení v mnohém inspirací. „Neskrývaně pravicová strana s férovými vnitřními pravidly a nealibistickým přístupem k Evropské unii“, tak by se dala shrnout jejich společná představa o ideální straně.

Hlavní zprávou tiskové konference však bylo odhalení nejbližších plánů pro Svobodné. Mezi lidi vyrazí s heslem „SVOBODNÍ ZA NEZÁVISLOST“, které předseda strany Libor Vondráček uvedl následovně: „Lidé po celé republice, se kterými se bavíme, trpí špatnými rozhodnutími politiků na všech úrovních a my jim chceme zvýšit nezávislost tak, aby mohli jít vlastní cestou. K tomu potřebují čas a peníze, které jim náš program zajistí.“

Máme jasný plán, jak ušetřit lidem čas, který ztrácí při orientaci ve zbytečně složitém systému. Čas, který tráví např. papírováním a na úřadech místo toho, aby se věnovali své rodině, skutečné práci nebo koníčkům,“ rozvedl Libor Vondráček úmysly Svobodných a sebevědomě dodal: „Náš program povede k razantnímu zvýšení objemu peněz v peněženkách lidí, kteří nemají zisky ze známostí s politiky
a nevyužívají výhod, které určitým skupinám poskytuje stát nebo EU na úkor všech ostatních. Náklady zaměstnavatelů zůstanou stejné, ale stát při cestě do peněženky sežere mnohem méně.“

Na dotaz, kdo je typickým voličem Svobodných mladý předseda odpověděl: „Každý, kdo se chce mít lépe díky poctivé práci a ne díky výhodám, které mu stát zajistí. Nejvíce pozitivně pocítí volbu Svobodných ti, kterým dnes moc veřejná hází klacky pod nohy. Jsou to vlastníci malých firem nebo nemovitostí – hospodští, majitelé aut, nositelé zbraní, nebo ti, kteří by se jimi rádi stali. Ti, kteří by se o sebe rádi postarali sami, ale systém jim ubírá odvahu a možnosti. To jsou často i mladí a tvořiví lidé, kterým trvá dlouho, než se osamostatní.“

Na tiskové konferenci promluvili Svobodní po dotazu i o svých cílech v následujících dvou letech. „Našim cílem je hlasitá obhajoba těch, jimž je na svobodě ukrajováno nejvíce. Například majitelé aut jsou dnes válcováni na všech frontách. Jako Pražák o tom něco vím. Spatřujeme v tom ideologickou motivaci a to odmítáme. Je právem každého zvolit si, jak nezávislý chce být při výkonu svobody pohybu. Volbu individuální nebo hromadné dopravy má udělat každý sám, nemají za něj rozhodovat politici tím, že budou za jeho peníze zvýhodňovat vybrané typy dopravy a jiné naopak zcela nesmyslně komplikovat. Některá města deptají řidiče vyvýšenými přechody, které ještě nikomu nezachránily život, nebo stavěním dalších překážek do cesty, jež vedou jen k častějším návštěvám autoservisů. Stát nevěří ve svéprávnost řidiče a tak nechává odstranit billboardy od silnice. Rozptylování nesmyslným úsekovým měřením mu ale nevadí. Nutí motoristy platit tisíce ročně za biopaliva a kromě spotřební daně požaduje po některých i daň silniční, jejíž výběr je vysoce neefektivní. Vybrané daně pak neinvestuje do budování dopravní sítě, ale do dotování jiných druhů dopravy. Korunu tomu nasazuje Evropská Unie, která nesmyslnými nařízeními a příkazy auta nejen zbytečně prodražuje, ale jde i proti zájmům majitele vozu. Klasickým příkladem jsou start/stop systémy nebo plánovaná sledovací zařízení, která budou centrálním orgánům zasílat údaje o spotřebě paliva, rychlosti apod. Nebo stále se zpřísňující emisní normy, které jdou téměř za hranu fyzikálních zákonů a v důsledcích nejen, že nezlepší klima, ale zdraží potraviny, poškodí celý evropský autoprůmysl a v důsledku povedou k nárůstu nezaměstnanosti.“ odpověděl na dotaz Jan Dočekal, 1. místopředseda strany a zastupitel Prahy 6.

„Pokud jde o cíle volební, pak chceme letos na podzim obhájit minimálně dvě křesla a je jedno jestli opět budou krajská nebo poprvé některé z nich bude v Senátu. Hlavní snahy ale už teď upíráme ke sněmovním volbám, kde bychom rádi zastavili propad z roku 2017 a vydali se opět na rostoucí trajektorii,“ dodal na závěr Libor Vondráček.

Pak už následovalo jen pozvání na pietní akci při výročí úmrtí Aloise Rašína, které se bude konat 18. února v 11:00 v Žitné ulici a scénka s pivním karuselovým podvodem, podle v květnu platných zákonů. Po oficiálním ukončení se přistoupilo ke sfouknutí svíček a krájení narozeninového dortu.


Podrobnější příloha k programu „ZA NEZÁVISLOST“

Případné dotazy prosím směřujte na:
mluvci@svobodni.cz, +420 773 940 729

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31