Pokud chceme bezpečně zůstat součástí Evropského hospodářského prostoru (jako např. Norsko), měli bychom po vystoupení z EU přestoupit do EFTA. Druhou možností je dojednání smlouvu o volném obchodu s EU (jako Švýcarsko nebo Kanada). Tak či tak, obě možnosti jsou pro Česko lepší než setrvání v EU, která je v současnosti postavena na nadřazenosti každého euronesmyslu nad české právo.
Eurohujeři často euroskeptikům říkají, že státy EFTA musejí přebírat veškerou nebo téměř veškerou legislativu EU a z video níže je patrné, že šíří také mnoho dalších mýtů o EU.
Jak je to ale doopravdy?
- Norské hnutí Nei til EU spočítalo, že Norsko přebírá 9–11 % legislativy EU
- Podle islandského ministra zahraničí přebírá Island 10 % legislativy EU
- Britský euroskeptik Richard North spočítal, že státy Evropského hospodářského prostoru přebírají 21 % legislativy EU
- Norská vláda uvádí, že Norsko přebírá 28 % legislativy EU (pdf, s. 795)
Průměrný odhad tedy je (10 + 10 + 21 + 28) / 4 = 17,25 %. Kdybychom byli přísní a věřili, že nejblíže pravdě je odhad Norské vlády, pak se stále bude jednat o čtvrtinu norem přijímaných v Bruselu.
Tvrzení, že státy EFTA přebírají veškerou unijní legislativu, by tak podle pana Zdechovského mohlo být označeno za opak informace, tedy dezinformaci. V případě Švýcarska to bude ještě dramaticky méně, neboť má i v rámci EFTA nezávislý status.
Je přitom spravedlivé uznat, že podle studií Open Europe patří mezi nejdražší evropské regulace právě ty, kterými se běžný člen EFTA musí řídit:
- Klimatický a energický balíček (směrnice 2009/28/ES ve znění směrnice EU 2015/1513, 2009/29/ES and 2009/31/ES + rozhodnutí č. 406/2009/ES)
- Směrnice o pracovní době (směrnice 2003/88/ES a 2002/15/ES)
- Regulace automobilů (směrnice 2007/34/ES, 2007/35/ES a 2007/37/ES + nařízení ES č. 706/2007 and 715/2007) a směrnice o jakosti benzinu a motorové nafty (směrnice 98/70/ES ve znění směrnice 2009/30/ES a 2015/1513)
- Nařízení REACH o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení ES č. 1907/2006)
Častou námitkou také je, že i státy EFTA musí platit příspěvek do rozpočtu EU. Ano, to je pravda. Podle studie, která udělala srovnání jablek s jablky, platí státy EFTA zhruba poloviční příspěvek oproti členským státům EU.
Odchod České republiky z EU by ovšem přinesl mnoho dalších výhod jako je zachování koruny, konec nadvlády Evropského soudního dvoru nebo třeba levnější potraviny.
