Šichtařová: Přidaná hodnota je v Česku jedna z nejnižších

Šichtařová: Přidaná hodnota je v Česku jedna z nejnižších

Problémem české ekonomiky i nadále zůstávají drahé energie. Už ale není možné se vymlouvat na Rusko. Dalšímu poklesu cen elektřiny totiž brání zelené tažení. Vysoké ceny emisních povolenek činí některé dříve naprosto tradiční způsoby výroby elektřiny nerentabilními.

Do toho Německo letos vypnulo poslední jaderné elektrárny. Šance na další výrazné zlevnění energií a pokles nákladů německých firem je proto nízká. A tak se nedivme, že manažeři německých firem mají „špatnou náladu“. Jenže to může zároveň znamenat, že se budou odkládat velké investice.
A to je brzdou budoucího růstu. Výroba se pak může snadno přesouvat na jiné kontinenty, kde na energetickém trhu nečíhají tak velká rizika. Zatímco evropští politici se bojí hrozby klimatických změn, já mám obavy spíš z ekonomického úpadku starého kontinentu. Je nepřehlédnutelné, že se německý průmyslový motor Evropy zadrhává na pozadí toho, že dluhy většiny zemí eurozóny dlouhodobě rostou.
Ochabování průmyslu, a to dlouhodobé, ukazují i další čísla. Pokud se podíváme na českou ekonomiku optikou přidané hodnoty, tak v mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v EU, když Česku patří 24. příčka z 27 států. Pokud se nám nepodaří přejít na úroveň výroby s vyšší přidanou hodnotou, těžko budeme moci dobíhat vyspělejší země eurozóny.
Nezapomínejme, že zahraniční investory nemůžeme lákat tím, čím jsme je lákali po roce 2000. Česká pracovní síla už není tak levná. Navíc je jí nedostatek. Důkazem toho je, že máme dlouhodobě víc volných pracovních míst, než je počet nezaměstnaných. Západní firmy už tady nebudou tolik stavět montovny, což by nás stejně dlouhodobě nespasilo.
Hospodářská komora na fenomén nízké přidané hodnoty přednedávnem upozornila a od té doby se mě na její zprávu ptá mnoho lidí. Všichni mají tak trochu „oči navrch hlavy“ a náramně se diví a komentují, jak prý to je depresivní popis. Nejsem udivená z toho, co hospodářská komora píše, ale z toho, jak na to lidé reagují. Říkám si: Cožpak si to museli přečíst až v dopisu hospodářské komory, aby to viděli?! Vždyť o tom mluvím už roky, že ČR neroste, navíc má tak zoufalou státní hospodářskou politiku, že růst ani nemůže a že jsme ztratili konkurenceschopnost!
Takže vězte, že zpráva hospodářské komory není žádná poplašná zpráva, ale celkem trefný popis. V čem se ale s hospodářskou komorou neztotožňuji, a to ani trochu, je způsob řešení. Komora kupříkladu navrhuje, aby stát víc podporoval inovace. Státní podpora inovací je ovšem protimluv. Víme, statisticky to můžeme na příkladu řady zemí dokázat, že inovace jsou nepřímo korelované s velikostí státu: Čím menší stát, tím více inovací – vyšší efektivita – větší konkurenceschopnost – vyšší růst.
Neboli pokud by stát začal sypat víc peněz do výzkumu, bude to naprosto kontraproduktivní. Ale pokud by se stát dramaticky zmenšil, znovu by se růst hospodářský i růst prosperity a životní úrovně nastartoval. A vůbec nepochybuji, že máme i na to být evropské jedničky.
Pokud by se stát dramaticky zmenšil, znovu by se růst hospodářský i růst prosperity a životní úrovně nastartoval.

zdroj: Květy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Nevidím nejmenší důvod, proč bych ze svých daní měla platit cestovní náhrady za první dámu, uvedla v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Markéta Šichtařová. Podle ní lidé volili prezidenta a nikoliv jeho manželku. S názorem souhlasila i další ekonomka Jana Matesová. Ta zdůraznila, že Česká republika není monarchie, aby občané platili výdaje i za partnery hlavy státu.

Z pohledu Šichtařové první dámu žádný volič nevolil. „Nechci, aby mě reprezentovala první dáma. Já chci, aby mě reprezentoval někdo, koho jsem volila,“ zdůraznila expertka.

Výdaje spojené s reprezentací by si měli partneři hlav státu platit ze svého. „Kdybychom tímto způsobem pokračovali dál, tak za chvíli budeme platit i rodiče a děti prezidenta,“ nechala se slyšet Šichtařová.

Časem by se podle ní o apanáž mohli tímto způsobem přihlásit i příbuzní poslanců, senátorů a ministrů. „Skončí to tím, že další milion lidí bude placen ze státního rozpočtu,“ dodala ekonomka.

Matesová poukázala, že podobné návrhy se nehodí do tuzemského společenského uspořádání. „Nechceme nepotismus. Nechceme, aby z peněz daňových poplatníků byli placeni rodinní příslušníci,“ uvedla Matesová. V zahraničí je podle ní zcela běžné, že se partneři hlav státu nadále věnují svému povolání nebo podnikání.

Zároveň přiznává, že v řadě případů partneři z různých důvodů pracovat nemohou. Jako příklad uvedla střet zájmů, případně bezpečnost rodiny prezidenta. „Partneři, kteří nepracují, tak se to u nich standardně řeší založením nadace. Výběr tématu je zcela na tom partnerovi. Může se věnovat třeba vědě nebo péči o válečné veterány,“ upřesnila Matesová.

„Výdaje nadace potom samozřejmě hradí dárci,“ dodala ekonomka s tím, že do nákladů se mohou započítat i výdaje na zdravotní a sociální pojištění.

Prezident Petr Pavel ve svých dřívějších vyjádřeních považoval za správné, aby první dámě náležela náhrada výdajů spojených s výkonem jejích povinností. Zároveň podle něj není vhodné, aby služba první dámy nebyla započítána do důchodu a aby jí nebylo hrazeno zdravotní a sociální pojištění. „To je nefér a to jsem chtěl napravit,“ dodal prezident.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31