Výše zadlužení státu je vysoká, není však neúnosná, shodli se ekonomové. „Nebezpečí představuje ten trend. Už teď vidíme, jak je vláda poměrně zoufalá, když má zastavit rychlost zadlužování. S tím, jak obtížné bylo prosadit konsolidační balíček, to vypadá, že zastavit zadlužování nebude snadné,“ zhodnotila Šichtářová. Navíc prý stále ještě není jasné, zda soubor opatření přinese slibovaný efekt, který je podle ekonomky tak jako tak malý.

Obdobného názoru je i ekonom Bednář. „Trend je velmi nebezpečný. Proto se tu déle než rok řeší problematika státního rozpočtu. Alfou a omegou je právě budoucí vývoj, který nevěstí nic dobrého. Je potřeba s tím něco dělat. Pokud by prošel návrh rozpočtu na příští rok ve stávajícím znění se schodkem ve výši 252 miliard, je tempo zadlužování astronomické,“ varoval.

Samotný „ozdravný“ balíček, který vláda představila, podle odborníků problémy nevyřeší. „Tempo trochu zbrzdí. Bohužel ale míří na špatnou stranu rozpočtu. Snaží se totiž zvýšit příjmy veřejných financí a to není zrovna styl, který by ekonomiku ozdravoval a činil ji silnější. Když budeme do rozpočtu dávat hodně peněz a hodně jich vydávat, stát bude mnohem křehčí, než kdyby příjmy i výdaje rozpočtu byly nižší. Balíček by se měl mnohem víc soustředit na seškrtání výdajů,“ zhodnotila Šichtářová.

Logický postup, vysvětluje vláda

Vláda rozhodnutí vysvětluje s tím, že konsolidační balíček se zaobírá převážně příjmy a škrty ve výdajích se projevují v návrhu rozpočtu. „Je logické, že co je předloženo ve Sněmovně, se týká primárně daní. O úsporných opatřeních rozhoduje vláda sama, případně budou součástí státního rozpočtu. Na prvním místě chceme šetřit na provozu a na personálních nákladech,“ uvedl dříve v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

V návrhu rozpočtu by měly výdaje klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Pokles výdajů se týká většiny rozpočtových kapitol. Nejvíc se škrtá v kapitole ministerstva pro místní rozvoj, kde se výdaje snižují o 45,9 procenta, následuje ministerstvo zdravotnictví s 26,5 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu s poklesem o 26,2 procenta. Největší meziroční růst je v návrhu u kapitoly ministerstva obrany, jehož výdaje by se měly zvýšit o 35,2 procenta.

Bednář: Problém jsou překotné a vysoké výdaje

Efekt konsolidačního balíčku může být podle Šichtářové slabší, než se očekává. „Fakt, že budeme v rámci balíčku zvyšovat příjmy do rozpočtu, povede k tomu, že se bude dál utlumovat ekonomická aktivita. To povede k menším daňovým příjmům státu,“ uvedla.

Její myšlenku podpořil i Bednář. „Problém je na straně výdajů. Podívejme se na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, která poukazuje na to, že největším problémem jsou právě překotné a velmi vysoké výdaje rozpočtu. Balíček samotný je bohužel spíše kosmetický. Je to nakročení správným směrem, ale bohužel nedostatečné,“ zhodnotil.