Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Prima CNN: Omluva za Trikoloru platí. Pravičákovi v Česku zbýváme už jen my, míní šéf Svobodných

Prima CNN: Omluva za Trikoloru platí. Pravičákovi v Česku zbýváme už jen my, míní šéf Svobodných

Vláda v rámci konsolidačního balíčku plánuje mimo jiné zvýšit daně firmám i zaměstnancům s vyššími příjmy. Zároveň chystá navýšení odvodů u živnostníků. Co na to říkáte?

Je to v první řadě zcela v rozporu s tím, co vláda slibovala. Pokud chtěla zvedat daně, měla to říkat i během předvolební kampaně a dát si to do programového prohlášení. Teď bychom se tomu nedivili a nějak bychom se s tím smířili. Jenže ve chvíli, kdy nám zástupci pětikoalice s klidným úsměvem řeknou, že plánují dělat kroky v rozporu s jejich sliby, a ještě se tváří, že se tomu nikdo nemá divit, tak mi to připadá jako výsměch všem, kteří v nich viděli naději na změnu.

Jistě se nyní soustředíte na voliče ODS, jelikož některé z nich mohly kroky vlády pochopitelně zklamat. Proč by v příštích sněmovních volbách měli tito lidé, kteří mají už ODS – lidově řečeno – plné zuby, uvažovat o volbě Svobodných?

Nejde o první případ, kdy se ODS takto zachovala. Proto se obávám, že pokaždé, kdy dostane příležitost ujmout se vlády, tak bude s železnou pravidelností zmíněné chování opakovat. Něco podobného jsme zaznamenávali již v období, kdy vládl kabinet Petra Nečase. Teď to ale dosahuje ještě dramatičtějších rozměrů. Pokud se chce pravičák v Česku ještě někdy dožít pravicové politiky, nezbývá mu nic jiného než volit Svobodné. Ti jsou bez ohledu na výsledky voleb věrní svému programu a populisticky ho nemění, takže jsou pro voliče čitelní. Lidé se tak na nás mohou spolehnout. Každý si může ověřit, že jsme nezačali říkat něco jiného než v minulosti. Jediné, co chceme měnit, jsou cesty, jak informace o nás dopravovat k lidem. Jsme nicméně přesvědčeni, že nízké daně a stabilní prostředí pro podnikatele je to správné, co ČR potřebuje, aby se mohla v budoucnu dobře rozvíjet. Ani ve vládě neplánujeme dělat opak. Nejvíce hlasů pravicová politika obdržela v roce 2006 – přes 35 procent. Současná levicovost vlády není ústupkem voličům, ale spíš neodvahou, neochotou, neschopností a nezájmem.

Jsou v tom představeném konsolidačním balíčku i nějaké položky, které byste pochválil? Vláda například slíbila, že hodlá provést miliardové škrty v dotacích.

Těším se, jak se budou osekávat dotace. Trošku se ale bojím, aby se z toho zase nestal nějaký trik. Slyšel jsem v některých pořadech premiéra Petra Fialu (ODS) říkat, že koalice nezvedla daně. Potom do toho začal různě motat informace a celou věc se pokusil kamuflovat. Pak se člověk obává, že se tady budou prodávat jablka, ale přitom půjde o hrušky. Samozřejmě bych byl ale rád, kdyby ke škrtání dotací skutečně došlo. Pokud bych měl na tom balíčku najít něco pozitivního, tak snad jen rušení daňových výjimek, které Svobodní dlouhodobě kritizují. Jsme pro, aby daňové přiznání mohlo být podáno na jeden papír formátu A4 a aby bylo jednoduché.

Nic dalšího už byste nepochválil? Zajímal by mě také váš názor na chystané změny v důchodovém systému.

Kdybych se o to hodně snažil, pak musím říct, že relativně smysluplný materiál připravil ministr Marian Jurečka, dlouhodobě jeden z nejslabších členů vlády rozhodně nezklamal tak moc jako daňový balíček. Nazývat jej důchodovou reformou je ovšem nesmysl, protože to žádná důchodová reforma není, spíš jde o parametrické změny. Ty parametrické změny ovšem dávají smysl a vedou k větší předvídatelnosti průběžného systému. Ale i zde musím zkritizovat pokřivení výpočtů negativním směrem pro ty, kteří přispívají nejvíce. Obecně ovšem nerozumím, proč to byla dvě a půl hodiny dlouhá tisková konference. Měl jsem trochu pocit, že jsme se vrátili do období covidových tiskových konferencí Andreje Babiše.

Jaké jsou vaše recepty, kdybyste teď byli ve vládě? Abychom v případě veřejných financí a inflace s trochou nadsázky nedopadli jako Venezuela a zároveň aby konsolidační opatření lidé co nejméně odnesli.

Určitě bychom postupně začali rušit zákony, které zaváděla vláda Andreje Babiše a předtím vláda Bohuslava Sobotky. Současná koalice byla osm let v opozici a kritizovala jeden zákon za druhým. Typicky bych ji pochválit za zrušení EET, jenže pak už se nekonala část B, tedy rozpuštění příslušného odboru na finanční správě. Abychom pak mohli rušit úřady, musíme v první řadě rušit zákonnou agendu. Rozhodně nesmíme vytvářet úřady nové. V tomto ohledu má vláda obrovské máslo na hlavě. Máme 18 členů kabinetu, což je snad nejvíc v historii. Vznikají nové úřady, další bobtnají. Všichni si jistě vzpomeneme na úřad mediálního zmocněnce pana Klímy nebo nabírání státních zaměstnanců v rámci povinné inkluze, kterou zavedla do školství paní Valachová. Proč to vláda už dávno nezrušila? Nechápu! Vláda obrovsky zaspala v rušení agend. Stát potřebuje dietu, ne peněženky občanů skrze zvýšení daní. Zavedení windfall tax bylo jasnou ukázkou toho, že zvedání takových daní ani nefunguje. I proto jsem očekával nějakou sebereflexi a snahu jít jinou cestou. Místo toho se zvyšuje daň z nemovitosti, což je další fatální chyba a nejhorší je, že se vláda otočila zády k živnostníkům. Vůbec nejhorší je na tom to, že zodpovědní pravicoví lidé by snad i tu oběť v podobě zvýšených daní snesly, musela by se ale vláda chovat čestně a s pětkrát větším zájmem by šetřila a škrtala na straně státu. To se ovšem neděje a vláda utrácí víc a víc.

Z důvodů, které zmiňujete, jistě někteří bývalí voliči koalice Spolu zvažují, že by dali šanci Svobodným. Neobáváte se však toho, že tito lidé nepřekousnou vaši dřívější spolupráci s Trikolorou?

Za naši spolupráci s Trikolorou jsme se omluvili. Učinili jsme tak v lednu celkem viditelným způsobem. Vnímali jsme to nejdříve tak, že když se člověk dá s někým dohromady, tak po rozchodu s tím partnerem do něj nemá kopat. Lidsky nám to tak přišlo slušné. Jenže potom, co Trikolora předvedla v případě podpory Andreje Babiše během prezidentských voleb, jsme si bez jakýkoliv pochybností uvědomili, že musíme reagovat. Omluvili jsme se našim voličům, členům i zastupitelům, že se kvůli tomu stali snadným terčem a kdekdo jim to dnes vmete v diskusi do tváře. Zpětně si můžeme říkat, že jsme mohli lépe předvídat, že se může Trikolora strhnout opačným směrem a bude nás to poškozovat. Jenže v březnu 2021, kdy smlouva o spolupráci vznikla, byla Trikolora docela jinou stranou. Vedl ji Václav Klaus mladší. Náš bývalý předseda Petr Mach byl členem Trikolory. I v tomto směru mělo smysl, aby se takové síly spíš propojovaly. Naše názory se skutečně tehdy protínaly. Personálně byli nahoře lidé, kteří neinklinovali k SPD. Bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo. Mrzí nás to. Víc už asi udělat nemůžeme.

Na tu veřejnou omluvu si vzpomínám. Přímo jste uvedli, že vnímáte jako velmi problematickou podporu Andreje Babiše ve druhém kole prezidentské volby. V tom prohlášení jste rovněž nekonkrétně zmínili, že nesouhlasíte i s mnoha dalšími postoji Trikolory. O které postoje jde?

Obecně jde o to, že Trikolora začala usilovat o velké spojení s SPD, které se přitom často projevuje jako levicově-populistické hnutí. Ve svých řadách má SPD viditelné bývalé členy ČSSD, jako je Jaroslav Foldyna, Jaroslav Bašta či Ivan David. Přišla nám ta fascinace zvláštní. Názorový rozdíl je i třeba v tom, že my jsme se daleko jednoznačněji postavili na stranu napadené země a udělali jsme to vždy u každé napadené země, jsme v tomto daleko více konzistentní. Spolupráci jsme nicméně ukončili v prosinci 2021 poté, co jsme se finančně vypořádali po sněmovních volbách a ta omluva už jen dovětek.

V souvislosti s Ukrajinou předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová loni například uvedla, že „kdyby byl Petr Fiala premiérem své země a lidu, jel by v první řadě do Moskvy, nikoliv do Kyjeva“. Majerová zároveň mluvila o údajné přítomnosti nacismu na Ukrajině a naznačila, že právě jeho „bujení“ stojí za vypuknutím ruské invaze. Tím de facto kopíruje výroky ruské propagandy. Nebylo od vás chybou, že v té vaší omluvě nezazněla i zmínka o podivných postojích Trikolory k Ukrajině?

Ano, v té omluvě bylo napsáno, že se nejedná jenom o prezidentskou volbu, ale dlouhodobě rozcházíme ve více tématech. Nechtěli jsme se rýpat v jednotlivých vyjádřeních, aby bylo jasné, že v první řadě na sebe nechceme nechat oblékat dres fanklubu Andreje Babiše, a tak jsme to uchopili globálně. Když mi to teď říkáte, tak samozřejmě s těmi vámi zmíněnými výroky souhlasit nemohu. Jestli si Zuzana Majerová myslí, že hlavní příčinou války na Ukrajině je nacismus, tak k tomu těžko můžu něco říct. Já takový názor určitě nesdílím. Ale bavíme se tu teď o výroku, který jsem nezaznamenal, od někoho, kdo tu není a nemůže se hájit, tak pojďme radši dál…

Rozumíte si tedy v tomto ohledu s pětikoalicí, která Ukrajinu v případě ruské agrese diplomaticky i materiálně podporuje?

Zaznamenal jsem jednu nahrávku, jak čelní představitelé Spolu v Praze (nebudu už konkrétnější) během komunální kampaně říkali, že je jim upřímně Ukrajina ukradená. O pomoci Ukrajině ráda hodně mluvit a snaží se to prezentovat do médií, ale možná jen proto, aby nemluvila o problémech, které má ČR, které má ve svých rukách. Tváří se, že rozdává jakoby ze svého, ale přitom dává peníze daňových poplatníků. Pózují v rámci toho trendu, ale ni vládě úplně nevěřím upřímnost. Krátce poté, co začala ruské agrese, se někteří naši členové prostě sebrali, vzali dodávku s velkým zavazadlovým objemem a jeli Ukrajincům pomáhat na hranice. Jel bych také, ale byl jsem tou dobou na vozíku. Moc se mi to líbilo. Nejupřímnější pomoc je totiž taková, kterou poskytnete z vlastních prostředků nebo ve svém volném čase. Jenže když slyším, jak se vláda chlubí, kolik desítek miliard dala Ukrajině, tak si říkám, že ze státního by stát v ekonomických problémech jako my rozdávat neměl. Abychom mohli být druhým oporou, nemůžeme být sami v rozkladu. Jestli mám hledat něco ze zahraniční politiky, v čem mohu pochválit vládu, pak to, jak se dokázala s Polskem domluvit ohledně dolu Turów. Žalobníčkovat u něj v Bruselu byla ostuda Babišovy vlády.

Přesto mi přijde, že Česká republika byla jednou z prvních zemí, která dávala v zahraničí jasně najevo, že Ukrajinu je třeba proti ruskému agresorovi podporovat. Například v dubnu 2022 jsme byli prvním státem na světě, který Ukrajině zaslal tanky a další obrněná vozidla, i když ne úplně moderní typy. Nemyslíte, že to Ukrajině pomohlo?

Těžko říct. Nevím, jak jim pomohly starší tanky. Nebudu dělat, že rozumím všemu. Tohle říct nedokážu.

Jak se koukáte na protivládní demonstrace, které svolává šéf strany PRO Jindřich Rajchl? Část společnosti je označuje spíš za proruské akce než za obyčejný protivládní protest.

Mohli bychom diskutovat o tom, jestli jsou proruské akce zelených aktivistů, kteří nás svými nátlakovými akcemi dovedli do závislosti na ruském plynu místo toho, abychom používali vlastní uhlí a jádro. Myslím, že takové nálepky nejsou v seriózní debatě na místě. Spíš je třeba, aby se člověk zamýšlel nad obsahem. Nemůžu vždy souhlasit s tím, co je slyšet na pódiu těchto akcí. Zaznívají tam ale i názory, které sdílím a obecně sdílím velkou nespokojenost s touto vládou.

Pamatuji si, že jste se na jednu takovou akci na Václavském náměstí byl podívat. Později došlo k šarvátce s policisty u Národního muzea, kterou vyvolali demonstranti snahou o sundání ukrajinské vlajky z budovy

Odmítl jsem účastnit se té demonstrace jako řečník. Myslím totiž, že by nešlo o důvěryhodný signál směrem k voličům, protože ty demonstrace obecně už za poslední měsíce získali s panem Skálou a paní Konečnou hodně levicový nádech. Šel jsem se tam ale podívat, abych měl nezkreslené informace o tom, jak akce probíhala. Za asi 30 nebo 40 minut, co jsem chodil kolem davu, jsem nezaznamenal jednu jedinou ruskou vlajku nebo cokoliv, co by podporovalo Putina. Viděl jsem pouze české vlajky. Proto jsem demonstranty a organizátory ocenil. Nemohl jsem ale ocenit, když tam potom někdo chodil s megafonem a říkal, že až demonstrace skončí, tak půjde strhnout vlajku z Národního muzea. To bylo absolutně kontraproduktivní a skoro bych si říkal, jestli motivací takového člověka nebyla snaha o zdiskreditování celé demonstrace. Jde totiž o totální nesmysl, který se nedělá. Z cestování po Evropě mám sice dojem, že jednotlivé země si na svoje národní budovy vlajky Ukrajiny daly třeba jenom na pár dnů, nikoliv takto dlouhodobě. Rozhodně ale nejde o tak zásadní věc, že by tu vlajku měl někdo násilně strhávat. Jde o podobný styl, jako když skupina Ztohoven ukradla vlajku prezidenta republiky a poté ji rozstříhala. Já nefandím ani jedné straně aktivitě, někdo může fandit oběma, ale při stejném metru nelze fandit jen jedné z nich.

Neuvažoval jste někdy o tom, že byste se někdy vy sám podílel na organizaci určitého protivládního protestu, na němž by ovšem nevystupovali proruští aktivisté či politici, jako je třeba Josef Skála, který mluví o nacistické Ukrajině, a mezi lidmi nesbírala podpisy Marta Semelová, která kromě jiného proslula výrokem, kdy zpochybnila vynucené přiznání Milady Horákové v zinscenovaném procesu, jež vedl k její popravě?

Rozumím, kam tím míříte. Myslím, že na posledních demonstracích pana Rajchla se takoví lidé už neobjevovali, byť tam byl například odborář Bohumír Dufek, který je pro mě jako řečník vzhledem k jeho výrokům také absolutně nepřijatelný. Nebyli tam ale lidé jako Skála, kteří opravdu říkají absolutní nesmysly třeba o Miladě Horákové. To byly opravdu obrovské úlety těch předchozích demonstrací, které však demonstracím vytvořili určitý étos a tom se to dodnes veze. My jsme udělali v lednu pochod „proti bídě“. Šlo o stoleté výročí od atentátu na Aloise Rašína a varovali jsme, že po fyzickém atentátu se dnes páchá atentát na jeho odkaz. V názvu jsme pak měli „pochod proti bídě“, protože Alois Rašín měl slavný citát: „Kde hrozí bída, tam hrozí socialismus. A kde hrozí socialismus, tam hrozí bída.“ Pochod měl být vzkaz, že cestou z bídy prostě není více socialismu, ale naopak méně socialismu. Už tehdy však ze strany zklamaných voličů pravice byly reakce na ten pochod, který byl jasně antisocialistický a antikomunistický, velmi smíšené. Dalo nám to takovou jasnou zpětnou vazbu, že lidé dnes nevidí cestu v demonstracích. Bude tedy užitečnější přesvědčovat lidi s nalomenou důvěrou po zklamání z této vlády jinou cestou.

Zdroj rozhovoru zde: https://cnn.iprima.cz/spoluprace-s-trikolorou-nas-mrzi-pravicakovi-v-cesku-zbyvaji-uz-jen-svobodni-rika-vondracek-347213

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31