„Přesila peněz proti produkci se rozhodně nedá likvidovat zvyšováním mezd,“ říká Strachota

„Přesila peněz proti produkci se rozhodně nedá likvidovat zvyšováním mezd,“ říká Strachota

„Kdybychom neviditelné ruce trhu tolik nelámali kosti, řešila by i cenu elektřiny nepozorovaně.“ Právě o tom je přesvědčený Jiří Strachota, jaderný fyzik a kandidát Svobodných do Senátu za obvod Kutná Hora. „Vždyť příčinou růstu cen elektřiny není přírodní katastrofa, jen naše hrdé zachraňování planety od domnělých našich hříchů,“ myslí si Strachota, který je zastáncem „sterilizace“ nadbytečných peněz, aby produkce mohla jejich stávající množství dohánět. „Přesila peněz proti produkci se rozhodně nedá likvidovat zvyšováním mezd. To je přilévání oleje do ohně,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz

Jak se zdá, zdražování energií nebere konce. V minulých dnech oznámil výrazné zvýšení cen ČEZ a podle všeho je jen otázkou času, kdy se přidají další. Je podle vás vůbec způsob, jak toto zdražování zastavit?

Samozřejmě se můžeme zbavit každé nepříjemnosti, kterou si sami způsobujeme, odstraněním její příčiny. Důležité je přitom nezapomenout, že náprava není možná zrušením fyzikálních zákonů, ani kdyby to bylo ústavní většinou. Nám teď takové nepříjemnosti uzrály hned tři. Každá je výsledkem našeho jednání. Nepříjemný výsledek je kritériem správnosti postupu, který jsme si svobodně zvolili bez vlivu Slunce, asteroidů či větších vesmírných událostí.

Můžete být prosím konkrétní? Pojďme si ty „nepříjemnosti“ rozebrat postupně.

Zaprvé jde o všeobecné zdražování či inflaci, která spočívá v tom, že peněz je více než hodnot, které je za ně možno nakoupit za aktuální ceny. Pokud vím, tak v období kovidismu, který se vyhnul snad jen Švédsku, jsme celosvětově vytvořili 30 % nových peněz v roce 2020 a podobně i v roce 2021. Tvorba hodnot (produkce) poklesla přitom o desítky procent a došlo i k potrhání logistiky. Pokud odhadnu množství peněz na 160 % předkovidových a produkci optimisticky na 80 % předkovidových, výsledkem musí být dvojnásobné ceny. Zabránit tomu můžeme „sterilizací“ těch nadbytečných peněz, aby produkce mohla jejich stávající množství dohánět. Pokud má veřejnost očekávání 15% roční inflace, bude zvažovat uložení svých peněz namísto úsilí o jejich použití k nákupu při vyšším výnosu státní pokladniční poukázky apod. Přesila peněz proti produkci se rozhodně nedá likvidovat zvyšováním mezd. To je přilévání oleje do ohně.

Jak s tím souvisejí stále aktuální ceny elektřiny, jejíž růst ne a ne zastavit?

Elektřina je stále dražší díky likvidaci elektráren zajišťujících nutnou výkonovou rovnováhu výroby a spotřeby v elektrické soustavě. A díky emisním povolenkám pro výrobu v těch zbývajících. Věrouka klimatismu hlásá, že planetu musíme zachránit před zvýšením teploty během následujícího století, které předpovídají modely na základě empirických dat z posledních desetiletí. Já pamatuji ze sedmdesátých let minulého století modelové předpovědi ochlazování a projekty záchrany planety sypáním sazí na polární čepičky. Záchrana planety údajně spočívá v ukončení oxidace fosilních paliv. Chorál zní „nahradit fosilní elektrárny obnovitelnými zdroji energie (OZE)“. Jenže uložení energie OZE vyrobené v režii počasí do akumulátorů či vodíku pro udržení výkonové rovnováhy je hudbou neznámé budoucnosti. Největší dostupné „baterky“ jsou přečerpávací elektrárny, které v ČR mohou nahradit jen výkon jednoho temelínského bloku na hodinu. Přesto už teď „jsme rozhodli o uhlíkové neutralitě“. Jaká je obrana? Počkat s likvidací elektráren, které dodávají výkon podle potřeby, dokud nedokážeme udržet výkonovou rovnováhu bez nich. Nebránit přirozenému běhu inovací dotacemi OZE ze zdražení výroby povolenkami. Jako v případě masivních dotací do zářivek, které ztížily nástup LED.

A jak je to s tolik opěvovanou českou elektrickou soběstačností?

V ČR máme výhodu soběstačnosti ve výrobě elektřiny. Aby ale stát mohl regulovat cenu, musel by být aspoň největší výrobce ČEZ majetkem státu. Vláda o tom uvažuje a některé země už se tak před trhem uzavírají. Podotýkám, že státní řízení cen už jsme tu měli, a netrpím steskem po tehdejších svátcích snižování cen. Kdybychom neviditelné ruce trhu tolik nelámali kosti, řešila by i cenu elektřiny nepozorovaně. Vždyť příčinou není přírodní katastrofa, jen naše hrdé zachraňování planety od domnělých našich hříchů. Prudký nárůst ceny elektřiny je prudkým nárůstem příjmu státu z DPH, ale pouze od tuzemců. Ten by stát mohl využít pro změnu daně z elektřiny, třeba až do negativní sazby.

Česká republika si vyjednala výjimku z protiruských sankcí, protože je extrémně závislá na ruském plynu. Co si o tom myslíte?

Ruský plyn je jako zbraň. Kdo má všechny peníze v jedné bance? Kdo má jen jednoho poskytovatele internetu? Kdo má ve vlastním domě jen jeden zdroj tepla? Inu lépe pozdě než nikdy zajistit alternativní zdroje plynu i ropy. To už pochopil každý a není chybou této vlády, že už je nemáme. Horší je, že místo přípravy na „krev, pot a slzy“ nabízí vláda domácnostem jistotu plynu na topení s tím, že případně zavře kohoutky průmyslovým odvětvím (sklárny, chemie, …). Jejich likvidací nezbohatneme, zatímco nižší teplotu doma vyrovnají svetr a bačkory.

Vláda Petra Fialy chce zvyšování cen elektřiny a plynu čelit speciálním tarifem, na který by od začátku letošní topné sezóny měly mít nárok sociálně slabé domácnosti a některé firmy. Je to podle vás správná cesta?

Když se splnění podmínky nedá změřit objektivně, nemá v zákoně co dělat. Vyhledání, ověření a dosažení sociálně slabých bude hodně drahé. A i kdyby nikdo nechtěl podvádět, stejně bude těžké pomoci těm nejslabším, protože si jich nejspíš nikdo nevšimne. U elektřiny i plynu v ČR máme ve všech domácnostech i firmách naštěstí možnost objektivity danou elektroměry a plynoměry. Takže já bych nezkoumal a neověřoval, jak je kdo slabý. Dal bych slevu všem na stejný zlomek spotřeby dosažitelné přes jejich přípojku k plynu či elektřině k 1. 1. 2021.

ČNB plánuje kvůli inflaci další zvyšování úrokových sazeb. Je to podle vás správná cesta?

Rozhodně mi není známa lepší metoda centrální banky pro plnění zákonného cíle cenové stability. Za ten je ve světě převážně považována inflace 2 %, přitom v Japonsku minimálně 20 roků deflace zatím nevedlo ke zhroucení. Vyšší úroková sazba znamená, že obchodní banky sníží tlak poptávky na další růst cen, protože vytvoří méně peněz poskytováním dražších úvěrů a více peněz si uloží v centrální bance, takže je „sterilizují“.

Přestože podle návrhu státního rozpočtu na příští rok přijde rezort dopravy až o čtvrtinu svého letošního rozpočtu, podle všeho to neohrozí přípravu budování vysokorychlostních tratí, které by měly výrazným způsobem zvýšit komfort cestování například mezi Prahou a Brnem. Podporujete tento záměr?

Rozhodně považuji výdaje státu, prý řádově miliarda korun ročně, na přípravu tohoto projektu za zcela nepatřičné v naší době. Rád bych tento postoj vysvětlil, ale zde zmíním jen některé zásadní otazníky. Společenský cíl? Financování? Osminásobný příkon proti rychlosti do 200 km/h v dnešní „energetické krizi“? Politické rozhodnutí napříč spektrem před volbami 2017?

V těchto dnech jste oznámil, že budete letos na podzim kandidovat do horní komory Parlamentu. Co bylo vaší největší motivací?

Senát hraje roli rady moudrých, chci přinést větší ohled na přírodní zákony, usilovat o zdravou energetiku ČR, odpovědný pohled na záměr novostavby VRT (nejen) Praha-Brno, pokusit se získat horní komoru pro obrodu ústavnosti Sbírky zákonů – rovné hřiště pro občany i organizace.

Svým voličům slibujete, že polovinu svého senátního platu darujete ve prospěch sociálních služeb ve vašem obvodu. Není to přece jen trochu populistické gesto?

Ono to není gesto, jen informace o tom, co určitě splním, protože na to stačím sám bez získání podpory horní komory. A je to zhruba dvojnásobek mého příjmu starobního důchodce. A může to být aspoň symbolické povzbuzení pro lidi, kteří tam pracují. Nemají to lehké a v práci odevzdávají kus svého srdce, jak vím z vlastní zkušenosti. Tak jsem to do letáku napsal.

Jako senátor byste byl součástí zákonodárného sboru a měl byste přímý vliv na český právní systém. Čeho byste chtěl v této oblasti dosáhnout? Je nějaký konkrétní zákon, který byste chtěl během svého mandátu prosadit?

Těch zákonů je pět a mají pořadí. Na obrázku v mém letáku jsou označeny jako Normativní Kč, Sbírka zákonné tradice, Daňový zákoník, Sociální zabezpečení, Zdravotní péče. Věřím, že každý z nich by byl velkým přínosem pro občany a ČR. Prosazení každého z nich bych považoval za velký úspěch naší země bez ohledu na to, nakolik by to bylo mou zásluhou. „Kradení“ svých myšlenek vítám, protože pomáhá jejich uskutečnění.

Jednu z vašich volebních priorit jste ukryl do hesla zdravá energetika. Co si pod tím máme představit?

Pokud jde o plyn a ropu, představte si zdravý rozum pro svůj vlastní dům a pak ho extrapolujte na republiku. Elektrická soustava je technicky složitější a téměř každý z nás ji využívá denně. Z každé elektrické zásuvky jako jednotlivci odebíráme tolik výkonu, kolik potřebujeme v kteroukoliv chvíli. A ten výkon dodávají všechny elektrárny evropské kontinentální soustavy „jako jeden muž“. Tento úžasný jev zprostředkovaný hlemýždím kmitavým pohybem elektronů s amplitudou tisíciny milimetru ale spolehlivě funguje pouze při neustálé rovnováze výkonu odebíraného všemi spotřebiči a výkonu vyráběného všemi elektrárnami. To je možné jen díky elektrárnám schopným rychle měnit výkon podle okamžité spotřeby. Vykonávají pro soustavu své podpůrné služby. Jsou naprosto nenahraditelné současnými OZE (čti také „občasné“ zdroje energie), které vyrábějí v režii počasí. Zdá se, že to bohužel většina lidí neví, i když třeba o rušení elektráren na fosilní paliva rozhodují. Jejich hlas však na fyzikální zákony vliv nemá. Takže elektrická soustava, ve které by nebyl výkon k dispozici podle okamžité spotřeby, není elektrická soustava, kterou jsme schopni dál využívat. Museli bychom se od ní odpojit a s elektřinou si hospodařit ryze soukromě, podle svých soukromých schopností. Zdravá energetika se nevzdá v elektrické soustavě fosilních elektráren, dokud nemá za výkon jejich podpůrné služby náhradu. Klidně s energií vyrobenou OZE – až to budeme umět.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Jiří Strachota

Mgr. Jiří Strachota

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Mgr. Jiří Strachota

Mgr. Jiří Strachota

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31