Platit koncesionářské poplatky je stejné, jako platit preventivně alimenty, vzkazuje vládě Vondráček

Platit koncesionářské poplatky je stejné, jako platit preventivně alimenty, vzkazuje vládě Vondráček

Koncesionářské poplatky jsou tématem, které pravidelně zvedá vlnu emocí. A ne jinak je tomu i v těchto dnech, kdy na ministerstvu kultury vznikla nová pracovní skupiny, která diskutuje nejen o navýšení koncesionářských poplatků, na které tlačí obě veřejnoprávní média, ale také rozšíření okruhu těch, kteří mají tyto poplatky platit. Ve hře je dokonce i to, že by se od příštího roku nově platily koncesionářské poplatky také za sledování televize například v mobilu.

„Velká televizní novela by měla redefinovat televizní přijímač. Kromě televizoru by to měl být i telefon a počítač. To by rozšířilo počet domácností, které platí koncesionářské poplatky, o zhruba 600 tisíc. To je jeden zdroj financování,“ prozradil před časem deníku Právo  poslanec a člen ministerské pracovní skupiny Jan Lacina (STAN). Zároveň vládní politici reálně zvažují jednorázové navýšení současných koncesionářských poplatků, které jsou dnes stanoveny na 135 korun za televizi a 45 korun za rádio. Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka z KDU-ČSL dokonce připustil i to, že by se koncesionářské poplatky měly v budoucnosti pravidelně valorizovat dle předem stanových pravidel v závislosti na výši inflace. 

Jenž proti takovému nápadu se ostře staví opozice. Předseda Svobodných Libor Vondráček dokonce přišel s netradičním přirovnáním. „Platit měsíčně povinné poplatky na ČT a ČRo kvůli vlastnictví televize, počítače nebo dokonce chytrého telefonu? To je jako povinnost každého muže platit do státního fondu alimentů, protože má rozmnožovací nástroj,“ uvedl Libor Vondráček, který nad plány kabinetu jen nevěřícně kroutí hlavou a připomíná sliby ministra kultury Martina Baxy, že televizní daň převlečenou za poplatek zvyšovat nebude. 

„Svobodní dlouhodobě navrhují, aby se poplatek stal skutečně poplatkem. Aby za služby ČT a ČRo platili jen ti, kteří je využívají. O návrhu Svobodných přitom dnes reálně uvažují v mnoha evropských zemích. Jen naše vláda dál prohlubuje zpátečnický koncept povinných poplatků a neuvědomuje si, že technologie jsou dnes zcela jinde,“ zdůraznil předseda Svobodných. 

„Veřejnoprávní vysílání z analogového 20. století je minulostí a není důvod, aby stát dál nařizoval povinné živení ČT a ČRo jako dřív. Uvalení plošné platby za každý televizní vysílač nebo dokonce mobilní telefon je pro nás stejně nepřípustné jako preventivní zdanění prázdných disků ze strany OSA,“ dodal Vondráček. 

A aby nezůstalo jen u slov, tak se Svobodní hned pustili do akce. Nejenže připomněli petici za zrušení koncesionářských poplatků, kterou do dnešního dne podepsalo více jak 7,5 tisíce občanů České republiky, ale také rozjeli přímý boj proti placení „daně“ za Českou televizi a Český rozhlas. Na svých webových stránkách zveřejnili podrobný návod, jak se každý může vyhnout placení koncesionářských poplatků. 

„Velká část uživatelů televizí kupuje kvůli sledování YouTube, Netflixu či jiných internetových služeb. Takoví uživatelé často ani nikdy nenaladí kanály pomocí DVB-T přijímače a když už Českou televizi nemusí sledovat ani minutu, v obou případech ovšem mají podle zákona poplatek platí. Zejména mladší ročníky si ovšem dnes zcela vystačí s internetem v nejrůznějších moderních zařízeních a v takové domácnosti ani podle přísného zákona nemusí poplatky platit. Často právě tito noví mladí obyvatelé nějaké domácnosti mohou přijít do bytu, kde se dříve poplatek platil, aniž by zde byl ponechán „přijímač televizního signálu“. Právě v těchto případech je typicky dobré zaslat na příslušná místa čestné prohlášení, že nesplňujete podmínky zákona č. 348/2005 Sb., o televizních a rozhlasových poplatcích,“ popisuje návod Libor Vondráček.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31