SVĚT KRIZE A NADĚJE Místopředseda Svobodných a manažer v průmyslu Jan Dočekal během letošního roku nevybíravě kritizoval plány EU a snění bruselských elit o nové Evropě bez uhlíku. Když pátral po tom, proč mají v Bruselu tak šílené názory, objevil mnoho zajímavostí ohledně vzdělání komisařů a dalších unijních špiček. Každý z nich by si, pokud by k sobě byl upřímný, musel říci větu z našeho titulku.
Co si naše společnost odnesla z roku uzávěr, zákazů vycházení a dalších omezení svobody? Myslíte si, že si více uvědomila význam této hodnoty?
Společnost si z minulého roku navzdory tomu, že zažíváme naprosto bezprecedentní omezování svobody, neuvěřitelnou míru inflace, zdražování a převratných změn ekonomiky, neodnesla prakticky nic.
Vládám na celém světě a médiím se povedlo vytvořit atmosféru strachu a ohrožení, jakou nepamatuje nikdo z nás. Vystrašení lidé se soustředí na pouhé přežití (vzpomeňme na fantasmagorie s mrazáky na mrtvoly v ulicích, zprávy typu „krematoria nestíhají“ atd.) a chovají se jako vyděšené stádo – běží za vůdcem smečky. Následují zmatené, protichůdné a naprosto nekoncepční kroky jednotlivých vlád.
Zasažení strachem nevnímají, že onen „vůdce smečky“ – jednotlivé vlády – kolikrát ani neví, kterým směrem utíkat nebo v horším případě vedou stádo, obrazně řečeno, rovnou na porážku. Takové ztráty svobod, jaké jsme zažili v posledním roce, nepamatuji. A lidé (až na výjimky) asi vidí, že tu a tam přijdou o nějakou tu svobodu, ale už to nevnímají v kontextu a zpravidla si neuvědomují, že to může být nevratný proces.
Z obou stran dnes sledujeme výraznou verbální agresivitu. Na jednu stranu lidé napadají lékaře a zdravotní sestry, na straně druhé zaznívají hlasy o kriminalizaci slov, vyhazování „antivarexů“ z práce, u lékařů pak o vylučování z lékařské komory. Kde vidíte příčiny těchto společenských rozporů?
To je spíš otázka na psychologa než na politika. Já v pozadí vidím strach. Strach plynoucí z pocitu ohrožení, ztráty zaměstnání, ztráty jistot. V pozadí toho všeho vidím obavy elit, že se „provalí“ jejich nekompetentnost, malost, obavy z toho, že vyjde najevo skutečnost, že nejsou těmi, kteří by měli rozhodovat (a proto brání svá špatná rozhodnutí do roztrhání těla).
U jiných lidí je zase příčinou bezmoc, nemožnost sám rozhodovat o svém těle, vztek atd. Dalším důvodem je to, že se nepřipouští dialog. Typickým příkladem je vztah MUDr. Kubka (předsedy ČLK) k Paralelní lékařské komoře, kdy nejsou brány v potaz názory oponentů a násilně je protlačována „jediná správná pravda“ (která je za půl roku jiná).
Směrem k roku 2022 se občané bojí zdražení cen energií a spojují to se „zelenými“ snahami EU. Někdejší kandidát STAN na ministerskou funkci Michalik otevřeně říkal, že přesun k ekologičtějšímu hospodářství bude „bolet“, ale udělat se musí. Nemáte obavy, co tento tlak vstříc chudobě udělá s veřejným míněním?
Já doufám, že za pár let si veřejnost u voleb uvědomí, že tématem není Babiš/AntiBabiš, nebo příště Fiala/AntiFiala, že tématem voleb není jeden konkrétní obličej. Tématem je program jednotlivých stran a jeho vliv na peněženky a životní úroveň každého z nás. Doufám, že to donutí lidi, aby se více zamysleli nad tím „komu to hodí“ a zároveň že to zvedne ze židlí i ty, kterým to bylo doposud jedno. Přechod na „zelenou“ ekonomiku není dogma. Není důvod bezhlavě se podřizovat bruselskému ekologickému šílenství. Pan Michalik mi svým výrokem připomíná ovci, která jde na porážku, protože „musí“.
Celá EU má na příští dekádu naplánovánu obrovskou a ambiciózní transformaci ekonomiky a celého hospodářství. Všichni uznávají, že právě Česko bude vzhledem ke svým přírodním limitům i struktuře ekonomiky tou zemí, kterou to bude „bolet“ asi nejvíce. Často ale zaznívají fráze o tom, že krize je šance začít úplně jinak. Do jaké míry je podle vás tento „nový začátek“ reálný a do jaké míry je to jen utopické snění?
„Nový začátek“ není utopie. Vidíme ho už teď při pohledu na vyúčtování energií, při pohledu na zvyšující se hypoteční sazby, vidíme jej na cenovkách ve stavebninách, uvidíme jej za rok, za dva, až si budeme chtít pořídit nové auto, uvidíme jej v přímém přenosu, až budeme sledovat ztrátu hodnoty našich úspor, které sežere inflace, vidíme jej naživo v uzavírání továren. A to není nic proti tomu, co nás teprve čeká.
Elity EU prosazují různá omezení a regulace ve jménu ambiciózních politických cílů – dosahování uhlíkové neutrality a omezování spotřeby energií. Co když se ale ukáže, že tyto plány nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce? Nebylo už do těchto plánů investováno příliš politického kapitálu na to, abychom o nich ještě dokázali rozhodovat na základě racionální analýzy výnosů a nákladů?
Ono se to už ukazuje. Stačí se podívat na vzdělání jednotlivých eurokomisařů. Zkuste googlit. Aha – že to není jednoduché? Že na oficiálních stránkách EU není jejich podrobný životopis? Jen výčet funkcí a ten ani není v češtině? Že na jejich CV se nepodíváte rovnou, ale musíte si stáhnout pdf, ale ani tam se nic nedozvíte?
Teda něco se dozvíte, třeba, že hlavní protagonista Green Dealu Frans Timmermans dělal soukromého tajemníka vysokého komisaře pro národnostní menšiny OBSE van der Stoela. Neboli takového podržtašku – prostě lepší sekretářku. Tak mě napadá, jestli to nemá důvod. Jeden mě napadá. Po dlouhém pátrání se dá zjistit, že ani jeden – opakuji, ani jeden – člověk z vedení EU nemá technické vzdělání.
Samé humanitní obory, občas nějaký právník nebo lékař. Ale inženýr? Technik? Stavař? Strojař? Fyzik? Chemik? … ani omylem. V jejich týmech to samé. Cca do čtvrté úrovně „lidí pod nimi“ prostě není nikdo s technickým vzděláním. A tato parta ve své ideologické zaslepenosti rozvrací ekonomiku celé Evropy bez ohledu na následky. Nedělám si iluze, že by si někdo z nich řekl „jsem blbec, kecám do věcí, kterým nerozumím, jdu od toho“.
Pro mě je třeba naprosto nepochopitelné, že neexistuje žádná podrobná studie dopadů Green Dealu na evropskou ekonomiku, jednotlivé státy a regiony. Když se na to v roce 2020 ptal europoslanec Zdechovský, tak mu F. Timmermans odpověděl nicneříkajícím blábolem, ve kterém de facto přiznal, že až v roce 2021 (!!!) možná něco začnou vypracovávat. Ta odpověď je zde.
Premiér Petr Fiala občanům otevřeně říká, že příští rok nepřinese nic dobrého. Jak by podle vás měla takovou situaci vláda komunikovat, aby to nedopadlo jako za Miroslava Kalouska, když jsme si kvůli strachu z krize krizi zbytečně prodloužili?
Vláda by na jednu stranu neměla věci malovat narůžovo, ale zároveň by neměla také šířit onu pověstnou „blbou náladu“. Já bych uvítal racionální, věcnou komunikaci promyšlených a koncepčních kroků včetně jejich jasného zdůvodnění. S Petrem Fialou jsem se párkrát setkal osobně a jsem přesvědčený, že komunikační rovinu zvládne. Za ostatní členy jeho kabinetu bych ruku do ohně nedal.
Dokáže podle vás Fialova vláda oslovit i tu většinu obyvatel, která ji nevolila, a něco smysluplného jí nabídnout?
Otázkou je, co rozumíme výrazem „smysluplného“. Třeba typický volič ANO považuje za smysluplné zvyšování platů ve státní sféře a důchodů; volič Svobodných považuje za smysluplné omezení dotací, snižování počtu úředníků, dobrovolné očkování a vymezení se proti zelenému šílenství; volič KSČM považuje za smysluplné třeba znárodnění továren; a volič SPD prodej brambor za 5 Kč/kg. Nevím. Každý má ty priority jinde. Takže částečně někoho oslovit může, ale ve většině případů se domnívám, že těmto lidem nemá co nabídnout.
Očekáváte, že tato vláda nějak výrazně změní zemi, nebo se bude spíše „plácat“ v těžké situaci a nic moc zásadního neprosadí?
Zásadní změny nečekám. Vláda se bude zmítat mezi několika mlýnskými kameny. Covid, inflace, strukturální změny průmyslu v souvislosti s Green Dealem a mnoha dalšími. Petr Fiala bude navíc rád, pokud se mu celý jeho tým účelově slepený ze zástupců pěti různých stran nerozpadne nebo někdo z ministrů neudělá nějakou vyloženou „botu“. Nemyslím si o některých členech kabinetu, že by zrovna byli nejostřejšími tužkami v penálu.
Jan Dočekal
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Zdroj: Parlamentní listy
