Jedno ramínko, druhé ramínko… Je vhodné spojení očkování?

Jedno ramínko, druhé ramínko… Je vhodné spojení očkování?

Očkovat v jeden den proti covidu i proti chřipce? Kdo poradí seniorům, lidem trpícím chronickými nemocemi či poruchou imunity, jak se rozhodnout, když zajedno nejsou ani odborníci? „Podle mého názoru je lepší u seniorní populace spíše očkování rozdělovat než spojovat kvůli nízké imunitní odpovědi na jednotlivé vakcíny dané stárnutím imunitního systému,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Jiří Beran. „Ale když je člověk rizikový, rozhodně je lepší očkovat se oběma vakcínami v jeden den než vůbec,“ upozorňuje děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a epidemiolog Rastislav Maďar.

S pokračujícím podzimem dochází víc než kdy jindy na přetřes téma očkování. Už začátkem října se na veřejnost obrátilo Ministerstvo zdravotnictví s připomenutím, že chřipka a covid-19 se vyskytují ve stejném ročním období, což zvyšuje riziko souběhu těchto onemocnění. „Očkování je jedním z největších úspěchů moderní medicíny a působí jako základní nástroj prevence v předcházení komplikací, těžkému průběhu onemocnění a dlouhodobých následků prodělaného onemocnění. Do České republiky jsou aktuálně dováženy nejnovější vakcíny proti chřipce, covid-19 i dalším respiračním onemocněním. Prosím, očkujte se a dbejte na ostatní nástroje prevence, jako jsou rozestupy nebo ochrana dýchacích cest ve zdravotnických zařízeních, v domovech pro seniory nebo MHD,“ vyzval při té příležitosti ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Ze stran zástupců rezortu zaznělo, že zmíněný souběh může být rizikový především pro zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou senioři nebo pacienti s přidruženým onemocněním například srdce, cév, ledvin nebo plic, dále lidé s cukrovkou, osoby se závažnou poruchou imunity a osoby, které žijí v kolektivních sociálních zařízeních. Zároveň byla veřejnost informována, že vakcínu proti chřipce je možné aplikovat spolu s vakcínou proti onemocnění Covid-19 v jeden den, což doporučuje i vakcinologická společnost. „Očkovat proti chřipce a covidu-19 je možné současně ve stejný den a očkování ve shodě s Centrálním řídícím týmem a Národním institutem pro zvládání pandemie velmi doporučuji seniorům či lidem trpícím chronickými nemocemi či poruchou imunity, které mohou průběh nemoci zkomplikovat,“ prohlásil náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.

U seniorů je třeba očkování spíše rozdělovat než spojovat

Šéf rezortu zdravotnictví potvrdil, že očkování proti covidu a chřipce lze aplikovat najednou, a dodal, že je nejvhodnější nechat si ho provést u vlastního praktického lékaře. „Očkování lze aplikovat v jednom dni, k dispozici jsou nejmodernější vakcíny. Mají je praktičtí lékaři,“ zdůvodnil svůj apel Vlastimil Válek. Opačný postoj zaujal jeho předchůdce ve funkci Roman Prymula, když byl v rozhovoru pro TN.cz konfrontován s informací americké televize CNN, že očkování proti covidu vakcínou společnosti Pfizer může znamenat u starších lidé větší riziko mrtvice v kombinaci s očkováním proti chřipce. „Na toto téma se skutečně vedou odborné diskuze. A domnívám se, že závěr bude takový, že současné podání vakcíny proti covidu-19 a chřipce už nebude doporučováno,“ překvapil profesor Prymula názorem v rozporu s doporučením Ministerstva zdravotnictví.

Co ministr zdravotnictví, to jiný přístup, chtělo by se napsat. Jak se tedy k očkování proti covidu a chřipce v jeden den staví odborníci blízcí této problematice? „Osobně doporučuji odstup od očkování proti covidu a proti chřipce 14 dní a do protilehlých ramen. Očkování v jeden den sice vede k oddělené tvorbě prvotní imunitní odpovědí v protilehlých podpažních uzlinách, ale po prvním týdnu se tvorba imunitní odpovědi přesouvá do sleziny, kde se stimuly potkají,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz profesor Jiří Beran. „Podle mého názoru je lepší u seniorní populace spíše očkování rozdělovat než spojovat kvůli nízké imunitní odpovědi na jednotlivé vakcíny dané stárnutím imunitního systému,“ dodává respektovaný epidemiolog.

Je lepší očkovat se oběma vakcínami v jeden den než vůbec

Mezi zastánce oficiálního postoje Ministerstva zdravotnictví patří děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU Rastislav Maďar. „Stále platí, že i když se podají vakcíny proti chřipce a covidu v jeden den, je pravděpodobnost komplikací u rizikové populace o dost nižší, než když nemoc prodělají bez očkování. Prioritní volbou by však mělo být očkování každé z nich samostatně. Ve stejný den by se měly podat hlavně těm rizikovým osobám, u kterých ho z nějakého důvodu není možné aplikovat nadvakrát, například když musí starší člověk se sníženou pohyblivostí dorazit na očkování na vzdálenější místo a podobně. Když je tedy daný člověk rizikový, rozhodně je lepší očkovat se oběma vakcínami v jeden den než vůbec,“ ujišťuje pro ParlamentníListy.cz odborník na prevenci a kontrolu infekčních nemocí Rastislav Maďar. Na větší riziko mrtvice v kombinaci s očkováním proti chřipce se zaměřil specialista v oboru vnitřního lékařství a angiologie Vladimír Čížek. „Opravdu existuje předtisk (preprint) studie Yun Lu, Kathryn Matuska et al., která analyzovala riziko CMP (cévních mozkových příhod) a TIA (tranzitorních ischemických atak, čili řekněme ‚předstupňů mozkové příhody‘ ve třech situacích:
– po bivalentním boosteru (posilovači) BA4/BA5 – po něm nebylo pozorováno zvýšení
– po vakcíně proti chřipce – po ní bylo pozorováno mírné zvýšení
– po kombinaci obou vakcín – zde bylo pozorováno zvýšené riziko CMP po vakcíně BionTech o 20% (interval od 1% do 42%) v době 22-42 dnů po očkování, a zvýšené riziko TIA po vakcíně Moderna o 35% (interval 6%-74%) v prvních třech týdnech po očkování. Vše se týká lidí ve věku nad 65 let. Autoři píší, že je nutno více studií před konečným verdiktem. S tím souhlasím,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz Vladimír Čížek.

Pro organismus to může být šok s neodpovězenou otázkou

Zároveň připomíná, že první zprávy o možném bezpečnostním signálu jsou už z ledna 2023. „V literatuře jsou zatím popsány jen kasuistiky mozkových příhod, řada z nich se ale týká adenovirových vakcín. Bivalentní booster BA4/BA5 by se v současné době již neměl aplikovat, protože je k dispozici novější typ vakcíny. Nejsem vakcinolog, ale angiolog, proto mám obavu ze spike proteinu po očkování, protože může mít stejný typ nežádoucích účinků jako spike protein při covidu. Víme, že spike protein působí prokoagulačně (zvyšuje srážlivost krve), z toho plynou mé obavy. Mluvcil jsem o tom i v přednášce o cévních komplikacích covidu a vakcín. Ctím zásadu ‚primum non nocere‘, tedy ‚v první řadě neškodit‘, a proto bych za svou osobu nedoporučoval současnou aplikaci covidové a vakcíny, dokud větší studie či soubor dat neprokážou, že je to bezpečné,“ konstatuje lékař Vladimír Čížek.

Velkým kritikem přístupu státu v covidovém čase byl Miroslav Havrda, který v reakci na postup České lékařské komory založil Paralelní lékařskou komoru. Servítky si nebere ani tentokrát. „Jak všichni víme, mohou nastat po aplikaci jakékoliv vakcíny nežádoucí účinky, v mimořádném případě i smrt. Proto také hlavou myslící a soudní lékaři nedoporučují, pokud je to možné, souběh očkování v jeden den a chtějí mezi injekcemi pauzu i několik měsíců. Pokud si necháme dát v jeden den dvě dávky zcela odlišných látek, jako je vakcína proti chřipce a experimentální látka proti covidu, může to být pro organismus nejen velký šok, ale ani nebudeme vědět, která z nich nám způsobila nežádoucí účinky. Je otázkou, zdali právě o to propagátorům tohoto experimentu nejde,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Miroslav Havrda.

Válkovo povolení experimentální látky dětem přes odpor SÚKL

Místopředseda Svobodných neskrývá nedůvěru ani k Vlastimilu Válkovi. „V rámci ‚léčby‘ obyvatel proti onemocnění covidem se již opakovaně lhalo tolik, že i jako lékař nevěřím ani ministrovi zdravotnictví, ani fanatickým propagátorům vakcinace. Mám dobré informace z USA i z Evropy a také věřím svému rozumu a tomu, co mne naučila za můj celý odborný život lékařská praxe. Je potřeba nezapomínat na takové skutky, jako na povolení ministra zdravotnictví pana Válka podávat experimentální látku proti onemocnění covidem dětem do 12 let i přes odmítavé stanovisko SÚKL pouze na základě anonymního doporučení České vakcinologické společnosti. Píchání včeliček do obou ramínek najednou ministrem Válkem považuji za podobný přešlap,“ kritizuje Miroslav Havrda nejviditelnější vládní tvář TOP 09. Imunolog Jiří Šinkora je přesvědčen, že většina studií a veřejných diskusí vedených na téma vakcín proti covidu je zmanipulovaná a řízená farmaprůmyslem. „Ani se o ně nezajímám, je to ztráta času. Jisté je jedno – očkování proti covidu dnes nemá již žádný důvod, protože všichni jsou proti všemožným variantám SARS Cov-2 imunní. Takže pokud to není nebezpečné, je to zbytečné. Ministr Válek je diletant, jeden z těch, který o covidu šířili poplašné zprávy, a člověk, kterému se nedá věřit prakticky nic. Senioři mají volební právo, tedy právo rozhodovat o budoucnosti své i často, bohužel, ostatních. Tak ať se rozhodnou sami,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz Jiří Šinkora.

Očkování proti covidu podporují autority u nás i ve světě

Na opačné straně názorové barikády stojí biochemik, vedoucí výzkumné skupiny a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka, který si myslí, že zmiňované stanovisko Romana Prymuly bylo dezinterpretováno. „Ve věci doporučení k očkování se obraťte na Českou vakcinologickou společnost, která očkování proti covidu19 v souhlase se všemi mezinárodními autoritami nadále jednoznačně doporučuje. Zdůrazňuji, že to není doporučení mé, ale všech významných odborných autorit u nás i ve světě,“ dodává pro ParlamentníListy.cz profesor Jan Konvalinka.

Profesor Jiří Beneš, přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka v Praze předesílá, že se jako internista necítí být odbornou autoritou v této věci, „Ale pokusím se odpovědět, jak nejlépe dokážu. Obecně uznávaný princip dosud byl, že současná vakcinace proti dvěma nebo i více různým patogenům je možná. V tomto smyslu zřejmě mluvil i ministr Válek. Jestliže teď nějaká studie ukázala, že současné podání vakcíny proti covidu-19 a proti chřipce zvyšuje riziko cévní mozkové příhody u seniorů, tak je možné to interpretovat různě. Třeba že ta studie byla špatně naplánována nebo provedena; je namístě být opatrný a já bych nyní svým pacientům z opatrnosti současné podání obou vakcín nedoporučil,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Jiří Beneš.

Zatím jen poplašná zpráva, v úvahu přicházejí různé možnosti

Na druhé straně by však čekal, že tyto výsledky potvrdí nějací další nezávislí autoři. „Zatím je to jen poplašná zpráva, nevnímám to jako důkaz. Ale jestliže se výsledky této studie opravdu potvrdí, pak bude potřeba specifikovat, v čem spočívá podstata nekompatibility. Je to proto, že právě tyto dvě konkrétní vakcíny se nesnášejí a/nebo vyvolávají takové komplikace? V úvahu připadají různé další možnosti. Pro seniory byla připravena protichřipková vakcína se 4x vyšším obsahem antigenu (HD-IIV4, Efluelda) a je možné, že právě tento aspekt je příčinou komplikací. Je možné, že vadí kombinace jakýchkoli vakcín proti těmto dvěma virům, což je málo pravděpodobné, ale nikoli předem vyloučené,“ upozorňuje.

Je také možné, že vadí kombinace klasické vakcíny s mRNA vakcínou, což si umí představit spíš. „Čili jsme na začátku a myslím, že není vhodné plašit lidi. Zatím bych obecný princip, tj. možnost podání dvou vakcín najednou, nezatracoval. Jen bych pro jistotu nedával mRNA vakcínu s klasickou vakcínou v jeden den, tedy bych nekombinoval anti-covid RNA vakcínu s jakoukoli jinou. Ale znova připomínám, že je to jen můj názor, který nemohu a nechci nikomu vnucovat. Věřím tomu, že profesor Prymula je vzhledem ke svému profesnímu zaměření dobře informován, a to lépe než já a lépe než ministr Válek,“ odkazuje profesor Jiří Beneš na erudici bývalého ministra zdravotnictví.

zdroj: parlamentnilisty.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Nejnovější video

Presumpce neviny není luxus. Je to poslední pojistka

Existuje v české veřejné debatě žánr, který se opakuje s pravidelností ročních období: politik se dostane do maléru, kamery zaberou zmuchlaný plech a ještě než se stačí usadit prach, je vynesen rozsudek. Ne u soudu — ten se ozve tak za tři roky, unaveně a bez publika. Rozsudek padne ve studiu, na sociálních sítích a v komentářích, které se píší rychleji, než policie stihne vyplnit protokol. A tak když se poslanec Libor Vondráček v pořadu 360° na CNN Prima NEWS postavil proti tomuto zvyku, nebylo to gesto obhájce Filipa Turka. Bylo to gesto obhájce něčeho podstatně důležitějšího.

Moderátorka Pavlína Wolfová se ho ptala opakovaně a z různých úhlů, a to je poctivá novinářská práce, zda výroky Filipa Turka po nehodě nejsou samy o sobě dostatečným důvodem k odchodu z politiky. Vondráček odpověděl způsobem, který se v dnešní době nosí čím dál méně: řekl, že neví. Že nebyl u toho. Že nezná obsah telefonátů ani lékařských zpráv, a proto se k nim nebude vyjadřovat. V zemi, kde má každý na všechno okamžitý názor podložený jedním videem z dopravní kamery, je přiznaná neznalost skoro subversivní čin.

Na co ale odpověděl velmi jasně, byla otázka rezignace. Připomněl kauzu takzvané Ibizy v Rakousku, která svrhla vládu a jejíž skutečný obsah se ukázal být podstatně chudší, než sliboval mediální humbuk. Vzpomínka to není náhodná. Ukazuje totiž mechanismus, jemuž se lidový soud nikdy nevyhne: rozsudek je vysloven okamžitě, oprava přichází po letech a nikoho už nezajímá. Poškozený mezitím přišel o mandát, o pověst i o možnost obhajoby. „Dokud soudy neuznají vinu jakéhokoliv člověka v České republice, tak je ten člověk nevinný,“ řekl Vondráček. Věta banální jako učebnice ústavního práva, a přesto se za ni dnes platí politická cena.

Zajímavější, než sama obhajoba principu byla ovšem poznámka, kterou Vondráček vpustil do debaty jaksi mimochodem: co ta křižovatka? Ony podivné žluté šipky, které nejsou jako obyčejné šipky. Tramvajový pás, po němž běžně nikdo nejezdí. Auta, včetně policejních, která tudy projíždějí dnes a denně. A hlavně statistika nehod, jež z toho místa dělá nikoli kuriozitu, ale systém. Piráti řídili pražskou dopravu osm let a tohle je jeden z výsledků, které se nedají odbýt konstatováním, že za všechno může řidič. Je pozoruhodné, že tuto věcnou rovinu do debaty přinesl právě ten účastník, jemuž bylo vytýkáno, že se vyhýbá odpovědi.

Protipól tvořil Jan Bartošek, který volil jinou strategii dlouhý seznam. Turek prý hajloval, sdílel, legalizoval moštárnu, létal vrtulníkem s odsouzeným člověkem. Každá z těch položek by si zasloužila samostatné a poctivé projednání; naskládány za sebe však tvoří něco jiného než argument. Tvoří portrét. A portrét se nedá vyvrátit, protože nic netvrdí, pouze naznačuje. Když Bartošek v jednu chvíli řekl „proč se vůbec zabývat Filipem Turkem“, měl paradoxně pravdu; jen o pár vteřin dřív se jím zabýval čtyři minuty v kuse.

Druhá polovina debaty patřila sportu, tedy zdánlivě lehčímu tématu, na němž se ale ukázalo totéž. Svobodní se ohradili proti vyloučení ruských hokejistů z mistrovství světa a Vondráček to obhájil argumentem, který je nepříjemný právě svou konzistencí: nikdo nemůže za to, kde se narodil. Kolektivní vina byla morální omyl u sudetských Němců a je jím i teď. Spojené státy napadly Irák a nikdo nenavrhoval vyhodit americké plavce z olympiády v Athénách. Sportovec, jenž se čtyři roky připravuje na jediný týden svého života, není nástroj zahraniční politiky. Vondráček k tomu připomněl osud československých olympioniků, kteří v roce 1984 nesměli do Los Angeles — pro mnohé z nich to nebyla epizoda, ale konec kariéry.

Bartošek namítl, že Rusko vraždí civilisty, a má samozřejmě pravdu. Jenže z toho neplyne, že trest má dopadnout na dvacetiletého brankáře. To není relativizace agrese, to je trvání na tom, že vina je osobní. Kdo tento princip opustí u sportovců, obtížně jej pak bude hájit u kohokoli jiného.

A do třetice svoboda slova. Vondráček označil skutkovou podstatu šíření předsudečné nenávisti za tak vágně formulovanou, že „za chvilku může být stíhaný kdokoliv na cokoliv“. Studio se na tom neshodlo, moderátorka debatu utnula. Škoda. Právě tady se totiž debata dotkla dna, na němž stojí všechno ostatní — včetně toho, zda smíme mít jiný názor na ruské hokejisty.

Poslední čtvrthodinu vedl Vondráček po telefonu, protože ve studiu selhala technika. Bartošek argumentoval do prázdna a korektně na to sám upozornil. Vondráček se přesto vrátil, dořekl své a rozloučil se s díky za pozvání. Jestli něco tato část večera ukázala, pak to, že klidný hlas se prosadí i přes praskající linku. Zvlášť když má co říct.

Oblíbené štítky

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31