Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Do marže prodejců nemá stát co kecat, brání podnikatele Svobodní

Do marže prodejců nemá stát co kecat, brání podnikatele Svobodní

„Jdeme od požáru správným směrem, ale couráme se, místo abychom běželi, tak riskujeme, že nás požár dožene,“ myslí si o vládních opatřeních místopředseda Svobodných Jan Dočekal. Zároveň kritizuje kabinet Petra Fialy, který podle něj parazituje na vysokých cenách pohonných hmot a kompenzuje si tím neschopnost snížit státní výdaje. „Pokud vyjdeme z velmi hrubého odhadu, že na jedné nádrži ušetří průměrný český motorista cca 100 korun a tankuje plnou 1,5 x do měsíce, tak se za celý rok bavíme o částce 450 korun,“ upozorňuje Dočekal v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Vláda se rozhodla snížit spotřební daň na pohonné hmoty o 1 korunu a 50 haléřů. Je to podle vás správný krok?

Ano, principiálně sice jde o krok správným směrem, ale je potřeba zdůraznit, že velikost toho kroku, je téměř směšná. Praktické následky jsou spíše kosmetické. Spíše za tím vidím snahu mediálně prodat nějaké snažení ve smyslu – ano, my, vláda, podnikáme kroky. Zjednodušeně řečeno jdeme od požáru správným směrem, ale couráme se, místo abychom běželi a riskujeme, že nás požár dožene. Například polská vláda sebere lidem na daních cca 550 korun z plné nádrže, ta česká dnes minimálně 1000 korun! Česká vláda parazituje na vysokých cenách pohonných hmot a kompenzuje si tím neschopnost snížit státní výdaje. Od června se to sice změní, ale při stejných cenách bude stále na daních získávat přes 930 korun. Takovéto využívání růstu cen ve prospěch státního rozpočtu považujeme za naprostý cynismus.

Proč podle vás vláda tento krok odkládala? Nemělo ke snížení spotřební daně dojít přece jen mnohem dříve?

Jednoznačně mělo. A vůbec to nesouvisí s inflací, covidem ani s válkou na Ukrajině ani s jakýmkoliv jiným zástupným problémem. Svobodní jsou od svého založení zastánci nízkých a přehledných daní. Není jediný důvod zatěžovat daněmi cenu pohonných hmot více než okolní země. Pokud tedy není vláda ve vleku zbytečné agentury CzechTourism a nechce tím podporovat příhraniční turismus, kdy se u polských čerpacích stanic tvoří fronty českých automobilistů, kteří hlasují peněženkou a své peníze raději utrácí tam, než v tuzemsku.   

Snížená spotřební daň se bude týkat pouze tří letních měsíců. Bude to podle vás stačit, aby se ulevilo peněženkám českých motoristů?

Já osobně to vnímám jako další vtip. Pokud vyjdeme z velmi hrubého odhadu, že na jedné nádrži ušetří průměrný český motorista cca 100 korun a tankuje plnou 1,5 x do měsíce, tak se za celý rok bavíme o částce 450 korun. Když si toto uvědomíme, tak zde je v celé nahotě vidět populismus tohoto „snížení“ a pomoci občanům.  

Vláda si chce také posvítit na marže pumpařů a uvažuje, že stanoví jejich maximální výši. Je to správný krok, jak ochránit spotřebitele? V jaké výši by podle vás měla tato marže být stanovena?

V žádné. Do marže prodejců nemá stát co kecat. To je otázkou volného trhu a konkurenčního prostředí, pokud tedy vyloučíme kartelové dohody. Opět v tom vidím zástupný problém. S trochou nadsázky bych na sledování marží a snahách je regulovat použil ono okřídlené „Zloděj křičí chyťte zloděje“. Jak jinak se dívat na popsanou situaci, kdy prodejce má z plné nádrže 50 korun a stát 1000 korun? Kdo si tady mastí kapsu víc a kdo má na cenu paliv rozhodující vliv?     

Bez ohledu na kroky vlády ceny stále letí rychle vzhůru. Co by podle vás měla vláda podniknout, aby zkrotila inflaci?

Neexistuje jednoduchý recept, který by se vešel na dva řádky. Česká vláda má poněkud svázané ruce tím, jak moc jsme ekonomicky provázáni se zbytkem světa. Pokud se všude kolem nás, a v ČR dvojnásobně, rozdávají tzv. „helicopter money“, pokud jsou státní zaměstnanci, kteří nic neprodukují (se vší úctou k lékařům, učitelům, hasičům atd.), oceňováni lépe než srovnatelné profese v soukromém sektoru, pokud se miliardy vyhazují z oken na podporu Green Dealu a za nákup papírků zvaných emisní povolenky, tak je prostě něco shnilého ve státě evropském. Vládní opatření mohou být buď plošná nebo cílená na určité skupiny obyvatelstva. Plošná opatření jsou jednoduchá na zavedení, nejsou s nimi spojeny další náklady, ale tvrdí se, že jsou drahá. Cílená opatření (touto cestou se vláda chce vydat), jsou víc fér jen zdánlivě. Sice přidávají pouze „potřebným“, zároveň ale nijak nepomáhají střední třídě, a navíc je s nimi spojená spousta administrativy, které jejich úspornost velmi zpochybňuje. 

Vysoké úrokové sazby hypoték zásadním způsobem ohrožují trh s nemovitostmi. Měla by podle vás vláda v této věci něco konkrétního podniknout?

Opět neexistuje řešení ve stylu mávnutí kouzelným proutkem. Souvislost s všeobecnou inflací je zřejmá, nicméně na výši hypoték nemá vláda přímý vliv – to je spíš otázka na Českou národní banku. Ale do výsledné ceny nemovitostí se pochopitelně promítají faktory jako délka povolovacích řízení, zkostnatělé územní plánování, řada legislativních nesmyslů, zbytečných požadavků, nařízení jako např. nízkoenergetické standardy, povinné řešení hospodaření s dešťovou vodou apod. A obloukem se opět dostáváme ke Green Dealu a emisním povolenkám, které zdražují dopravu materiálu a nadměrně zatěžují produkční závody vyrábějící stavebniny. Součet všech těchto nepříznivých faktorů se pak poskládá do cen hypoték a nedostupnosti vlastního bydlení. A zde prostor pro vládu, aby s tím něco udělala, určitě je.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak. 

Zdroj: Parlamentní listy

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Svobodni-31