Do marže prodejců nemá stát co kecat, brání podnikatele Svobodní

Do marže prodejců nemá stát co kecat, brání podnikatele Svobodní

„Jdeme od požáru správným směrem, ale couráme se, místo abychom běželi, tak riskujeme, že nás požár dožene,“ myslí si o vládních opatřeních místopředseda Svobodných Jan Dočekal. Zároveň kritizuje kabinet Petra Fialy, který podle něj parazituje na vysokých cenách pohonných hmot a kompenzuje si tím neschopnost snížit státní výdaje. „Pokud vyjdeme z velmi hrubého odhadu, že na jedné nádrži ušetří průměrný český motorista cca 100 korun a tankuje plnou 1,5 x do měsíce, tak se za celý rok bavíme o částce 450 korun,“ upozorňuje Dočekal v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Vláda se rozhodla snížit spotřební daň na pohonné hmoty o 1 korunu a 50 haléřů. Je to podle vás správný krok?

Ano, principiálně sice jde o krok správným směrem, ale je potřeba zdůraznit, že velikost toho kroku, je téměř směšná. Praktické následky jsou spíše kosmetické. Spíše za tím vidím snahu mediálně prodat nějaké snažení ve smyslu – ano, my, vláda, podnikáme kroky. Zjednodušeně řečeno jdeme od požáru správným směrem, ale couráme se, místo abychom běželi a riskujeme, že nás požár dožene. Například polská vláda sebere lidem na daních cca 550 korun z plné nádrže, ta česká dnes minimálně 1000 korun! Česká vláda parazituje na vysokých cenách pohonných hmot a kompenzuje si tím neschopnost snížit státní výdaje. Od června se to sice změní, ale při stejných cenách bude stále na daních získávat přes 930 korun. Takovéto využívání růstu cen ve prospěch státního rozpočtu považujeme za naprostý cynismus.

Proč podle vás vláda tento krok odkládala? Nemělo ke snížení spotřební daně dojít přece jen mnohem dříve?

Jednoznačně mělo. A vůbec to nesouvisí s inflací, covidem ani s válkou na Ukrajině ani s jakýmkoliv jiným zástupným problémem. Svobodní jsou od svého založení zastánci nízkých a přehledných daní. Není jediný důvod zatěžovat daněmi cenu pohonných hmot více než okolní země. Pokud tedy není vláda ve vleku zbytečné agentury CzechTourism a nechce tím podporovat příhraniční turismus, kdy se u polských čerpacích stanic tvoří fronty českých automobilistů, kteří hlasují peněženkou a své peníze raději utrácí tam, než v tuzemsku.   

Snížená spotřební daň se bude týkat pouze tří letních měsíců. Bude to podle vás stačit, aby se ulevilo peněženkám českých motoristů?

Já osobně to vnímám jako další vtip. Pokud vyjdeme z velmi hrubého odhadu, že na jedné nádrži ušetří průměrný český motorista cca 100 korun a tankuje plnou 1,5 x do měsíce, tak se za celý rok bavíme o částce 450 korun. Když si toto uvědomíme, tak zde je v celé nahotě vidět populismus tohoto „snížení“ a pomoci občanům.  

Vláda si chce také posvítit na marže pumpařů a uvažuje, že stanoví jejich maximální výši. Je to správný krok, jak ochránit spotřebitele? V jaké výši by podle vás měla tato marže být stanovena?

V žádné. Do marže prodejců nemá stát co kecat. To je otázkou volného trhu a konkurenčního prostředí, pokud tedy vyloučíme kartelové dohody. Opět v tom vidím zástupný problém. S trochou nadsázky bych na sledování marží a snahách je regulovat použil ono okřídlené „Zloděj křičí chyťte zloděje“. Jak jinak se dívat na popsanou situaci, kdy prodejce má z plné nádrže 50 korun a stát 1000 korun? Kdo si tady mastí kapsu víc a kdo má na cenu paliv rozhodující vliv?     

Bez ohledu na kroky vlády ceny stále letí rychle vzhůru. Co by podle vás měla vláda podniknout, aby zkrotila inflaci?

Neexistuje jednoduchý recept, který by se vešel na dva řádky. Česká vláda má poněkud svázané ruce tím, jak moc jsme ekonomicky provázáni se zbytkem světa. Pokud se všude kolem nás, a v ČR dvojnásobně, rozdávají tzv. „helicopter money“, pokud jsou státní zaměstnanci, kteří nic neprodukují (se vší úctou k lékařům, učitelům, hasičům atd.), oceňováni lépe než srovnatelné profese v soukromém sektoru, pokud se miliardy vyhazují z oken na podporu Green Dealu a za nákup papírků zvaných emisní povolenky, tak je prostě něco shnilého ve státě evropském. Vládní opatření mohou být buď plošná nebo cílená na určité skupiny obyvatelstva. Plošná opatření jsou jednoduchá na zavedení, nejsou s nimi spojeny další náklady, ale tvrdí se, že jsou drahá. Cílená opatření (touto cestou se vláda chce vydat), jsou víc fér jen zdánlivě. Sice přidávají pouze „potřebným“, zároveň ale nijak nepomáhají střední třídě, a navíc je s nimi spojená spousta administrativy, které jejich úspornost velmi zpochybňuje. 

Vysoké úrokové sazby hypoték zásadním způsobem ohrožují trh s nemovitostmi. Měla by podle vás vláda v této věci něco konkrétního podniknout?

Opět neexistuje řešení ve stylu mávnutí kouzelným proutkem. Souvislost s všeobecnou inflací je zřejmá, nicméně na výši hypoték nemá vláda přímý vliv – to je spíš otázka na Českou národní banku. Ale do výsledné ceny nemovitostí se pochopitelně promítají faktory jako délka povolovacích řízení, zkostnatělé územní plánování, řada legislativních nesmyslů, zbytečných požadavků, nařízení jako např. nízkoenergetické standardy, povinné řešení hospodaření s dešťovou vodou apod. A obloukem se opět dostáváme ke Green Dealu a emisním povolenkám, které zdražují dopravu materiálu a nadměrně zatěžují produkční závody vyrábějící stavebniny. Součet všech těchto nepříznivých faktorů se pak poskládá do cen hypoték a nedostupnosti vlastního bydlení. A zde prostor pro vládu, aby s tím něco udělala, určitě je.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak. 

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31