Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Stávka lékařů může v prosinci ochromit nemocnice. V ohrožení jsou neakutní zákroky i noční provoz

Stávka lékařů může v prosinci ochromit nemocnice. V ohrožení jsou neakutní zákroky i noční provoz

Přepis celého rozhovoru:

Nedostatek lékařů a jejich přesčasy teď bude téma pro náměstka ministra zdravotnictví Václava Páleníka a také lékaře Dalibora Veselého. Vítám vás ve vysílání, pánové. Dobrý den. Dobrý den. Dobrý den z D1. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek slíbil, že část novely zákoníku práce o přesčasech zruší. Není tedy protest lékařů v tuto chvíli bezpředmětný? Neměla by se výpověď přesčasu stáhnout? Anebo pane, nebo pane Veselý, ministrovi zkrátka nevěříte a čekáte až na to platné rozhodnutí? Z předchozích zkušeností? Určitě. My si počkáme na to, až bude něco jasně na papíře, ideálně tak daleko v legislativním procesu, že už to nebude možné vrátit zpět, protože máme v našem oboru trochu smůlu, že nám už bylo za tu historii vlastně naslibováno ledacos a velice málo toho bylo splněno. Takže my jsme rozhodně otevřeni jednat, ale nemůže to být pouze na základě slibů, které ani v tuto chvíli nejsou na papíře, natož aby byly někde dále v legislativním procesu. Pane Pláteník u, zajímá mě váš názor na to, co zaznělo. My jako ministerstvo zdravotnictví vnímáme ty podněty a protest od mladých lékařů velmi vážně a myslím si, že ukázaly na dlouhodobý neřešený problém. Nicméně potvrzuji slova pana doktora Veselky. Sekcí mladých lékařů ministerstvo práce i zdravotnictví pravidelně jedná. Včera byla poslední schůzka na pracovní úrovni, kde se jednaly nějaké modelové situace skutečně v přípravě tento tzv. paragrafované znění, které by, jak slíbil pan ministr Válek, mělo vrátit tu podobu zákoníku práce do té doby před tím navýšením přesčasů, což mi dovolte zmínit, byla poslanecká iniciativa, nebyl to název, návrh Ministerstva zdravotnictví. Díky za upřesnění. Ještě se doptám. Zmínili jsme, že přesčasy vypovědělo zhruba 5 tisíc lékařů. Pane Pláteník, u pro zajištění zdravotní péče to představuje podle vás jak velký problém? Samozřejmě to představuje určité riziko. My nevíme, co se stane 1. prosince, protože se sekcí mladých lékařů, jak jsem říkal, intenzivně jednáme a pan ministr se zavázal, že představí své návrhy přímo jimi, že i jako poslanec, panem poslancem Jurečkou a Kaňkovským budou ty návrhy představovat jako poslanecké novely, aby byly rychlejší. Nicméně samozřejmě v nějaké té nejkrajnější variantě by pochopitelně mohlo dojít třeba k prodloužení čekacích lhůt a nějakému omezení péče. To pochopitelně riziko je a my si ho uvědomujeme. Pane, pane Veselý, chápu, že zrovna lékařům se tyto přesčasy vypovídají hůře, možná i stávkuje se rozhodně hůře než jiným profesím. Jak vybalancujete toto riziko, které zmiňuje pan Pláteník? Nám se samozřejmě do této vlastně poměrně rázné formy protestů určitě jako primárně nechtělo, nicméně je to už reakce na nějakou dlouhodobě vyhrocenou situaci, která netrvá půl roku, ale která trvá fakt jako desítky let, kdy vlastně ta krize jako není, není řešena. A vlastně poslední takovým hřebíčkem bylo právě to, co se nyní prosadilo do zákoníku práce režii pana doktora Kaňkovského, že se tam na poslední chvíli bez vlastně projednávání s kýmkoliv dal ten přílepek o zdvojnásobení těch přesčasů. Přitom už jako nyní těch přesčasů je skutečně hodně, lékaři mají jako problém sladit svůj nějaký osobní rodinný život s výkonem povolání medicíny a ten dvojnásobek už je úplně nereálný. Zmínil bych zde ještě určitě to, že kromě toho, že to zdaleka není pouze o lékařích, ale je to i o pacientech, protože ve chvíli, když vás ošetřuje lékař, který už je třeba 36 hodin v práci, tak v tu chvíli to skutečně už není bezpečná záležitost. Těch 832 přesčasových hodin ročně, tedy zhruba 100 pracovních dnů navíc. To by bylo hodně i u méně náročných profesí, které nenakládají s lidskými životy. Pane Veselý, z čeho podle vás vznikl nápad na tak dramatickou změnu? Ještě na pozadí toho, co jste říkal, desítky nebo deset let tento problém, Bubla. Neznám zcela pozadí návrhu, který vlastně byl přilepen k zákoníku práce na poslední chvíli, to tak, že nemůžu, nemůžu v tomto tvrdit, ale z nějakého obecného hlediska si myslím, že. Je ministerstvo zdravotnictví, ředitele nemocnic a ti další, co vlastně tu péči zajišťují, jsou si vědomí toho, že těch lékařů je nedostatek a vlastně změny toho zákoníku práce chtěli využít k tomu, aby mohli být lékaři donuceni, být donuceni sloužit víc, než slouží doteďka, což je důležité zmínit, protože se sice mluví stále o dobrovolných přesčasech, ale každý, kdo pracuje v nemocnici nebo má někoho, kdo v té nemocnici pracuje, ví, že ty přesčasy vůbec nejsou dobrovolné. Pane Pláteník, u vy jste s tím pozadím návrhu v tom zákoníku práce seznámen? Já bych tady možná pana doktora Veselého doplnil s tím, že zopakuji, že to tedy nebyl návrh ministerstva zdravotnictví a vyšel z PS. A jak pan doktor Veselý říká, skutečně ve zdravotnictví je opravdu obrovské množství přesčasů. Je to dáno tím, že potřebujeme zajistit nepřetržitý provoz, protože my pacienti jsme nemocní jak ráno, tak v noci pořád. A ve zdravotnictví dochází k tomu, že řada těch přesčasů je vykonávána nad rámec těch pracovních smluv a někdy jsou vykonávány v režimu dohod o provedení práce apod., což není ideální praxe. A ten záměr, co asi v dobré víře poslanci měli, bylo právě ten režim zanést normálně do režimu pracovních smluv. Nicméně, takže věřím, že to byla nějaká bohliv a racionální úvaha, nicméně nevzešla z Ministerstva zdravotnictví a vnímám to, že se z toho stali určitý symbol a ta odborná veřejnost, zejména ze strany mladých, sekce mladých lékařů byla taková, že velmi silně tento podnět jako odmítli. A i proto se pan ministr Válek zavázal s tím, že to v co nejbližší době napraví. A přesně o tom jednáme se sekcí mladých lékařů a s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Problém přesčasu. To je jedna věc. Dále tady máme nedostatek zdravotnického personálu, i to je problém dlouhodobý. Pane Pláteník u, jak ho šéf resortu, potažmo ministerstvo zdravotnictví jako celek řeší? Je to dlouhodobý problém, to jsou si všichni vědomi. Už jenom proto, jak dlouho trvá profesní příprava lékařů. Takže já úplně nemůžu hodnotit práci předchůdců, nicméně víme, že pracujeme teďka jako aktuální vedení ministerstva zejména navyšování kapacit lékařských fakult, na úpravě toho postgraduálního vzdělávání, aby bylo přímější a rychlejší. A celkově se musíme samozřejmě dlouhodobě bavit o efektivitě naší sítě zdravotnických zařízení tak, abychom ty personální kapacity, které jsou vzácná důležité, správně využívali. To je pravda. To jsou rozhodně veliké výzvy a to, na co upozorňují mladí lékaři nebo konkrétně sekce mladých lékařů, to jenom podtrhuje. Pane Veselý, jaký z toho máte pocit vy? Nespoléhají se třeba jednotliví šéfové resortů v čase na to, že to zkrátka nějak polepíte? Já si myslím, že se na to spoléhají, protože to tak nakonec vždycky bylo historicky. Nicméně myslím si, že tentokrát je situace skutečně jiná a i zákonodárci tomu rozumí. S tím, co říkal pan náměstek, těch priorit, ohledně priorit. Které jako Ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší, tak s tím nelze než souhlasit. A já bych doplnil ale ještě jednu. Neustále se řeší, že vlastně zdravotníků je nedostatek a když se kouknete na statistiky, kolik je zdravotníků obecně na světě, tak to v ČR nevychází nějak hůř. Problém je prostě v tom, že na ty zdravotníky dopadá spousta práce, kterou by vůbec neměli dělat. Málokterý mladý lékař vám řekne, že je unavený z toho, že léčí pacienty, ale téměř každý vám řekne, že si přijde po té škole, že je, že nastoupil do nemocnice a dělá tam sekretářku. A vlastně ta administrativa, která se čím dál tím víc bobtná se všemi těma předpisy a valí se na nás, je dneska bohužel gros té zdravotnické práce. A přitom třeba nějaký administrativní pracovník ve zdravotnictví nebo podobné obory, které by lékařům ulevili od té administrativy a vlastně by nám umožnily dělat tu naši práci, kterou jsme studovali, tak vlastně v Čechách téměř neexistují. Podle šest let starého vyjádření Romana Prymuly mladí lékaři nechtějí sloužit přesčasy, protože se mají dobře. Pane Pláteník, uvidíte dnes nějaký rozdíl proti tehdejšímu postoji? Já můžu určitě obecně komentovat to, že trh práce se mění tak, jak prostě na něj vstupují mladší lidé a za které se taky považuji. A není výjimka, že se to bude týkat i zdravotnictví. Ale je to dobře, to pochopitelně prostě priorita očekávání o zaměstnávání a zaměstnání a soukromého života se můžou v čase měnit a je to v pořádku a my naší povinností pochopitelně na to adekvátně reagovat. Ve vysílání se mnou byl náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a také lékař Dalibor Veselý. Já vám velmi děkuji za přínosnou diskusi, pane Pláteník u, vy dobře dojeďte a pane Veselý, vážím si, že jste dorazil do studia. Hezký den. Děkuji. Na shledanou. Na shledanou.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Dalibor Veselý

MUDr. Dalibor Veselý

Novinky

Nejnovější video

Politická rozprava: Pavel Strunz o účelovém používání předběžné opatrnosti

Proslov z Republikového sněmu, 11. 11. 2023.

PŘEPIS PROJEVU

Vážení spolustraníci, vážené spolustranice, milí hosté a samozřejmě, milé hostesky,

pohovořím o předběžné opatrnosti.

Jsem-li předběžně opatrný, nedopustím masovou imigraci ze zemí s jinými kulturními vzorci. Protože vím, že se mi to může vymstít v časovém horizontu jedné generace. Jsem-li předběžně opatrný, nezanedbávám armádu, časová konstanta vybudování armády je deset let, geopolitická situace se však může změnit za kratší dobu. Ještě v roce 2009 v Praze podepisovali Obama a Medvěděv redukci jaderných zbraní, necelých pět let poté Rusko anektovalo Krym. Jsem-li předběžně opatrný, nezakážu si zákonem dva ze tří stabilních zdrojů energie, uhlí a jadernou energetiku, což se vbrzku projeví na energetické bezpečnosti.

Po těchto příkladech oprávněné předběžné opatrnosti považte, co se děje u našich, stále ještě bohatých, sousedů v Německu. V několika politikách, migrace, armáda, jaderná energetika, Německo aplikovalo předběžnou neopatrnost. To má své důsledky. Slabou armádu v turbulentních časech, kriminalita roste, imigranti se zhusta neztotožňují s německým státem, vysoké ceny energií vyhání firmy z Německa, konkurenceschopnost upadá. Proto je těžko pochopitelné, že takto předběžně neopatrné Německo naopak bylo a je předběžně přeopatrnělé stran globálního oteplování, které hypoteticky může mít důsledky až za několik generací. Tedy dlouho po dokonaných důsledcích masové imigrace, zanedbávání armády, odklonu od jádra a uhlí. Německo převzalo paniku Grety Thunberg a stalo se motorem doktríny Green Deal.

Protože se Německo osvědčilo v několika ohledech jako odstrašující příklad, neměla by se Česká republika u něj inspirovat bez mimořádné obezřetnosti. Bohužel je však z některých prohlášení zřejmé, že česká vláda se na toto Německo hodlá čím dál víc orientovat. Hodlá například opakovat některé jeho energetické chyby. Odstoupení od uhlí, masovou podporu obnovitelných zdrojů, ale i zákaz spalovacích motorů. Ministr průmyslu potvrzuje cíl ukončit spalování uhlí do roku 2033, zároveň Petr Fiala protlačuje nestabilní a obtížně regulovatelné obnovitelné zdroje energie bez vyřešení ukládání přebytků.

To si vyžádá paradoxní doplnění energetiky o zdroje spalující zahraniční fosilní palivo, zemní plyn, tedy nyní LNG, i z nestabilního Blízkého Východu, ale i oklikou z Ruska, za vyšší sazby než dříve, samozřejmě. Pokud se tak stane, bude to za cenu ztráty konkurenceschopnosti, za cenu, že se staneme hlubokým dovozcem elektřiny, což též nepřispěje k energetické bezpečnosti. Bude to za cenu obrovských regulací připomínajících socialistické plánované hospodářství, tzn. neférové podmínky a naprosté pokřivení trhu.

Naše vláda přestává být předběžně obezřetná v krátko a střednědobém horizontu.  Používá pouze Green Deal, a přitom se tak děje za situace, kdy větší světoví producenti skleníkových plynů, než je Evropská unie, si konkurenceschopnost takovouto doktrínou nepodkopávají.

Zároveň o správnosti premis antropogenního globálního oteplování pochybují i významní vědci, jedním z nich je kvantový fyzik John Clauser, nositel Nobelovy ceny za fyziku roku 2022. Ten letos podepsal petici proti klimatickému alarmismu. Kolega Clauser říká: „Populární narativ o změně klimatu odráží nebezpečné zkorumpování vědy. Chybná klimatická věda metastázovala do masivní šokové novinářské pseudovědy. Žádná skutečná klimatická krize neexistuje, existuje však krize energetická.“ Takové prohlášení chce odvahu. Nepapouškovat mantry jako dekarbonizace či klimaticky neutrální společnost může dnes vědcovi přinést nepříjemnosti. Pravděpodobnost financování jeho výzkumu se rapidně sníží. To je to zkorumpování vědy, o kterém hovoří Clauser.

Vážení, všiml jsem si nedávno zvláštní symbiózy. Zatímco Čína začíná lovit mozky na Západě, některé mozky na Západě vymýšlejí, jak jí lov usnadnit. Greta Thunberg a její řídící mozky v Evropské unii v zásadě vyhrály. A já doufám, že jenom bitvu, nikoli však válku.

Čekají nás eurovolby. Obdobně jako loni na sněmu, upozorňuji i letos předběžně opatrnicky naše budoucí europoslance, aby se naočkovali proti bruselóze. Ta, jak známo, způsobuje politickou sterilitu u velkých zvířat. Sami sobě položte otázku: co udělala EU za dvacet let našeho členství dobře? Myslím, že těch pozitivních počinů je velmi málo. Naši naočkovaní europoslanci se mohou pokusit to změnit. Konkrétně v energetice mohou prosazovat následující. Postavit se proti zákazu spalovacích motorů samozřejmě, prosazovat jadernou energetiku, bránit nesmyslným regulacím v rámci Green Dealu, neodstupovat od Energetické charty chránící investice do energetiky. Dle zdravého rozumu budou jistě konat i v jiných oblastech a já věřím, že z žádného našeho europoslance se nestane politický EUnuch. Děkuji za pozornost.

Oblíbené štítky

MUDr. Dalibor Veselý

MUDr. Dalibor Veselý

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31