„Svoboda a odpovědnost musí jít ruku v ruce… jinak zhynou…“
1) Musíme kontrolovat vládu, ne pumpaře.
„Vláda musí snížit daně a kontrolovat si zaslouží ona, ne pumpaři!“ vzkázal do Strakovy akademie předseda Libor Vondráček, podle kterého kampaň spojená s kontrolami marží byla jen „krycím manévrem“. Celý příspěvek je k dispozici na tomto odkaze.
2) Do marže prodejců nemá stát co kecat, brání podnikatele Svobodní.
„Pokud vyjdeme z velmi hrubého odhadu, že na jedné nádrži ušetří průměrný český motorista cca 100 korun a tankuje plnou 1,5 x do měsíce, tak se za celý rok bavíme o částce 450 korun,“ upozorňuje místopředseda Jan Dočekal v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
3) Vazalové, ne státníci. Unie jako nový Sovětský svaz, varuje Zálom.
„Kdyby Evropská unie nemířila stále jistěji k nějaké formě totality, nemusela by nás vnitřní politika Maďarska nějak dalece zajímat. Dokud to tak ale bude, je velmi důležité, aby tu eurounijní jednotu proti demokracii a proti myšlence národních států někdo narušoval,“ je přesvědčený místopředseda Svobodných a zastupitel města Beroun Luboš Zálom. Celý rozhovor je k dispozici zde.
4) Payne: Přicmrndáváme u ciích zájmů nebo si pletem národní zájmy s osobními pocity?
„Orbán ze sebe udělal pro Brusel dobrý terč,“ komentuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz nejen výsledky voleb v Maďarsku Jiří Payne, bývalý europoslanec za Svobodné. Zároveň si klade otázku, jakou roli může Maďarsko sehrát v případě, že Putin napadne Evropu. „Těžko předvídat, ale musíme se připravit na všechny možnosti,“ říká politik, který se domnívá, že pro Rusko jsme byli nepřítelem číslo jedna v Evropě už před začátkem války na Ukrajině.
5) Velká mačeta? Chtěl na sebe upoutat velkou pozornost. Zkušený expert Bohbot rozebírá vraždu ve škole.
David Bohbot v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz detailně analyzuje, co se stalo ve škole a zamýšlí se také nad tím, co by se v českém školství muselo stát, abychom podobným tragédiím byli schopni pro příště zabránit.
12. 4. 1944: Narození Karla Kryla
V Kroměříži se narodil písničkář, novinář, politik a filosof Karel Kryl. Ukrutně štval komunisty před i po sametové revoluci.
13. 4. 2015: Vyhlášení Liberlandu Vit Jedlička vyhlašuje Liberland a stává se prvním prezidentem nově vzniklého státu, kde se neplatí žádné daně. Žádosti o občanství se hrnuly. Není divu, když s Liberlandem pomáhal dokonce i sám Tonda Blaník.
14. 4. 1938: Petr Nárožný
Narodil se velký herec, liberál a příznivec svobody, Petr Nárožný.
15. 4. 1738: Vynález otvíráku na pivo
Byl vynalezen otvírák na lahve. Cesta za obsahem ukrytým v lahvi nikdy nebyla svobodnější, což zejména v Čechách a na Moravě může sklidit aplaus.
16. 4. 1992: David Millagrad na svobodě
Po 23 letech byl propuštěn muž, kterého v 16 letech uvěznili za domnělou vraždu. Spravedlnosti se dočkal. Může být překvapující, že spravedlnost v rukou státu vidí někdy velmi špatně a uznat omyl se jí příliš nechce.
17. 4. 1521: Exkomunikace Martina Luhera
Exkomunikováním Luthera se naplno otevřela cesta pro reformaci. Pokrokem proti dřívějšímu způsobu jednání bylo již to, že nebyl upálen. Jeho myšlenky se šířily raketovou rychlostí.
18. 4. 1945: Vstup US Army na území protektorátu Americká armáda vstoupila na území protektorátu. Bylo jasné, že svoboda v Československu vyhraje a její definitivní triumf se nezadržitelně blíží.
🍺 Tématem 56. svobodné hospody byla otázka, zda současný přísun ukrajinských uprchlíků může být příležitostí pro lepší budoucnost českého zdravotnictví? Speciálním hostem byl MUDr. Miroslav Havrda, který na výše uvedenou a celou řadu dalších otázek odpovídal v naší online Svobodné hospodě.
Pokud jste nestihli sledovat online hospodu živě, můžete se podívat zpětně na tomto odkaze: 56. díl Svobodné hospody.
Zajímavou akci mají naplánovanou Obrozenci 2.0 na tento pátek v Praze. 105. výročí narození Václava Sedláčka (22.4.1917), zapomenuté oběti střelby nacistů do českých studentů, při které zahynul Jan Opletal.
Pátek 22.4.2022 v 16:00 hodin u pamětní desky na zdi farské zahrady, Žitná 568/22, Praha 2.
Debata o příčinách a predikcích vývoje české ekonomiky. Beseda se uskuteční s ekonomickými experty Lukášem Kovandou a Vladimírem Pikorou. Přijďte debatovat o budoucnosti české ekonomiky do vinotéky 2 deci v pražských Vinohradech.
Bližší info k besedě naleznete na tomto odkaze, případně kliknutím na níže uvedený obrázek. Kapacita k sezení je 50 lidí, přijďte včas, ať najdete místo. rezervaci můžete provést na čísle: 602 664 302.
Beseda s bývalým pražským primátorem Janem Koukalem o praktických zkušenostech z pražské komunální politiky.
Bližší info k besedě naleznete na tomto odkaze, případně kliknutím na níže uvedený obrázek. Kapacita k sezení je 50 lidí, přijďte včas, ať najdete místo. rezervaci můžete provést na čísle: 602 664 302.
Opět po roce se v den výročí upálení mistra Jana Husa sejdeme poblíž jeho rodiště a společně vyrazíme na Svobodnou horu!
Žádná akce už Vám neunikne, pokud si propojíte svůj kalendář s kalendářem Svobodných na Google. ↓↓↓
Dostal se k vám tento mail od přátel? Chcete, aby vám už žádné novinky neunikly? Stačí udělat jedinou věc. Vyplnit ↓tento↓ dotazník.
Pošlete to dál!
Budeme rádi, když nás budete číst i nadále a budete tento Týdeník přeposílat svým přátelům, aby měli také informace z více zdrojů a mohli si udělat ucelenější názor.
Můžete nás také dát do kopie, ať víme, že má smysl noviny po večerech připravovat.
Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.
Vlajky na státních budovách
Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.
Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.
EU vlajka a symbolika
Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.
Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.
„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost
Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.
Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.
Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.
Rétorické střety a pozicování
Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.
Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.
Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.
Kontext a závěr pořadu
Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.
Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.