Svobodní přijímají kriminalizaci slovního projevu jen pokud navádí k jednání, které je trestné i ve fázi přípravy.
Varujeme ale také před oslabováním svobody slova v občanskoprávních sporech. „Urážka náboženského cítění věřících“ nemůže být sama o sobě protiprávní. Musíme zůstat sekulárním státem, a proto karikatura proroka Mohammeda v Cherlie Hebdo stejně jako karikování Ježíše v divadelní hře nesmí být ze svobody projevu vyňato.
Útočí-li slovní projev na konkrétní osobu, pak má tato osoba právo před soudem požadovat ochranu svého jména či pověsti. Musí ovšem prokázat vznik škody a příčinou souvislost této škody s projevem.
Náboženské symboly ovšem nemohou požívat ochrany jako osoby a výrok kardinála Duky: „Je to rozsudek, který je hodný justice bývalého socialistického tábora, nikoliv demokratického státu, kterým je Česká republika.“, jenž reagoval na rozsudek v kauze divadelní hry o Ježíšovi, musíme vnímat jako další snahu o oslabování svobody slova.
Nelze souhlasit s tím, že dnešní soudnictví lze kvůli obhajobě svobody slova srovnávat s tím socialistickým. Takové srovnání je velmi neuctivé vůči všem obětem justičního bezpráví minulého režimu.
Nad rámec tohoto stanoviska ovšem musíme dodat, že máme pochopení pro nesouhlas se státním financováním divadel, které vás uráží svým repertoárem z části i za vaše peníze. Každého ovšem uráží něco jiného, a proto je jediným řešením opuštění konceptu státem financované kultury, který skutečně navazuje na koncept u nás propracovaný pod vlivem bývalého socialistického táboru.
Republikové předsednictvo Svobodných