Svobodní burcují na poplach. Uhelný průmysl je na odstřel kvůli unijnímu „reportu“

Svobodní burcují na poplach. Uhelný průmysl je na odstřel kvůli unijnímu „reportu“

Evropská politika zaměřená na environmentální, sociální a správní aspekty (ESG) má značný dopad také na český uhelný průmysl v České republice. Přestože je uhlí stále nenahraditelným zdrojem pro výrobu elektrické energie, nejen EU, ale teď nově i finanční sektor ho považuje za negativní aktivum v kontextu udržitelného investování. České uhelné společnosti čelí nebývalým problémům a finanční izolaci.

Jak v těchto dnech vyplynulo na povrch, právě díky evropským ESG pravidlům odmítají některé finanční instituce v Česku poskytovat své bankovní služby podnikům spojeným s těžbou a výrobou elektřiny z uhlí. „Náš business žije jen z vlastního cash-flow. Ve chvíli, kdy se stane záporným, uhelný průmysl skončí,“ upozornil Vladimír Budinský, prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu (ZSDNP).

ESG politika se projevuje i ve sféře pojišťovnictví, kde se uhelné společnosti potýkají s omezením nabídky pojištění a zvyšujícími se náklady. Např. Komerční banka a Česká spořitelna patří k institucím, které vyhlašují „no coal“ politiku a odmítají tak financovat projekty spojené s uhelným průmyslem. Tento tlak bank a pojišťoven je cítit i u subjektů, které sice nejsou primárně spojeny s uhelným průmyslem, ale mají s ním nějakou formu interakce. Přístup k úvěrům a pojištěním se stává obtížným, což omezuje nejen samotné uhelné společnosti, ale i firmy, které s nimi obchodují. Například společnost Sokolovská uhelná, která se snaží transformovat svou činnost k ekologičtějším technologiím, čelí obdobným omezením. I přes své snahy o modernizaci se stává „toxickým“ subjektem pro finanční instituce kvůli svým kořenům v uhelném průmyslu.

Banky a pojišťovny obhajují své rozhodnutí tím, že se snaží vyhnout negativnímu ESG ratingu a tlaku akcionářů. Nadnárodní instituce často ukládají svou politiku centrálně, bez ohledu na místní podmínky. To vytváří nejistotu a finanční izolaci pro uhelné společnosti, což může mít dlouhodobé důsledky nejen pro ně, ale i pro celý energetický sektor v Česku.

Na to, že jde o nesmysl a likvidaci českého průmyslu s nedozírnými negativními dopady na celou českou ekonomiku, teď upozornili především Svobodní, kteří patří k nejhlasitějším kritikům přebujelé bruselské byrokracie a její současné zelené politiky. „Uhelné elektrárny vyrobily v lednu a v únoru 45 % veškeré elektrické energie v Česku! Přesto se je česká vláda chystá všechny povinně zavřít už v roce 2033. A nejen to. Dlouhodobá ideologická penalizace uhelných elektráren v podobě emisních povolenek i ESG však možná povede ještě k dřívějšímu uzavření těchto zdrojů, než si plánuje stát. Vzpamatujme se! Jinak hrozí, že dopadneme jako Utrecht,“ uvedl Libor Vondráček, předseda Svobodných a lídr této strany v letošních volbách do Evropského parlamentu.

Vondráček je navíc na základě dat přesvědčený o tom, že ani v roce 2033 nebudeme moci si dovolit uhelné elektrárny vypnout. „Nemáme a nebude mít za ně alternativu,“ dodal Vondráček.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31