Senátor Jaroslav Chalupský: K petici za zachování české koruny

Senátor Jaroslav Chalupský: K petici za zachování české koruny

Na plénu Senátu se 6. března 2024 během jeho 22. schůze se projednávalo to, zda by Česko mělo usilovat o vyjednání výjimky ze zavedení eura a ponechání české koruny jako národní měny.

S pozměňovacími návrhy vystoupil nezávislý senátor zvolený za Svobodné Jaroslav Chalupský.

„Zatřetí, vše se v této diskusi točí kolem měnového kurzu. Co to je? Zkusím přiblížit i pro laickou veřejnost. Peníze jsou zvláštní komodita, která umožňuje snadnou směnu zboží a služeb mezi lidmi. V případě koruny je to převážně na území ČR. I tato komodita na trzích podléhá zákonům nabídky a poptávky a má tu zázračnou moc, že její hodnota, tedy cena české koruny, vůči ostatním měnám se může v čase různě měnit. Můžeme ji ovlivňovat fiskálně a monetárně, tudíž tím ovlivňovat množství peněz přitékajících zvenku do české ekonomiky nebo odtékajících mimo českou ekonomiku. Má funkci tlumiče nebo akcelerátoru. Můžeme lidem v určitou dobu zlevnit nákupy eur pro cestu na dovolenou, v jiný okamžik zase podpořit vývozy našich firem do zahraničí oslabením koruny, takže v přepočtu na eura bude kupované zboží pro ně levnější a více poptávané.

Tím se dostáváme k bodu 4, ke čtvrtému bodu, který neexistencí redukčního měnového kurzu závisí na stabilitě eura a přístupu k levným lákavým penězům, bez brzd můžeme přes nárůst inflace snížit naši konkurenceschopnost a tím zlikvidovat český chytřejší průmysl. Zbude nám parketa montoven, logistických center, překladišť a regionální zemědělská produkce. Poučme se například z Řecka, Itálie, Španělska či Portugalska.

Zapáté, my jako zákonodárci jsme vyslyšeli přání českých firem, které obchodují s eurovými partnery a nechtějí se zabývat měnovým kurzem a případným kurzovým rizikem. Od 1. 1. 2024 jsme těmto firmám umožnili obchodovat, vést účetnictví i třeba vyplácet mzdy v eurech. Je to na jejich uvážení. To situaci exportérů a importérů řeší. Zároveň si zachováváme českou korunu se všemi makroekonomickými výhodami pro ostatní.

Zašesté, dostáváme se k tvrzení, že nás ČNB prostřednictvím prezidenta, který vybírá a jmenuje členy Rady ČNB, může díky nějakým neumětelům či šílencům zavléct do náručí Ruska nebo Číny, což by nastalo, pokud bychom byli přivázáni, což by se nestalo, pokud bychom byli přivázáni eurem k eurozóně. I toto má poměrně jednoduché, elegantní a vyzkoušené řešení. Můžeme na obsazování Rady ČNB aplikovat model volby ústavních soudců. Nebude tedy rozhodovat jen jeden prezident ČR, ale přímo volený prezident ČR spolu s 81hlavým prezidentem v podobě českého Senátu, který je také přímým odrazem vůle občanů napříč regiony. Možná šance na větší diskusi o erudici kandidátů a tím větší jistota a důvěra v kroky centrální banky.

Zasedmé, zaklínadlem je sousloví maastrichtská kritéria nebo také konvergenční kritéria. Splníš, musíš být v eurozóně a přijmout za svou národní měnu euru. K tomu jsme byli zavázáni. Tak zní některé výklady. Dočtete se o tom i dnes na stránkách EU, kde tyto formulace stále přetrvávají. Nesplníš, nemůžeš vstoupit. My tohoto trochu švejkovsky využíváme, když se opíráme o neplnění kritérií, a tím rozptylujeme obavy většinové části veřejnosti, že euro není aktuálně na stole. Ta maastrichtská kritéria by ale neměla být strašákem. Je to také nástroj. Nástroj k dobré ekonomické kondici a ke sbližování ekonomik v několika klíčových parametrech. Nejde o to se vyšponovat, se štěstím na chvíli splnit a hurá do eura, ale stabilně splňovat a držet krok s pelotonem, aby nás zase silnější neodpárali a neplápolali jsme na chvostu se všemi nevýhodami. Jde o to umět držet krok a pak být i pro ostatní členy eurozóny hodnotným partnerem, mít možnost se svobodně a racionálně rozhodnout o vstupu do eurozóny a o případném nahrazení české koruny eurem. Budeme-li chtít. Vědomě se všemi konsekvencemi. Aby to bylo ve prospěch občanů ČR a v zájmu ČR. Ostatně, v tomto duchu jsme skládali občanům slib při vstupu do veřejné služby horní komory, snad těch moudřejších.

Takto zásadní rozhodnutí bychom měli diskutovat a opět verifikovat s občany a s klíčovými institucemi. Jednak proto, že nás zavázala úplně jiná generace před 20 lety a podmínky se mezi tím změnily, ale také proto, že máme modernější a efektivnější nástroje komunikace. Jedním enterem můžeme milionům obyvatel zprostředkovat vyvážené vysvětlení pro a proti vstupu do eurozóny, přes sociální sítě a média, jedním enterem můžeme naopak od statisíců podnikatelů získat zpětnou vazbu přes datovou schránku. Máme lepší možnost naplňovat svůj mandát opřením se o vůli lidí v regionech. Především bychom ale měli mít možnost svobodně se rozhodnout, rozhodnutí to bude na desítky let, protože z eura již není návratu. Menšina by ho neměla prosazovat proti většině.

K dnešku již zhruba 35 tisíc petentů sleduje, jak Senát dnes s peticí naloží, jakou váhu jí přisoudí, jaký bude výstup z celého tohoto snažení, zda má být vůbec smysl využívat petici jako nástroj zpětné vazby, jestli nebude lepší sáhnout k radikálnějším formám vyjádření názorů, případně nechat průchod emocím při volbách.

My máme usnesení garančního výboru. Bere na vědomí. Já bych vás chtěl požádat, vážené kolegyně a kolegové, o zvážení podpory dvou usnesení, která předkládám paralelně jako doplňková k tomuto výborovému.

Obě usnesení máte na stole, z jedné a z druhé straně. Audiozáznam z ekonomické debaty u petičního kulatého stolu jsem vám v pondělí zaslal všem do emailu.

První usnesení, pracovně nazvané Respektovat názor odborníků a vůli občanů, zní: Senát vyzývá vládu, aby po splnění maastrichtských kritérií možného vstupu ČR do eurozóny brala ohled na expertní stanovisko Ministerstva financí ČR, ČNB, většinovou vůli podnikatelských subjektů a občanů ČR tak, aby zachování české koruny, nebo přechod na euro, bylo racionálním rozhodnutím v aktuálních ekonomických podmínkách.

Druhé usnesení, pracovně nazvané Vyjednat výjimku, zní: Senát vyzývá vládu, aby aktivně vyjednávala v EU výjimku ze zavedení eura tak, aby existence možnosti platit českou korunou nebyla v ohrožení.

Děkuji vám za podporu a děkuji panu garančnímu zpravodaji za hlasování o usnesení v tomto pořadí. Ta usnesení se vzájemně nevylučují. To znamená, bere na vědomí, respektovat názory, vyjednat výjimku. Tři separátní hlasování. Děkuji.“

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Ing. Jaroslav Chalupský

Ing. Jaroslav Chalupský

senátor za Svobodné – obvod 15

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31