Nová mutace by mohla vakcíny poslat do kanálu. Lidé na Blatného kašlou, má to těžké, říká neurolog Havrda

Nová mutace by mohla vakcíny poslat do kanálu. Lidé na Blatného kašlou, má to těžké, říká neurolog Havrda

Normální mladý a zdravý člověk by měl mít možnost relativně normálně žít. Přece nemůžeme být dalších pěl let všichni zavření doma. Tak komentuje dlouhodobý lockdown v zemi neurolog a zakladatel podologie v Česku Miroslav Havrda, jenž minulý měsíc podpořil svým vystoupením na Staroměstském náměstí účastníky demonstrace Otevřeme Česko. Je přesvědčen, že každý člověk musí mít velký respekt k viru a měl by se chovat zodpovědně, ale pokud vláda nepochopí, že si velká část národa po téměř roční izolaci vybrala svobodný život místo obavy z viru a ze ztráty života, bude velký problém.

Tuto neděli skončí v Česku nouzový stav. Ale už před týdnem, v době, kdy se počty nakažených denně zase začaly blížit deseti tisícům, naznačil jeho zbytečnost ministr zdravotnictví Jan Blatný, když prohlásil, že zavedená opatření proti šíření koronaviru přestala fungovat. Překvapil vás tento jeho výrok?

Pan ministr je v nelehké pozici a držím mu palce. Nefunguje mu trasování, nemá očkovací vakcíny, v nemocnicích mu chybějí zdravotní sestry a sanitáři… a většina samostatně myslících lidí na něho a na celou současnou vládu kašle.

Může za to především nedostatečné a chaotické odškodňování celé řady podnikatelů a firem; například moje firma dostala proplacen antivirus B za duben 2020 po urgenci až tento týden. Dále za to mohou nesmyslná opatření vlády – třeba zákaz venkovního sportu… a rovněž nereálná očekávání vystrašených občanů, která jsou podporována médii a politiky, například že očkování je spásou.

Čím si – bez ohledu na to, zda s přijatými opatřeními souhlasíte, nebo nesouhlasíte – vysvětlujete, že odborníky a odbornými týmy nastavená pravidla směřující k ochraně zdraví lidu, selhávají?   

Virus si dělá, co chce. Nechci malovat čerta na zeď, ale není vyloučeno, že nová mutace virus ještě více posílí anebo se virus může zcela změnit. To by byl průšvih. Než dostaneme z Evropské unie vůbec nějaké vakcíny a než začneme pořádně očkovat, může být očkovací látka neaktivní… a potom můžeme vše vylít do kanálu.

Vystrašení pacienti se také bojí chodit k lékařům. Nadměrná úmrtnost lidí na podzim mohla být zčásti i podmíněna dekompenzací zdravotního stavu chronicky nemocných pacientů a akcentována jejich depresemi, nedostatkem pohybu i minimem sociálních kontaktů. Virus jenom dokončil devastaci jejich podlomeného psychického i fyzického zdraví.

Premiér Andrej Babiš den před hlasováním o nouzovém stavu odletěl do Srbska a při té příležitosti varoval před mutacemi koronaviru. „Je to zabiják, chraňte se,“ řekl. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě zemře v Česku každý den sto až dvě stě lidí v souvislosti s nemocí covid-19, je opravdu načase ji tak začít vnímat i proto, že v minulém roce byl u nás zaznamenán nejvyšší nárůst úmrtí za sto let, když podobný Česko zaznamenalo jen na konci války v roce 1945?

Opět strašení národa. Nikdo by neměl bránit lidem, kteří se bojí a kteří si jsou vědomi zdravotních rizik, aby se izolovali a aby se chránili doma. Normální mladý a zdravý člověk by však měl mít možnost relativně normálně žít.

Přece nemůžeme být dalších pěl let všichni zavření doma. Děti také musí okamžitě do škol. Podnikatelé musí začít vydělávat, jinak nás dorazí nikoliv virus, ale exekutoři. Také musíme začít myslet na prevenci, na posílení imunity, a tak dále.

Celý svět usilovně pracuje na lécích, které jistě pomohou zmírnit devastaci těla virem. Lidstvo si poradí.

Co říkáte dosavadnímu průběhu očkování a tomu, jak ho stát a zdravotnický systém zvládají?

To je velký trapas. Zde bych nesváděl primárně vinu na vládu a ministra zdravotnictví, ale vina je na Evropské unii. Naše vláda však mohla a nepochybně i měla zareagovat daleko rychleji a měla zajistit náhradní vakcíny z jiných zdrojů. Očkování zvládáme velmi dobře, protože není čím očkovat. Jak to bude fungovat, to se ukáže, až – možná – dojdou miliony očkovacích dávek najednou.

Sdružení ambulantních specialistů tvrdí, že současnou krizovou situaci kolem očkování proti covidu-19 v Česku by měli, spíše než očkovací centra, pomoci zvládnout praktičtí lékaři – a to včetně ordinací dětských lékařů, gynekologů či stomatologů. Mají kromě extrémně vytížených oblastí očkovací centra vůbec smysl, a jsou ambulantní specialisté lepší volbou na cestě k rychlejšímu proočkování?

Pokud se budou chtít zapojit praktici, tak zaslouží nejen velké celospolečenské uznání, ale také odpovídající odměnu za provedenou práci. Velkou výhodou je, že praktici znají dobře své pacienty a mohou i dobře poradit v případě nežádoucích účinků. Asi nevidím příliš velký smysl, aby očkovali specialisté či dokonce stomatologové ve svých ordinacích. Ti by měli být připraveni, a pokud to bude situace vyžadovat, najdou uplatnění ve velkých očkovacích centrech, která jsou předběžně plánována ve všech velkých městech.

V čem by se měl změnit přístup vlády a jaké kroky by bylo třeba aktuálně podniknout, aby se zastavilo šíření nákazy, aby kvůli koronaviru neumíralo tolik lidí a aby se život mohl vrátit do obvyklých kolejí bez nejrůznějších omezení a opatření? Jsou všechny tři uvedené cíle rovnocennými prioritami, nebo je za určitých okolností třeba některý upřednostnit?

Je potřeba maximálně pomáhat nemocnicím – ne je přetěžovat aktivitami, které mohou dělat jiní. Je zapotřebí školit všechny dosažitelné lékaře a sestry v nemocnicích pro práci s covidem včetně intenzívní péče. Dát jim nadstandardní platy. Jde přece o lidské životy. Dále jim dát vysoké příplatky za služby a práci v infekčním prostředí.

Máme zde téměř 50 tisíc policistů, více než 10 tisíc profesionálních vojáků, statisíce úředníků, kteří by mohli pomoci – třeba jen organizačně a administrativně – trasovat, testovat, očkovat. Vláda to ale vše hodila na nemocnice, kde je každá ruka dobrá.

V nemocnicích se také musí začít okamžitě normálně léčit, jinak budou na jaře opět umírat tisíce lidí na nevyšetřené a neléčené chronické nemoci.

Máme dlouhodobý lockdown, jsme zadluženi na desítky let dopředu a přitom jsou plné nemocnice. Každý člověk musí mít velký respekt k viru a měl by se chovat zodpovědně. Ale v jakýchkoli opatřeních nemohou převládat emoce a dojmy. Musí vítězit fakta a zdravý rozum.

Pokud tato vláda nepochopí, že si velká část národa po téměř roční izolaci vybrala svobodný život místo obavy z viru a ze ztráty života, tak bude velký problém.

Jako člen republikového výboru a garant pro zdravotnictví Svobodných jste určitě uvítal rozhodnutí Ústavního soudu, které umožní už pro letošní volby politickým stranám vytvářet koalice bez omezení 5% hranicí. Jak s touto šancí Svobodní naloží? Existují v tuto chvíli vhodné politické subjekty, s nimiž byste mohli jít do koalice a zároveň by se výrazně zvýšily naděje na překonání pěti procent?

Je velmi dobře, že Ústavní soud konečně zrovnoprávnil volební hlasy voličů z různě velkých krajů. Férové volby by měly být samozřejmostí ve slušné a demokratické zemi. Pětiprocentní klauzule je nám jedno. Pokud je dobrá vůle, tak se pravicové síly domluví.

Zatímco ODS, TOP 09 a lidovci se chtějí ihned po volbách rozejít, pravicové strany a hnutí se naopak chtějí sjednotit na jasných myšlenkách – například zachování české koruny, snižování daní, děti do škol a otevírání ekonomiky, nepřebírání nesmyslné evropské legislativy – do jednoho politického subjektu. Potom jsou zcela liché poznámky některých politiků, kteří si nepřejí rozdrobenost politické scény v Parlamentu.

Nová pravicová strana má ambici získat minimálně 10 procent voličů a naopak by se měla stát v Parlamentu klidnou pravicovou silou, která zde v tuto chvíli neexistuje. Svobodní i Trikolóra ve sjednocování pravice hrají zcela zásadní roli, ale přivítáme všechna další hnutí a osobnosti, kteří smýšlejí podobně.

Vyšlo v parlamentních listech

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31