INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Prezident Petr Pavel v souvislosti s přijetím eura říká nesmysly. „Data jsou naprosto jednoznačná: ekonomové se shodují, že tento krok by nevratně poškodil ekonomiku České republiky,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. V souvislosti s tragickou událostí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy tvrdí, že volání po zákazu zbraní není založeno na faktech, ale na dojmech. Zbraň nezabíjí – zabíjí člověk, který se rozhodl zabít a jako nástroj si k tomu zvolil palnou zbraň či jakýkoliv jiný nástroj.
Švýcarsko je ještě menší země než Česká republika (viz 8,7 mil. obyvatel proti cca 10 mil. v ČR). No a…?
Tohle je totiž přesně ta hloupá, iracionální emoce proti faktům. Házíme emotivními výroky a vydáváme je za ekonomická fakta či argumenty. A víte třeba, že Somálsko má asi 17 milionů obyvatel, nemluvě o rozloze jeho území, takže somálský shilin fakt není pidiměna – a chtěl by jej někdo u nás? Asi ne, že? Vnímáte, jak je tento „argument“ hloupý? Jak to vlastně vůbec není argument, ale jen útok na emoce?
Co je pro nás opravdu podstatné: přechod na euro by nastavil pro Českou republiku nepřirozenou míru úrokových sazeb a nepřirozenou úroveň mzdovou, což by vedlo k rozchodu produktivity práce od cen – a to zase invalidizovalo českou konkurenceschopnost. Prostě v dlouhodobé perspektivě bychom ublížili našemu vývozu, našemu průmyslu. Vždy jsme byli tradičně průmyslová bašta Rakouska-Uherska, a to bychom bez vlastní měny, která zajišťuje míru konkurenceschopnosti, během třeba desetiletí zničili!
Petr Pavel celý novoroční projev četl ze čtecího zařízení. Během dvanácti minut bylo zapotřebí 22 střihů, často velice blízko sebe. Zaregistroval jsem výtku vůči České televizi, že jich bylo moc a některé nesmyslné. Málokdo si však uvědomil, že střihy byly nutné proto, že hlava státu nebyla schopna text přečíst souvisle a bez přeřeknutí. Navíc bylo podle projevu zřejmé, že Petr Pavel odříkává text připravený někým jiným. Po Václavu Klausovi, který sám piloval každé slůvko svého projevu, a Miloši Zemanovi, který spatra řekl vše, co sám říci chtěl, máme na Pražském hradě… Koho tam vlastně máme?
Čtoucí hlavu. Rozumím tomu, že zrovna novoroční projev dává smysl číst. Já sice mluvívám spatra, když mám veřejné vystoupení, ale novoroční projev bych také buď četla, nebo mluvila podle poznámek, abych nezapomněla na žádný bod. Ale – neumím si představit, že bych si nechala projev někým psát. To by znamenalo, že nejsem lídr, nýbrž loutka.
Tři dny před Vánoci došlo k velké tragédii, když student Filozofické fakulty UK v její budově na Palachově náměstí způsobil smrt čtrnácti převážně mladých lidí. „Viníky hledat nechci. Viník je jeden a je mrtev,“ prohlásil o den později ministr vnitra Vít Rakušan. „Viník této tragédie je jeden. Nehledejme další viníky, na které bychom mohli ukázat prstem,“ skoro papouškoval v novoročním projevu Petr Pavel. Nemá veřejnost právo znát odpovědi na to, jak postupovala policie, jestli neselhala, jak to, že psychicky labilní člověk mohl získat zbrojní pas a nakoupit si zbraní jako do války, a na spoustu dalších otázek? Co říkáte na tvrzení, že policisté a Vít Rakušan jsou placeni z veřejných peněz, takže ministr vnitra by se ze své práce měl veřejnosti zodpovídat místo hlášek, že viníky hledat nechce?
Takhle jednoduché to není a na tuhle lacinou rétoriku nenaskočím. Viníci tu opravdu jsou, ale nejsou to jména. Je to frustrace, jakou dnes lidé procházejí. Umím si představit, že během lockdownů se například mnoha lidem rozjela psychická nemoc. Hledání jednoho jmenovitého viníka je nesmysl a automaticky by vedlo k laciným pokusům zakázat zbraně. A to je to nejhorší, co by se mohlo stát.
Je celkem snadné žhavé uhlíky myšlenek na zákaz zbraní rozfoukat do požáru, protože zbrojním průkazem (ZP) u nás disponuje jen 314 039 lidí (údaj ke konci roku 2022), zatímco hlášených zbraní bylo ve stejnou chvíli 989 348. Neboli zhruba tři zbraně na jednoho držitele ZP. Takže drtivá většina veřejnosti ani nedrží ZP, ani nedisponuje zbraní z titulu státní služby, proto má o zbraních jen velmi vágní povědomí přecházející mnohdy až do mýtů a chybných domněnek.
Takovým laikům je snadné implantovat myšlenku, že zbraň rovná se nebezpečí, odzbrojení rovná se bezpečí. Politik, který prosadí plošné odzbrojení, pak před větší částí veřejnosti bude mít auru toho, kdo se zasloužil o větší bezpečí. A to už se v politické konkurenci počítá. Průšvih je, že tato rovnice – odzbrojení = bezpečí – je zcela chybným axiomem.
Je celkem snadné žhavé uhlíky myšlenek na zákaz zbraní rozfoukat do požáru, protože zbrojním průkazem (ZP) u nás disponuje jen 314 039 lidí (údaj ke konci roku 2022), zatímco hlášených zbraní bylo ve stejnou chvíli 989 348. Neboli zhruba tři zbraně na jednoho držitele ZP. Takže drtivá většina veřejnosti ani nedrží ZP, ani nedisponuje zbraní z titulu státní služby, proto má o zbraních jen velmi vágní povědomí přecházející mnohdy až do mýtů a chybných domněnek.
Takovým laikům je snadné implantovat myšlenku, že zbraň rovná se nebezpečí, odzbrojení rovná se bezpečí. Politik, který prosadí plošné odzbrojení, pak před větší částí veřejnosti bude mít auru toho, kdo se zasloužil o větší bezpečí. A to už se v politické konkurenci počítá. Průšvih je, že tato rovnice – odzbrojení = bezpečí – je zcela chybným axiomem.
O co své konstatování opíráte?
Lidé, kteří nevlastní zbrojní průkaz, tedy nečetli zákon o střelných zbraních a střelivu, přemýšlejí obvykle podobně:
Lidé bez znalosti zbraní obvykle stáčejí hovor k tomu, že „to by se mělo zakázat“. Realita je však následující: v řadě zemí západní Evropy jsou zbraně zakázané. A přesto počet útoků s palnou zbraní v západní Evropě nejen že soustavně roste, ale je celkově vyšší než v České republice, kde máme mnohem liberálnější zákon. V Británii je dokonce zakázané nosit u sebe na veřejnosti nůž a další sečné a řezné předměty, které by se daly použít jako zbraně. A přesto počet útoků nožem v Británii stoupá. Konkrétní čísla: v USA, které jsou nejznámější masovými střelbami nejen ve školách, došlo k takové události jednou v 50. letech, 6x v 60. letech, 13x v 70. letech, 32x v 80. letech a 42x v 90. letech. Po celou dobu přitom byly palné zbraně v USA dosažitelné, legislativa se v čase spíš zpřísňuje, než uvolňuje. Jinými slovy, pokud se neusnadňuje přístup ke zbraním, ale roste počet masových útoků se zbraní, logicky příčina nemůže být v legislativě, ale ve výchově, mentalitě a rostoucí frustraci ve společnosti.
Lidé bez znalosti palných zbraní mívají pocit, že když člověk získá zbrojní průkaz a během půl roku si koupí pět zbraní, tak je to něco nenormálního, okolí by ihned mělo zalarmovat policii a ta by měla začít dotyčného ihned vyšetřovat. Pravda je taková, že policie u nás má přehled o každičkém náboji a každé zbrani, které si dotyčný legálně pořídí. Každý takový nákup je hlášen prodejcem a v případě zbraně i kupcem. Koupě zbraně, je-li člověk držitelem ZP, nejen že není něco divného, ale naopak zbrojní průkaz si lidé pořizují právě proto, aby si zbraň koupili. Vzhledem k tomu, že průměrný počet zbraní na jednoho držitele ZP je tři kusy, ani pět kusů vskutku není něco, co by mělo policii zneklidnit.
Argumentovat tedy počtem střelných zbraní, které si nakoupil student filozofické fakulty před vraždami a před útokem ve své alma mater, což mohlo policii upozornit na jeho nebezpečnost, považujete tedy za nesmysl?
Nestřelci mají obvykle pocit, že nebezpečnost toho kterého útočícího magora byla vysoká, protože se třeba zpětně zjistí, že vlastnil hodně zbraní. Tito lidé si obyčejně neumějí představit realitu, totiž že opak je pravdou. Blázen, který s sebou vleče několik střeleckých tašek s několika zbraněmi různých ráží, je svým nákladem pouze omezován v pohybu, a stejně v praxi nemá šanci je všechny použít. Když například speciální jednotky nastupují do akce, berou si jejich členové s sebou jednu dlouhou a jednu krátkou zbraň, protože větší počet prostě nedává smysl. Nejsme chobotnice, abychom mohli v pěti končetinách držet pět zbraní. To už větší smysl by dávalo, kdyby si s sebou útočník vzal více zásobníků a více střeliva, ale i to přestane od určitého bodu dávat smysl, protože velké zásoby střeliva prostě neunese, aniž by byl zásadně omezen v pohybu. Společenská nebezpečnost útočníka tedy rozhodně neroste s počtem vlastněných zbraní, ale roste s hodinami jeho taktického výcviku. Analogicky to platí i pro ráži: větší ráže je sice průbojnější, ale hmotnost takového střeliva opět útočníka značně omezuje.
Taková omezení proto nemají logiku, ačkoliv nestřelecká veřejnost na ně ochotně kvůli neinformovanosti slyší.
Tohle vše uvádím jen pro dokreslení, že volání po zákazu zbraní není založeno na faktech, ale na dojmech. Fakta jsou totiž následující: zbraň nezabíjí – zabíjí člověk, který se rozhodl zabít a jako nástroj si k tomu zvolil palnou zbraň či jakýkoliv jiný nástroj.
Když jsem začal s otázkou, zda veřejnost má právo znát odpovědi na to, jak postupovala policie, nečekal jsem , že u ní zůstaneme tak dlouho. Nepletu se, když si začínám myslet, že velká mediální pozornost věnovaná těmto případům vám není moc po chuti?
Proč se vyšinutí jedinci rozhodnou zabíjet? Důvodů je víc. Jednoznačně nebezpečné je to, že média místo toho, aby jen suše oznámila, že tam a tam se odehrála taková a maková událost, začnou vždy z události dělat několikadenní senzaci. K té se začnou přidávat politici celého světa, nemluvě o smrštích na sociálních sítích. A ve frustrovaných vyšinutých jedincích, kteří se cítí uťápnutí a přehlížení, se začne probouzet touha také si užít svých deset minut „slávy“.
Moc užitku neudělá ani snaha o zákaz palných zbraní, naopak. Vezměte šílenci palnou zbraň – a použije něco jiného, třeba auto. Z Československa je nejznámější případ Olgy Hepnarové, ale ze západní Evropy známe z nedávné doby mnohem děsivější případy, a není jich málo. Množí se. V poslední době jsme o nich slyšeli zejména z Německa (útok kamionem na vánoční trhy v Berlíně) a Francie. Asi největší pozornosti se dostalo útoku z Nice v roce 2016, na místě zůstalo 84 mrtvých a přes 200 zraněných. Co teď řeknu, nemá znít cynicky, ale uvědomte si: takovou bilanci by osamělý střelec, který s sebou vleče střelecké tašky s pěti zbraněmi, nedokázal docílit. V tomto smyslu je společensky méně nebezpečné, pokud se lidská zrůda demaskuje tím, že vytáhne samonabíjecí pušku, protože nejen že napáchá zla méně, ale také dá okolí více šancí na zneškodnění útočníka; zrůdu v kamionu nebo stavebním buldozeru na náměstí ale nezastavíte.
ádné omezení střelných zbraní by tedy v Česku nemělo být na stole?
Zamyslete se: ne náhodou se Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu jmenuje, jak se jmenuje. Zbraně jsou totiž nástroj, který se dá použít různými způsoby k různým věcem. A drtivý podíl držitelů zbrojního průkazu blížící se 100 procentům si zbraně pořizuje buď pro sport typu biatlon, nebo myslivost, nebo obranu. Opakuji, pro obranu. Třeba proto, aby dokázali zastavit frustrovanou zrůdu, která chce svých deset minut mediální pozornosti. Odzbrojte tyhle lidi a bude to, jako byste otevřeli stavidla a dali zrůdám zelenou. V roce 2022 v Indianě v nákupním centru spustil střelbu muž s puškou, načež ho zastřelil ozbrojený 22letý civilista.
Pokud by dnešní změkčilá, frustrovaná společnost méně fňukala nad klimatem, méně se sebeobviňovala za svou pouhou existenci a produkci CO2, méně hledala domnělé viníky v lidech, kteří berou život a své bezpečí do vlastních rukou a pořizují si zbraně, možná by část této společnosti došla k názoru, že místo hledání domnělých viníků máme hledat příčiny ve frustraci mladých lidí. Je to vskutku velmi frustrující, když máte pocit, že „na vše máte nárok“, a přitom to, na co „máte nárok“, tedy životní štěstí, pořád nějak shůry nedostáváte. Je to vážně velmi frustrující, když slyšíte, že vaše pouhá existence produkcí CO2 ničí svět, a tedy jste coby nositelé dědičného hříchu vrazi planety. Kdyby se tahle frustrovaná generace vybodla na tuhle mystickou ideologii, možná by i měla čas domyslet, že minimálně část obětí jsme schopni zachránit, pokud se budeme bránit – legálně nošenými palnými zbraněmi.
Tak na závěr trochu jinam. Má význam sledovat jeden z největších ekonomických experimentů, do něhož se hned po svém uvedení do funkce pustil nový argentinský prezident Javier Milei, nebo šoková terapie s prudkou devalvací národní měny, masivním rušením dotací a subvencí, zrušením poloviny ministerstev, s plánem na zásadní liberalizaci trhů, privatizaci, reformu pracovního práva, zrušení centrální banky a na mnoho dalších věcí včetně přechodu z pesa na americký dolar jako národní měnu, nemůže tímto způsobem argentinskou ekonomiku uzdravit?
Já Mileiovi strašně moc fandím. Ohromně si přeju, aby uspěl. Dávám tomu šanci tak 50 %. Ale ne proto, že by šel chybnou cestou – jde na to zatím výborně. Ale určitou dávku skepticismu a opatrnosti si udržuju proto, že si uvědomuju, jak ohromně těžké to Milei má. Opozice ho bude chtít smést. Bude muset být neskutečně politicky obratný a tvrdý, aby to ustál. Zatím si počíná výborně, nemarní čas a postupuje systematicky správně. Za rok to bude ještě těžší, protože země bude čelit hluboké recesi, kterou jeho kroky vyvolají. Ale pokud se udrží čtyři roky, už bude dobře, protože země se nastartuje k prudkému růstu – a pak už jej málokdo bude chtít svrhnout. Já si tedy moc přeju, aby udržel dosavadní kurz po další čtyři roky, potom už by Argentina předvedla doslova ekonomický zázrak. Ale neumím odhadnout, zda se mu to podaří.
A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,
pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra
probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu
ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla
říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou
musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže
řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba
ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle
toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je
v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají
nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je
prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to
já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,
by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,
že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak
lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní
jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do
toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10
Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,
jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení
a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik
má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi
migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování
kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,
kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,
máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou
lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se
mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,
že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už
v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt
už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě
v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze
toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400
tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom
nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,
kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze
tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,
jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli
lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen
do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých
důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím
že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady
tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00
200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10
přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20
To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30
To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40
ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50
se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00
o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10
teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20
nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30
tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40
úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50
Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01
dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10
z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20
hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30
druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40
migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50
lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00
opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10
A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20
kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30
by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40
jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50
na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00
musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10
je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20
na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30
Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40
chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50
Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00
kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10
ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20
což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30
protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40
A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50
Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00
v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10
naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20
Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30
Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40
kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50
tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01
kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10
No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20
jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30
prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40
to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50
řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00
systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10
v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20
díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka MarkétaŠichtařová. Ta například přišla00:21:30
s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41
naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50
už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00
Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10
v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20
je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30
zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40
Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50
který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00
začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10
a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20
jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30
a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40
Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50
migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00
center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10
to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20
voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31
který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40
teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50
politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00
Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10
nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20
nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30
našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40
na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50
Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00
aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10
především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20
tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30
chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40
jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50
to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00
to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10
u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20
se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30
a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40
a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50
stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00
Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10
zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20
což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30
transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40
budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51
Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00
EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10
se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20
daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30
zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,
tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky
zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila
emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto
tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.
Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30
což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu MatějGregor na Hedlová. Děkuji.
Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.
