Vondráček pro Deník: Kvůli špatnému stavebnímu zákonu chudneme. To si za rámeček Bartoš nedá

Vondráček pro Deník: Kvůli špatnému stavebnímu zákonu chudneme. To si za rámeček Bartoš nedá

Digitalizace stavebního řízení se stále odkládá. Živnostníkům natlačil stát povinné datové schránky a mnohé děsí zprávy o sociálním kreditu v Číně v kombinaci se zaváděním digitální identity a digitální měny v EU. Zatímco chce stát digitalizovat každého z nás, a často i proti naši vůli, místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš absolutně nezvládá digitalizaci stavebního řízení.

Nový stavební zákon se připravuje už od roku 2017, jenže ministr Bartoš na poslední chvíli zrušil soutěž na digitalizaci stavebního řízení a zároveň vypsal soutěž novou. ÚOHS se ale tento postup nelíbil a zrušil jak soutěž novou, tak i zrušení soutěže staré. Bartoš se nicméně nenechal ÚOHS odradit a zadal nakonec celou zakázku vítězi zrušené soutěže bez výběrového řízení. Tento postup je zřejmě nelegální a je na pováženou, jak krátký čas ve vládě stačil Pirátům, aby hodili všechny své principy přes palubu.

Od 1. ledna tak reálně hrozí, že v procesu povolování důležitých staveb jako dálnice, železnice či energetická infrastruktura zavládne chaos (pro ostatní stavby od 1.7.2024). Kromě digitální platformy pro celý proces nezvládá Ministerstva pro místní rozvoj připravit ani prováděcí předpisy, takže stavebníci neví, jak budou příští rok podávat žádosti, úředníci neví, jakým způsobem je budou povolovat a města a kraje píší ministrovi, že se nestihnou na digitalizaci připravit.

ČR je přitom 157. zemí světa v hodnocení stavebního řízení, a kvůli náročnému projednávání jsou pod námi snad jen některé africké země. Kvůli špatnému zákonu tak přicházíme o investice ze zahraničí, což v nedávné době potvrdil i Microsoft tím, že upustil od výstavby datacentra v ČR za několik miliard právě kvůli riziku průtahu výstavby.

Negativní dopady

Kvůli špatnému stavebnímu zákonu dochází k odkladům výstavby dálniční sítě, železnice, ale i obchvatů obcí. Ve větších městech je pak velká neuspokojená poptávka po bydlení, protože získat stavební povolení trvá nepřiměřeně dlouho. To se následně promítá do cen nemovitostí. Negativní dopady můžeme vidět také v energetice, kde se nedaří posilovat dostatečně rychle přenosovou síť a s výstavbou dnes tolik potřebných nových zdrojů elektrické energie se můžeme v brzké době rozloučit. Odhadované ztráty jen kvůli zdlouhavému procesu jsou odhadovány na 7 miliard Kč ročně.

Těžko říct, jestli vláda opravdu stojí o budování nových zdrojů energie, když ve své energetické koncepci počítá s tím, že energie budeme vyrábět stále méně. Těžko říct, jestli chce opravdu stavět silnice, když hlasovala pro zákaz aut na benzín a naftu. A těžko říct, jestli vládě nevyhovuje více lákat jen vyvolené zahraniční investory přes investiční pobídky skrze zahraniční cesty pana premiéra, než lákat všechny přes zrychlení stavebního řízení pro všechny.

Pro občana i českého podnikatele je ovšem volba jasná. Zjednodušení digitalizace a zrychlení stavebního řízení by zabilo mnoho much jednou ranou!

Převzato z Denik.cz

Redakčně upraveno

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31