Šamonil: O socialistické dotační mašinérii aneb jak (ne)funguje kraj

Šamonil: O socialistické dotační mašinérii aneb jak (ne)funguje kraj

Ústřední výbor komunistické strany Československa měl po celých 40 let, kdy bolševici vládli naší zemi za to, že optimálním způsobem řízení národního hospodářství je centrální plánování. Cíle pětiletého plánu vytyčené uvědomělými soudruhy měly být naplněny prostřednictvím úsilí hrdinů socialistické práce – rolníků a dělníků, úderníků na polích a v továrnách. Soukromé vlastnictví bylo překážkou pokroku a o tom co se bude vyrábět, kdo to bude vyrábět, kolik se toho bude vyrábět, jak a pro koho rozhodl soudruh centrální plánovač. Nefungovalo to. Výsledkem byly tržní přebytky či nedostatky, protože nikdo na světě (snad s výjimkou Boha) není sto postihnout spotřebitelské preference všech účastníků tržního systému v každé jedné chvíli. To dokáže jen a pouze volný systém cenotvorby daný nabídkou a poptávkou.

Od sametové revoluce uplynulo téměř 34 let a slovy klasika jsme tam, kde jsme byli. Místo pětiletých plánů máme dotace a na místě bolševického centrálního plánovače teď sedí bruselský, ministerský, krajský či městský úřednický aparátčík. A jestli se ten byrokrat halí do rudé vlajky se srpem a kladivem nebo do modrého hadru s dvanácti hvězdami je celkem jedno. Ukázkovým příkladem toho, jak komunisté jedenadvacátého století vydávající se za demokraty demolují volný trh v Česku prostřednictvím dotací, jsou kraje. Původním záměrem těch politiků, kteří vznik krajů v roce 2000 umožnili, snad i byl efektivnější výkon správy územních celků, nicméně s postupným přechodem z „klausovské“ tržní ekonomiky na nynější „babišovskou“ a „fialovskou“ dotační ekonomiku, vzal tento záměr za své. Z krajů se tak pod tlakem socialisticky smýšlejících politiků a úředníků staly mašiny na přerozdělování dotací. S čtenářovým dovolením si vezmu na paškál svůj rodný Jihomoravský kraj (dále jen JMK).

Pro začátek si pomohu názorným příkladem. Ze zápisu 18. zasedání zastupitelstva JMK z 27. dubna letošního roku vyplývá, že na pořad jednání zastupitelstva se v tento den dostalo celkem 153 bodů. Pro jednoduchost vynechám prvních dvacet bodů obsahujících formální zahájení a zprávy o činnosti výborů a přidružených společností. V následujících 133 bodech je různě skloňované slovo dotace zmíněno celkem šestaosmdesátkrát. Některé body jednání zastupitelstva obsahují slovo dotace dvakrát, celkem je tedy slovo dotace zmíněno v 63 bodech z výše uvedených 133.

Kromě jiného tak bude JMK na základě rozhodnutí 18. schůze zastupitelstva poskytovat dotace na environmentální vzdělávání a poradenství (jednací bod 39), na činnost národnostních menšin (jednací bod 46), na kulturu (jednací bod 59), na podporu adaptačních opatření na změnu klimatu v roce 2023 (jednací bod 65), na program Podnikni to! v Boskovicích (jednací bod 129), na pořádání food festivalu v Miroslavi (jednací bod 132), nebo na karavanová stání, mající přispět k rozvoji turistického ruchu (jednací bod 136).

Pojďme se teď na některé tyto zastupitelstvem schválené výdajové položky podívat podrobněji. Schválením jednacího bodu 39 s názvem Dotace v oblasti environmentálního vzdělávání se JMK mimo jiné zavázal k vyplacení následujících dotací: brněnský spolek Človíček obdrží 150 tisíc korun na dotační titul Človíčkova přírodní zahrada (výukové aktivity na téma voda), rovněž brněnský spolek ENVIK dostane stejnou částku na zkvalitnění prostor přírodní zahrady, mikroregion Hustopečsko obdrží 96 000 korun na projekt enviroZOOM Ovládám to, obec Velké Hostěrádky vyinkasuje 150 000 korun na projekt naučné biodiverzitní stezky a například obec Lesná se může těšit na 140 800 korun na vybudování venkovní učebny environmentální výchovy místní mateřské školy.

Schválený jednací bod 43 nazvaný Dotace v rámci Dotačního programu pro oblast prevence kriminality v roce 2023 přinese dotace následujícím subjektům: město Vyškov vyinkasuje 100 000 korun na zřízení asistenta pro volný čas dětí a mládeže, město Mikulov dostane 106 000 korun na projekt Mikulov – bezpečný kyberprostor 2.0., město Pohořelice obdrží 150 000 korun na financování programu Bezpečnější Pohořelice, na projekt Vzdělávání profesionálů i laické veřejnosti v oblasti prevence kriminality v Židlochovicích půjde také 150 000 korun, dotační titul statutárního města Brna s názvem Brno lepším místem pro život si přijde na stejnou částku a městská část Brno – Židenice získá rovněž 150 000 korun pro program Peer znovu do pracovního procesu. Především u toho posledního dotačního titulu si neodpustím poznámku, že mám jako občan, který se v Židenicích pohybuje prakticky na denní bázi, tušení, které (a)sociální skupině budou tyto prostředky vyhrazeny.

Na základě schválení jednacího bodu 46 s názvem Dotace na činnost národnostních menšin budou krajské dotace poskytnuty i těmto organizacím: Společenství Romů na Moravě obdrží 100 000 korun na zajištění fungování komunitního centra SRNM a podporu romské kultury a vzdělanosti v kraji, spolek TUKE.TV. dostane na projekt TUKE.TV promítá na Cejlu o Romech pro Romy 39 000 korun, neziskovka IQ Roma servis obdrží dotaci ve výši 35 000 korun na Oslavy mezinárodního dne romského jazyka a kupříkladu římskokatolická farnost Kuřim dostane celých 109 000 korun na organizaci Dne národnostních menšin v Kuřimi.

Jednací bod 67 schválený zastupitelstvem JMK s názvem Dotace v rámci dotačního programu Podpora vinařství, vinohradnictví, ovocnářství a zelinářství přinese dotace i těmto subjektům: obec Nová Lhota obdrží 40 000 korun na nákup zařízení na zpracování bylin, podpora a propagace vinařství a vinohradnictví v obci Hrubé Vrbce získá 88 000 korun, propagace Velkopavlovického vinobraní bude podpořena dotací ve výši 44 000 korun, projekt Nasbírej, vylisuj a vypij si v obci Podbřežice dostane z dotací 41 000 korun a stejnou částku pak na investičních a provozních dotacích vyinkasuje projekt Moravsko – krumlovsko kraj ovocnářství. Jednací bod 70 pak přinesl schválení dotačního příspěvku regionální agrární komoře JMK ve výši 1,5 milionu korun.

Poslední dotační jednací bod 18. schůze zastupitelstva, který v rámci této stručné ilustrace fungování krajských dotací zmíním, je bod 138. Na základě schválení tohoto bodu poskytne JMK společnosti SNIP & CO dotaci ve výši rovných 500 000 korun na realizaci světelných dronových show v rámci brněnského festivalu ohňostrojů Ignis Brunesis.

Pakliže jste dočetli až sem a tu smršť dotačních titulů a částek jste ve zdraví přežili, věřím, že ještě pár čísel k tomuto tématu snesete. Schválený rozpočet JMK pro rok 2023 uvádí, že příjmy JMK pro letošní rok očištěné o nákup železničních elektrických jednotek dosáhnou 14,289 mld. korun. Výdaje JMK pro rok 2023 pak činí 15,842 mld. korun. Necelých 16 miliard korun bude přerozděleno mezi 16 odborů na úřadě JMK. Největší objem prostředků spolkne odbor dopravy (více než 4,18 mld. korun), druhé místo obsadí odbor školství (1,27 mld.), na třetím místě se v tomto ohledu umístí odbor kanceláře ředitele (1,02 mld.), přes miliardu ještě dostane odbor regionálního rozvoje. Například odbor životního prostředí obdrží 155,5 mil., odbor kancelář hejtmana 124 mil. a takový odbor vnějších vztahů si přijde na 17,5 mil. Kraj pod vedením lidoveckého hejtmana Grolicha tak bude pro letošek hospodařit se ztrátou přibližně 1,553 mld. korun. Tolik asi k tureckému hospodaření kraje pod vedením politika, který v předvolební kampani oblepil jižní Moravu billboardy s heslem: „Grolich je jinej“.

Na závěr tohoto ne právě veselého povídání si dovolím zmínit jednu o mnohém vypovídající perličku. Uchazeči o zaměstnání na krajském úřadě JMK se povinně seznamují s tzv. environmentálním desaterem zaměstnance. JMK na vlastních webových stránkách prohlašuje, že je „…institucí, která jako celek přispívá v rámci zavedení principů společenské odpovědnosti (CSR) i k ochraně životního prostředí a trvale udržitelnému rozvoji“. Zmíněné environmentální desatero nabádá každého zaměstnance například k tomu, aby při výkonu svých činností používal jen přiměřeně potřebné množství kancelářských potřeb, volil nejvhodnější dopravní prostředek a v rámci Brna se přepravoval MHD nebo pěšky, sledoval legislativní novinky v oblasti životního prostředí, průběžně se účastnil vzdělávacích ekologických akcí a komunikoval se svými partnery tak, aby i oni našli další cesty k ochraně životního prostředí.

Rád bych na tomto místě upozornil, že výše zmíněné dotace jsou jen malou kapkou v moři dotací, které byly na 18. schůzi zastupitelstva JMK schváleny. Zdůrazňuji, že se jedná pouze o jedinou schůzi jediného zastupitelstva jediného kraje. V předcházejícím volebním období mezi lety 2016 – 2020 se v JMK konalo 33 takových schůzí, v právě probíhajícím volebním období se počet schůzí krajského zastupitelstva JMK prozatím zastavil na čísle 18. V Česku máme všehovšudy čtrnáct krajů. Kolik schůzí krajských zastupitelstev se během čtyřletého volebního období v Česku celkově odehraje, kolik dotačních peněz se přerozdělí, kolik času stráví krajští úředníci nad rozborem každého jednoho dotačního titulu, sepisováním důvodové zprávy a rozhodnutí o poskytnutí nebo neudělení dotace si ani nechci představit. Do toho všeho absolvuje tato úřednická armáda novodobé PŠM v podobě konzumace environmentálního desatera a hospodaření mého drahého rodného kraje nakonec v jediném roce vykáže ztrátu vyšší než 1,5 miliardy.

Kraj není nic než mašina na dotace. Dotace nejsou nic než zkáza trhu. Trhu, na kterém chybí stovky tisíc zaměstnanců, kteří místo produktivní práce a tvorby hodnot sedí v kanceláři krajského úřadu a posuzují faktickou správnost žádostí o dotace. A kruh se uzavřel. „Fialovské“ národní hospodářství postavené na dotační ekonomice čeká stejný osud jako komunistickou ekonomiku na sklonku 80.let minulého století. Jedinou možností je návrat ke „klausovské“ ekonomice volného trhu bez dotací. A tuto politiku nabízí v Česku voličům pouze jediná strana.

Svobodní.

Filip Šamonil

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Pozn. autora: Citace uvedené v textu, stejně jako veškeré další faktografické údaje o daném tématu pocházejí z veřejně dostupných webových stránek jmk.cz, není – li uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31