Vláda jen z lidí ždímá další výpalné. Tak právě těmito slovy zarámoval vládou představený konsolidační balíček analytik, investor a místopředseda Svobodných Robert Vlášek. „ODS popřela sama sebe a jen potvrdila, že s historickou pravicovou ODS nemá, kromě názvu, nic společného,“ říká Robert Vlášek, podle kterého by ohromné deficity státního rozpočtu zkrotily pouze zásadní škrty ve výdajích státu a zároveň snížení daní, které v konečném důsledku povede k vyššímu výběru daní.
Vláda představila sérii opatřeních, kterými chce přispět konsolidaci veřejných financí. Premiér balíček hájí tím, že jde o rozumný a zároveň sociálně citlivý kompromis. Máte stejný názor, nebo jste od vlády čekal něco jiného?
To co, vláda nazývá opatřeními pro konsolidaci veřejných financí, je něco, co z hlediska obrovských deficitů a postupného rozvratu veřejných financí neřeší vůbec nic. Vláda tvrdí, že tyto opatření v součtu úspor a navýšený příjmů přinesou do státní kasy 100 miliard korun. Velmi pochybuji, že se to stane. Ten, kdo ví, co je Lafferova křivka, tak je mu jasné, že pokud dosáhne zdanění určité úrovně, tak výběr daní neroste, ale naopak klesá. A my se dostáváme přesně do tohoto bodu, tj. vybere se podstatně méně, než vláda očekává. Ale pokud by se i 100 miliard vybralo, tak při schodku 400 až 500 miliard Kč to nic neřeší. Balíček tedy rozhodně není rozumný a už vůbec nejde o sociálně citlivý kompromis.
Pokud jste k vládním kroků takto kritický, co byste od kabinetu očekával vy?
Jak jsem uvedl, státnímu rozpočtu to nepomůže, ale sociální dopady zvýšení daní jsou zásadní pro celé skupiny obyvatel. Od vlády bych očekával naprosto něco jiného. Zaprvé 50 % škrtnutí všech dotací a subvencí, čímž bychom jednorázově ušetřili cca 250 miliard korun. Zadruhé plošně škrty rozpočtů všech ministerstev v rozsahu 5 až 15 %, podle toho, kolik by zbývalo do přijatelného deficitu, případně vyrovnaného rozpočtu. Mimochodem bych od vlády také očekával, že v takovéto krizové situaci nebude z USA nakupovat stihačky za 100 miliard korun, zejména pokud máme obranu vzdušného prostoru zajištěnu Gripeny, u kterých nám navíc Švédská vláda nabízí velmi zajímavé podmínky pro jejich další provozování.
Největší balík úspor chce najít vláda ve snížení národních dotací. Předpokládám správně, že jako Svobodní, kteří dlouhodobě kritizujete právě dotační politiku státu, budete za tento krok vládu spíš chválit? Je to tak?
Vzhledem k tomu, že celý balíček je nesmyslně a nekoncepčně koncipován, nemá smysl se vyjadřovat k jednotlivostem. Nicméně v oblasti dodací, tak jak jsem uvedl v předchozí odpovědi, a subvencí všeho druhu, je třeba škrtat výrazně ambiciózněji. Stačí se podívat, kolik peněz ze státního rozpočtu jde na podporu různých nevládních a neziskových organizací.
Vláda však zároveň zvýšila daně firmám a zvedla odvody živnostníkům. Opravdu podle vás neměla vláda jinou možnost, že tímto krokem dokonce musela přinejmenším nejsilnější vládní strana ODS porušit své předvolební sliby?
Naopak, vláda měla postupovat přesně opačně. Jak jsem uvedl, jen plošné zásadní škrty řeší ohromné deficity, které státní rozpočet vykazuje. Paradoxně ale zároveň snížení daní má efekt vyššího výběru daní, viz Lafferova křivka. Úspory a snižování daní, v kombinaci, jsou tím nejlepším řešením. ODS popřela sama sebe a jen potvrdila, že s historickou pravicovou ODS nemá, kromě názvu, nic společného.
Ministerstvo financí připravilo také několik kroků, které mají vést ke zjednodušení daňového systému. Přinejmenším vláda chce od příštího roku zrušit 22 daňových výjimek. Je to krok správným směrem a je podle vás dostatečně radikální?
Správný směr to jistě je, ale provedení je opět zoufalé. Proč některé výjimky rušíme a jiné necháváme? Nízké daně, úsporný stát, žádné dotace a žádné daňové výjimky, to je koncepční a funkční řešení.
Velkou diskusi vyvolaly také změny v DPH, kdy nově budou pouze dvě sazby, snížená ve výši 12 % a základní ve výši 21 %. Jak se tento krok podle vás promítne do peněženek domácností?
To je pouze vládní marketing v tom smyslu, aby vláda mohla říci, že nejenom zvyšuje daně, ale také snižuje. Je to tedy pouze proto, aby se z toho vláda snadněji vylhala. Celkově se ale na DPH vybere více. Na peněženky domácností to tedy bude mít velmi negativní dopady. Vláda jen z lidí ždímá další výpalné. Navíc zvyšování DPH jen dále bude tlačit na růst inflace.
Vláda uklidňovala veřejnost tím, že se zlevní potraviny díky tomu, že nově budou místo v 15procentní, tak ve 12procentní daňové sazbě. Zároveň však sazbou 21 % zatížila všechny nápoje, bez ohledu na obsah alkoholu či cukru. Dává to podle vás logiku?
Dává, tak jak jsem uvedl výše. Jde o to, aby se vláda vylhala z toho, že fakticky daně jen zvyšuje. Jinak by se to špatně vysvětlovalo a lidé by mohli plnit náměstí. Maskuje to těmito přesuny, ale v součtu vybere více, tj. fakticky v součtu lidem nákupy zdraží.
Podobné rozpory vyvolala také nulová daň pro knihy, 12 % DPH na časopisy a 21 % na noviny. Někteří vládní politici to obhajovali podporou vzdělanosti, a tedy i snahou čelit dezinformacím. Co vy na to?
Tomu se již musím vyloženě zasmát. Těžko si vymyslet méně logický argument.
Vláda zároveň oznámila, že zásadním způsobem navýší daň z nemovitostí, a to až na dvojnásobek a zároveň zavedení každoroční inflační valorizace. Nezhorší podle vás tento krok ještě více dostupnost bydlení v naší zemi?
Zvýšení nemovitostní daně považuji za naprosto nemorální. Sama o sobě je daň z nemovitosti nemorální daní, kdy lidé platí další daň z již zdaněných peněz. Zvyšování této daně samozřejmě dostupnost bydlení ještě zhorší, současně vytvoří řadě domácností další problém, kdy kromě růstu cen energii, zvyšujících se úroků u hypoték, tedy jejich zdražování, ještě poroste daň z nemovitosti. Obávám se, řada rodin se takto může dostat až do existenčních problémů, a dokonce některé rodiny díky tomu mohou o své nemovitosti přijít, protože celková finanční a ekonomická situace pro ně bude neúnosná.
Zdroj: Parlamentní listy
