Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Škrtáme málo a špatně. Přitom pošleme Američanům 100 miliard za stíhačky. Analytik cupuje vládní balíček

Škrtáme málo a špatně. Přitom pošleme Američanům 100 miliard za stíhačky. Analytik cupuje vládní balíček

Vláda jen z lidí ždímá další výpalné. Tak právě těmito slovy zarámoval vládou představený konsolidační balíček analytik, investor a místopředseda Svobodných Robert Vlášek. „ODS popřela sama sebe a jen potvrdila, že s historickou pravicovou ODS nemá, kromě názvu, nic společného,“ říká Robert Vlášek, podle kterého by ohromné deficity státního rozpočtu zkrotily pouze zásadní škrty ve výdajích státu a zároveň snížení daní, které v konečném důsledku povede k vyššímu výběru daní.

Vláda představila sérii opatřeních, kterými chce přispět konsolidaci veřejných financí. Premiér balíček hájí tím, že jde o rozumný a zároveň sociálně citlivý kompromis. Máte stejný názor, nebo jste od vlády čekal něco jiného?

To co, vláda nazývá opatřeními pro konsolidaci veřejných financí, je něco, co z hlediska obrovských deficitů a postupného rozvratu veřejných financí neřeší vůbec nic. Vláda tvrdí, že tyto opatření v součtu úspor a navýšený příjmů přinesou do státní kasy 100 miliard korun. Velmi pochybuji, že se to stane. Ten, kdo ví, co je Lafferova křivka, tak je mu jasné, že pokud dosáhne zdanění určité úrovně, tak výběr daní neroste, ale naopak klesá. A my se dostáváme přesně do tohoto bodu, tj. vybere se podstatně méně, než vláda očekává. Ale pokud by se i 100 miliard vybralo, tak při schodku 400 až 500 miliard Kč to nic neřeší. Balíček tedy rozhodně není rozumný a už vůbec nejde o sociálně citlivý kompromis. 

Pokud jste k vládním kroků takto kritický, co byste od kabinetu očekával vy? 

Jak jsem uvedl, státnímu rozpočtu to nepomůže, ale sociální dopady zvýšení daní jsou zásadní pro celé skupiny obyvatel. Od vlády bych očekával naprosto něco jiného. Zaprvé 50 % škrtnutí všech dotací a subvencí, čímž bychom jednorázově ušetřili cca 250 miliard korun. Zadruhé plošně škrty rozpočtů všech ministerstev v rozsahu 5 až 15 %, podle toho, kolik by zbývalo do přijatelného deficitu, případně vyrovnaného rozpočtu. Mimochodem bych od vlády také očekával, že v takovéto krizové situaci nebude z USA nakupovat stihačky za 100 miliard korun, zejména pokud máme obranu vzdušného prostoru zajištěnu Gripeny, u kterých nám navíc Švédská vláda nabízí velmi zajímavé podmínky pro jejich další provozování.

Největší balík úspor chce najít vláda ve snížení národních dotací. Předpokládám správně, že jako Svobodní, kteří dlouhodobě kritizujete právě dotační politiku státu, budete za tento krok vládu spíš chválit? Je to tak?

Vzhledem k tomu, že celý balíček je nesmyslně a nekoncepčně koncipován, nemá smysl se vyjadřovat k jednotlivostem. Nicméně v oblasti dodací, tak jak jsem uvedl v předchozí odpovědi, a subvencí všeho druhu, je třeba škrtat výrazně ambiciózněji. Stačí se podívat, kolik peněz ze státního rozpočtu jde na podporu různých nevládních a neziskových organizací.

Vláda však zároveň zvýšila daně firmám a zvedla odvody živnostníkům. Opravdu podle vás neměla vláda jinou možnost, že tímto krokem dokonce musela přinejmenším nejsilnější vládní strana ODS porušit své předvolební sliby?

Naopak, vláda měla postupovat přesně opačně. Jak jsem uvedl, jen plošné zásadní škrty řeší ohromné deficity, které státní rozpočet vykazuje. Paradoxně ale zároveň snížení daní má efekt vyššího výběru daní, viz Lafferova křivka. Úspory a snižování daní, v kombinaci, jsou tím nejlepším řešením. ODS popřela sama sebe a jen potvrdila, že s historickou pravicovou ODS nemá, kromě názvu, nic společného.

Ministerstvo financí připravilo také několik kroků, které mají vést ke zjednodušení daňového systému. Přinejmenším vláda chce od příštího roku zrušit 22 daňových výjimek. Je to krok správným směrem a je podle vás dostatečně radikální?

Správný směr to jistě je, ale provedení je opět zoufalé. Proč některé výjimky rušíme a jiné necháváme? Nízké daně, úsporný stát, žádné dotace a žádné daňové výjimky, to je koncepční a funkční řešení. 

Velkou diskusi vyvolaly také změny v DPH, kdy nově budou pouze dvě sazby, snížená ve výši 12 % a základní ve výši 21 %. Jak se tento krok podle vás promítne do peněženek domácností?

To je pouze vládní marketing v tom smyslu, aby vláda mohla říci, že nejenom zvyšuje daně, ale také snižuje. Je to tedy pouze proto, aby se z toho vláda snadněji vylhala. Celkově se ale na DPH vybere více. Na peněženky domácností to tedy bude mít velmi negativní dopady. Vláda jen z lidí ždímá další výpalné. Navíc zvyšování DPH jen dále bude tlačit na růst inflace.

Vláda uklidňovala veřejnost tím, že se zlevní potraviny díky tomu, že nově budou místo v 15procentní, tak ve 12procentní daňové sazbě. Zároveň však sazbou 21 % zatížila všechny nápoje, bez ohledu na obsah alkoholu či cukru. Dává to podle vás logiku?

Dává, tak jak jsem uvedl výše. Jde o to, aby se vláda vylhala z toho, že fakticky daně jen zvyšuje. Jinak by se to špatně vysvětlovalo a lidé by mohli plnit náměstí. Maskuje to těmito přesuny, ale v součtu vybere více, tj. fakticky v součtu lidem nákupy zdraží.  

Podobné rozpory vyvolala také nulová daň pro knihy, 12 % DPH na časopisy a 21 % na noviny. Někteří vládní politici to obhajovali podporou vzdělanosti, a tedy i snahou čelit dezinformacím. Co vy na to? 

Tomu se již musím vyloženě zasmát. Těžko si vymyslet méně logický argument.

Vláda zároveň oznámila, že zásadním způsobem navýší daň z nemovitostí, a to až na dvojnásobek a zároveň zavedení každoroční inflační valorizace. Nezhorší podle vás tento krok ještě více dostupnost bydlení v naší zemi? 

Zvýšení nemovitostní daně považuji za naprosto nemorální. Sama o sobě je daň z nemovitosti nemorální daní, kdy lidé platí další daň z již zdaněných peněz. Zvyšování této daně samozřejmě dostupnost bydlení ještě zhorší, současně vytvoří řadě domácností další problém, kdy kromě růstu cen energii, zvyšujících se úroků u hypoték, tedy jejich zdražování, ještě poroste daň z nemovitosti. Obávám se, řada rodin se takto může dostat až do existenčních problémů, a dokonce některé rodiny díky tomu mohou o své nemovitosti přijít, protože celková finanční a ekonomická situace pro ně bude neúnosná.

Zdroj: Parlamentní listy

Bc. Robert Vlášek

Bc. Robert Vlášek

mluvčí odborné skupiny Svobodných pro vnitro a obranu

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Bc. Robert Vlášek

Bc. Robert Vlášek

mluvčí odborné skupiny Svobodných pro vnitro a obranu

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31