Skupina Přátelé Judeje a Samaří se snaží na půdě Evropského parlamentu upozorňovat na hanebné jednání EU vůči Izraeli, přesněji řečeno vůči izraelským občanům, kteří žijí a pracují na západním břehu Jordánu. Protože EU pokládá osidlování této oblasti za protiprávní a za akt agrese vůči Palestincům, rozhodla se na zboží pocházející z oblasti Západního břehu uvalit bezpočet pravidel – dovozní tarify, cla a povinnost viditelně takové zboží označovat.

Naproti tomu zboží dovážené z oblasti, která je plně pod správou palestinské samosprávy, je od jakýchkoliv cel i tarifů osvobozeno a má naprosto neomezený přístup na evropský trh. EU tak ukazuje, koho v zahraniční politice pokládá za relevantního, čestného partnera pro obchod a s kým chce jednat z pozice síly (jako by nějakou faktickou silou skutečně disponovala) a z pozice morální autority, která smí právoplatně trestat.

Kromě výhodného přístupu na evropský trh se Palestincům od Evropské unie dostává štědré finanční podpory z jejího rozpočtu, kterou pak tamní samospráva používá na financování terorismu, zejména na přímou finanční podporu teroristům a jejich rodinám. Jen v minulém roce schválila EU pro Palestinu balíček ekonomické pomoci ve výši více než 250 milionů eur určený na tzv. rozvojové projekty. Tyto peníze však palestinská samospráva využívá naprosto neprůhledně a svévolně, za tichého souhlasu autorit EU, a financuje z nich, kromě jiného, úhrady pro dopadené teroristy za pobyt ve vězení. Například terorista, který odejde od soudu s dvacetiletým trestem, může obdržet měsíční „plat“ ve výši 2 tisíc dolarů!

Evropská unie dále financuje bezpočet neziskových organizací, jejichž agenda je antisemitská a rasistická, a skrývá se za údajnou pomoc údajně utlačovaným Palestincům. Lze zaručit, že od takových neziskových organizací nevedou penězovody směrem k teroristickým skupinám? Zcela jistě nikoliv. Má se za prokázané, že významnými členy mnoha takových neziskových organizací jsou bývalí palestinští teroristé.

Cíl? Zamezit financování terorismu

Na konferenci vystoupili členové skupiny europoslanec Petr Mach (Svobodní) a předseda regionální správy v Samaří Yossi Dagan, a dále europoslanci Fulvio Martusciello a Branislav Škripek, kteří se problematikou zabývají. Se svými příspěvky pak vystoupili i hosté z Izraele – Moshe Lev-ran, majitel firmy Twitoplast zaměstnávající jak Židy, tak Palestince, zakladatel organizace Lev Haolam, která podporuje zemědělce a producenty v oblasti Judeje a Samaří, a nakonec Ruth Shapira a Ayla Shapira – matka s dcerou, jejichž životy navždy změnil palestinský terorista.

Cílem skupiny Přátelé Judeje a Samaří je ukončit jednostrannou podporu palestinské samosprávy orgány EU a zamezit dalšímu financování terorismu z peněz evropských daňových poplatníků, a dosáhnout zrušení všech obchodních omezení uvalených na židovské zboží pocházející ze Západního břehu.

Celou problematiku protižidovské politiky EU však nelze chápat jako jeden, z kontextu vytržený fenomén, tedy pouze jako svévolnou obchodní politiku vůči židům z Judeje a Samaří. Naprosto dokonale totiž zapadá do celkového rámce, v němž EU funguje a splňuje dlouhodobé cíle. Stejně jako EU postupně rozkládá a disintegruje koncept národních států, ve prospěch jakéhosi ve vzduchoprázdnu se vznášejících a shora nadiktovaných hodnot „evropanství“, snaží se stejný pohled aplikovat i na zahraniční politiku – tedy v tomto případě na principy, na nichž je založen a jaké představuje stát Izrael.

Ve sporu Izraele a Palestiny, nebo v širším kontextu Izraele a všech ostatních států Blízkého východu, jde o střet civilizace a barbarství, rozumu a iracionality, právního státu a zvůle, technologie a primitivismu, pokroku a zaostalosti. A jaký z těchto pólů sleduje dlouhodobá politika EU? Přes všechny rádoby ušlechtilé a ctnostné proklamace o zářné budoucnosti, blahobytu, spravedlnosti či pokroku je stále jasnější, že EU sleduje a pozitivně hodnotí právě barbarství, iracionalitu, zvůli, násilí, primitivismus a zaostalost. Tyto své „ideály“ vnucuje skrze svá nařízení občanům evropských států: potlačuje demokratickou diskuzi, vyzdvihuje nesmyslné emoce nad rozum, podporuje zákony trestající slušné lidi za téměř cokoliv, podkopává ve jménu tzv. ekologie technologický pokrok a rozvoj. Koho si asi politická aristokracie EU vybere za svého partnera ve sporu Izrael vs. islámský Blízký východ?

Brexit dává naději

Izrael představuje ve svém regionu baštu západní civilizace. A vysloužil si tak hlubokou nenávist od těch, kteří za ideál považují anticivilizaci. V právě tomto kontextu je třeba chápat politiku EU vůči Izraeli: v kontextu dlouhodobého podkopávání civilizačních principů, na nichž spočívá západní kultura. A koneckonců nejde pouze o zahraniční politiku EU, nýbrž i o nás samotné, protože my, coby občané členských států EU, jsme právě nyní vystaveni cílené a EU chtěné migrační invazi statisíců nositelů naprosto opačné kultury, kteří jsou s to obrátit stále chatrnější základy naší civilizace v trosky a změnit Evropu v území zmítané kmenovými válkami, bezprávím a barbarským násilím.

Evropská politická aristokracie jedná prostředky, které jsou jí vlastní. Jejím modem operandi je násilí. V mechanismech trhu nevidí oboustranně výhodný svazek, který naplňuje přání všech zúčastněných stran, ale něco, co lze využít ve prospěch vlastních politických cílů. Stejně jako je EU perverzí státu, je i jakýkoliv tržní vztah pod kuratelou bruselských totalitářů jen perverzí toho, co by měl trh představovat.

EU se nepochybně jednoho dne rozloží, a ochod Velké Británie dává naději, že by to nemuselo trvat příliš dlouho. Jakmile se tak stane, bývalé členské státy, opět svobodné a suverénní, si budou zahraniční politiku řídit podle svého, včetně zahraničního obchodu, v nejlepším zájmu svých občanů. A já jsem si jistý, že zájmem občanů suverénního státu je obchodovat s každým, kdo vůči nim nechová nepřátelství. Zájmem občanů suverénního státu je obchodovat s přáteli, nikoliv podporovat terorismus.

Evropská unie se veze na vlně antisemitismu, jíž propadla až hrozivě velká část evropské veřejnosti, počínaje levicovými intelektuály a mládežnickými aktivisty a demonstranty konče. Dokud jsme součástí EU, jsme součástí této nenávistné vlny i my.

Luboš Zálom,
místopředseda Svobodných v Středočeském kraji