Pokud chceme bezpečně zůstat součástí Evropského hospodářského prostoru (jako např. Norsko), měli bychom po vystoupení z EU přestoupit do EFTA. Druhou možností je dojednání smlouvu
V čele Svobodných stojí Petr Mach od jejího založení, provedl stranu několika volbami a v roce 2014 byl zvolen europoslancem. Pro vás všechny má důležitý
Británie oficiálně zahájila odchod z EU. Do Bruselu dorazil oficiální dopis, britská premiérka vystoupila v parlamentu. Svobodní tento krok vítají a budou usilovat o referendum i v České republice.
Ukazuje se, že dosavadní evropská integrace je nesmysl. Není možno mít stejná pravidla, stejné předpisy, pro všechny země Evropy. Řešením je dobrovolná spolupráce suverénních států.
Premiérka Theresa Mayová se rozhodla zvolit pro vyjednávání s Evropskou unií o vystoupení Velké Británie z EU tvrdou variantu. Velká Británie chce opět převzít kontrolu nad svými zákony a ústy premiérky dala jasně najevo, že se nenechá vydírat. Raději nemít žádnou smlouvu, než špatnou.
Byl rok 2016 šílený? Politické výsledky nepředvídané? Raději si držme klobouky, protože rok 2017 slibuje obdobně zajímavou podívanou. Hlavní story tohoto roku v USA bude Donald Trump a jeho nová administrativa. Ale co EU?
Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.
Vlajky na státních budovách
Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.
Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.
EU vlajka a symbolika
Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.
Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.
„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost
Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.
Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.
Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.
Rétorické střety a pozicování
Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.
Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.
Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.
Kontext a závěr pořadu
Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.
Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.