Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Vondráček: Dnes slavíme konec práce na stát! Zítra nechme více peněz v domácnostech

Vondráček: Dnes slavíme konec práce na stát! Zítra nechme více peněz v domácnostech

Proč Svobodní každý rok slaví den daňové Svobody? „Chci nízké daně, více peněz v domácnostech a méně přerozdělování,“ říká předseda Svobodných a mluví také o tom, že koronavirus je pro nás velkou šancí začít s pozitivní změnou. Závěrem pak dodává, že je dnes moderní obviňovat kapitalismus, který tu ale dávno není.

Co znamená pro lidi den daňové svobody?

Lidé, kteří chodí celý rok do práce,  jdou dnes poprvé z práce s pocitem, že během pracovní doby vydělávali pro sebe. Daňová zátěž v České republice je totiž tak vysoká, že  kdybychom podle ní rozdělili rok do dvou částí, pak peníze vydělané do včera pošleme státu a od dnešního dne si teprve můžeme podle svého užívat peněz, které si zasloužíme za svou práci.

Kdo toto počítá? A jak velké daňové břemeno v České republice máme?

Den daňové svobody se zjišťuje snad v každém státě světa. U nás se tím dlouhodobě zabývá Liberální institut a také společnost Deloitte. Vzorce obou organizací se mírně liší, a proto vychází trochu jiná data, ale v zásadním posel-ství se letos shodují: „Vyšel nám nejpozději ze všech měření,“ a to je smutná zpráva hlavně pro domácnosti. Daňové břemeno průměrného zaměstnance pak činí dokonce 64,34 %.

Proč je to smutná zpráva pro domácnosti?

Pracující logicky napadají podvědomé otázky: „Když pracuji půl roku pro stát, jsem poloviční otrok (státu)?“ Kromě těchto nepříjemných otázek to má ovšem samozřejmě i velmi negativní rozměr pro jejich peněženky a životní úroveň.

„Lidé mají málo peněz a málo času, ale ne všichni vnímají důvody, proč tomu tak je,“ vzkazuje s úsměvem Libor Vondráček, předseda Svobodných, kritikům kapitalismu

Politici lidem v TV sice slibují: „Zvýšíme vám platy! Zvýšíme minimální mzdu!“ Popravdě tím ale lidem spíše škodí  nebo slibují, co ani nechtějí či nemohou splnit. V rukách přitom mají nástroje, kterými by to skutečně zajistit mohli. Museli by se ale vzdát části přerozdělování a to neudělají. Mít moc nad penězi jiných se jim líbí a o bohaté domácnosti vládnoucím vůbec nejde.

Jaké nástroje to jsou? Jak zajistit vyšší platy?

Pokud by snížili daně, pak lidem na účet od zaměstnavatele dorazí větší částka. Dojde ke skutečnému zvýšení mezd. Naopak zvyšování minimální mzdy nic takového nezajistí, pouze připraví o práci ty, kteří svou prací udělají pro zaměstnavatele méně, než kolik vyžaduje minimální mzda. Taková politika není sociální, ale asociální. Ty nejslabší jedince totiž připravuje o možnost chodit do práce a odkazuje je k využívání sociálních dávek.

Opravdovou sociální politikou je snížení daní, aby se vyplatilo pracovat, a zmenšení státu, pro jehož chod pracující odvádí daně. Menší stát je navíc jedinou zaručenou cestou ke snížení korupce a množství vykuků, které z našich daní s nechutí sponzorujeme.

Neukázala koronavirová krize, že potřebujeme vysoké daně, aby nám mohla vláda pomoci?

Koronavirus naopak ukázal, že potřebujeme vzájemně nezávislé jednotky, které pomoc vlády nepotřebují a postarat se o sebe umí samy. Rád také připomínám Reaganův citát: „Nejděsivější slova jsou: Jsem z vlády a přišel jsem vám pomoci.“

Centrální sklady ochranných pomůcek a jejich centrální rozvoz zafungovaly až se zpozděním a méně efektivně než pomoc dobrovolníků a obcí v místě. Kdo rychle pomáhá, dvakrát pomáhá a centrálně to prostě rychle nejde. 

Brusel chce teď uzavřít EU, takže zavádí nová cla či daně a chystá se nás zadlužit. Naše vláda dělá totéž a snaží se prodotovat k soběstačnosti.

My k těmto plánům přistupujeme s rozumem
a poučeni minulostí.  Vyrábějme maximum dle možností, ale nechtějme být soběstační za každou cenu ve všem. Chtějme být hlavně NEZÁVISLÍ!

Pokud se uzavřeme sami do sebe, budeme velmi závislí na místním počasí a na úrodě. Budeme chudí a zranitelní – jako třeba Irsko okolo roku 1840, než v Evropě zavládl ekonomický liberalismus.

Jak toho dosáhnout? A co dělat s daněmi?

Orientujme se na všechny světové strany. Usilujme o přátelské vztahy se všemi státy světa, abychom výpadek v jedné části dokázali  nahradit zdroji z jiného koutu světa.

Sami přitom na cizí pomoc nespoléhejme
a buďme připraveni na každou situaci. Tím sami myslím mnohem menší jednotky než stát.

Chtějme svébytná města, která si váží místní produkce a obejdou se bez milodarů státu. Chtějme domácnosti, nezávislé na státní pomoci, kterým stát nechává dostatek peněz z výplaty, aby se o sebe mohli starat blízcí navzájem.

A od státu nechtějme nic víc než to nejdůleži-tější: zajištění vnější a vnitřní bezpečnosti,
aby u nás platila vymahatelnost práva. Aby naše právo neobsahovalo přes  1 800 000 předpisů. A místo zmatků a buzerace slušných lidí přinášelo  to co má, pořádek a bezpečí.

Svobodní ví, že vysoké daně způsobují právě přesný opak. Nejen chudé občany, ale také příliš bohaté státní orgány, které rozhazují cizí peníze a místo zaměření se na to důležité řeší nesmysly, čímž to podstatné zahlušují.

Takový systém pak bere lidem kromě peněz
i čas na práci a na rodinu, který musí trávit vyplňováním formulářů a prokousáváním se legislativní džunglí. Proto Svobodní na otázku: „Co nám dáte?“ říkají: „Čas a peníze, které vám už dlouhou dobu úřady zbytečně berou.“

Tvrdíte, že lidé mají málo peněz a času, souhlasíte s názory, že je to chyba kapitalismu?
Ne, s tím určitě souhlasit nemohu. Může za to to, o čem jsem mluvil a to kapitalismus není.

Kapitalismus je soutěž bez zásahu státu, konkurence dobrého i špatného, kde to lepší vybírají lidé a ne úředníci. Dnes je stát v pozici rozhodčího, který píská „nakloněnou rovinu“. 

Daně dnes musí platit všichni, ale výhody čerpá jen někdo.

Současný stav se proto často pojmenovává jako korporátní socialismus či fašismus. V něm kvůli velkému přerozdělování máme mnoho úřadů a dávek, ale také mnoho možností pomáhat vyvoleným firmám skrze složitou legislativu, dotace, slevy na daních, veřejné zakázky atd. A to, že se tak děje stále ve větší vzdálenosti od občanů, na úrovni státu či v EU, velkým firmám značně ulehčuje lobbing.

Celé vydání Svobodných novin a více ke Dni daňové svobody 2020 najdete zde!

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31