Svobodní si připomínají americký Den nezávislosti

Svobodní si připomínají americký Den nezávislosti

Společně s Američany si i my dnes připomínáme Den nezávislosti. Proč je pro nás tento svátek důležitý, třebaže to není svátek český? 

4. července 1776 byla v Pensylvánii Kontinentálním kongresem přijata Deklarace nezávislosti, na jejímž základě vznikl suverénní americký národ se svým vlastním svobodným státem. Deklarace poprvé v dějinách definovala lidskou bytost jako držitele určitých neoddiskutovatelných práv: na život, svobodu a vlastní cestu ke štěstí. Tato práva byla odvozena z reality, ze samotné metafyzické podstaty lidské bytosti. Deklarace nezávislosti je společně s americkou Ústavou nejdokonalejší politický dokument, jaký kdy byl sepsán.

„Pro nás, pro zastánce svobody jednotlivce, ale i pro zastánce nezávislosti naší země na jakékoliv samozvané “vyšší” politické moci, je americký Den nezávislosti odkazem a nadějí, že i my dnes, stejně jako jakýkoliv jiný národ na světě, jsme schopni na racionálních, filozofických základech dojít ke svobodě a k nezávislosti,“ uvádí ke dni nezávislosti místopředseda strany Luboš Zálom.

Letošní oslavy Dne nezávislosti však v Americe nejsou osvětleny jen tradičními zářivými ohňostroji, ale také hořícími obchody a auty, a hluk z petard a rachejtlí je přehlušen řevem davů, které na ulicích, s mohutnou mediální podporou v zádech, protestují proti údajnému rasismu. Spojené státy definovaly lidskou bytost jako obdařenou právy. Tento princip platí pro všechny. A následně se Amerika propracovala, na základě takto definovaných práv, i ke zrušení otroctví, zatímco mnohde jinde ve světě bylo otroctví a rasová nerovnost dále uplatňována.

Jenomže ti, kteří založili a rozvíjeli stát založený na přirozených právech jednotlivce, jsou nyní davem demonstrantů ostouzeni jako rasisté, a politické principy, za něž bojovali, jsou poplivány jako výraz rasismu. Sochy těchto historických osobností jsou bourány. Kým? Davem, který chce hodnotu lidského života definovat jako cosi odvislého od rasy. Heslo “Black Lives Matter” je rasistické. Zjednodušeně řečeno, na každém životě záleží. Hodnota lidského života se neodvíjí od příslušnosti k rase. Hnutí “Black Lives Matter” a jeho následovníci v ulicích amerických měst, jakož i jejich podporovatelé na vrcholných pozicích v médiích, na univerzitách, v obřích korporacích i v politice jsou ve skutečnosti ti opravdoví rasisté. Jejich chování je neamerické. Svým důrazem na rasovou příslušnost se staví proti rozumu, a logicky i proti svobodě. 

V amerických městech dnes bojují američtí občané proti Americe a všemu, co 4. července 1776 vstoupilo v život.  A je to smutný pohled – protože hlas principiální obhajoby rozumu a přirozených práv jednotlivce není v ohlušujícím řevu davů prakticky vůbec slyšet.

Že se v roce 1776 zrodil stát založený na jasném rozpoznání člověka jako bytosti, která má právo na život, svobodu a vlastní cestu ke štěstí, se dnes, po 244 letech zdá skoro jako zázrak. Nějaký podobný zázrak by Amerika nejspíš potřebovala i dnes.

„Přejme jim takový zázrak. Vždyť i Spojené státy kdysi přáli nám, když ve Washingtonské deklaraci potvrdili, že budou respektovat nově vznikající Československý stát.
Ten, záhy svůj základ postavil na ideálech republikánství a ústavního státu a za mořem hledal inspiraci ve tom dobrém, co Nový Svět nabízel“ dodává v tento den předseda Libor Vondráček.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.

Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.

Personální otázky a programové prohlášení

K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.

Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.

Volby v sněmovně a budoucnost koalice

Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.

Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31