Šamonil: O Jurečkově e-shopu, sexualitě v Pohádkové chaloupce a samostatnosti

Šamonil: O Jurečkově e-shopu, sexualitě v Pohádkové chaloupce a samostatnosti

Nedávno jsme se ze strany vládní pětikoalice dočkali série přelomových oznámení o úsporných opatřeních, majících za cíl naplnit státní kasu. Premiér Petr Fiala na velkolepé tiskové konferenci k tomuto tématu tlachal o tom, že úsporný balíček myslí na chudé a na budoucnost živnostníků. Předsedkyně sněmovny Pekarová neopomněla zmínit, že Česko potřebuje vzdělanou a odolnou společnost a TOP09 proto v rámci tohoto balíčku prosazuje nulovou DPH na knihy. Ministr vnitra Rakušan se omezil na slaboduchý blábol, že si vláda od občanů této země půjčila důvěru a splatit ji musí odvahou ke krokům, které se nepříjemně dotknou každého občana.

Mezi ostatními představiteli vládní koalice vynikal lidovecký předseda Marian Jurečka. Středobodem jeho projevu byla důchodová reforma, která podle jeho slov zabrala mnoho měsíců práce, pravidelné setkávání s odborníky, odbory a opozicí, a to všechno proto, že je prý nejenom politik, ale i táta, myslící na budoucnost svých dětí. Na výtku novinářů o tom, že vláda „úsporným balíčkem“ porušila svoje mnohokrát opakované předvolební sliby o nezvyšování daní ten samý Marian Jurečka následně v rozhovoru pro ČT odpověděl, že pokud vláda hodlá splnit svůj další slib, že bude snižovat zadlužení Česka, bylo nutné některé tyto sliby bohužel překročit. Jurečka zkrátka a dobře nazývá dvě parametrické změny důchodového systému přelomovou reformou, pro vlastní bezostyšné lhaní si vymyslel výraz překračování, v důchodu slibuje tento geniální matematik každému občanovi strávit v průměru 21,5 roku, KDU-ČSL hlásící se ke Green dealu a agendě Fit for 55 prohlašuje za konzervativní stranu hájící křesťanské hodnoty, vyšší cena emisních povolenek zlepší podle Jurečky Čechům život a zelený marxista Hladík odvede dle jeho slov na ministerstvu životního prostředí kus dobré práce.

O odhodlání Mariana Jurečky, potažmo celé vlády splnit výše uvedený slib o snižování zadlužování Česka mnohé napovídá projekt, který předseda lidovců představil české veřejnosti koncem dubna. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž tehdy Jurečkovými ústy oznámilo spuštění nového e-shopu vzdělávacích kurzů pro veřejnost. Za všech okolností pravdomluvný Jurečka k tomu prohlásil, že 90% pozic na pracovním trhu se bude do roku 2030 proměňovat, a proto bude třeba, aby si lidé doplnili různé typy kompetencí, včetně digitálních. 18% ceny kurzu by si mohl platit uchazeč, zbylých 82% mu proplatí úřad práce. Jinak řečeno to zaplatí daňový poplatník. Například na posílení digitálních dovedností by mohl úřad práce poskytnout účastníkovi během tří let až 50 000 korun. Tento vzdělávací e-shop z dílny MPSV obsahuje téměř 1000 kurzů. Na celý tento projekt vyhradil Jurečkův resort celkem 6,5 miliardy z prostředků Národního plánu obnovy. O tom, co je Národní plán obnovy za inflační chuťovku jsem se už podrobně rozepsal ve svém předchozím textu, na tomto místě proto pouze uvádím, že se jedná o půjčku ve výši 147,5 miliardy korun od Evropské komise na Komisí předem schválené dotační programy.

A co tedy vlastně Jurečkův vzdělávací e-shop nabízí?

Kupříkladu kurz Teorie a praxe AI pro zvídavé nabízí účastníkům v teoretické části seznámení se základními koncepty a filozofií, která stojí v základu AI. V praktické části pak účastníci podle MPSV mohou experimentovat s různými algoritmy a studovat různé přístupy k AI. Vzdělavatelem je v tomto kurzu společnost Czech Green Finance Institute. Osm hodin teorie a osm hodin experimentování z dílny společnosti zabývající se alternativními investicemi v oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí mají absolventy vzdělat v IT, vývoji a analýze. Upřímně, mám o efektivitě a praktickém využití tohoto kurzu jisté pochybnosti.

Kurz nesoucí název Digitální produktivita poskytovaný společností HR Mollo má stejné časové rozpětí jako kurz předchozí. Je zaměřen na propojení měkkých dovedností v oblasti produktivity. Účastníkům nabízí seznámení se základy využití jejich energie v průběhu dne, zlepšení práce s časem či podporu v oblasti sebeřízení. Samotná firma HR Mollo pak sama sebe ve feministicky laděném videu označuje za sehraný tým žen profesionálek v oblasti lidských zdrojů. Jiný kurz Cesta k osobní efektivitě organizovaný společností AbecedaPC nabízí na portálu MPSV prakticky totožnou náplň.

Za zmínku jistě stojí kurz Psychodynamický kouč. Společnost Tamara Polanski s.r.o. v něm na portálu MPSV nabízí účastníkům využití moderních technik, které se vyhnou zbytečně traumatizující analýze předchozího života účastníka a zároveň mají hluboký terapeutický účinek. Budete se vzdělávat v koučování, řešit svoje vztahy, získávat supervizi a sebezkušenost. Navrch k tomu získáte kritické myšlení. A to všechno přátelé za cenu symbolických padesáti tisíc korun. Obdobný kurz nabízí na stránkách MPSV i firma MK Psychology s.r.o.

Společnost Rodinné centrum a Pohádková chaloupka z.s. nabízí klientům na portálu MPSV kurz Komunikace jako nástroj poznání. Po absolvování 32 hodin trvajícího kurzu získáte sociolingvistické kompetence, kompetence k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití, kvalitní komunikaci s okolním světem i sám se sebou, schopnost písemného a ústního vyjadřování či schopnost shrnovat výsledky a otevřeně diskutovat. Na rovinu přátelé, kdo by mohl takové rekvalifikaci v Pohádkové chaloupce odolat?

Vzdělávací společnost DTO vám díky nabídce uveřejněné na Jurečkově ministerském e-shopu poskytne vzdělávací program, díky němuž z vás bude Podnikový ekolog. Během 140 hodin výuky se seznámíte s úvodem do environmentálního managementu, environmentální legislativou, environmentálními a prevenčními programy. Kurz ukončíte nácvikem praktických dovedností podnikového ekologa. Kdyby snad lidovecká exministryně Hubáčková potřebovala rekvalifikaci, tipuju, že Podnikový ekolog je pro ni to pravé ořechové.

Společnost Tamara Polanski s.r.o. má u MPSV nejspíš protekci, jelikož kromě kurzu psychodynamického kouče nabízí účastníkům i kurz kouče vztahového. Absolvování kurzu v sobě mimo jiné zahrnuje výcvik spočinutí, čas na uklidnění, okamžiky v mojí hlavě a opět sebezkušenost, kritické myšlení či výcvik supervize.

Vzdělavatel BFZ o.p.s. vás v programu Chytrý telefon a jak na něj naučí používat chytrý telefon tak, aby byl účastníkům nápomocný v každé situaci. Ti se také naučí, jak telefon nastavit, aby je upozornil na opravdu důležité věci. Naučí se stáhnout si aplikace, které jim budou nápomocny při práci v kanceláři nebo ve výrobě. Telefon budou umět ovládat ve zkratkách či rychlých volbách.

Na první pohled by se mohlo zdát, že další kurz „Vítejte na chatu, můžete začít psát“ bude uchazečům nabízet praktické rady pro začínající chalupáře. Češi shlížející se ve stejnojmenném legendárním seriálu Františka Filipa s Jiřím Sovákem a Josefem Kemrem v hlavních rolích však budou zklamaní. Kurz pořádaný společností MK Psychology s.r.o. totiž účastníkům nabízí seznámení se základy chatového poradenství v oblasti poradenské a krizové komunikace s klientem. Frekventantům kurzu se podle MK Psychology v přirozeném prostředí internetu, ve kterém se chatové poradenství reálně odehrává, dostane dostatečného praktického nácviku chatové komunikace s klientem.

Na okamžik ještě zaskočíme do Rodinného centra Pohádková chaloupka z.s., které kromě jiného nabízí na e-shopu konzervativního křesťana Jurečky kurz Vědomá sexualita. Obsahem kurzu je úvodní půlhodinový rozhovor, dále výklad toho, co je to sexualita a intimita, otevřenost a důvěra v sexualitě, co je souhlas a nesouhlas, názvosloví, pomůcky a literatura nebo přijetí sebe sama s důrazem na nahotu a stud. Cílem kurzu je kromě jiného rozvoj respektování odlišných přístupů k sexualitě daných jinou kulturou a vírou nebo respektování jedinců s jinou sexuální orientací v běžných i zátěžových situacích. Kurz zohledňuje cílové kompetence, které mají vliv na životní podmínky a způsoby chování v životě člověka, nemoci přenosné pohlavním stykem a bezpečné způsoby sexuálního chování.

Kurzů zaměřených na Excel, PowerPoint, Word, uživatelskou práci s počítačem, měkké dovednosti, osobnostní rozvoj, marketing a managering tisíce a jednoho nesmyslu pak nabízí Jurečkův e-shop bezpočet.

Budu upřímný – jsem členem Svobodných hlavně a především proto, že mám rád svobodu. Jsem členem Svobodných, protože v sobě pořád živím (dost možná bláhovou) naději, že moje drahá česká vlast bude jednoho krásného dne zemí, kde se vládnoucí garnitura nebude plést lidem do života. Zemí, kde vládnoucí moc ponechá lidem svobodu volby a dostatek příležitostí na to, aby si peníze vydělali sami. Jsem ve Svobodných proto, že chci, aby stát nevodil práceschopné lidi za ručičku jako batolata a nesvazoval jim nohy milionem byrokratických nesmyslů.

Je mi popravdě řečeno úplně jedno, že se někdo rozhodne pro kariéru psychodynamického kouče. Stejně tak je mi lhostejné, jestli se najde dostatek lidí, kteří služby takového člověka vyhledají. Je mi fuk, jestli se někdo bude v Pohádkové chaloupce vzdělávat o vědomé sexualitě a ve stáří o tom vyprávět vnoučatům. Pakliže se jiní lidé rozhodnou absolvovat akreditovaný kurz, aby se naučili nakládat se svým časem a srozumitelně mluvit s lidmi ve svém okolí, je to čistě jejich věc. Není mi ovšem jedno, že se tak děje a bude dít za moje peníze. Český trh práce je přehřátý jak kovářská výheň, nezaměstnanost v Česku je navzdory přílivu ukrajinských uprchlíků minimální, řada firem má lidí jako do mariáše a ultralevičáci Fialova a Jurečkova formátu při tom všem krmí nenasytné chřtány stovek kdejakých poradenských firem nabízejících svoje pofidérní služby přímo na portálu ministerstva práce a sociálních věcí. A to vše z peněz daňových poplatníků.

Když přijdu o práci, najdu si novou. Když se chci rekvalifikovat, peníze na uhrazení rekvalifikace si vydělám sám. Stejně tak se sám musím následně postavit na vlastní nohy. Schopnost postarat se sám o sebe je to, co činí člověka vyspělým. Samostatnost je to, co odděluje muže od chlapců, ženy od dívek, dospělé od dětí, pravicovou stranu od levicové.

Francouzský prokletý básník Charles Baudelaire jednou řekl, že nejlepší trik, který ďábel kdy předvedl spočíval v tom, že přesvědčil lidi, že neexistuje. Nejlepší trik, který kdy předvedla ODS spočíval v tom, že masy Čechů přesvědčila o tom, že je stranou pro pravicové voliče. Lidovci pak sami o sobě kdysi tvrdili, že jsou stranou středopravicovou. ODS, lidovcům i celé pětikoalici ale zvoní hrana. Téměř všechny pravicově se tvářící předvolební sliby vzaly v podání současné vlády za své a vystřídala je ultralevicová realita. Extrémní daně, přerozdělování, bezprecedentní deficity a dluhy, gigantický státní aparát, omezování svobody slova a neustávající příval nicneříkajících frází, to je dnešní ODS a KDU- ČSL. Zoufalství mnohých skutečně pravicových voličů se po vládním oznámení „úsporného balíčku“ změnilo v nefalšovaný hněv a Jurečkův vzdělávací e-shop posvěcený premiérem Fialou je hořkou třešničkou na dortu. Pravicovému voliči už zbývá jen jediná možnost.

Svobodní.

Filip Šamonil

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Pozn. autora: Citace uvedené v textu, stejně jako veškeré další faktografické údaje o daném tématu pocházejí z veřejně dostupných webových stránek MPSV, není – li uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Nejnovější video

Presumpce neviny není luxus. Je to poslední pojistka

Existuje v české veřejné debatě žánr, který se opakuje s pravidelností ročních období: politik se dostane do maléru, kamery zaberou zmuchlaný plech a ještě než se stačí usadit prach, je vynesen rozsudek. Ne u soudu — ten se ozve tak za tři roky, unaveně a bez publika. Rozsudek padne ve studiu, na sociálních sítích a v komentářích, které se píší rychleji, než policie stihne vyplnit protokol. A tak když se poslanec Libor Vondráček v pořadu 360° na CNN Prima NEWS postavil proti tomuto zvyku, nebylo to gesto obhájce Filipa Turka. Bylo to gesto obhájce něčeho podstatně důležitějšího.

Moderátorka Pavlína Wolfová se ho ptala opakovaně a z různých úhlů, a to je poctivá novinářská práce, zda výroky Filipa Turka po nehodě nejsou samy o sobě dostatečným důvodem k odchodu z politiky. Vondráček odpověděl způsobem, který se v dnešní době nosí čím dál méně: řekl, že neví. Že nebyl u toho. Že nezná obsah telefonátů ani lékařských zpráv, a proto se k nim nebude vyjadřovat. V zemi, kde má každý na všechno okamžitý názor podložený jedním videem z dopravní kamery, je přiznaná neznalost skoro subversivní čin.

Na co ale odpověděl velmi jasně, byla otázka rezignace. Připomněl kauzu takzvané Ibizy v Rakousku, která svrhla vládu a jejíž skutečný obsah se ukázal být podstatně chudší, než sliboval mediální humbuk. Vzpomínka to není náhodná. Ukazuje totiž mechanismus, jemuž se lidový soud nikdy nevyhne: rozsudek je vysloven okamžitě, oprava přichází po letech a nikoho už nezajímá. Poškozený mezitím přišel o mandát, o pověst i o možnost obhajoby. „Dokud soudy neuznají vinu jakéhokoliv člověka v České republice, tak je ten člověk nevinný,“ řekl Vondráček. Věta banální jako učebnice ústavního práva, a přesto se za ni dnes platí politická cena.

Zajímavější, než sama obhajoba principu byla ovšem poznámka, kterou Vondráček vpustil do debaty jaksi mimochodem: co ta křižovatka? Ony podivné žluté šipky, které nejsou jako obyčejné šipky. Tramvajový pás, po němž běžně nikdo nejezdí. Auta, včetně policejních, která tudy projíždějí dnes a denně. A hlavně statistika nehod, jež z toho místa dělá nikoli kuriozitu, ale systém. Piráti řídili pražskou dopravu osm let a tohle je jeden z výsledků, které se nedají odbýt konstatováním, že za všechno může řidič. Je pozoruhodné, že tuto věcnou rovinu do debaty přinesl právě ten účastník, jemuž bylo vytýkáno, že se vyhýbá odpovědi.

Protipól tvořil Jan Bartošek, který volil jinou strategii dlouhý seznam. Turek prý hajloval, sdílel, legalizoval moštárnu, létal vrtulníkem s odsouzeným člověkem. Každá z těch položek by si zasloužila samostatné a poctivé projednání; naskládány za sebe však tvoří něco jiného než argument. Tvoří portrét. A portrét se nedá vyvrátit, protože nic netvrdí, pouze naznačuje. Když Bartošek v jednu chvíli řekl „proč se vůbec zabývat Filipem Turkem“, měl paradoxně pravdu; jen o pár vteřin dřív se jím zabýval čtyři minuty v kuse.

Druhá polovina debaty patřila sportu, tedy zdánlivě lehčímu tématu, na němž se ale ukázalo totéž. Svobodní se ohradili proti vyloučení ruských hokejistů z mistrovství světa a Vondráček to obhájil argumentem, který je nepříjemný právě svou konzistencí: nikdo nemůže za to, kde se narodil. Kolektivní vina byla morální omyl u sudetských Němců a je jím i teď. Spojené státy napadly Irák a nikdo nenavrhoval vyhodit americké plavce z olympiády v Athénách. Sportovec, jenž se čtyři roky připravuje na jediný týden svého života, není nástroj zahraniční politiky. Vondráček k tomu připomněl osud československých olympioniků, kteří v roce 1984 nesměli do Los Angeles — pro mnohé z nich to nebyla epizoda, ale konec kariéry.

Bartošek namítl, že Rusko vraždí civilisty, a má samozřejmě pravdu. Jenže z toho neplyne, že trest má dopadnout na dvacetiletého brankáře. To není relativizace agrese, to je trvání na tom, že vina je osobní. Kdo tento princip opustí u sportovců, obtížně jej pak bude hájit u kohokoli jiného.

A do třetice svoboda slova. Vondráček označil skutkovou podstatu šíření předsudečné nenávisti za tak vágně formulovanou, že „za chvilku může být stíhaný kdokoliv na cokoliv“. Studio se na tom neshodlo, moderátorka debatu utnula. Škoda. Právě tady se totiž debata dotkla dna, na němž stojí všechno ostatní — včetně toho, zda smíme mít jiný názor na ruské hokejisty.

Poslední čtvrthodinu vedl Vondráček po telefonu, protože ve studiu selhala technika. Bartošek argumentoval do prázdna a korektně na to sám upozornil. Vondráček se přesto vrátil, dořekl své a rozloučil se s díky za pozvání. Jestli něco tato část večera ukázala, pak to, že klidný hlas se prosadí i přes praskající linku. Zvlášť když má co říct.

Oblíbené štítky

Filip Šamonil

Filip Šamonil

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31