Rozhovor deníku Právo s Petrem Machem 13.12.2008

Rozhovor deníku Právo s Petrem Machem 13.12.2008

Může se stát, že si s Libertas budeme konkurovat – Rozhovor deníku Právo s Petrem Machem 13.12.2008

Prezident Václav Klaus kritizoval dohodu států EU, aby všechny členské země měly nejméně do roku 2014 svého eurokomisaře. To se ovšem týká i Irska. Nevráží ta kritika klín mezi vás, kteří chystáte novou stranu, a Declana Ganleye?

Ne, to není klín. Komisař pro každou zemi si myslím, že je téměř směšné. Je to to nejmenší. Kritizuji Lisabonskou smlouvu dlouhodobě a v žádném mém článku nenajdete, že by mi vadilo omezení počtu komisařů. Jestliže toto má být jakási náplast, je to fakt chabé. V životě jsem na Lisabonské smlouvě nekritizoval omezení počtu komisařů.

Ganley, s nímž konzultujete kandidaturu nové strany v eurovolbách, ale řekl, že se snaží vyhnout lidem, kteří by rozmělňovali obraz Libertas jako proevropského hnutí. Není to v rozporu s tím, co zamýšlíte?

Naším záměrem bylo, že bychom kandidovali jako součást hnutí Libertas, a to jako samostatná strana, která se etabluje a kterou zakládáme. A když to nebude, tak ne, v tom problém není. Abychom kandidovali jako součást hnutí Libertas, musela by být vůle i z Libertas. Spojuje nás samozřejmě odmítání Lisabonské smlouvy, ale budujeme stranu, od níž chceme, aby pevně zakotvila na české politické scéně. Aby to nebyla nějaká jednorázová věc pro jedny volby.

Je tedy možné, že postavíte jinou kandidátku než Libertas a že si budete konkurovat?

To se teoreticky může stát, ale určitě bude probíhat další jednání. Každý má samozřejmě právo kandidovat, i když nás spojuje názor na Lisabonskou smlouvu.

Ganley o Libertas tvrdí, že je proevropská. Vy býváte označováni za euroskeptiky.

To jsou nálepky. Podstatný je obsah. Já i všichni kolegové, s kterými pracuji na vzniku nové strany, máme konkrétní důvody, proč si myslíme, že Lisabonská smlouva je horší než stávající smlouvy. Jestli to někdo nazývá eurooptimismus, pesimismus, nebo realismus, je to nálepka.

Souhlasíte s Ganleyho představou, že by místo Lisabonské smlouvy stačil obecný 25stránkový dokument?

Každý si ho ovšem může představovat jinak. Debata o Lisabonské smlouvě je debatou jen o tom, jestli chceme změnit současný právní stav a zavést Lisabonskou smlouvu, nebo ne. Kdyby měla začít debata nad nějakým úplně jiným dokumentem, je to otázka strašně vzdálená. Určitě se všichni shodneme, že by bylo praktičtější, kdyby EU byla založena nějakou jednoduchou smlouvou, která by jasně definovala kompetence EU a jejích institucí. Dovedu si představit krátký dokument, ale EU prostě zatím zdaleka nedospěla do fáze, že by se na takové téma mohla bavit.

Kritizujete přenos kompetencí do Bruselu. Stejně jako Ganley tvrdíte, že smlouva je nedemokratická, ale on nezpochybňuje institut evropského prezidenta. Vadí mu jen způsob volby, chce, aby ho volili všichni. Co si o tom myslíte?

Určitě není náš program, aby existovala nějaká smlouva, podle níž by se jednotný evropský prezident volil celým evropským národem. Žádný takový celoevropský jeden národ neexistuje. 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31