Petr Mach: Pojďme snížit DPH na 14 procent

Petr Mach: Pojďme snížit DPH na 14 procent

V ČR máme jedno z nejvyšších daňových zatížení na světě. Potraviny jsou zatížené daní z přidané hodnoty 15 %, ostatní věci sazbou 21 %. Pojďme snížit DPH na jednotných 14 %, omezíme tím daňové úniky a snížíme ceny v obchodech.

Např. v Rakousku se na potraviny uplatňuje sazba 10 procent, v Nizozemí 6 procent, v Lucembursku 3 procenta, ve Švýcarsku 2,5 procenta a na Maltě nebo ve Velké Británii potraviny mají DPH nula procent.

U nás jsme mívali až do roku 2007 na potraviny daň 5 procent, ale vlády ji postupně zvyšovaly až na dnešních 15 procent.

Podobně je tomu u ostatního zboží a služeb. Ve Finsku uvalují na restaurace 14 procent, ve Švédsku 12 procent, ve Francii a Rakousku 10 procent, v Polsku 8 procent, v Nizozemí 6 procent a v Lucembursku 3 procenta. Ještě v roce 2003 byly v České republice restaurace zatíženy 5% sazbou DPH, dnes mají restaurační služby DPH 21 procent.

Podobně je tomu u dalších základních služeb. Jen 8 z 28 států EU má na elektřinu, teplo a plyn vyšší DPH než my. Nižší mají např. v Německu (19 procent), Řecku (13 procent), Itálii (10 procent) nebo ve Velké Británii (5 procent). Ještě v roce 1997 byla v České republice DPH na elektřinu a plyn 5 procent. Nyní je to 21 procent.

Zvyšování daní se ale státu vyplácí stále méně. S rostoucí sazbou totiž klesá ochota daně platit a nezabrání tomu ani elektronické evidence a přísnější kontroly. S každým růstem sazby daní klesal objem tržeb, který daňoví poplatníci státu přiznávali.

Zatímco v roce 2007 přiznali obchodníci u položek s pětiprocentní sazbou tržby ve výši 791 miliard, v roce 2014, kdy platila 15 procentní daň, už přiznávali jen 637 miliard korun. Podobně tomu bylo u základní sazby. V roce 2008, kdy platila 19% sazba daně, činily přiznané tržby podniků 1112 miliard, v roce 2014, kdy byla sazba 21 procent, to bylo jen 951 miliard.

Problémem je i složitost daně. Za podobné služby a zboží obchodníci můžou účtovat různou sazbu daně, což vede k různému čachrování a obcházení zákona. Typickým příkladem je vykazování nových bytů jako „sociální bydlení“ (nový byt musí být do 120 m2, aby spadal do snížené sazby) nebo formální prodej jídla z restaurace s sebou (jídlo konzumované v restauraci spadá do základní, tedy vyšší, sazby daně). McDonald’s vám na hamburgeru účtují 15 % nebo 21 % podle toho, jestli řeknete, že budete jídlo jíst v jejich provozovně nebo mimo ni. Jedna sazba by byla určitě jednodušší než více sazeb.

Spočítal jsem, že snížení daní se vyplatí. Pojďme v České republice snížit daň z přidané hodnoty na jednotných 14 procent. Spočítal jsem, že státní rozpočet tak přijde jen o 15 miliard korun. To je částka pro státní rozpočet celkem zanedbatelná, představuje jen 0,3 procenta hrubého domácího produktu.

Dosud politici jen přemýšleli, jak z lidí vyždímat více peněz. Pojďme tento přístup změnit. Nechme naopak raději lidem více peněz v kapsách. Když snížíme DPH na jednotných 14 procent, budou lidé platit nižší daně, spotřebitelům se sníží ceny v obchodech. Zvýší se ochota lidí daně platit, sníží se daňové úniky a zvýší se daňová spravedlnost.

8. června 2016

Petr Mach
předseda Svobodných a europoslanec

Článek vyšel na Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Green Deal povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva, řekla ekonomka Markéta Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS. Zhruba čtvrtina lidí by se podle ní mohla v důsledku iniciativy propadnout do dopravní nebo energetické chudoby. Proti jejímu tvrzení se však důrazně ohradil Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra Petra Fialy (ODS). Šichtařová je podle něj „známá alarmistka“. Lidé jako ona podle něj na veřejnosti šíří strach a vzbuzují paniku.

 

Green Deal požaduje, aby se státy Evropské unie nejpozději v roce 2050 obešly bez fosilních paliv. To však podle Markéty Šichtařové není reálné. „Minimálně ne na takové životní úrovni, jakou máme dnes,“ podotkla. Iniciativa, jejímž cílem je dosáhnout v Evropě klimatické neutrality, podle ní bude mít obrovské ekonomické dopady. „Povede k drastickému zchudnutí evropského obyvatelstva. Dnes už se veřejně počítá s tím, že zhruba 25 procent lidí by mohlo propadnout do něčeho, čemu se říká dopravní a energetická chudoba,“ uvedla ekonomka.

Takové zchudnutí by pak dle jejích slov mohlo vést k tomu, že bude unijní rozpočet ochuzen o příjmy a naopak mu vzrostou výdaje, takže bude situace neufinancovatelná. „Teď se hraje o to, jestli tomuto šílenství zabráníme ještě předtím, než se spustí, protože to, co tady dnes máme, je úplný začátek. Anebo jestli se to zastaví teprve až za chodu v důsledku toho, že se to zhroutí vlastní vahou, protože všichni zchudneme,“ řekla Šichtařová ve vysílání CNN Prima NEWS.

S její prognózou však nesouhlasí ekonom Štěpán Křeček. „Paní Šichtařová je známá alarmistka. Její předpovědi jsou podobně přesné jako předpovědi rozbitých hodin. Ty dvakrát denně ukazují správný čas, ale jinak se celou dobu mýlí,“ rýpnul si.

O tom, jakým způsobem bude Česko plnit evropskou klimatickou dohodu, jednala vláda ve středu. Počítá mimo jiné s postupným navyšováním výroby elektřiny a současně deklaruje záměr odklonu od uhlí po roce 2030. Schválit strategii se ministrům ale nepodařilo, a to kvůli četné kritice týkající se především ekonomických dopadů. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) i premiér Petr Fiala (ODS) ale důrazně odmítli, že přijetí dokumentů cokoliv zdraží.

Podle Křečka byla strategie z jednání stažena, protože ještě projde důkladnou analýzou. „Je tady jasný závazek, že se nepřijme nic nad rámec toho, co je naprosto nezbytné a vyplývá z našich závazků v členství EU. Nepřijmeme nic navíc a budeme důsledně dbát na to, aby dopady na českou veřejnost byly minimální,“ deklaroval premiérův ekonomický poradce.

České podobě Green Dealu má dominovat dostavba jaderných elektráren. Postupně se navíc přestávají vyplácet uhelné elektrárny, proto je nutné místo nich najít vhodnou alternativu, zmínil Křeček.

Podle Šichtařové prozatím vláda odložila energetickou koncepci, která má spolu se souvisejícími klimatickými dokumenty tvořit českou podobu Zelené dohody, protože se lekla svých vlastních kroků. „Byla to právě Fialova vláda, která během předsednictví přitlačila ještě více na pilu a ještě více utužila to, co se očekávalo od Green Dealu,“ sdělila. Když začala média psát o tom, že bude česká verze náročná a povede nás do chudoby, vláda se lekla, míní ekonomka: „Je populistická a najednou se jí to nehodilo do portfolia.“

„Trápí mě, že dochází k systematickému strašení od neinformovaných lidí, kteří nečetli celý dokument. Nevědí, co v něm skutečně stojí, a cucají si z prstu naprosté nesmysly, matou tím veřejnost a vyvolávají zbytečně paniku,“ reagoval na slova Šichtařové Křeček.

Soustředění strategie na dobudování jádra prý přinese obrovské zakázky českému průmyslu. Zakázka podle něj sníží emise a zároveň podpoří ekonomiku. „Náš průmysl bude moci růst v moderních technologiích a bude moci zase dosahovat vysoké přidané hodnoty, produkovat zaměstnanost, bude to vzpruhou pro naši ekonomiku,“ prohlásil.

Zdroj: Prima CNN

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31