Petr Mach: Pojďme snížit DPH na 14 procent

Petr Mach: Pojďme snížit DPH na 14 procent

V ČR máme jedno z nejvyšších daňových zatížení na světě. Potraviny jsou zatížené daní z přidané hodnoty 15 %, ostatní věci sazbou 21 %. Pojďme snížit DPH na jednotných 14 %, omezíme tím daňové úniky a snížíme ceny v obchodech.

Např. v Rakousku se na potraviny uplatňuje sazba 10 procent, v Nizozemí 6 procent, v Lucembursku 3 procenta, ve Švýcarsku 2,5 procenta a na Maltě nebo ve Velké Británii potraviny mají DPH nula procent.

U nás jsme mívali až do roku 2007 na potraviny daň 5 procent, ale vlády ji postupně zvyšovaly až na dnešních 15 procent.

Podobně je tomu u ostatního zboží a služeb. Ve Finsku uvalují na restaurace 14 procent, ve Švédsku 12 procent, ve Francii a Rakousku 10 procent, v Polsku 8 procent, v Nizozemí 6 procent a v Lucembursku 3 procenta. Ještě v roce 2003 byly v České republice restaurace zatíženy 5% sazbou DPH, dnes mají restaurační služby DPH 21 procent.

Podobně je tomu u dalších základních služeb. Jen 8 z 28 států EU má na elektřinu, teplo a plyn vyšší DPH než my. Nižší mají např. v Německu (19 procent), Řecku (13 procent), Itálii (10 procent) nebo ve Velké Británii (5 procent). Ještě v roce 1997 byla v České republice DPH na elektřinu a plyn 5 procent. Nyní je to 21 procent.

Zvyšování daní se ale státu vyplácí stále méně. S rostoucí sazbou totiž klesá ochota daně platit a nezabrání tomu ani elektronické evidence a přísnější kontroly. S každým růstem sazby daní klesal objem tržeb, který daňoví poplatníci státu přiznávali.

Zatímco v roce 2007 přiznali obchodníci u položek s pětiprocentní sazbou tržby ve výši 791 miliard, v roce 2014, kdy platila 15 procentní daň, už přiznávali jen 637 miliard korun. Podobně tomu bylo u základní sazby. V roce 2008, kdy platila 19% sazba daně, činily přiznané tržby podniků 1112 miliard, v roce 2014, kdy byla sazba 21 procent, to bylo jen 951 miliard.

Problémem je i složitost daně. Za podobné služby a zboží obchodníci můžou účtovat různou sazbu daně, což vede k různému čachrování a obcházení zákona. Typickým příkladem je vykazování nových bytů jako „sociální bydlení“ (nový byt musí být do 120 m2, aby spadal do snížené sazby) nebo formální prodej jídla z restaurace s sebou (jídlo konzumované v restauraci spadá do základní, tedy vyšší, sazby daně). McDonald’s vám na hamburgeru účtují 15 % nebo 21 % podle toho, jestli řeknete, že budete jídlo jíst v jejich provozovně nebo mimo ni. Jedna sazba by byla určitě jednodušší než více sazeb.

Spočítal jsem, že snížení daní se vyplatí. Pojďme v České republice snížit daň z přidané hodnoty na jednotných 14 procent. Spočítal jsem, že státní rozpočet tak přijde jen o 15 miliard korun. To je částka pro státní rozpočet celkem zanedbatelná, představuje jen 0,3 procenta hrubého domácího produktu.

Dosud politici jen přemýšleli, jak z lidí vyždímat více peněz. Pojďme tento přístup změnit. Nechme naopak raději lidem více peněz v kapsách. Když snížíme DPH na jednotných 14 procent, budou lidé platit nižší daně, spotřebitelům se sníží ceny v obchodech. Zvýší se ochota lidí daně platit, sníží se daňové úniky a zvýší se daňová spravedlnost.

8. června 2016

Petr Mach
předseda Svobodných a europoslanec

Článek vyšel na Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31