Roman Chlupatý: Jak se podle vás eurozóna s finanční krizí a ekonomickým zpomalením vypořádala? jak obstála v testu, který mnozí označují za dobu jejího existence dosud za nejtěžší?
Petr Mach: Hospodářská recese odhaluje největší slabiny eura – tedy předně to, že euro platí na velmi heterogenním území. Myslím, že nejmarkantněji bude tato věc patrná příští rok na srovnání Velké Británie a Irska. Britská libra nyní v reakci na pokles exportu výrazně oslabuje. To může být sice pro britskou ekonomiku ponižující, ale oslabená měna pomůže britskou ekonomiku dostat z recese rychle ven. Naproti tomu Irsko má euro – už nemá irskou libru, která by jinak v této situaci oslabovala. Pro Irsko bude tedy těžší se dostat z recese. Každý uvidí, že euro neznamená jen mít v peněžence evropské peníze, ale znamená to i vážné důsledky pro ekonomiku a zaměstnanost. Myslím, že v Irsku poroste nezaměstnanost, a to právě proto, že na rozdíl od Británie nebude mít Irsko měnu, která by v současné situaci oslabila vůči euru.
Roman Chlupatý: Z vašeho pohledu: jaké síly a slabiny projekt společné evropské měny právě skončený rok odhalil; jinými slovy kde a jak přidat a kde se naopak daří naplnit původní představy?
Petr Mach: Euro je společná měna – zde nejde přidat nebo ubrat. Euro buď máme nebo nemáme, se všemi výhodami a nevýhodami.
Roman Chlupatý: Co byla pro vás v souvislosti s eurozónou v roce 2008 nejzajímavější a nebo nejpřekvapivější zpráva či poznatek?
Petr Mach: Evropská unie se pokouší napravit hlavní problém eura: EU má společnou měnovou politiku, ale nemá společnou fiskální politiku. Nemůže tedy omezení daná jednotnou měnovou politikou kompenzovat fiskálními nástroji – jako je tomu v normálních státech s vlastní měnou. Tento „nedostatek“ měla částečně „napravit“ odmítnutá Lisabonská smlouva, která měla EU dát pravomoc určovat hospodářskou politiku jednotlivých členských zemí. „Napravit nedostatek“ schválně říkám v uvozovkách, protože svěřit Evropské unii odpovědnost za fiskální politiku považuji za ještě škodlivější, než ji svěřit jen odpovědnost za měnovou politiku. Pro mě bylo překvapením, že EU bez ohledu na to, že Lisabonská smlouva nebyla schválena, přijala na prosincovém summitu fiskální plán utracení 200 miliard euro skrze zadlužení jednotlivých členských států. EU se chová, jakoby Lisabonská smlouva už platila.
Roman Chlupatý: Některé evropské země v souvislosti s problémy, které přináší národní měna, její obrana, avizují zájem přejít na euro. Očekáváte proto brzké rozšíření eurozóny? O které země?
Petr Mach: Naopak vidím problémy mnoha zemí, které navázaly své měny pevně na euro (jako je Litva a Lotyšsko). Tyto země budou muset spíš přehodnotit svůj brzký vstup do eurozóny.
Roman Chlupatý: V souvislosti s problémy s obranou národní měny ohlásily pokus o brzký vstup do eurozóny i Maďarsko a Polsko. Podaří se jim to? Co by pro ně rychlý vstup znamenal?
Petr Mach: Maďarsko, které nyní má vážné fiskální problémy, by asi do eurozóny chtělo, ale asi ho v toto situaci nebude chtít eurozóna.
Roman Chlupatý: Co očekáváte, že přijetí eura za současné velmi turbulentní situace bude znamenat na Slovensku? Stane se tento krok pro Slovensko věcí přínosnou a nebo škodící?
Petr Mach: Slovenské členství v eurozóně bude velkým testem i pro Českou republiku. Existence dvou podobných ekonomik v období hospodářské recese v západní Evropě, kdy jedna země má měnu, která může volně plout vůči euru, a druhá má napevno euro, bude velmi poučná. Obě země mají velkou koncentraci exportně orientovaného automobilového odvětví. Automobilový průmysl je citlivější na hospodářskou recesi než jiná odvětví. Pokud bude klesat export aut z obou těchto zemí do Německa, česká ekonomika bude moci reagovat oslabováním koruny. Slovenská nikoliv. Slovenská výroba bude relativně (v eurech) zdražovat proti české. To může Slovensko poškodit.
Roman Chlupatý: Vezmeme-li v potaz diskutovaný brzký vstup Polska (a Maďarska) do eurozóny může se stát, že se Česko stane jedinou zemí v regionu s vlastní měnou. Bylo by to problematické?
Petr Mach: Bylo by to problematické, pokud by koruna byla pevně navázána k euru. Pokud se jí nechá volnost plout podle nabídky a poptávky, žádná měnová krize nehrozí. To je situace Dánska, které tím dnes trpí. Zatímco švédská či norská koruna se mohou volně pohybovat, dánská nikoliv, proto poroste dánská ekonomika pomaleji než švédská či britská.
Roman Chlupatý: Související otázka: jak vlastně korunu v rámci nynější krize hodnotíte? Byla přínosem, jak tvrdí jedni, a nebo destbilizačním faktorem, jak říkají druzí?
Petr Mach: Koruna perfektně obstála. V době před krizí posilovala a tlumila tak inflační tlaky, které by jinak byly velmi silné. Když nastoupil útlum automobilového průmyslu, začala oslabovat. Díky tomu je česká ekonomika chráněna. Kdybychom měli euro, měli bychom vysokou inflaci a dnes nekonkurenceschopný automobilový průmysl.
Roman Chlupatý: I kvůli roli, kterou koruna v rámci nynější krize hrála a hraje: kdy se domníváte, že je přijetí eura vhodné a kdy na něj skutečně dojde – což mohou být značně odlišná data?
Petr Mach: Jako ekonom říkám, že euro nebude problém zavést v momentě, kdy česká ekonomika a ekonomika eurozóny na tom budou zhruba stejně. Až se srovnají ceny, platy a až česká ekonomika poroste podobně pomalu jako ekonomika eurozóny. To doufám nenastane před rokem 2020.
Na závěr očekávaný vývoj kurzu eura, který mnohé z předchozích odpovědí může ovlivnit: euro během nynější krize výrazně zpevnilo. Udrží si současné úrovně a nebo bude po odeznění krize opět ztrácet?
Petr Mach: Záleží vůči čemu. Euro posiluje např. vůči libře či koruně. Ztrácí ale vůči dolaru. Budoucí vývoj závisí nejen na ekonomickém zdraví eurozóny, ale i na ekonomickém zdraví ostatních ekonomik.
Roman Chlupatý: Související otázka: jakou roli bude euro na peněžních trzích po odeznění nynější krize hrát? Posílí a nebo naopak oslabí jeho roli současné problémy globální ekonomiky?
Petr Mach: Euro dál bude respektovanou měnou, ale ekonomika eurozóny dlouhodobě poroste ještě pomalejším tempem než dosud. Proto dlouhodobě bude euro vůči ostatním měnám spíš postupně oslabovat.
