Martin Pánek: Jak funguje Evropský parlament

Martin Pánek: Jak funguje Evropský parlament

Ukázáno na průběhu lednového plenárního zasedání ve Štrasburku.

Na pondělním programu byly pouze jednominutové projevy poslanců na libovolné téma podle pravidla 163 jednacího řádu (dále jen JŘ). Pravidlo umožňuje trvání tohoto bloku v maximální délce 30 minut, což s přetahováním a předáváním slova nestačí ani na třicet řečníků. Mezi 751 poslanci není lehké se mezi těch několik vybraných dostat. Zkoušíme Petra Macha přihlásit na každém zasedání, ale poštěstilo se nám zatím jenom jednou.

Úterní ráno tradičně zahajuje pracovní snídaně českých europoslanců. Lednovými hosty byli státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza a velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr. Poslanci se bavili o koncepci české politiky vůči EU. V pořádání těchto pracovních snídaní se poslanci střídají, v únoru byla řada na Petru Machovi.

Ze snídaně se poslanci přesunuli do plenárního sálu, kde už v úterý následoval plnohodnotný program. Zahájil ho předseda parlamentu Martin Schulz (S&D, Německo) vzpomínkou na oběti s Osvětimi při 70. výročí osvobození tohoto koncentračního tábora.

Poté následovalo zhodnocení italského předsednictví v Evropské radě. Do debaty jsme původně přihlásili i Petra Macha, aby oslavil velkolepé úspěchy italského, ale máme v našem europoslaneckém klubu nepsané pravidlo, že přednost se dává řečníkům ze země, které se projednávaný bod týká. Svého slova se ve prospěch naší italské delegace z Hnutí pěti hvězd vzdal i Nigel Farage.

Mediálně nejzajímavější dnešní činností byla debata a následné hlasování o druhém čtení směrnice, která předává některé pravomoci v pěstování GMO zpět na členské státy. Poslanci hlasovali o pozměňovacích návrzích výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Jeho pozměňovací návrhy byly dvojité – na jednu stranu dávaly větší pravomoci členským státům, na druhou stranu ale předepisovaly dohled evropských agentur atp. Petr Mach pozměňovací návrhy nakonec podpořil a svoje hlasování písemně vysvětlil podle pravidla 183 JŘ. Předpokládá se, že Evropská rada s pozměněným textem souhlasit nebude, a tak se návrh vrátí do třetího čtení.

První čtení se konalo už v roce 2011, návrh se tedy po evropských institucích toulá nezvykle dlouho. Velká většina směrnic se ostatně schválí v prvním čtení. (Komise navrhne text, Parlament ho s drobnými úpravami schválí a Rada ho přijme, a to nejčastěji tím způsobem, že o něm vůbec nejedná.)

(zdroj)

(zdroj)

Parlament dále jednal např. o ženách ve správních radách, o situaci v Libyi nebo o dodatcích ke smlouvám se třetími zeměmi.

Večer zasedalo předsednictvo našeho poslaneckého klubu a poté i celý klub. Hostem na tomto zasedání byl lídr Hnutí pěti hvězd, italský komik Beppe Grillo. Hlavními tématy jeho projevu byla přímá demokracie a skepse vůči euru, v čemž se s ním shodují i Svobodní.

Ve středu se poměrně výjimečně nekonalo žádné hlasování, což u stejné situace v únoru kvitoval William Dartmouth s povděkem. Zato si ale poslanci vyslechli lotyšskou premiérku, která tak zahájila lotyšské předsednictví v Radě. Její projev Petr Mach na plénu okomentoval takto:

Lidé nám často vytýkají, že ve videích na YouTube a na euroSEPTIK.cz neuvádíme, co terče euroskeptické kritiky – ať už je to někdo z Komise, zpravodaj návrhu směrnice nebo třeba premiér – na projev odpověděli.

Skutečnost je taková, že Evropský parlament funguje úplně jinak, než jak jsme zvyklí z národních parlamentů. V Evropském parlamentu se žádná debata nevede. Ke každému bodu je otevřena rozprava s předem připraveným seznamem řečníků, kteří si odříkají svoje monology a poté většinou opustí svoje místo a jdou např. na nějaké jednání.

To dokumentuje mj. tato moje fotka z lednového zasedání:

Na plénu tak je pouze několik málo poslanců, kteří budou za chvíli mít projev, předsedající a asi sto tlumočníků.

Jedinou možností, jak tuto sérii monologů narušit, kromě pokřikování, které rád praktikuje např. pan Verhofstadt (ALDE, Belgie), je využít institutu modré karty. Poslanec, který se přihlásí se svojí modrou kartou, může pronést otázku v maximální délce třiceti sekund, pokud mu to povolí jak předsedající, tak dotazovaný řečník. Ten má pak půl minuty na odpověď. (Celé se to řídí pravidlem 162 JŘ.) Tohoto institutu využila v prosinci poslankyně Berèsová (S&D, Francie), když se ptala Petra Macha na jeho vystoupení o dobrovolném euru.

Do kanceláře za Petrem Machem přišla skupinka německých libertariánů, kteří v Německu založili novou libertariánskou stranu a natočili s ním půlhodinový rozhovor.

Ve čtvrtek se parlament vrátil k hlasování. Nejazjímavější položkou byly asi rezoluce jednotlivých politických skupin k pracovnímu programu Komise pro rok 2015. Za naši politickou skupinu (poslanecký klub) rezoluci vypracovalo Hnutí pěti hvězd (M5S). Přestože tam bylo několik míst, kde tato rezoluce velmi dobře Komisi kritizovala, byly v ní i místa, kde M5S požadovalo po Komisi další aktivitu, což Svobodní podpořit nemohli, a při hlasování se tedy Petr Mach zdržel. Rezoluci se zeleně (souhlas) a červeně (nesouhlas) vyznačenými pasažémi si pro ukázku můžete prohlédnout zde.

Na závěr štrasburského programu opět využil Petr Mach pravidla 183 JŘ a vysvětlil svoje hlasování, tentokrát ústně:

A pak ještě jednou písemně:

Hlasoval jsem proti bodu 6 usnesení S&D. Samozřejmě jsem proti nelegální činnosti v oblasti daňových podvodů. Nicméně nemohu vyzývat EU k tomu, aby v této věci konala, protože se jedná o další krok k tomu, aby byly na nedemokratické a nikomu neodpovědné instituce EU převedeny další daňové pravomoci. Druhá část bodu volá po další evropské legislativě. Svobodní nemohou podpořit narůstání legislativy EU.

Hlasoval jsem proti první části bodu 9 usnesení PPE. Byl jsem zvolen, abych bojoval proti nové evropské legislativě, rušil stávající evropské zákony, podporoval vrácení pravomocí zpět na členské státy a vedl kampaň za vystoupení z EU. Tento text se týká zpětvzetí návrhů EU, hlasoval jsem proti kritice zpětvzetí těchto návrhů. Pouze nevolená Komise může iniciovat novou, začít pozměňovat nebo odstraňovat stávají evropskou legislativu. Nikdo z těch, pro koho občané hlasují, nemůže měnit zákony EU. Proto EU není legitimním zákonodárcem předpisů, kterými se Česká republika musí řídit.

Zdržel jsem se u hlasování o druhé části bodu 9 usnesení. Zatímco na jedné straně rozhodně podporuji redukci a zpětvzetí unijní legislativy, nejsem proti mateřské dovolené, a mohl bych být jinými politickými stranami mylně napadán, pokud bych hlasoval pro. Svobodní věří, že legislativa ohledně mateřské dovolené by měla být rozhodována na úrovni členských států.

Ve čtvrtek ve 14:00 končí čtyři dny plenárního zasedání ve Štrasburku a všichni poslanci, asistenti i pracovníci Parlamentu a Komise se rozutečou do všech koutů Evropy. Kdo chce unikátní zážitek, jede rychlovlakem Thalys s eurokraty přes Paříž do Bruselu (osobně jsem si tuto radost ještě nikdy nedopřál).

Martin Pánek,
asistent poslance EP

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31