Havrda pro PL: Opozice trapně mlčí a děti nejsou ušetřeny špejlování nosu

Havrda pro PL: Opozice trapně mlčí a děti nejsou ušetřeny špejlování nosu

Opozice trapně mlčí a děti nejsou ušetřeny špejlování nosu

To, co se odehrává ve společnosti během roku s koronavirem, nedá spát neurologovi Miroslavu Havrdovi, který začátkem roku svým vystoupením na Staroměstském náměstí podpořil demonstraci za otevření Česka. „Všichni si dobře pamatujeme, jak ještě před několika měsíci vláda a vládní covidisté hlásali, že testování bude u zdravých lidí dobrovolné. Proč taky testovat zdravé lidi antigenními testy? Kdo je shledán nemocným, je lékařem nebo hygienou odeslán na testování PCR testy. To je jistě logické a normální. Docela jsem i uvítal dobrovolné testování zejména rizikové populace antigenními testy, kde nejprve nebyly testy a pro tuto agendu byl zneužíván již tak přetížený zdravotnický personál. Ale i to se vyřešilo,“ říká pro ParlamentníListy.cz Miroslav Havrda.

Považuje za velmi zajímavé, že nyní je situace úplně obrácená. „Za velmi pochybných okolností se nakoupily za miliardy korun velmi nekvalitní a nespolehlivé antigenní testy, a proto nyní se nejspíše musíme testovat všichni. Nyní se testujeme dvakrát týdně, brzy to bude obden. Čekám, že se budou povinně testovat i psi a kočky, které s námi žijí v domácnostech. Povinně se nyní mají testovat i děti jdoucí po roce do škol a školek! Podmiňovat prezenční školní docházku povinností testování ve školách je porušením mnoha zákonů, ale z toho si naše vláda nic nedělá. Neumožnit výuku zdravému netestovanému dítěti je podle renomovaných právníků také nezákonné. Zajímá to někoho? Co na to naše opozice v Parlamentu? Trapně mlčí. A zastrašení občané se jako ovce nechají tupě testovat a ani jejich děti nezůstanou ušetřeni špejlování svých nosů. Chápete to?“ ptá se lékař.

V ČT znějí jen názory vládních covidistů a bruselské pětky

Zlobí ho ale i to, že před několika měsíci Evropská unie i naši Svědci covidovi hlásali dobrovolnost očkování. „Ale s tou dobrovolností to bude trochu jinak. Již nyní prosakují informace z EU, že bez ‚zeleného pasu‘ vás nepustí na cesty po Evropě. To odporuje opět mnoha zákonům, včetně hlavního výdobytku našeho novověku – tedy volnému pohybu osob, zboží a služeb. Svobodní a několik dalších stran – jako například Trikolora a Soukromníci – denně upozorňují na nastupující totalitu, omezování osobních svobod, celkový právní a ekonomický rozpad státu. Nejenom že dobře už bylo, ale bude daleko hůře. Tyto hlasy jsou však kromě několika výjimek blokovány a cenzurovány. Hlavní úlohu hraje Česká televize, Nova a privátní listy našich oligarchů a eurohujerů,“ tvrdí Miroslav Havrda.

Garantovi pro oblast zdravotnictví strany Svobodní vadí, že zde zaznívají téměř jenom jedny názory. „Tedy vládních covidistů a tzv. bruselské pětky tvořené Piráty, STAN, ODS, TOP O9 a lidovci, kteří ‚spolu‘ schválili totalitní pandemický zákon. Ten ještě více omezuje občanské svobody a nastoluje likvidační pokuty pro firmy i jednotlivce, kterým se tato oficiální linie nelíbí nebo jí nevěří. Již se od těchto likvidátorů svobody postupně po kapkách dozvídáme, že bez opakovaných ‚dobrovolných‘ testů či očkování nepůjdeme na koncert, sportovní utkání, do restaurace a podobně. Faktem je, že naše děti již nemohou bez testování do školy, pracovníci do zaměstnání a mnoho OSVČ nemůže vykonávat svoje povolání,“ upozorňuje lékař.

Je otázka, kolik nevyužitých vakcín vylijeme do kanálu

Nedokáže se smířit ani s tím, že nespokojení občané už několik měsíců nemohou svobodně projevovat na veřejnosti svůj názor. „Jinak okamžitě zasahuje Hamáčkovo policejní komando pendreky, zaklekáváním, ne nepodobným americkým reáliím. Chybí již jenom vodní děla. Nakoupil je již Hamáček? Jak může proběhnout pokojná manifestace normálních lidí proti nelogickým, nesystémovým a vědecky nepodloženým opatřením, pokud se mohou dnes shromáždit spolu pouze dva spoluobčané? Naštvání národa už je tak velké, že většina lidí zcela kašle na neustále se měnící opatření, která mají daleko horší následky, než vlastní pandemie čínské chřipky. Z hesla policie: ‚pomáhat a chránit‘ se stalo ‚buzerovat a mlátit‘,“ kritizuje Miroslav Havrda.

Doufá ovšem, že někdy koncem podzimu by se mohlo v České republice dokončit první kolo očkování. „Otázkou však je, kolik objednaných a nevyužitých vakcín vylijeme do kanálu. Covid, podobně jako chřipka, totiž mutuje. To ví každý zdravotník a není jediný důvod, proč by to zde mělo být jinak. Postupně budou nepochybně přibývat další a další mutace, na které budou některé současné vakcíny málo účinné. Již i premiér připouští, že se s největší pravděpodobností bude na podzim nebo na přelomu roku přeočkovávat. Pokud to půjde tak skvěle, jak předvedla Evropská unie a naše vláda, tak pánbůh s námi!“ obává se neurolog.

Je potřeba bojovat za svobodu jednotlivce všemi způsoby

Moc by ho zajímalo, až přijde další vlnka nebo vlna pandemie zmutovaného viru, zda opět všechno zavřeme. „A děti necháme dalšího půl roku nebo i několik let doma? Nebylo by lepší se spoléhat na rozum občanů tohoto státu, dát jim správná doporučení a nechat je se starat o zdraví své i rodiny samostatně? Nebylo by lepší umožnit občanům, aby si za pár korun podle svého uvážení zakoupili testy a očkování sami? To by pochopitelně neplatilo pro sociálně slabé a handicapované. Těm to rád zaplatím ze svých daní. Místo preference kolektivního zdraví a vládou vynucené pseudobezpečnosti a strašení nebylo by lepší umožnit většině rozumných a slušných občanů, aby vzali odpovědnost na sebe? Je opravdu nutné každodenně poslouchat v televizích a číst v novinách zoufalé a katastrofické scénáře a hlasy tzv. odborníků, kteří nikdy neviděli pacienta?“ nechápe to lékař.

Má jasnou představu o tom, jak bychom si ve složité situaci měli počínat. „Lidé, přestaňte se chovat jako ovce, začněte se chovat rozumně, určitě by nikdo neměl podceňovat covidovou infekci, nikdo by se neměl chovat nezodpovědně a nemravně. Testování mají být nemocní lidé nebo lidé, kde hrozí rozvinutí infekce. Očkováni by měli být rizikoví spoluobčané a všichni ti, kteří si to přejí. Místo kolektivistického a státně až fašistického přístupu k celému národu je potřeba bojovat za svobodu jednotlivce všemi možnými způsoby. První a možná i poslední velkou možnost budete mít v podzimních parlamentních volbách. Volte rozum, slušnost a svobodu,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Miroslav Havrda.

MUDr. Miroslav Havrda pro Parlamentnílisty – dostupné zde

místopředseda a odborný garant pro zdravotnictví Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Nejnovější video

Presumpce neviny není luxus. Je to poslední pojistka

Existuje v české veřejné debatě žánr, který se opakuje s pravidelností ročních období: politik se dostane do maléru, kamery zaberou zmuchlaný plech a ještě než se stačí usadit prach, je vynesen rozsudek. Ne u soudu — ten se ozve tak za tři roky, unaveně a bez publika. Rozsudek padne ve studiu, na sociálních sítích a v komentářích, které se píší rychleji, než policie stihne vyplnit protokol. A tak když se poslanec Libor Vondráček v pořadu 360° na CNN Prima NEWS postavil proti tomuto zvyku, nebylo to gesto obhájce Filipa Turka. Bylo to gesto obhájce něčeho podstatně důležitějšího.

Moderátorka Pavlína Wolfová se ho ptala opakovaně a z různých úhlů, a to je poctivá novinářská práce, zda výroky Filipa Turka po nehodě nejsou samy o sobě dostatečným důvodem k odchodu z politiky. Vondráček odpověděl způsobem, který se v dnešní době nosí čím dál méně: řekl, že neví. Že nebyl u toho. Že nezná obsah telefonátů ani lékařských zpráv, a proto se k nim nebude vyjadřovat. V zemi, kde má každý na všechno okamžitý názor podložený jedním videem z dopravní kamery, je přiznaná neznalost skoro subversivní čin.

Na co ale odpověděl velmi jasně, byla otázka rezignace. Připomněl kauzu takzvané Ibizy v Rakousku, která svrhla vládu a jejíž skutečný obsah se ukázal být podstatně chudší, než sliboval mediální humbuk. Vzpomínka to není náhodná. Ukazuje totiž mechanismus, jemuž se lidový soud nikdy nevyhne: rozsudek je vysloven okamžitě, oprava přichází po letech a nikoho už nezajímá. Poškozený mezitím přišel o mandát, o pověst i o možnost obhajoby. „Dokud soudy neuznají vinu jakéhokoliv člověka v České republice, tak je ten člověk nevinný,“ řekl Vondráček. Věta banální jako učebnice ústavního práva, a přesto se za ni dnes platí politická cena.

Zajímavější, než sama obhajoba principu byla ovšem poznámka, kterou Vondráček vpustil do debaty jaksi mimochodem: co ta křižovatka? Ony podivné žluté šipky, které nejsou jako obyčejné šipky. Tramvajový pás, po němž běžně nikdo nejezdí. Auta, včetně policejních, která tudy projíždějí dnes a denně. A hlavně statistika nehod, jež z toho místa dělá nikoli kuriozitu, ale systém. Piráti řídili pražskou dopravu osm let a tohle je jeden z výsledků, které se nedají odbýt konstatováním, že za všechno může řidič. Je pozoruhodné, že tuto věcnou rovinu do debaty přinesl právě ten účastník, jemuž bylo vytýkáno, že se vyhýbá odpovědi.

Protipól tvořil Jan Bartošek, který volil jinou strategii dlouhý seznam. Turek prý hajloval, sdílel, legalizoval moštárnu, létal vrtulníkem s odsouzeným člověkem. Každá z těch položek by si zasloužila samostatné a poctivé projednání; naskládány za sebe však tvoří něco jiného než argument. Tvoří portrét. A portrét se nedá vyvrátit, protože nic netvrdí, pouze naznačuje. Když Bartošek v jednu chvíli řekl „proč se vůbec zabývat Filipem Turkem“, měl paradoxně pravdu; jen o pár vteřin dřív se jím zabýval čtyři minuty v kuse.

Druhá polovina debaty patřila sportu, tedy zdánlivě lehčímu tématu, na němž se ale ukázalo totéž. Svobodní se ohradili proti vyloučení ruských hokejistů z mistrovství světa a Vondráček to obhájil argumentem, který je nepříjemný právě svou konzistencí: nikdo nemůže za to, kde se narodil. Kolektivní vina byla morální omyl u sudetských Němců a je jím i teď. Spojené státy napadly Irák a nikdo nenavrhoval vyhodit americké plavce z olympiády v Athénách. Sportovec, jenž se čtyři roky připravuje na jediný týden svého života, není nástroj zahraniční politiky. Vondráček k tomu připomněl osud československých olympioniků, kteří v roce 1984 nesměli do Los Angeles — pro mnohé z nich to nebyla epizoda, ale konec kariéry.

Bartošek namítl, že Rusko vraždí civilisty, a má samozřejmě pravdu. Jenže z toho neplyne, že trest má dopadnout na dvacetiletého brankáře. To není relativizace agrese, to je trvání na tom, že vina je osobní. Kdo tento princip opustí u sportovců, obtížně jej pak bude hájit u kohokoli jiného.

A do třetice svoboda slova. Vondráček označil skutkovou podstatu šíření předsudečné nenávisti za tak vágně formulovanou, že „za chvilku může být stíhaný kdokoliv na cokoliv“. Studio se na tom neshodlo, moderátorka debatu utnula. Škoda. Právě tady se totiž debata dotkla dna, na němž stojí všechno ostatní — včetně toho, zda smíme mít jiný názor na ruské hokejisty.

Poslední čtvrthodinu vedl Vondráček po telefonu, protože ve studiu selhala technika. Bartošek argumentoval do prázdna a korektně na to sám upozornil. Vondráček se přesto vrátil, dořekl své a rozloučil se s díky za pozvání. Jestli něco tato část večera ukázala, pak to, že klidný hlas se prosadí i přes praskající linku. Zvlášť když má co říct.

Oblíbené štítky

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31