Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Vondráček: Pro Ukrajinu máme dělat víc, než v roce 1999 pro Jugoslávii, tehdy jsme selhali

Vondráček: Pro Ukrajinu máme dělat víc, než v roce 1999 pro Jugoslávii, tehdy jsme selhali

Abych si ujasnil, jaký postoj považuji za zásadový a nepodlehl emoci, že „jakákoliv pomoc“ je skutečná pomoc. Musel jsem se zamyslet nad vojenskými rozbuškami ve střední a východní Evropě za posledních 100 let, které pro nás byly klíčové…

V roce 1938 nám slíbilo dodržení závazků zejména Rumunsko i Jugoslávie. S těmito státy jsme si slíbili vzájemné krytí, pokud by kohokoliv z nás někdo napadl. Německo, Bulharsko, Turecko, Maďarsko, Sovětský svaz či Rakousko, to všechno byly státy, které mohly nějaký z těchto států ohrožovat. Když nám hrozilo Německo válkou v září 1938, tyto státy narozdíl od jiných své závazky nevypověděly.

Za 30 let bylo potvrzeno naše přátelství, byť Malá dohoda skončila rokem 1939. Morálně se na naši stranu postavilo zejména Rumunsko, které se v roce 1968 odmítlo účastnit okupace Československa armádami Varšavské smlouvy, pod vedením Sovětského svazu. Jugoslávie sice nebyla ve Varšavské smlouvě, ale i ona zvolila opačný přístup než podporu Sovětskému svazu. Podpořila nás morálně a v případě otevřeného sporu chtěly statisíce „Jugoslávských partyzánů“ bojovat v řadách Československé armády.

My obklíčeni ze všech stran, opět nebojovali.

Za dalších 30 let byla jedna ze tří stran původní Malé dohody opět napadena. Situace už však byla docela jiná než dříve. Naše země byly menší, pouze Rumunsko zůstalo zachováno v původních hranicích. Přesto se Jugoslávie narozdíl od nás nějak bránila a my jí tentokrát bohužel nebyli ani morální oporou. Kdybychom tehdy posílali na jejich území zbraně, mohly naše zbraně sice více oslabit cizí armádu útočníků, ale protože naše armáda nestála s obránci bok po boku, přinesly by naše zbraně jen více obětí zejména obráncům samotným a nezabránily by nakonec nutnosti akceptovat požadavky útočníka, který měl přesilu.

Byla chyba, že jsme tehdy nebyli morální oporou pro lidi na bombardovaném území. Alespoň jsme však dokázali poskytnout azyl mnoha lidem prchajícím z této oblasti na svém území.

Abychom dnes mohli mít čisté svědomí, měli bychom pro Ukrajinu dělat víc, než jsme udělali v roce 1999 pro Jugoslávii. Není však možné, abychom dělali naprosto cokoliv, protože i dnes obránci čelí útoku velmoci.

Jako země jsme tentokrát bombardování neasistovali, naopak jsme zásadně odmítli vojenskou operaci na území cizí země a stali se morální oporou pro obyvatele, kteří čelí bombardování cizí armády a statečně hájí své území.

Humanitárně dnes pomáháme mnohem více než v roce 1999, jezdíme pomáhat na hranice a jsem vděčný, že i členové Svobodných přiložili ruku k dílu, aby bezbranní lidé neumrzli ve frontách na hranici.
Ze stejných důvodů jako v roce 1999 i dnes jsem však přesvědčen, že je chyba posílat obráncům zbraně na jejich území do již probíhajících bojů.

PS: Ano, obecně platí, že zlého člověka se zbraní zastaví jen dobrý člověk se zbraní. Ovšem ve válce je to bohužel trochu jinak. Ve válce zastaví ten, kdo má větší a lepší zbraně toho, kdo má menší a zlí lidé při válce většinou sedí někde v teple bunkru nebo štábu. Jako malá země si nemůžeme dovolit pomáhat proti velmoci komukoliv, s kým jsme si to dříve smluvně neslíbili, že si pomůžeme bránit území.

Pokud budou velcí kluci bít malé, my jim ze stromu budeme házet větve a hecovat je, aby si šli pro další ránu, ale sami jim nepomůžeme, pak jim dáváme danajské dary.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Zelená dohoda pro Evropu je eutanazie našeho průmyslu, pronesl ve vysílání CNN Prima NEWS předseda Svobodných Libor Vondráček s tím, že by opatření zrušil. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) oponoval, že žádné tlačítko k takovému kroku neexistuje. Zdůraznil, že je to prakticky nemožné. Vondráček poté Green Deal ideově připodobnil k čínské kulturní revoluci. „Nechutné přirovnání,“ ohradil se pirátský zákonodárce.

Vondráček by si přál kompletní odstoupení od Zeleného údělu. „Ideální by bylo, kdyby v dalším období Evropské komise nezasedli lidé jako Ursula von der Leyenová nebo Věra Jourová a kdyby budoucí předseda orgánu chtěl celý koncept zrušit. Green Deal je totiž eutanazie našeho průmyslu,“ pronesl šéf Svobodných.

Peksa avšak připomněl, že pod tímto názvem se skrývá zhruba 11 hlavních zákonů a desítky dalších novel. „Jsem pro diskuzi ohledně toho, jak hodláme případně upravit konkrétní jednotlivá opatření. Žádné velké tlačítko ke zrušení Zelené dohody ale neexistuje. Tak to nefunguje,“ zdůraznil europoslanec v pořadu Co na to vaše peněženka.

„Pokud takové tlačítko není, pak zrušme volby, protože takovým tvrzením říkáme lidem, že nemá cenu chodit k volebním urnám,“ namítl Vondráček. „Jde o nejdůležitější předpis za posledních 50 let. Má podobné ambice jako čínská kulturní revoluce, tedy zcela transformovat naše chování,“ dodal.

Proti těmto slovům se však pirátský europoslanec ostře ohradil. „Kulturní revoluce vedla v Číně k desítkám milionům mrtvých v důsledku hladomoru. Takové věci s Green Dealem nesrovnávejte, je to nechutné a neuctivé vůči všem obětem,“ opřel se do Vondráčka.

Peksa a Vondráček dále hovořili o přijetí eura. Více se dozvíte ve videu výše.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31