Vláda použila sílu, aby zabránila kritice. Najdeme jiné cesty, říká Libor Vondráček

Vláda použila sílu, aby zabránila kritice. Najdeme jiné cesty, říká Libor Vondráček

Nebyl důvod demonstraci ukončit, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS moderátor nedělní demonstrace iniciativy Chcípl PES na Staroměstském náměstí a předseda Svobodných Libor Vondráček. Podle něj vláda použila sílu, aby zabránila kritice, a měla by podat demisi. Vondráček také uvedl, že shromažďovací právo nemůže být omezené krizovým zákonem a demonstrace nemají vliv na šíření koronaviru.

Byl jste svolavatelem lednové demonstrace na Staroměstském náměstí. Ta byla ale o něco poklidnější. Jak tedy nejnovější protest hodnotíte?
Jsme smutní, že musíme řešit to, že poklidná demonstrace byla ukončena dřív, než začala. Přitom k tomu nebyl žádný zákonný ani ústavní důvod. Jediný důvod by rozkaz. Ten by v žádném státě neměl být nad ústavou a nad zákonem. Chtěli jsme se tu pokojně sejít a říct si důvody, proč si myslíme, že se vláda chová špatně. Ta místo toho, aby čelila kritice, použila sílu. Zabránila tomu, aby ta slova zazněla. My se budeme snažit, aby zněla pořád, takže budeme hledat i jiné cesty.

Proč březnová demonstrace probíhala jinak než v lednu?
Podle mě přišel jiný příkaz shora. Situace je naprosto stejná jako v lednu.

Proč policisté demonstraci rozpustili?
Bylo řečeno, že snad vyzývá k protizákonným věcem. Bylo to dost divoké. Celé tři hodiny před akcí jsme obíhali všechna stanoviště, aby hosté, organizátoři a další lidé vůbec mohli dorazit dovnitř. Lidé nás bombardovali telefonáty, kde všude jsou zastavení a musí otáčet směr, byli kontrolovaní třeba i na nádražích. Byť i v čestném prohlášení kolonka hromadná akce byla dopředu daná a shromažďovací právo nemůže být omezené krizovým zákonem.

Říkal jste, že Chcípl PES chce podávat trestní oznámení na ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Jaký bude důvod?
Protože policisté na náměstí nepustili lidi, kteří sem mohli. Ti celý týden od různých právníků slyšeli, že není možné omezit shromažďovací právo. Je to jeden z důvodů, proč se sem lidé na čestné prohlášení mohou dostat, a pak se to najednou změní, to je špatně. Neměli to dávat do prohlášení. Kdyby se alespoň říkaly věci otevřeně.

„Na demonstraci bylo desetkrát méně lidí. Věci za desetitisíce se téměř nevyužily.“

Policisté před začátkem shromáždění zabarikádovali všechny vstupy na Staroměstské náměstí. Jak se tam tedy někteří dostali?
Bylo tu tak desetkrát menší množství lidí než plánovalo přijít. Museli jsme sepsat všechna jména lidí, se kterými jsme podepsali pracovní smlouvy. Dali jsme je velitelce zásahu a ta potom lidi pustila na protest. Je škoda, že věci, které stály desetitisíce, v podstatě nebyly využité. Protože proběhla jedna písnička a během té byla akce ukončena. Takže z pódia jsme řekli, že shromáždění bylo rozpuštěno a že vyzýváme k tomu, aby nedošlo k násilí. Je velký rozdíl mezi silou a násilím.

Ti lidé na seznamu byli tedy brigádníci, kteří vám na demonstraci měli pomáhat, a nemělo se jednat o kličku v nařízeních? Na webu Chcípl PES je totiž několik variant dohod o provedení práce.
To byli brigádníci, kteří stejně jako v lednu měli zajišťovat, aby akce proběhla poklidně. Aby nevznikl žádný problém, že by někdo přišel k úrazu. Pak mělo dorazit i dalších x lidí, kteří nám měli pomoct s organizací. Kdyby nám policie řekla předem, že jejich seznam bude vyžadovat, moc rádi bychom to přichystali. Žádné dohody nad rámec ale podepisované nebyly. Jestli se tam dopsala třeba dvě tři jména navíc, aby se sem dostali lidé, kteří sem jeli přes celou republiku, je realita, ale obecně to byli lidé, které jsme tu potřebovali, abychom to zajistili.

Vy jste z Jindřichova Hradce, do Prahy jste přijel v neděli ráno. Jak jste se dostal přes policii?
Řekl jsem, že jedu na demonstraci a že jsem organizátor. Měl jsem čestné prohlášení, že jedu vyzvednout poštu do Senátu a jedu na demonstraci.

„Organizátoři byli přichystaní akci odložit. Když se ale v průběhu týdne dozvěděli, že se po třech týdnech stejně neotevře, přišlo jim zbytečné na cokoliv čekat.“

Je vhodná doba na pořádání demonstrací, když jsou nemocnice přeplněné a zdravotníci melou z posledního?
V lednu se žádným způsobem neprojevilo, že by bylo víc nakažených. Stejně jako v Bělorusku nebo Polsku demonstrace nemají žádný vliv na to, kolik lidí je nakažených. I v Bělorusku nějak akce probíhaly a teď tam poměrně normálně fungují, co se týče omezení. Když tedy někdo řekne, že uděláme demonstraci a prodloužíme tím čas, kdy nemůžeme normálně žít, vzhledem k tomu, co se děje v zahraničí, to odporuje realitě. Organizátoři byli přichystaní, že by akci odložili. Když se ale v průběhu týdne dozvěděli, že se po třech týdnech stejně neotevře, přišlo jim zbytečné na cokoliv čekat. Za tři týdny od vyhlášení se dozví, že budou další tři týdny, a tak to můžeme odsouvat donekonečna.

A neděsí vás ani mutace, které se podle odborníků šíří rychleji a jsou mnohem zákeřnější?
Mutace zaplnily o něco více nemocnice a samozřejmě z té choroby máme respekt. Měli jsme nakoupené množství respirátorů a ochranných pomůcek a chtěli jsme je tu rozdávat. Nám jde o to, abychom se vyjádřili proti pandemickému zákonu a abychom vyzvali k demisi vládu. Nejde nám o to, abychom tu na sebe prskali, protože nikdo nechce, aby se tu někdo nakazil. Strach to není, je to respekt.

Co by se tedy podle vás mělo po demonstraci stát?
Musíme dělat daleko chytřejší opatření, než se dělala sto let zpátky, když tu byla španělská chřipka. Chceme, aby vláda podala demisi a všechna opatření, která mnohdy mají i nějaký význam, vyhlašoval někdo, z jehož úst to lidé budou respektovat. Je třeba také otevřít všechny obchody i školy za přísných hygienických podmínek tak, aby každý mohl chodit do práce, vydělávat peníze a neměl strach o to, že vláda opět nedodrží slib, opět mu nedá peníze a on opět bude žít v bídě. Někteří lidé si požádali o kompenzace v dubnu a peníze jim přišly v listopadu. Takže jestli někdo půl roku čeká na kompenzace a nemůže vydělávat, je to docela blbé čekání.

Zdroj: CNN Prima News

Předseda strany Libor Vondráček

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31