Svobodní uspořádali pietní setkání k 98. výročí úmrtí Aloise Rašína, politika a zakladatele Československé republiky. V 11 hodin se sešli na místě, kde byl 5. ledna 1923 na Aloise Rašína spáchán atentát anarchokomunistou J. Šoupalem. Právě 18. února na následky zranění Alois Rašín zemřel. Kromě pietní akce si Svobodní také připomněli každoroční výzvu, kterou se snažili napravit protiprávní stav způsobený nečinností ministerstva kultury. Aktualizovanou výzvu směřovali opětovně k Lubomíru Zaorálkovi.
Zakladatel republikánství a vlastní měny v Českých zemích je za sto let samostatnosti jediným ministrem ve funkci, který v ní byl zavražděn. Jeho pevné názory a zásady ho stály život a jsou pro nás velkou inspirací. “Pracuj a šetři,” to by dnes zřejmě odpověděl ministryní financí, která navrhuje další obří schodek. Zvlášť v této pohnuté době proto považujeme za mimořádně důležité připomínat si naše statečné předky, kteří byli pro svůj názor i pro samostatnou republiku ochotni čelit ohrožení života v cele smrti i v politické funkci.
O významu Aloise Rašína i jeho syna na místě krátce promluvil náš předseda Libor Vondráček, člen a bývalý europoslanec Jiří Payne, předseda Svobodných ve Středočeském kraji Petr Zavadil, poslanec a předseda Trikolóry Václav Klaus mladší a předseda strany Česká Pravice Michal Simkanič.
Na závěry byla připomenuta výzva, která poukazuje na státní ignorance vůči vlastnímu předpisu 35/1933 Sb. Z něj vyplývá státu už 88 let povinnost vybudovat v Praze Aloisi Rašínovi pomník. V kontextu navrhovaného pokutování těch, kteří dnes odmítají nechodit do práce říkáme, že by si měl stát ohledně dodržování předpisů zamést hlavně před vlastním prahem. Krátce před 10. výročím jeho smrti totiž schválilo národní shromáždění Československa zákon č. 35/1933 Sb., o zřízení pomníku Dr. Aloisi Rašínovi a Dr. Milanu Štefánikovi, který dosud nebyl naplněn. Právě o existenci tohoto morálního dluhu a protiprávního stavu hovořil Libor Vondráček, právník a předseda Svobodných.
„Neexistence sankce či normativní lhůty ke splnění nemůže být důvodem pro její ignorování. Zákon z roku 1933 je dodnes platný a jeho obsah je zcela zřejmý, v § 1 zákona stojí: ‘Prvnímu ministru financí Dr. Aloisi Rašínovi a prvnímu ministru vojenství Dr. Milanu Rastislavovi Štefánikovi v uznání jejich zásluh o stát zřídí se pomníky nákladem státním v hlavním městě Praze’,“ uvedl v úvodu své řeči Libor Vondráček a následně dodal: „Jak by stát přistupoval k občanovi, který by se nechoval podle zákona si asi dovedeme všichni představit. Pokud by občan či jeho právní nástupce 2 roky nedbali výzvy, zřejmě by se stát obrátil s vymáhaným právem k soudu. Výzva, kterou si připomínáme je už dva roky stará a nejsou nám známy žádné, kroky, které by vedly k jejímu naplnění, takže uvažované srovnání je na místě. My tak přísní a drakoničtí vůči státu ovšem být nechceme, a to i vzhledem k úctě, kterou bychom k osobě Dr. Aloise Rašína chovali i bez takového zákona. Pokud během dalších dvou let stát nebude konat, postaráme se sami o to, abychom se za tři roky, v den výročí 100 let od jeho smrti, mohli sejít v Praze před jeho památníkem.“
V dopisu, který byl letos aktualizován a již před třema lety jej zasílal tehdejší europoslanec Jiří Payne ministru kultury, bylo vysvětleno, proč se obrací právě na něj: „Za provedení citovaného zákona odpovídají všichni členové vlády, což je ovšem ustanovení odpovídající tehdejšímu československému uspořádání odpovědnosti v rámci výkonné moci. V současné době podle §8 kompetenčního zákona 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (podle pravidla „lex posterior derogat priori“) jsem přesvědčen, že tato odpovědnost přechází na Vámi spravované ministerstvo. Pokud ne, asi musí o provedení zákona rozhodnout vláda.“
Případné dotazy prosím směřujte na:
mluvci@svobodni.cz
