Pokud je koalice rozlomena na dva nesmiřitelné tábory, nemůže být řízení města v pořádku. Právě těmito slovy komentuje dění na brněnském magistrátu Milan Jirků, který společně s bývalým prvním náměstkem primátora Robertem Kotzianem nabízí v letošních komunálních volbách obyvatelům Brna tzv. třetí sílu. „Třetí silou se označujeme, abychom řekli, že nemá smysl volit ty, co se hádají tak moc, že jsou ochotni potopit i tak zásadní věc, jako je nový územní plán,“ vysvětluje Jirků, který zároveň prozrazuje detaily z volebního programu uskupení Brno Plus a Svobodní. „To, co město může dělat, aniž současně sklouzne k budování obecního socialismu, a zadělá si tak na další problémy v budoucnu, je stavět družstevní byty, které jsou cestou k vlastnickému bydlení v těžké době,“ poodkrývá pokličku plánů Milan Jirků.

Na svých stránkách tvrdíte, že spory primátorky Vaňkové a náměstka Hladíka poškozují Brno. Proč si to myslíte?

Vidíme to přece opakovaně. Nejvýraznějšími oběťmi jsou nový územní plán, který po dvaceti letech příprav skončil pod stolem, nezajištění elektřiny pro MHD nebo situace kolem Nemocnice Milosrdných bratří. Mnohé se však ani nedozvíme. Český rozhlas nedávno uveřejnil dlouhodobou analýzu hlasování brněnské koalice, ze které její rozklad a spory dvou hlavních koaličních partnerů jasně vyplývají. Pokud je koalice rozlomena na dva nesmiřitelné tábory, nemůže být řízení města v pořádku.

Před volbami je běžné, že každý se hádá s každým, aby se z nich po volbách opět stali koaliční partneři. Nemyslíte si, že se tento scénář bude opakovat také v Brně a paní Vaňková a pan Hladík opět vytvoří povolební koalici?

Tábory paní Vaňkové i pana Hladíka, ODS a lidovci, tvoří političtí pragmatici. Je tedy možné, že se jako poslední možnost opět spojí. Nejdřív ale vyčerpají všechny ostatní možnosti v povolebním vyjednávání, aby novou koalici vedli právě oni.

Vaše seskupení Brno Plus a Svobodní zároveň označujete jako třetí sílu. Má to volič vnímat tak, že si děláte ambici na třetí místo v pořadí zvolených politických stran do brněnského zastupitelstva?

Třetí silou se označujeme, abychom řekli, že nemá smysl volit ty, co se hádají tak moc, že jsou ochotni potopit i tak zásadní věc, jako je nový územní plán. Označujeme se tak, abychom voličům dali najevo, že nemusejí volit ty, co se hádají, a potápějí tím město, a že je tady někdo třetí, kdo má plnou schopnost stát v čele Brna a má k tomu i dostatek zkušeností. Náš kandidát na primátora Robert Kotzian byl úspěšným prvním náměstkem primátora, byl starostou městské části a už dvacet let se aktivně účastní brněnské komunální politiky. Jeho znalosti a zkušenosti jsou zárukou toho, že volba Brno Plus a Svobodní je dobrá.

Ve vašem volebním programu mluvíte o tom, že poplatek za parkovací oprávnění, tedy vstupní poplatek do rezidentního parkování, je v podstatě jen daň z auta, proto jej chcete snížit na minimum. Nebudou pak ale tyto peníze v rozpočtu chybět a nedojde paradoxně k přeplnění rezidentních zón?

Je třeba rozlišovat mezi parkovným a poplatkem za parkovací oprávnění. Parkovné je částka, která se platí za parkování konkrétního auta po určitou dobu. Tedy částka, kterou, když potřebujete parkovat, „zaplatíte v parkovacím automatu“. Naproti tomu poplatek za parkovací oprávnění je paušál, který platí občané jednou ročně za svá auta; za to, že vůbec mohou stát před svými domy v modrých zónách. Je to tedy v podstatě jen daň z auta. A nízké daně a minimum regulací jsou základem zdravé ekonomiky i dobrého místa pro život.

V rámci posilování bezpečnosti ve městě mluvíte také o rizicích u nelegální imigrace z muslimského světa a jejích dopadech na bezpečnost obyvatel. Opravdu Brnu něco takového hrozí?

Situace se zhoršuje. Čteme to pravidelně v médiích. Ministr vnitra nedávno řekl, že Turecko otevřelo stavidlo převážně syrských imigrantů do Evropy. Nové trasy vedou právě přes jižní Moravu. Jako jediní na toto riziko reagujeme i v našem programu. Nepopulisticky a věcně. Chceme do strategických dokumentů města doplnit hrozbu nelegální imigrace z muslimského světa a její dopady na bezpečnost obyvatel. Chceme to proto, že pro Brno existuje zvýšené riziko usazování těchto imigrantů. Dobře víme, že zatím jsme jen tranzitní zemí. Víme také, že zdaleka nejde o největší problém města. Ale myslíme si, že je odpovědné myslet i na hrozby, které se mohou projevit za delší čas. Odstrašujících příkladů včasného neřešení této otázky najdeme po Evropě příliš mnoho.

Okolní země pomalu mění své chování, a tím zvyšují riziko, že nelegální imigranti budou, ať už chtěně, či nechtěně, zůstávat v České republice. Brno je z více důvodů městem, které by se mohlo stát jejich cílem. Německé policejní odbory tlačí na kontrolu hranic s naší zemí. Slovensko a Maďarsko prakticky neplní readmisní dohody a neberou imigranty zpět. Rakousko zpřísňuje hraniční kontroly. Policie ČR opakovaně hlásí mimořádné pohyby imigrantů na jižní Moravě. Jde o reálný problém.

Mimo jiné slibujete obyvatelům Brna, že budete zakládat městská bytová družstva, která by měla pomoci k dostupnějšímu bydlení. Jak konkrétně by měla tato družstva fungovat a jak docílíte toho, že půjde o levnější bydlení než v případě privátních developerských projektů?

Ceny bydlení jsou opravdu extrémní. To, co město může dělat, aniž  současně sklouzne k budování obecního socialismu, a zadělá si tak na další problémy v budoucnu, je stavět družstevní byty, které jsou cestou k vlastnickému bydlení v těžké době. Družstva budou zakládat městské společnosti a jejich podstatou je, že lidé nebudou muset splnit tvrdé podmínky bank na poskytnutí hypotečního úvěru. Po splacení anuity získají právo na převod bytu do osobního vlastnictví. Navíc členská práva v družstvu jsou obchodovatelná a dědí se. To je podstatný rozdíl oproti běžnému městskému bytu. Lidé uhradí pouze skutečnou cenu bytu a podíl na nákladech na provoz družstva.

Stejně jako mnoho dalších měst řeší také Brno dopady energetické krize. Pokud dostanete důvěru voličů, jak se chcete s tímto problémem vypořádat vy? Necháte řešení energií jen na státu, nebo se budete snažit o lokální řešení?

Sociální a daňová politika, stejně tak legislativní řešení energetické krize, není v kompetenci města. Pomáhat jednotlivcům ale město může tím, že navzdory vysoké inflaci nebude zdražovat služby města. Chceme proto, aby se v roce 2023 nezdražovalo jízdné v MHD, poplatky za komunální odpad apod. Odpovědnost města v oblasti energetické bezpečnosti je především v tom, aby zajistilo fungování základních služeb města. MHD musí jezdit, veřejné osvětlení musí svítit, musejí fungovat dodávky vody apod. Přesto brněnský dopravní podnik stále nemá na rok 2023 zajištěnou elektřinu ani plyn pro autobusy. Přitom dvě městské firmy elektřinu vyrábějí, spalováním komunálního odpadu a dřevní štěpky. Chceme, aby takto vyrobené elektřiny bylo co nejvíce a aby sloužila primárně pro zásobování městských služeb, tj. aby sloužila pro provoz MHD, veřejné osvětlení apod. Podporujeme také projekt bioplynové stanice, která bude z bioodpadu vyrábět plyn pro městské autobusy.

Milan Jirků, člen Republikového výboru Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy