Přestože dvě městské firmy vyrábějí elektřinu, brněnské tramvaje ani autobusy stále nemají zajištěny energie pro příští rok

Přestože dvě městské firmy vyrábějí elektřinu, brněnské tramvaje ani autobusy stále nemají zajištěny energie pro příští rok

Pokud je koalice rozlomena na dva nesmiřitelné tábory, nemůže být řízení města v pořádku. Právě těmito slovy komentuje dění na brněnském magistrátu Milan Jirků, který společně s bývalým prvním náměstkem primátora Robertem Kotzianem nabízí v letošních komunálních volbách obyvatelům Brna tzv. třetí sílu. „Třetí silou se označujeme, abychom řekli, že nemá smysl volit ty, co se hádají tak moc, že jsou ochotni potopit i tak zásadní věc, jako je nový územní plán,“ vysvětluje Jirků, který zároveň prozrazuje detaily z volebního programu uskupení Brno Plus a Svobodní. „To, co město může dělat, aniž současně sklouzne k budování obecního socialismu, a zadělá si tak na další problémy v budoucnu, je stavět družstevní byty, které jsou cestou k vlastnickému bydlení v těžké době,“ poodkrývá pokličku plánů Milan Jirků.

Na svých stránkách tvrdíte, že spory primátorky Vaňkové a náměstka Hladíka poškozují Brno. Proč si to myslíte?

Vidíme to přece opakovaně. Nejvýraznějšími oběťmi jsou nový územní plán, který po dvaceti letech příprav skončil pod stolem, nezajištění elektřiny pro MHD nebo situace kolem Nemocnice Milosrdných bratří. Mnohé se však ani nedozvíme. Český rozhlas nedávno uveřejnil dlouhodobou analýzu hlasování brněnské koalice, ze které její rozklad a spory dvou hlavních koaličních partnerů jasně vyplývají. Pokud je koalice rozlomena na dva nesmiřitelné tábory, nemůže být řízení města v pořádku.

Před volbami je běžné, že každý se hádá s každým, aby se z nich po volbách opět stali koaliční partneři. Nemyslíte si, že se tento scénář bude opakovat také v Brně a paní Vaňková a pan Hladík opět vytvoří povolební koalici?

Tábory paní Vaňkové i pana Hladíka, ODS a lidovci, tvoří političtí pragmatici. Je tedy možné, že se jako poslední možnost opět spojí. Nejdřív ale vyčerpají všechny ostatní možnosti v povolebním vyjednávání, aby novou koalici vedli právě oni.

Vaše seskupení Brno Plus a Svobodní zároveň označujete jako třetí sílu. Má to volič vnímat tak, že si děláte ambici na třetí místo v pořadí zvolených politických stran do brněnského zastupitelstva?

Třetí silou se označujeme, abychom řekli, že nemá smysl volit ty, co se hádají tak moc, že jsou ochotni potopit i tak zásadní věc, jako je nový územní plán. Označujeme se tak, abychom voličům dali najevo, že nemusejí volit ty, co se hádají, a potápějí tím město, a že je tady někdo třetí, kdo má plnou schopnost stát v čele Brna a má k tomu i dostatek zkušeností. Náš kandidát na primátora Robert Kotzian byl úspěšným prvním náměstkem primátora, byl starostou městské části a už dvacet let se aktivně účastní brněnské komunální politiky. Jeho znalosti a zkušenosti jsou zárukou toho, že volba Brno Plus a Svobodní je dobrá.

Ve vašem volebním programu mluvíte o tom, že poplatek za parkovací oprávnění, tedy vstupní poplatek do rezidentního parkování, je v podstatě jen daň z auta, proto jej chcete snížit na minimum. Nebudou pak ale tyto peníze v rozpočtu chybět a nedojde paradoxně k přeplnění rezidentních zón?

Je třeba rozlišovat mezi parkovným a poplatkem za parkovací oprávnění. Parkovné je částka, která se platí za parkování konkrétního auta po určitou dobu. Tedy částka, kterou, když potřebujete parkovat, „zaplatíte v parkovacím automatu“. Naproti tomu poplatek za parkovací oprávnění je paušál, který platí občané jednou ročně za svá auta; za to, že vůbec mohou stát před svými domy v modrých zónách. Je to tedy v podstatě jen daň z auta. A nízké daně a minimum regulací jsou základem zdravé ekonomiky i dobrého místa pro život.

V rámci posilování bezpečnosti ve městě mluvíte také o rizicích u nelegální imigrace z muslimského světa a jejích dopadech na bezpečnost obyvatel. Opravdu Brnu něco takového hrozí?

Situace se zhoršuje. Čteme to pravidelně v médiích. Ministr vnitra nedávno řekl, že Turecko otevřelo stavidlo převážně syrských imigrantů do Evropy. Nové trasy vedou právě přes jižní Moravu. Jako jediní na toto riziko reagujeme i v našem programu. Nepopulisticky a věcně. Chceme do strategických dokumentů města doplnit hrozbu nelegální imigrace z muslimského světa a její dopady na bezpečnost obyvatel. Chceme to proto, že pro Brno existuje zvýšené riziko usazování těchto imigrantů. Dobře víme, že zatím jsme jen tranzitní zemí. Víme také, že zdaleka nejde o největší problém města. Ale myslíme si, že je odpovědné myslet i na hrozby, které se mohou projevit za delší čas. Odstrašujících příkladů včasného neřešení této otázky najdeme po Evropě příliš mnoho.

Okolní země pomalu mění své chování, a tím zvyšují riziko, že nelegální imigranti budou, ať už chtěně, či nechtěně, zůstávat v České republice. Brno je z více důvodů městem, které by se mohlo stát jejich cílem. Německé policejní odbory tlačí na kontrolu hranic s naší zemí. Slovensko a Maďarsko prakticky neplní readmisní dohody a neberou imigranty zpět. Rakousko zpřísňuje hraniční kontroly. Policie ČR opakovaně hlásí mimořádné pohyby imigrantů na jižní Moravě. Jde o reálný problém.

Mimo jiné slibujete obyvatelům Brna, že budete zakládat městská bytová družstva, která by měla pomoci k dostupnějšímu bydlení. Jak konkrétně by měla tato družstva fungovat a jak docílíte toho, že půjde o levnější bydlení než v případě privátních developerských projektů?

Ceny bydlení jsou opravdu extrémní. To, co město může dělat, aniž  současně sklouzne k budování obecního socialismu, a zadělá si tak na další problémy v budoucnu, je stavět družstevní byty, které jsou cestou k vlastnickému bydlení v těžké době. Družstva budou zakládat městské společnosti a jejich podstatou je, že lidé nebudou muset splnit tvrdé podmínky bank na poskytnutí hypotečního úvěru. Po splacení anuity získají právo na převod bytu do osobního vlastnictví. Navíc členská práva v družstvu jsou obchodovatelná a dědí se. To je podstatný rozdíl oproti běžnému městskému bytu. Lidé uhradí pouze skutečnou cenu bytu a podíl na nákladech na provoz družstva.

Stejně jako mnoho dalších měst řeší také Brno dopady energetické krize. Pokud dostanete důvěru voličů, jak se chcete s tímto problémem vypořádat vy? Necháte řešení energií jen na státu, nebo se budete snažit o lokální řešení?

Sociální a daňová politika, stejně tak legislativní řešení energetické krize, není v kompetenci města. Pomáhat jednotlivcům ale město může tím, že navzdory vysoké inflaci nebude zdražovat služby města. Chceme proto, aby se v roce 2023 nezdražovalo jízdné v MHD, poplatky za komunální odpad apod. Odpovědnost města v oblasti energetické bezpečnosti je především v tom, aby zajistilo fungování základních služeb města. MHD musí jezdit, veřejné osvětlení musí svítit, musejí fungovat dodávky vody apod. Přesto brněnský dopravní podnik stále nemá na rok 2023 zajištěnou elektřinu ani plyn pro autobusy. Přitom dvě městské firmy elektřinu vyrábějí, spalováním komunálního odpadu a dřevní štěpky. Chceme, aby takto vyrobené elektřiny bylo co nejvíce a aby sloužila primárně pro zásobování městských služeb, tj. aby sloužila pro provoz MHD, veřejné osvětlení apod. Podporujeme také projekt bioplynové stanice, která bude z bioodpadu vyrábět plyn pro městské autobusy.

Milan Jirků, člen Republikového výboru Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Milan Jirků

Milan Jirků

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.

Oblíbené štítky

Milan Jirků

Milan Jirků

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31