Pokud se budeme chovat jako německá kolonie, potom covid vypukne i u nás, říká Havrda

Pokud se budeme chovat jako německá kolonie, potom covid vypukne i u nás, říká Havrda

ROZHOVOR Lékař a mluvčí Paralelní lékařské komory Miroslav Havrda je optimistou a je přesvědčený o tom, že i přesto, že média opět mluví o rychlém šíření onemocnění covidu-19 nejen u nás, ale i v oblíbených turistických destinacích, letní sezónu nic neohrozí. „Lidé, kteří si fyzicky i psychicky odpočinou, budou na sluníčku a budou se koupat v krásném moři, budou mít daleko lepší přirozenou a komplexní imunitu, než ti, co se opět nechají vystrašit médii a preferovanými ,odborníky‘ a budou sedět doma, dívat se na televizi anebo se dusit v respirátorech,“ říká Havrda v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, kde mimo jiné hodnotí také to, jak je vláda Petra Fialy připravena na případné další šíření pandemie.

Covid-19 opět nabírá na síle, a to i přesto, že v České republice momentálně prožíváme nejteplejší dny v roce. Co se stalo, že se virus začal i přesto opět rychleji šířit? 

Byla zde snad někdy epidemie respiračního onemocnění, jako např. chřipky, v horkém létě? Nevím o tom. Virus, jako každý jiný živý organismus, se chová předvídatelně. Že by to zde neplatilo? Virus nechce zabít svého hostitele, jinak sám také umírá. Že by nás léta učili nesmysly? Je tady spousta neznámých. Vysvětlí nám naši vědci, proč se tak děje?

Rychlý vzestup počtu nakažených hlásí i některé turisty oblíbené zahraniční destinace, jako např. Chorvatsko. Hrozí podle vás, že covid-19 ohrozí i letošní sezónu letních dovolených? 

Jde o počet nakažených, tedy pozitivně testovaných pochybnými testy nebo nemocných s klinickými příznaky? Jedna věc je nakažlivost, druhá nemocnost a třetí smrtnost. Ano, nakažlivost může být vysoká, ale pokud je smrtnost minimální, tak prodělání respiračního onemocnění podstatně a zejména přirozeně zvýší obranyschopnost organismu. Myslím si, že letní sezónu nic neohrozí. Lidé, kteří si fyzicky i psychicky odpočinou, budou na sluníčku a budou se koupat v krásném moři, budou mít daleko lepší přirozenou a komplexní imunitu, než ti, co se opět nechají vystrašit médii a preferovanými „odborníky“ a budou sedět doma, dívat se na televizi anebo se dusit v respirátorech.

V posledních týdnech se mohlo zdát, že pandemie už skončila a většina evropských států zrušila všechna protiepidemická opatření. Bylo to podle vás předčasné? 

Většina států ani nyní žádná pandemická opatření nemá. To jen některé bláznivé státy opět rozjely covidové šílenství. Např. Švýcarsko, Dánsko nebo Polsko pandemické covidové hry nehrají. Pokud se budeme chovat jako německá kolonie, potom to asi opět vypukne i u nás.

V souvislosti s rostoucími počty nově nakažených se mluví o nových variantách covidu-19, které dokážou obejít imunitu získanou očkováním nebo proděláním nemoci. Roztáčí se nám tedy pandemie nanovo? 

Nevím, co nové mutace obcházejí. Každý virus mutuje. Ministerstvo i jeho odborní rádcové říkají, že další vakcinace proti novým mutacím vydrží asi tak 4 měsíce. Znamená to tedy, že se budeme očkovat dále již 3x ročně? Je pravda, že vakcín na tuto podobu zdravotní politiky státu máme dostatek! A že mají tzv. vakcíny vedlejší účinky, že jsou popisována úmrtí, těžká zdravotní poškození, to se holt stává. Že si proticovidovou šmakuládou můžeme vymlátit vlastní přirozenou imunitu a umřeme na jiné viry, bakterie, plísně či kvasinky, to již nikoho nebude zajímat. Křičíme všichni spolu a jednotně: Covid, covid, covid!

Jak podle vás vláda využila období bez covidu k tomu, aby se systémově připravila na možnost dalšího šíření této, případně obdobných nemocí v české populaci? 

Nevím. Jsou v případě potřeby schopni personálně posílit JIPky nemocnic? Mají praktičtí a dětští lékaři lepší informace o léčbě covidu? Kromě testování a očkování jsou všem známy léčebné postupy? Dáváme peníze na prevenci virových onemocnění? Propagujeme zdravý styl života? Již někdo prozradil lidem, že existuje oxymetr – přístroj na měření saturace kyslíku na periferii? Nic z toho, je ticho po pěšině. Spasí nás přece očkování!

Soudy stále dořešují žaloby, které se týkaly zákonnosti protiepidemických opatření přijatých minulou vládou. A jako přes kopírák soudy stále opakují, že opatření byla v rozporu se zákonem. Neměl by někdo za tento výsledek vyvodit osobní zodpovědnost? 

Asi měl, ale nejsem ani poškozený a ani soudce. V Rakousku údajně zrušili povinné očkování proto, že byly jejich soudy zavaleny žalobami lidí na tento postup.  

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31