Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Nedostatek léků a plýtvání penězi ve zdravotnictví, Miroslav Havrda a Tomáš Zdechovský na Prima CNN

Nedostatek léků a plýtvání penězi ve zdravotnictví, Miroslav Havrda a Tomáš Zdechovský na Prima CNN

Pro Prima CNN se náš místopředseda MUDr. Miroslav Havrda vyjádřil ke stavbě nové továrny na penicilin i k nedostatku léků. V duelu s ním byl Tomáš Zdechovský, který překvapivě přikyvoval, když náš místopředseda přirovnal současnou EU k RVHP. Nedostatek zboží a ekonomická stagnace mají totiž dnes stejné příčiny jako před 40 lety… #nedostatekleku #rvhp #eu

ZPRÁVY PLUS (CNN Prima NEWS, 04. 10. 2023)

(Přepis rozhovoru)

ÚČASTNÍCI:

JK = Josef Kluge, moderátor; TZ = Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL; MR = Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní;

(ve vstupech: AS = Alena Schillerová, hnutí ANO; SD = Sabina Dračková, reportérka)

JK: V Česku je nedostatek léků, včetně tak základního jako je penicilin. Nechtějí nám je výrobci prodávat, protože jim za ně nabízíme málo peněz, to bude hlavním tématem zpráv Plus. Nejprve si ale poslechněme, co řekla o zdravotnictví poslankyně hnutí ANO a taky bývalá ministryně financí Alena Schillerová dnes v našem ranním vysílání.

AS: Je to celý blok problémů, ale začnu rozpočtem, protože to je mi nejbližší. Vláda schválila rozpočet a já si dovolím upozornit, že schválila snížení rozpočtu Ministerstva zdravotnictví o jednu třetinu. Z 16 miliard na 11 miliard. To je opravdu obrovský, brutální zásah a teď si uvědomme, že při jedenáctiprocentní inflaci rostou samozřejmě výdaje zdravotnictví tak jako ostatním rezortům a my jim sebereme třetinu rozpočtu. Co dělá ministr Válek? Myslím si, že prostě opravdu není na svém místě.

JK: A teď už v našem vysílání vítám naše hosty, lékaře a současně místopředsedu strany Svobodných, Miroslava Havrdu, a také europoslance za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského. Dobrý den.

TZ: Dobré dopoledne.

MH: Pěkné dopoledne.

JK: Začnem trochu zeširoka. Hlavním pilířem financování zdravotnictví tady v České republice je zdravotní pojištění. Peníze z rozpočtu resortu jsou ve srovnání s tím, řekl bych, skoro drobné, tak je tedy jeho snížení, a tím snížení peněz v rozpočtu, opravdu problémem? Chápete to tak, že to může být další z řady komplikací v prostoru českého zdravotnictví tak, jak je tady u nás sledujeme? Pane doktore.

MH: Tak my si platíme zdravotní pojištění. A v zásadě to zdravotní pojištění by mělo pokrýt lékovou politiku našeho státu. A ty peníze navíc, o kterých tady mluvila zejména paní Schillerová, to je třeba výstavba nových pavilonů nemocnic. Třeba v Hradci Králové se má stavět nový pavilon chirurgický, kde stát by to měl zadotovat přibližně jeden a půl až dvěma miliardami korun, takže zase úplně bych to neslučoval dohromady.

JK: Hmm. Zajímá mě, co si myslí pan europoslanec Zdechovský, kde by se úspory v rozpočtu mohly projevit negativně?

TZ: Já si myslím, že to bylo přesně řečeno. To jsou peníze, které opravdu nejdou na péči o nemocné lidi. To jsou peníze, které jsou především spojené s investicemi. Ale tady se ukazuje, že paní ministryně, nebo bývalá ministryně, nezná, jak se sestavuje rozpočet, a neví, že to je jenom přesunutí z kapitoly A do kapitoly B. Vlastně budou využity teďka peníze z evropských fondů, které samozřejmě nejsou v té kapitole, kde ona to hledá, ale jsou v jiné kapitole a vlastně ta částka do zdravotnictví se výrazným způsobem nesníží. Ba naopak, ty všechny investice, které jsou předpokládány v roce 2024, budou probíhat, ale budou z jiných rozpočtových kapitol nebo z jiných prostředků, než paní ministryně je možná zvyklá nebo byla zvyklá za doby, kdy ona byla ministryní.

JK: Teď už pojďme na naše další téma, které s tím souvisí, a to je nedostatek léků, což trápí, možná i děsí, nás pacienty. Setkáváme se s nedostatkem tak základního léku, jako je penicilin. Ministr zdravotnictví pan Válek řekl, že usiluje o obnovení jeho výroby tady v ČR, což by podle něj mohlo být zhruba za rok a půl.

(Citován Vlastimil Válek)

„Ministerstvo zdravotnictví a já osobně uděláme maximum pro to, abychom dostali výrobu penicilinu do České republiky.“

JK: Ono se říká, že slibem nezarmoutíš. Tak jaké si, pánové, myslíte, že má skutečné páky ministr zdravotnictví na to, aby se u nás něco začalo vyrábět? Ne tedy něco, ale tím myšleno léky. Pane doktore.

MH: Já jestli ještě mohu doplnit, co se týče těch financí, tak tady obchod s léky, s vakcínami, je obchod jako každý jiný, ať si každý tomu říká, jak chce, a vždycky v první řadě jde o peníze. A zatímco tady v České republice obchod s vakcínami funguje báječně, tak ten obchod s antibiotiky a dalšími léky vázne. To vidíme všichni, vidí to v lékárnách. A já jenom chci říct, že tady se vylilo do kanálu tzv. za pět miliard korun vakcín a jak tady poznamenala paní ministryně nebo exministryně Schillerová, tak je to půlka rozpočtu Ministerstva zdravotnictví za rok. A to už byly peníze, které šly jaksi z peněz těch pojišťoven. Takže ona ta pravda je jaksi někde na půl a je potřeba vidět i tyto věci. A tady nám chybí teď pět miliard, které třeba mohli pomoct na ty léky. A vrátím se k té výrobě těch léků. Tady v Evropě, protože jsme přeregulováni, tak jsme vlastně vyštvali farmaceutické firmy do Číny, do Indie a není to jenom u léků, je to u dalších technologií, to jsou čipy, to budou auta, to budou další věci. Takže my tady v Evropě si děláme ten socialismus ve formě RVHP, jako jsme to tady viděli, střílíme se do vlastní nohy, zvyšujeme si náklady vysokými energiemi, vysokými vstupy, takže jestliže tady uděláme fabriku na penicilin, to je jistě hezká věc, ale pokud ta fabrika ten penicilin bude vyrábět za dvakrát více, než bude stát ve světě, tak ta fabrika absolutně nemá šanci, aby tady fungovala. Je to taková pohádka, abychom vlastně tak nějak těm lidem řekli, že něco děláme.

JK: Zdálo se mi, že pan europoslanec Zdechovský na začátku té odpovědi pana doktora Havrdy nesouhlasně kroutil hlavou, teď je možná ta chvíle na reakci.

TZ: Tak já bych chtěl říct, že já si pana doktora moc vážím za to, co všechno dělá, a my jsme oba dva Hradečáci a známe se, ale v té první části odpovědi trošku neměl pravdu. A já vás nechci opravovat, ale opravdu těch pět miliard za vakcíny, to šlo z rozpočtu především zdravotních pojišťoven, nešlo to z toho rozpočtu těch dvanácti miliard, ale to není důležitý. Já si myslím, že daleko důležitější je, že se shodneme, že osmdesát procent účinných látek na výrobu antibiotik je dneska v Číně a v Indii a ta výroba se nevrátí zpět, pokud to pro ty firmy nebude výhodné. Tady Evropská unie teď připravila nějaký balíček, jmenuje se to farmaceutický balíček, já jsem k němu v řadě míst skeptický. Jak říká pan doktor, tak opravdu ty pobídky, které třeba Evropská unie chce nabízet, tak mi přijdou někdy až bizarní a někdy mi přijdou nesmyslný. Já si myslím, přistupme k tomu jakoby s logikou, jak je potřeba při těchto řešeních, krizových řešeních, postupovat a je potřeba opravdu se s farmaceutickými firmami domluvit na nějakých možných kompromisech, protože v současné době třeba na území Evropské unie z důvodu regulací nepostavíte žádnou farmaceutickou firmu, dokud tu farmaceutickou firmu, která bude vyrábět léky, a to může vlastně být i robotizovaná výroba, nebudete schopni uskutečnit během příštích šesti, sedmi let, tak sem žádná firma investovat nebude. Jsou tady další věci, které ty farmaceutické firmy chtějí. Minulý týden jsme k tomu měli seminář v Evropském parlamentu. Chtějí tedy provádět výzkum. Bez provádění výzkumu vlastně se přesune veškerý výzkum do Spojených států a měli bychom začít vlastně chtít jako Evropa komunikovat a patentovat vlastně ty zásadní léky, které jsou pro Evropu důležité, protože v současné době vlastně přesunutím, přesunutím výroby toho léku do Asie, ať už do Indie nebo do Číny, dochází velmi často ke kopii toho léku a v tu chvíli ty farmaceutické firmy už nemají zájem vlastně ani ten lék dále vyvíjet nebo s tím dále pracovat, protože vlastně ten jejich zisk výrazným způsobem klesá a vydělává na tom především Čína a Indie.

JK: Vy už jste na to oba částečně odpověděli, zeptám se ale znovu, možná na tu samou věc. Ale ono je to důležité, protože je to věc taková, řekl bych, zásadní a ideová. Dovedete si představit v současném globalizovaném světě lékovou soběstačnost v rámci Česka nebo spíš v rámci celé Evropy? Není tento nápad a tato idea, řekněme, prostě úplná utopie? Stačí mi jen velmi stručná odpověď a pokračovat může pan europoslanec.

TZ: Tak utopie to není, ale v této době k tomu nejsou splněné žádné podmínky. Já si myslím, že opravdu nejde o to, že zítra tady někdo postaví továrnu a bude dostatek penicilinu. Ono dostatek penicilinu bude už někdy na konci listopadu, kdy se rozjedou vlastně všechny ty továrny jak v Indii, tak v Číně. Ale vlastně výroba léků, si teďka uvědomujeme tu pandemii, že je hlavně o bezpečnosti Evropy, a to, abychom měli strategické firmy na území Evropské unie, aby se nepřesunuly někde do Asie, která nás může vydírat různým způsobem, tak to si myslím, že je pro nás klíčové.

JK: Zajímá mě i, co si myslí pan doktor Havrda. Ptal jsem se na to, jestli ta soběstačnost léková v rámci Česka, potažmo Evropské unie nebo Evropy, jestli to prostě není utopie.

MH: Já jenom bych se chtěl omluvit panu poslanci Zdechovskému, protože on to špatně pochopil. Já jsem právě tvrdil, že těch pět miliard bylo placeno zdravotními pojišťovnami, takže neříkal jsem, že to bylo ze státního rozpočtu, takže omlouvám se, řekl jsem to asi nešikovně. Já si myslím, že jako v dnešním světě, jak jsem mluvil na začátku, je to obchod a je to trh. A pokud mi ten obchod a trh nebudeme pokřivovat, tak ty léky tady jednoduše budou. Za socialismu, kdy byly banány za nějaké peníze, kolo a televize byly za nějaké peníze, byly to regulované ceny. Mělo to jedinou nevýhodu, že ty věci tady nebyly. Takže úplně stejným způsobem je to s léky. A pokud stát chce zachovat nízkou cenu léků, protože pochopitelně všechno se zdražilo a my jsme na to nereagovali, tak potom ať tu cenu těch léků dotuje a nikoliv stropuje. A jestliže zdravotníci ty léky potřebují a třeba v Německu ty samé léky stojí trojnásobek, tak pochopitelně, nepochybně bude snaha, a divil bych se, kdyby tady od nás ty léky nějakým způsobem nemizely, a pochopitelně i ta snaha těch obchodníků nebo těch firem s těmi léky bude prodávat tam, kde vlastně za ty léky dostanou více peněz. A to je dnešní situace. A jinak pan Zdechovský to popsal úplně perfektně, já s ním souhlasím.

JK: Když mluvíme právě o cenách léků, což je, jak jsem pochopil, v této situaci zásadní. Před čtyřmi lety srovnala britská společnost Medbelle ceny léků v padesáti zemích včetně České republiky. Výsledky nám teď řekne kolegyně Sabina Dračková.

SD:_Zmíněná společnost použila tzv. medián cen. Zjednodušeně řečeno, srovnávala odchylku od té nejčastější ceny. No a nejdražší léky podle toho průzkumu mají ve Spojených státech, potom taky v Německu a ve Spojených arabských emirátech. Pro nás největší problém představuje právě to Německo s tou odchylkou nad 125 %. Firmám se totiž zkrátka víc vyplatí dovážet léky právě k našim sousedům než k nám. Česká republika totiž byla zhruba uprostřed žebříčku. Za léky platíme o něco méně, než je obvyklé. Dražší má například Slovensko nebo Maďarsko, ale ten rozdíl, jak sami můžete vidět, není zas tak dramatický.

JK: Pánové, další skutečnost, která způsobuje problémy, tedy jedna z celé řady, které tu teď prožíváme a sledujeme, léky mizí za hranicemi v rámci ilegálního obchodu, ilegálního exportu. Lékárna přípravky koupí za státem určenou cenu a obratem je vyveze třeba do zahraničí, kde jsou prostě dražší, a tedy znamená to lepší obchod. Padají za to pokuty v řádech milionů, ale stále se to obchodníkům vyplatí. Zajímá mě, jestli si myslíte, jestli existuje způsob, jak těmto machinacím zabránit, a jestli to je věc důležitá nebo marginální. Pane europoslanče.

TZ: Tak je to věc velmi důležitá. Já jsem před tím, než jsem se stal europoslanec, tak jsem pracoval jako krizový manažer ve zdravotnictví a můžu říct, že se to dělo i předtím, ale prostě tomu nikdy nezabráníte. Tam je lidský faktor. Ani vysoké pokuty to neovlivní. My musíme v České republice hlavně změnit ten přístup a opravdu si říct, co jsou ty klíčové léky, které budeme platit, a co jsou léky, které jsou volně dostupné, a kde vlastně ani se nebudeme snažit těm obchodníkům vlastně dávat nějaké stropy pro to, aby ty léky mohli na území České republiky prodávat. A já si myslím, že ten lékový socialismus, pokud tady se ho podaří změnit, a bohužel já tady dlouhou dobu volám pro to, aby i ten přístup vlastně k prodeji některých léků se změnil, tak si myslím, že těch léků bude tady dlouhodobě dostatek. Ta cena léků v České republice je fakt výrazně nižší. Já mám zkušenost z Belgie, z Francie nebo z Německa, Rakouska a tam ten lék, který u nás kupujete třeba za 300 korun, tak stojí v řádech 1200, 1500 korun. A já si myslím, že tato situace je dlouhodobě i pro situaci v Česku a vývoj vlastně léků v České republice neudržitelná.

JK: Zajímá mě i co si myslí pan doktor Havrda. Jinými slovy, ceny léků na předpis u nás určuje stát, tak je možné, aby se to změnilo, nebo myslíte si, že by se to mělo změnit v tom smyslu, aby ceny neurčoval stát, nýbrž trh?

MH: Tak jak jsem to pověděl. Stát by to neměl zastropovat, tu maximální cenu, jestliže chceme těm lidem ty léky zlevnit, aby lidé, co nemají tolik peněz, aby vlastně nemuseli tolik platit. A to dneska je. Tam jsou limity, že když nemocný člověk překročí nějakou cenu, tak mu to pojišťovna refunduje. Takže i tady je nějaká pojistka. To znamená, ti lidé by se neměli bát. Tady vlastně podstatou toho je, že my jsme tady říkali o panu Orbánovi, že zastropoval ceny benzínu a že to tam dopadlo špatně. A ti politici, včetně pana Válka, měli pravdu. Ale pan Válek a Ministerstvo zdravotnictví má vlastně máslo na hlavě, protože úplně stejným způsobem nefunguje léková politika v České republice. Takže přesně jak to řekl tady pan kolega, tady se musí desocializovat a liberalizovat trh s léky. A jestliže ten stát se ke svým občanům bude chovat slušně, tak ty ceny nebudeme stropovat maximální cenou, ale těm lidem je budeme nějakým způsobem dotovat a tady třeba chybí těch pět miliard za ty vylité vakcíny. Takže tady se nemusela stavět další nemocnice. Tady já jsem volal do několika lékáren nejenom v Česku a byl jsem tam osobně, ale já jsem volal do Německa, volal jsem do Slovenska a volal jsem do Polska. A v těch socialistických bývalých zemích, tam ty ceny léků byly stejné. Kdyžto v Německu to byl násobek. A tady to zaznělo hezky ve vašem příspěvku, že to Německo, Rakousko je blízko. A pokavad my se nebudeme chovat normálně, ne ideologicky, tak dopadneme špatně.

JK: Zajímá mě, jestli se o lécích a o této problematice mluví třeba i na půdě evropských institucí, Evropského parlamentu, když je naším hostem i europoslanec Tomáš Zdechovský. Existuje třeba, anebo mluví se o něm, případně, nějaké celoevropské řešení v rámci té snahy dostupnosti léků pro celou Evropu? A Tomáš Zdechovský nám bohužel teď asi už nic neřekne, jak sami možná dobře vidíte, spojení s ním jsme ztratili. Ne, neztratili. Ještě znovu zopakuji otázku pro pana…

TZ: Ne, neztratili, neztratili, ono se to vrátilo, jsem ji slyšel, já jsem ji slyšel. Dneska jsme zrovna o tom mluvili s panem prezidentem Petrem Pavlem, ale bavíme se o tom. Minulý týden tady byl seminář, kterého se zúčastnily všechny farmaceutické firmy. A já myslím, že kdyby viděly vaše vysílání dnešní, tak většina z nich prostě řekne, konečně to někdo zpracuje. Opravdu ty recepty na vyřešení lékové krize jsou jednoduché. Je potřeba opravdu změnit ten přístup, který se tady držel nějakých sedmdesát, osmdesát let, a u těch léků na předpis je potřeba… (ztráta spojení)

JK: Ne, to spojení ze Štrasburku není takové, jak bychom si představovali. Poslední slovo v té naší dnešní debatě bude mít pan doktor Havrda. Už jenom stručně, existuje podle vás celoevropské řešení stran dostupnosti léků? Stačí mi dvě věty.

MH: No, v zásadě to ani nevím, ale chci říct jednu věc, že na jakoukoliv virovou infekci může nasednout infekce bakteriální, zejména v nemocnicích. Mluvím o nozokomiálních nákazách, zejména bakteriálního typu, a skutečně ta antibiotika jsou nezbytná. Dokonce i ti lidé s virózami jsou kryti jaksi antibiotiky. Takže já si myslím, že ministerstvo se snaží, v těch menších lékárnách jsou jednotky léků, nejsou to desítky ani stovky, takže doufám, že do nějaké případné virové infekce, nejenom chřipkové, ale covidové, se podaří sehnat co nejvíc léků. A my vlastně 17.11. děláme před Ministerstvem zdravotnictví slušnou manifestaci, zveme nejenom pana ministra Válka, ale i pana nepřítomného pana Mgr. Dvořáčka, kterého tímto zdravím. A od 14 hodin 17. 11. bude před Ministerstvem zdravotnictví manifestace za zdraví obyvatel České republiky, kde i tuto lékovou politiku se budeme snažit nejenom mezi námi, ale i s občany diskutovat.

https://www.facebook.com/events/1390702141804322

JK: Lékař a současně místopředseda strany Svobodných Miroslav Havrda a taky europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský teď byli hosty našeho vysílání. Oběma vám velmi děkuji. Mějte se hezky.

TZ: Krásné dopoledne, děkujeme.

MH: Děkuji za slovo a pěkný den. A hodně zdraví všem.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31