Méně koryt znamená také méně korupce, myslí si Vondráček

Méně koryt znamená také méně korupce, myslí si Vondráček

Předseda Svobodných Libor Vondráček se na obrazovkách České televize rázně postavil k aktuální korupční kauze spojené s Dopravním podnikem Praha. „Méně koryt, méně státu znamená také méně korupce. Čím více příležitostí politici dostanou, aby mohli svoji moc zneužívat, tak tím více se podobných kauz vynořuje. Za nás je tedy univerzálním řešením snížit množství zakázek, množství přerozdělování peněz,“ uvedl v pořadu Politické spektrum Libor Vondráček.

„Současná debata je poměrně plytká. Jednotliví politici na sebe ukazují, předhání se v obviňování v tom, kdo má větší či menší kauzy. Ale fakt je ten, že korupční prostředí a korupční potenciál tady je a ten je spojen s tím, že politici mají daleko více moci nad životem občanů, než by museli mít,“ je přesvědčený Vondráček s tím, že čím méně peněz se přerozděluje, tím méně se peníze mohou ztrácet tam, kde se ztrácet nemají. 

„V posledních letech jsme se hodně upínali na transparentnost, někteří politici nám tvrdili, že je to skoro samospásný nástroj. Výsledek vidíme sami. Na magistrátě sedí strany, které samy transparentnost hodně prosazovaly a je vidět, že nás to před ničím neochránilo. Proto tvrdíme, že je lepší prosazovat univerzální řešení, než pouze překrývat symptomy a tvářit se, že nás to dovede k vymazání pletich,“ vysvětlil svůj postoj předseda Svobodných.  

Libor Vondráček v diskusním pořadu také obhajoval postoj Svobodných k současné inflaci. „Rozdávání peněz bez další protihodnoty jen podporuje inflaci, což dělala již předchozí vláda,“ rýpl si Vondráček do kabinetu Petra Fialy a upozornil na dobré zkušenosti z Polska. „Vláda hodně zlobí o přestávkách, věnuje se tomu, co by vlastně ani dělat neměla, jako například gesta směrem k Ukrajině. Místo to, aby vláda řešila skutečné problémy naší země,“ dodal Vondráček, podle kterého dnešní vláda není ani zdaleka pravicovou.  

„Pozorně jsem poslouchal pana premiéra, který se chlubil, že více lidí dostane sociální dávku. To je řešení, které bych přirovnal k podávání tlumícího léku ve chvíli, kdy člověk má sepsi a potřebuje léčit. Dávky jsou absolutně nesystémové řešení, které možná na chvíli někomu krátkodobě pomůžou, ale problém nevyřeší. Musíme jít po příčinách. Jde mimo jiné o to, jak EU tlačí na zelenou politiku, která v tuto chvíli zásadně zdražuje veškeré energie,“ je přesvědčený Libor Vondráček, který jedním dechem také odmítl to, že by teď měla Česká republika přijmout euro jako součást boje proti vysoké inflaci.  

„V tuto chvíli je euro možná trochu výhodnější pro některé státy, ve kterých snižuje inflaci, ale je to kvůli nezdravé politice Evropské centrální banky, která uměle drží úrokovou sazbu neúměrně nízko, absolutně vzdálenou od současné míry inflace, což časem pochopitelně musí prasknout. Evropská centrální banka to dělá kvůli nezdravé ekonomice Itálie a Řecka, protože jinak by musely tyto státy zbankrotovat. Nechci být v žádné eurozóně s těmito nezodpovědnými státy,“ řekl rázně Libor Vondráček. „To, že dvacet z dvaceti sedmi zemí skáče z okna, pro mne neznamená, že Česká republika má skákat taky. Dnes k nám přichází nezodpovědné a socialistické kroky už také ze Západu, takže bych tam nehledal inspiraci,“ doplnil předseda Svobodných.  

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31