„ČR není soběstačná, protože veškeré jaderné palivo i plyn dovážíme,“ boří v médiích často omílaný mýtus energetický expert Jiří Strachota. „Energii lacino vyrobit v souladu se spotřebou umíme bohužel jen v nedostatečném množství z jádra a uhlí. V denní době, kdy je nejvyšší poptávka, musíme chybějící výkon získávat „dekarbonizovaně“ z drahého ruského plynu, jemuž jsme bláhově sedli na lep ve jménu zeleného náboženství,“ jasně označuje viníka Strachota, který se v dresu Svobodných uchází o post senátora v senátním obvodu Kutná Hora.
Premiér Petr Fiala oznámil, že chce jednat o zastropování cen energií na celoevropské úrovni. Je to podle vás rozumné řešení?
Není. Zastropování cen znamená pokles nabídky s případným nárůstem poptávky. To vede k nedostatku a k černému trhu, jak jsme my dříve narození poznali na vlastní kůži. Pro mne má smysl mluvit o řešení pouze pokud je formulován řešený problém. Složitý problém řešíme rozložením na jednodušší problémy a ty řešíme podle jejich priority. Nejvyšší prioritu má problém, který je závažný a zároveň řešitelný rychle. Předpokládejme, že problém státu je „Snížit cenu energie pro občany a podniky“. Ten navrhuji řešit odstraněním příčin, kde to jde rychle. Rychle to nejde s inflací ze dvou roků kovidismu (už se stalo). Máme celosvětově o 60 procent více peněz a odhadem nejvýš 80procentní produkci „nekovidových“ hodnot. Tedy dvojnásobný poměr Peníze/Hodnota. Ten rychle vrátit nejde. Jen přes větší produktivitu nebo zrušení peněz, tedy bankroty s odepsáním dluhu.
Rychle to jde zrušením emisních povolenek, zrušením zákazu používání paliv kvůli produkci životodárného CO2, což právě před týdnem nejvýš na rok laskavě dovolila vláda teplárnám = „předcházení stavu nouze“, zrušením poplatků za obnovitelné zdroje, zrušením nebo změnou znaménka sazby daně za elektřinu a plyn.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na to konto uvedl, že Evropa musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny, protože stanovení maximální ceny plynu je podle něj funkční a méně nákladné řešení, které by mělo srazit ceny elektřiny dolů. Jak si tato slova má laik vysvětlit? Opravdu to pomůže řešit současnou krizi?
Ne. Zajímavým výsledkem devatenáctiletého dekarbonizování je, že výroba elektřiny z uhlí v ČR je o 10 procent vyšší, než roku 2010 při ceně emisní povolenky vyšší, než tehdy byla celá cena elektřiny. Jak se to stalo? Růst celkové spotřeby energie je odjakživa spojen s růstem HDP. Státem ovládaný ČEZ zrušil uhelné elektrárny s výkonem zhruba 800 MW a nahradil je plynovými. Ty vyráběly draho i když byl plyn laciný. Nyní je plyn drahý, tak trvale naplno vyrábějí uhelné elektrárny, abychom se obešli bez výroby z plynu aspoň v noci. Za dne je potřeba elektrického výkonu vyšší, tak se z plynu vyrábí po celý den, když počasí nepřeje, nebo „jen“ ráno a večer. V roce 2010 byla všechna zvýšená spotřeba za dne z uhlí a celková výroba z plynu byla zanedbatelná. Když si stanovíme maximální cenu plynu bude sice cena z něj vyrobené elektřiny omezena, jenže když plyn za svou maximální cenu nikde nekoupíme, prostě tu elektřinu nevyrobíme. Bystrý čtenář nahlédne, že ji pak ani nemůžeme použít.
Ministr Síkela zároveň uvedl, že je třeba „opravit“ trh s energiemi. Rozumíte, co tím ministr obchodu myslel? Je možné vůbec nějaký trh opravovat? Co by to podle vás mělo znamenat?
Netuším a udělal jsem si anketu na příklady nebo princip populárního „selhání trhu“, protože tomu výrazu nerozumím. Z ankety vyplynulo, že „selhání trhu“ znamená, že se lidem nelíbí vysoká cena něčeho. Jenže vysoká cena je jediný spolehlivý mechanismus pro vyrovnání nerovnováhy při velké poptávce a malé nabídce.
Mnoho politiků stále dokola upozorňuje na to, že Česká republika je v rámci výroby elektrické energie soběstačná a umíme ji vyrobit za zlomek současných cen a že tedy celý problém je zakopán v lipské burze. Vidíte to také?
V burze problém zakopán není. ČR není soběstačná, protože veškeré jaderné palivo i plyn dovážíme. Energii lacino vyrobit v souladu se spotřebou umíme bohužel jen v nedostatečném množství z jádra a uhlí. V denní době, kdy je nejvyšší poptávka, musíme chybějící výkon získávat „dekarbonizovaně“ z drahého ruského plynu, jemuž jsme bláhově sedli na lep ve jménu zeleného náboženství. Neustálá rovnováha mezi spotřebovaným a vyrobeným výkonem elektřiny je totiž nutnou podmínkou toho, aby nám normálně sloužila elektřina ze zásuvky doma či v průmyslu. Potřebný řízený výkon laciných zdrojů (jádra a uhlí) nemáme, protože jádro jsme nepostavili a uhlí jsme rušil
Když se budu ještě chvíli ptát v hypotetické rovině, není problém v tom, že se nemůžeme odříznout od evropské burzy, protože bychom riskovali to, že se pak na nás vykašle např. Německo s dodávkami plynu, na kterých jsme téměř stoprocentně závislí?
Odříznutím od mezinárodního obchodu se ztrácí komparativní výhoda i bez pomstychtivosti. Příklady izolace jsou hladomor v Irsku v 19. století nebo vyspělost Číny před vstupem na světový trh. Evropský trh elektřiny je adekvátní tomu, že ve své zásuvce užíváme v každém okamžiku elektřinu nerozlišitelně z libovolného zdroje evropské kontinentální synchronizované soustavy (největší na světě). Cena na burze je vysoká proto, že je nedostatek spolehlivého laciného výkonu za denního světla. Protože nemáme nové jaderné elektrárny, uhelné elektrárny jsou zrušeny a plyn je drahý. Pro obchodní bilanci ČR je nevýhodou nulová DPH při prodeji do zahraničí. Já navrhuji, aby ČR vybírala DPH (i daň z dividend) z „naší“ poloviny základu daně a cizí stát si „svou“ polovinu základu danil jak chce.
Extrémně vysoké ceny energií dělají vrásky na čele nejen domácnostem, ale také mnoha firmám, které dnešní situace vede do doslova existenčních problémů. Proč se podle vás o dopadech na průmysl takřka nemluví? Je to tím, že zde problém nehrozí?
Máme před sebou volby, v kterých hlasují domácnosti. Tím to je.
Jiří Strachota, kandidát do Senátu za Svobodné
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Zdroj: Parlamentní listy
