Expert prorazil tabu. Zastropování nevyřeší příčiny energetické krize

Expert prorazil tabu. Zastropování nevyřeší příčiny energetické krize

„ČR není soběstačná, protože veškeré jaderné palivo i plyn dovážíme,“ boří v médiích často omílaný mýtus energetický expert Jiří Strachota. „Energii lacino vyrobit v souladu se spotřebou umíme bohužel jen v nedostatečném množství z jádra a uhlí. V denní době, kdy je nejvyšší poptávka, musíme chybějící výkon získávat „dekarbonizovaně“ z drahého ruského plynu, jemuž jsme bláhově sedli na lep ve jménu zeleného náboženství,“ jasně označuje viníka Strachota, který se v dresu Svobodných uchází o post senátora v senátním obvodu Kutná Hora.

Premiér Petr Fiala oznámil, že chce jednat o zastropování cen energií na celoevropské úrovni. Je to podle vás rozumné řešení?

Není. Zastropování cen znamená pokles nabídky s případným nárůstem poptávky. To vede k nedostatku a k černému trhu, jak jsme my dříve narození poznali na vlastní kůži. Pro mne má smysl mluvit o řešení pouze pokud je formulován řešený problém. Složitý problém řešíme rozložením na jednodušší problémy a ty řešíme podle jejich priority. Nejvyšší prioritu má problém, který je závažný a zároveň řešitelný rychle. Předpokládejme, že problém státu je „Snížit cenu energie pro občany a podniky“. Ten navrhuji řešit odstraněním příčin, kde to jde rychle. Rychle to nejde s inflací ze dvou roků kovidismu (už se stalo). Máme celosvětově o 60 procent více peněz a odhadem nejvýš 80procentní produkci „nekovidových“ hodnot. Tedy dvojnásobný poměr Peníze/Hodnota. Ten rychle vrátit nejde. Jen přes větší produktivitu nebo zrušení peněz, tedy bankroty s odepsáním dluhu.

Rychle to jde zrušením emisních povolenek, zrušením zákazu používání paliv kvůli produkci životodárného CO2, což právě před týdnem nejvýš na rok laskavě dovolila vláda teplárnám = „předcházení stavu nouze“, zrušením poplatků za obnovitelné zdroje, zrušením nebo změnou znaménka sazby daně za elektřinu a plyn.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na to konto uvedl, že Evropa musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny, protože stanovení maximální ceny plynu je podle něj funkční a méně nákladné řešení, které by mělo srazit ceny elektřiny dolů. Jak si tato slova má laik vysvětlit? Opravdu to pomůže řešit současnou krizi?

Ne. Zajímavým výsledkem devatenáctiletého dekarbonizování je, že výroba elektřiny z uhlí v ČR je o 10 procent vyšší, než roku 2010 při ceně emisní povolenky vyšší, než tehdy byla celá cena elektřiny. Jak se to stalo? Růst celkové spotřeby energie je odjakživa spojen s růstem HDP. Státem ovládaný ČEZ zrušil uhelné elektrárny s výkonem zhruba 800 MW a nahradil je plynovými. Ty vyráběly draho i když byl plyn laciný. Nyní je plyn drahý, tak trvale naplno vyrábějí uhelné elektrárny, abychom se obešli bez výroby z plynu aspoň v noci. Za dne je potřeba elektrického výkonu vyšší, tak se z plynu vyrábí po celý den, když počasí nepřeje, nebo „jen“ ráno a večer. V roce 2010 byla všechna zvýšená spotřeba za dne z uhlí a celková výroba z plynu byla zanedbatelná. Když si stanovíme maximální cenu plynu bude sice cena z něj vyrobené elektřiny omezena, jenže když plyn za svou maximální cenu nikde nekoupíme, prostě tu elektřinu nevyrobíme. Bystrý čtenář nahlédne, že ji pak ani nemůžeme použít.

Ministr Síkela zároveň uvedl, že je třeba „opravit“ trh s energiemi. Rozumíte, co tím ministr obchodu myslel? Je možné vůbec nějaký trh opravovat? Co by to podle vás mělo znamenat?

Netuším a udělal jsem si anketu na příklady nebo princip populárního „selhání trhu“, protože tomu výrazu nerozumím. Z ankety vyplynulo, že „selhání trhu“ znamená, že se lidem nelíbí vysoká cena něčeho. Jenže vysoká cena je jediný spolehlivý mechanismus pro vyrovnání nerovnováhy při velké poptávce a malé nabídce.

Mnoho politiků stále dokola upozorňuje na to, že Česká republika je v rámci výroby elektrické energie soběstačná a umíme ji vyrobit za zlomek současných cen a že tedy celý problém je zakopán v lipské burze. Vidíte to také?

V burze problém zakopán není. ČR není soběstačná, protože veškeré jaderné palivo i plyn dovážíme. Energii lacino vyrobit v souladu se spotřebou umíme bohužel jen v nedostatečném množství z jádra a uhlí. V denní době, kdy je nejvyšší poptávka, musíme chybějící výkon získávat „dekarbonizovaně“ z drahého ruského plynu, jemuž jsme bláhově sedli na lep ve jménu zeleného náboženství. Neustálá rovnováha mezi spotřebovaným a vyrobeným výkonem elektřiny je totiž nutnou podmínkou toho, aby nám normálně sloužila elektřina ze zásuvky doma či v průmyslu. Potřebný řízený výkon laciných zdrojů (jádra a uhlí) nemáme, protože jádro jsme nepostavili a uhlí jsme rušil

Když se budu ještě chvíli ptát v hypotetické rovině, není problém v tom, že se nemůžeme odříznout od evropské burzy, protože bychom riskovali to, že se pak na nás vykašle např. Německo s dodávkami plynu, na kterých jsme téměř stoprocentně závislí?

Odříznutím od mezinárodního obchodu se ztrácí komparativní výhoda i bez pomstychtivosti. Příklady izolace jsou hladomor v Irsku v 19. století nebo vyspělost Číny před vstupem na světový trh. Evropský trh elektřiny je adekvátní tomu, že ve své zásuvce užíváme v každém okamžiku elektřinu nerozlišitelně z libovolného zdroje evropské kontinentální synchronizované soustavy (největší na světě). Cena na burze je vysoká proto, že je nedostatek spolehlivého laciného výkonu za denního světla. Protože nemáme nové jaderné elektrárny, uhelné elektrárny jsou zrušeny a plyn je drahý. Pro obchodní bilanci ČR je nevýhodou nulová DPH při prodeji do zahraničí. Já navrhuji, aby ČR vybírala DPH (i daň z dividend) z „naší“ poloviny základu daně a cizí stát si „svou“ polovinu základu danil jak chce.

Extrémně vysoké ceny energií dělají vrásky na čele nejen domácnostem, ale také mnoha firmám, které dnešní situace vede do doslova existenčních problémů. Proč se podle vás o dopadech na průmysl takřka nemluví? Je to tím, že zde problém nehrozí?

Máme před sebou volby, v kterých hlasují domácnosti. Tím to je.

Jiří Strachota, kandidát do Senátu za Svobodné

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Jiří Strachota

Mgr. Jiří Strachota

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Mgr. Jiří Strachota

Mgr. Jiří Strachota

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31