„EU je žalář národů a Fiala jako poslušný káraný školáček.“ Zálom pranýřuje dění v Bruselu

„EU je žalář národů a Fiala jako poslušný káraný školáček.“ Zálom pranýřuje dění v Bruselu

Podle místopředsedy Svobodných Luboše Záloma je snaha o další omezení národní suverenity v rámci Evropské unie dlouhodobým plánem a současné snahy jsou jen reakcí na umělé záminky. „Pokud se EU není schopna domluvit na společném postupu ve věci sankcí, znamená to zkrátka, že neexistuje nic jako evropský postoj a evropská zahraniční politika. Protože zde stále existují jednotlivé zájmy členských zemí,“ myslí si Luboš Zálom s tím, že diskutované zrušení práva veta by vedlo jen k pošlapávání zájmů členských států a pokud by naše vláda skutečně začala pro toto zrušení nějak „pracovat“, je to podle jeho názoru jasná vlastizrada.

Co říkáte na usnesení Evropského parlamentu, které vyzývá ke zrušení práva veta jednotlivých členských států EU?  

Nijak mě toto usnesení nepřekvapuje. Ostatně omezovat postupně práva členských zemí, to je jasně vytyčený směr. Teď europolitici dostali vhodnou záminku: posílení akceschopnosti v řešení závislosti na ruských energiích. Chci věřit tomu, že naše vláda využije svého předsednictví k akcentování jasného postoje ve prospěch zachování dosavadní míry suverenity členských zemí. Bylo by hanebné, kdyby Fialova vláda, jakožto vláda malého členského státu, pracovala proti zájmům České republiky. 

Německý kancelář Olaf Scholz dokonce mluví o tom, že právo veta je překážkou k zachování významného postavení EU ve světové politice. Jiní unijní politici dokonce kritizují země, jako je Maďarsko, za to, že blokují například jednání o protiruských sankcích a EU se tak stává neakceschopnou. Ani to nejsou podle vás důvody, proč dnešní systém změnit?  

Má vůbec EU nějaké významné postavení, které by bylo možné zachovat? To všechno jsou pouze záminky. Je to dlouhodobá snaha. Kdyby se záminkou nestala válka na Ukrajině, mohla by to stejně dobře být třeba změna klimatu nebo cokoliv jiného. Pokud se EU není schopna domluvit na společném postupu ve věci sankcí, znamená to zkrátka, že neexistuje nic jako evropský postoj a evropská zahraniční politika. Protože zde stále existují jednotlivé zájmy členských zemí. A přinejmenším na papíře stále platí, že v EU se postupuje jednotně ve společných věcech, zatímco v tom, co není společné, se ponechává inciativa na členských státech. Pokud si Maďarsko definuje svoje vlastní národní zájmy tak, že je vhodné s Ruskem jednat, je třeba to respektovat. Nemůžeme si ani na minutu myslet, že existuje, a v oblasti energií zvlášť, něco jako společný zájem občana Španělska a občana Polska nebo České republiky. A i kdyby šlo o nutnost zajištění společného postupu proti Rusku, co se bude dít, až válka skončí? Zrušení práva veta povede jen k pošlapávání zájmů členských států. Třeba ve věci daňové politiky, rozpočtové politiky, armády, zkrátka všude, kde si budou chtít evropští mocipáni posilovat svoji moc. 

Postoj představitelů české vlády k diskusi o zrušení práva veta je zatím poměrně vyhýbavý. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek dokonce připustil, že by se o nějakých jednotlivostech dalo jednat. Co si o tom myslíte?  

Vyhýbavý postoj je pro mě signálem, že vláda ustoupí a postaví se proti zájmům České republiky a českých občanů. Podvolí se a bude zrušení veta snaživě prosazovat. Veřejnosti se bude tvrdit, že si nemůžeme dovolit být za potížisty. Českými sociálními sítěmi proletělo video ze zasedání evropského parlamentu, kde jeden z nejhorších europoslanců, nepřítel práva veta Belgičan Guy Verhofstadt školil premiéra Fialu a nabádal ho, aby pracoval pro zrušení práva veta. Fiala tam seděl jako poslušný káraný školáček. Ani řečí těla nedal najevo nesouhlas. Ani jediným gestem neodporoval a neoponoval. Vydal tím jasný signál. Pokud ovšem skutečně začne pro zrušení práva veta nějak pracovat, je to podle mého názoru jasná vlastizrada. 

Může si vůbec Česká republika ve chvíli, kdy předsedá Radě EU dovolit ostře se vymezit proti těmto snahám o odstranění práva veta jednotlivých členských zemí? 

Nejenže si to dovolit může, dovolit si to prostě musí. Jsme malá členská země, právo veta je to jediné, co nám snad ještě potenciálně zaručuje, že náš hlas má nějakou sílu. Bez práva veta už ani nepotřebujeme naše vlastní europoslance, a s trochou nadsázky už nepotřebujeme ani poslance v našem vlastním Parlamentu. Naše vlastní česká politika přestane zcela dávat smysl. Znovu opakuji, pokud premiér Fiala začne pracovat pro zrušení práva veta, je to prachsprostá vlastizrada.  

Podle pirátského europoslance Matěje Kolaji se v Evropské unii začíná čím dál častěji mluvit o tom, že by mělo Maďarsko kvůli svým „extrémním“ postojům opustit EU. Patří podle vás Maďarsko do unie, nebo nikoliv?  

To je složitá otázka. Já tak trochu nejsem schopen uvažovat v kontextu, zda nějaká země do unie patří, nebo nepatří. Jsem zásadním odpůrcem samotné existence Evropské unie, takže otázka, zda do EU nějaká země patří, nebo ne, mi nedává smysl. Žádná země nepatří do EU. Žádná země by neměla být členem tohoto novodobého žaláře národů. Ale Evropská unie tady bohužel je, má nějaká pravidla, a podle mě neexistuje žádný důvod tvrdit, že by Maďarsko nemohlo být členem. Bylo přijato standardní přijímací procedurou, splnilo všechny podmínky, a zahraniční politika je stále ještě věcí jednotlivých členských států. Je neobyčejně domýšlivé, pokud někteří europolitici kádrují jednotlivé členské země. Maďarsko kvůli zahraniční politice. Polsko kvůli potratům. Nás třeba kvůli něčemu dalšímu. Vystoupení z EU podle mě není otázka, která by byla na pořadu dne, jak v Maďarsku, tak u nás, nicméně moc bych si přál, kdyby Maďarsko ukázalo cestu a z unie vystoupilo. Ale nestane se to. Orbán je pragmatik, hraje to na všechny strany, a mimochodem dělá to dobře. Nejsem zcela jeho obdivovatel a příznivec, ale je potřeba uznat, že je to v rámci dnešní evropské politiky jeden z mála skutečných státníků. 

Na druhou stranu se EU rozrůstá, v těchto dnech zahájila přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií. Je to podle vás správné rozhodnutí vlád těchto dvou zemí? 

Znovu musím zopakovat, že podle mého názoru žádná země nepatří do žaláře národů, žádná země si nezaslouží tak hrozný osud a být členem EU. Nejsem bohužel příliš obeznámen s poměry uvnitř Albánie a Makedonie, jestli se nepletu, mezi ekonomické tygry tyto země zrovna nepatří. Samozřejmě očekávají přísun evropských peněz, přístup k fondům, rozvojové pomoci, a tak dále. To je legitimní. Tím se ovšem ekonomickými tygry také nestanou. Stanou se jen ekonomickým protektorátem. Cesta k prosperitě nevede skrze Evropskou unii. Vede skrze masivní deregulaci, mohutnou liberalizaci trhu. Vede skrze kapitalismus.

Luboš Zálom, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v dalším díle svého pravidelného čtvrtečního vysílání odpovídal divákům na širokou paletu dotazů, od krajských silnic přes soudní tresty až po prezidentovy výroky o budoucnosti republiky, a u každého tématu se držel stejné metody: vysvětlit systém, doložit ho číslem a nebát se nepopulárního závěru.

U krajských silnic Vondráček odmítl představu, že vláda krajům „nedává peníze“. Připomněl, že podle rozpočtového určení daní kraje dostávají peníze na svoji správu už dopředu a mimořádné státní dotace na opravy silnic druhé a třetí třídy byly jen dočasnou praxí zavedenou kolem roku 2010, nikoli systémovým pravidlem. Argument doložil konkrétním příkladem: Jihočeský kraj letos poslal 3 miliony korun jako dotaci neziskovce Člověk v tísni na Ukrajinu, takže podle Vondráčka jasně má ve svém rozpočtu prostor i na to, co je skutečně jeho úkolem, totiž opravu vlastních silnic.

Na dotaz ohledně nízkých trestů za sexuální trestné činy reagoval Vondráček věcně a bez populistického přehánění. Uvedl, že vláda v programovém prohlášení počítá se zvýšením odpovědnosti soudců a státních zástupců, včetně možnosti vymáhat na nich škodu při prokazatelném pochybení, a zároveň se zavazuje k pravidelnému školení soudců, aby drželi krok s novými definicemi trestných činů. Zároveň ale jasně varoval před druhým extrémem, tedy odsuzováním bez důkazů po vzoru amerického MeToo, a přihlásil se k zásadě presumpce neviny jako základnímu principu trestního práva.

V otázce dotací pro Prague Pride Vondráček nezůstal jen u emoce, že mu to „přijde zvrácené“, ale vysvětlil věcný rámec: programové prohlášení vlády počítá s evidencí, omezením a v některých případech i zákazem financování politických neziskovek napříč resorty financí, vnitra, školství i životního prostředí. Kritizoval přitom nikoli existenci sexuální menšiny jako takové, ale ideologie typu DEI a ESG, které podle něj místo tolerance vytvářejí umělá privilegia, a upozornil, že podobný tlak se přes učebnice dostává až do výuky občanské nauky na základních školách.

Silný argument nabídl i k výrokům prezidenta Petra Pavla o budoucnosti Evropy. Vondráček odmítl představu Spojených států evropských, ztráty práva veta i výměny koruny za euro s tím, že pokud takové myšlenky vyslovuje hlava suverénního státu, otevírá tím takzvané Overtonovo okno pro další politiky z velkých zemí, kteří by z toho mohli těžit na úkor menších států. Právě proto řekl otevřeně, že si přeje, aby po roce 2028 stál v čele republiky někdo jiný.

Zajímavý byl i příklad rozhledny v Jindřichově Hradci, kterou Vondráček použil jako symbol špatně utrácených evropských dotací. Stavba za 13 milionů korun, natíraná v zimě v nevyhřívané hale, začala během několika let hnít a vyžádala si další čtyřmilionovou opravu, přestože se navenek prezentovala jako úspěch čerpání evropských peněz. Podle Vondráčka je to přesně ten typ výdajů, který raději nahradit podporou pracovních míst a základních veřejných služeb, které lidem chybí mnohem víc než další pomníček k focení.

Na závěr Vondráček znovu odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz a vyzval diváky, aby se před říjnovými senátními volbami podívali, jak jejich senátoři skutečně hlasovali, včetně podpory korespondenční volby. Zmínil i nervozitu v táboře ODS a TOP 09 před ztrátou vedení Senátu a ocenil aktivitu Thomase Pauknera v kauze Dozimetr jako příklad toho, že se konečně některé staré kauzy začínají reálně posouvat k soudnímu rozhodnutí, místo aby na ně soudci jako dříve raději nesáhli.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31