„EU je žalář národů a Fiala jako poslušný káraný školáček.“ Zálom pranýřuje dění v Bruselu

„EU je žalář národů a Fiala jako poslušný káraný školáček.“ Zálom pranýřuje dění v Bruselu

Podle místopředsedy Svobodných Luboše Záloma je snaha o další omezení národní suverenity v rámci Evropské unie dlouhodobým plánem a současné snahy jsou jen reakcí na umělé záminky. „Pokud se EU není schopna domluvit na společném postupu ve věci sankcí, znamená to zkrátka, že neexistuje nic jako evropský postoj a evropská zahraniční politika. Protože zde stále existují jednotlivé zájmy členských zemí,“ myslí si Luboš Zálom s tím, že diskutované zrušení práva veta by vedlo jen k pošlapávání zájmů členských států a pokud by naše vláda skutečně začala pro toto zrušení nějak „pracovat“, je to podle jeho názoru jasná vlastizrada.

Co říkáte na usnesení Evropského parlamentu, které vyzývá ke zrušení práva veta jednotlivých členských států EU?  

Nijak mě toto usnesení nepřekvapuje. Ostatně omezovat postupně práva členských zemí, to je jasně vytyčený směr. Teď europolitici dostali vhodnou záminku: posílení akceschopnosti v řešení závislosti na ruských energiích. Chci věřit tomu, že naše vláda využije svého předsednictví k akcentování jasného postoje ve prospěch zachování dosavadní míry suverenity členských zemí. Bylo by hanebné, kdyby Fialova vláda, jakožto vláda malého členského státu, pracovala proti zájmům České republiky. 

Německý kancelář Olaf Scholz dokonce mluví o tom, že právo veta je překážkou k zachování významného postavení EU ve světové politice. Jiní unijní politici dokonce kritizují země, jako je Maďarsko, za to, že blokují například jednání o protiruských sankcích a EU se tak stává neakceschopnou. Ani to nejsou podle vás důvody, proč dnešní systém změnit?  

Má vůbec EU nějaké významné postavení, které by bylo možné zachovat? To všechno jsou pouze záminky. Je to dlouhodobá snaha. Kdyby se záminkou nestala válka na Ukrajině, mohla by to stejně dobře být třeba změna klimatu nebo cokoliv jiného. Pokud se EU není schopna domluvit na společném postupu ve věci sankcí, znamená to zkrátka, že neexistuje nic jako evropský postoj a evropská zahraniční politika. Protože zde stále existují jednotlivé zájmy členských zemí. A přinejmenším na papíře stále platí, že v EU se postupuje jednotně ve společných věcech, zatímco v tom, co není společné, se ponechává inciativa na členských státech. Pokud si Maďarsko definuje svoje vlastní národní zájmy tak, že je vhodné s Ruskem jednat, je třeba to respektovat. Nemůžeme si ani na minutu myslet, že existuje, a v oblasti energií zvlášť, něco jako společný zájem občana Španělska a občana Polska nebo České republiky. A i kdyby šlo o nutnost zajištění společného postupu proti Rusku, co se bude dít, až válka skončí? Zrušení práva veta povede jen k pošlapávání zájmů členských států. Třeba ve věci daňové politiky, rozpočtové politiky, armády, zkrátka všude, kde si budou chtít evropští mocipáni posilovat svoji moc. 

Postoj představitelů české vlády k diskusi o zrušení práva veta je zatím poměrně vyhýbavý. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek dokonce připustil, že by se o nějakých jednotlivostech dalo jednat. Co si o tom myslíte?  

Vyhýbavý postoj je pro mě signálem, že vláda ustoupí a postaví se proti zájmům České republiky a českých občanů. Podvolí se a bude zrušení veta snaživě prosazovat. Veřejnosti se bude tvrdit, že si nemůžeme dovolit být za potížisty. Českými sociálními sítěmi proletělo video ze zasedání evropského parlamentu, kde jeden z nejhorších europoslanců, nepřítel práva veta Belgičan Guy Verhofstadt školil premiéra Fialu a nabádal ho, aby pracoval pro zrušení práva veta. Fiala tam seděl jako poslušný káraný školáček. Ani řečí těla nedal najevo nesouhlas. Ani jediným gestem neodporoval a neoponoval. Vydal tím jasný signál. Pokud ovšem skutečně začne pro zrušení práva veta nějak pracovat, je to podle mého názoru jasná vlastizrada. 

Může si vůbec Česká republika ve chvíli, kdy předsedá Radě EU dovolit ostře se vymezit proti těmto snahám o odstranění práva veta jednotlivých členských zemí? 

Nejenže si to dovolit může, dovolit si to prostě musí. Jsme malá členská země, právo veta je to jediné, co nám snad ještě potenciálně zaručuje, že náš hlas má nějakou sílu. Bez práva veta už ani nepotřebujeme naše vlastní europoslance, a s trochou nadsázky už nepotřebujeme ani poslance v našem vlastním Parlamentu. Naše vlastní česká politika přestane zcela dávat smysl. Znovu opakuji, pokud premiér Fiala začne pracovat pro zrušení práva veta, je to prachsprostá vlastizrada.  

Podle pirátského europoslance Matěje Kolaji se v Evropské unii začíná čím dál častěji mluvit o tom, že by mělo Maďarsko kvůli svým „extrémním“ postojům opustit EU. Patří podle vás Maďarsko do unie, nebo nikoliv?  

To je složitá otázka. Já tak trochu nejsem schopen uvažovat v kontextu, zda nějaká země do unie patří, nebo nepatří. Jsem zásadním odpůrcem samotné existence Evropské unie, takže otázka, zda do EU nějaká země patří, nebo ne, mi nedává smysl. Žádná země nepatří do EU. Žádná země by neměla být členem tohoto novodobého žaláře národů. Ale Evropská unie tady bohužel je, má nějaká pravidla, a podle mě neexistuje žádný důvod tvrdit, že by Maďarsko nemohlo být členem. Bylo přijato standardní přijímací procedurou, splnilo všechny podmínky, a zahraniční politika je stále ještě věcí jednotlivých členských států. Je neobyčejně domýšlivé, pokud někteří europolitici kádrují jednotlivé členské země. Maďarsko kvůli zahraniční politice. Polsko kvůli potratům. Nás třeba kvůli něčemu dalšímu. Vystoupení z EU podle mě není otázka, která by byla na pořadu dne, jak v Maďarsku, tak u nás, nicméně moc bych si přál, kdyby Maďarsko ukázalo cestu a z unie vystoupilo. Ale nestane se to. Orbán je pragmatik, hraje to na všechny strany, a mimochodem dělá to dobře. Nejsem zcela jeho obdivovatel a příznivec, ale je potřeba uznat, že je to v rámci dnešní evropské politiky jeden z mála skutečných státníků. 

Na druhou stranu se EU rozrůstá, v těchto dnech zahájila přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií. Je to podle vás správné rozhodnutí vlád těchto dvou zemí? 

Znovu musím zopakovat, že podle mého názoru žádná země nepatří do žaláře národů, žádná země si nezaslouží tak hrozný osud a být členem EU. Nejsem bohužel příliš obeznámen s poměry uvnitř Albánie a Makedonie, jestli se nepletu, mezi ekonomické tygry tyto země zrovna nepatří. Samozřejmě očekávají přísun evropských peněz, přístup k fondům, rozvojové pomoci, a tak dále. To je legitimní. Tím se ovšem ekonomickými tygry také nestanou. Stanou se jen ekonomickým protektorátem. Cesta k prosperitě nevede skrze Evropskou unii. Vede skrze masivní deregulaci, mohutnou liberalizaci trhu. Vede skrze kapitalismus.

Luboš Zálom, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31