Stovky tisíc válečných běženců z Ukrajiny budou bezpochyby znamenat také velký nápor na české zdravotnictví. „Protože k nám prchají hlavně ženy s malými dětmi, tak budou chybět zejména dětští lékaři, kterých je málo a velká část je již v důchodovém věku a chybět budou nepochybně i gynekologové,“ myslí si lékař Miroslav Havrda, místopředseda Svobodných a mluvčí Paralelní lékařské komory. Podle jeho slov ale není jiná cesta, než tento nápor prostě zvládnout. „Pokud se budou léčit další nemocní lidé, za které platí peníze stát, logicky to bude stát více peněz. Buď se sníží kvalita zdravotní péče, nebo se prodlouží čekací doby,“ obává se Havrda.

Do České republiky může v brzké době přijít až 400 tisíc válečných běženců z Ukrajiny. Tito lidé budou potřebovat mimo jiné také zdravotní péči. Zvládne tuto zátěž české zdravotnictví?  

Musí. Musíme pomáhat, i když to může trochu bolet. Ale vraždění nevinných lidí na Ukrajině okupanty Putinovy armády je něco tak strašného, že to musíme zvládnout.

Kde očekáváte největší problémy, v nemocnicích, u ambulantních specialistů nebo praktických lékařů? Vždyť ze všech stran jsme i před válkou na Ukrajině slyšeli, že čekárny lékařů praskají ve švech. 

Očekávám problémy. Doba covidová ukázala špatnou logistiku a ekonomicky neudržitelný systém poskytování zdravotní péče. Chybějí lékaři nejen v nemocnicích, ale již i v primární péči, nejsou zdravotní sestry a nižší zdravotnický personál. Protože k nám prchají zejména ženy s malými dětmi, tak budou chybět zejména dětští lékaři, kterých je málo a velká část je již v důchodovém věku, a chybět budou nepochybně i gynekologové. Nápor bude také na internách při léčbě například diabetu a kardiovaskulárních chorob. Musíme také vidět, že v době covidové byla v řadě případů odkládána dispenzární zdravotní péče o takto nemocné občany a již se významně prodloužily objednací doby. 

Má stát k dispozici nějaké záložní zdravotní kapacity, nebo se o vše budou muset postarat lékaři v nemocnicích a ambulancích? 

O žádných nevím. Budou muset být posíleny zejména malé oblastní nemocnice, kde zoufale chybí lékaři a zdravotní sestry. Jak, toť otázka pro ministra zdravotnictví. V některých mikroregionech není žádný dětský lékař, ne všude je také několik fakultních nemocnic, jako v Praze. 

Co bude nápor Ukrajinců na zdravotnictví znamenat pro české občany? Prodlouží se třeba ještě více čekací doby na nejrůznější plánované operace?  

Určitě prodlouží. Přispěje k tomu nepochybně i nevalorizování plateb za státní pojištěnce o 14 miliard, které bylo slíbeno Babišovou vládou. Mnoho desítek miliard korun také stálo očkování a testování. Pokud se budou léčit další nemocní lidé, za které platí peníze stát, logicky to bude stát více peněz. Buď se sníží kvalita zdravotní péče nebo se prodlouží čekací doby. Vše organizuje vláda a zdravotní pojišťovny. Primárně záleží na nich, jak se budou chovat, aby případné potíže byly co nejmenší. Ale znovu podotýkám, že je primárně potřeba pomáhat všem lidem, kteří tady žijí, tedy nedělat žádné rozdíly mezi Ukrajinci a Čechy. To musí být hlavní poslání všech lékařů. 

Jaký dopad bude mít tato pomoc Ukrajincům na ekonomickou kondici českého zdravotnictví? Přece jen půjde o péči, která bude muset být hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Nebo je to jinak?  

To musí vědět vláda a především zdravotní pojišťovny. Lékaři jsou od toho, aby léčili.

Na druhou stranu je možné očekávat, že z Ukrajiny k nám také přichází lidé, kteří by mohli posílit pracovní týmy v nemocnicích, ať už jde o lékaře či chybějící zdravotní sestry. Vidíte to stejně?  

Ano, zde by tento nucený exodus mohl i pomoci českému hospodářství a také českému zdravotnictví. Aby mohly maminky, lékařky a zdravotní sestřičky pracovat a dovzdělat se pro práci v českých nemocnicích, musejí nejen někde bydlet, ale zejména jim musí pomoci stát v péči o jejich děti. Zoufale chybí jesle pro malé děti, školky jsou beznadějně přeplněné a ani školy nemají mnoho míst pro nové žáky. Tady musí Ministerstvo zdravotnictví s Českou lékařskou komorou nastavit jasná pravidla, za kterých budou moci v co nejkratší době pracovat ukrajinští lékaři v českých nemocnicích. Doufám, že je již vše připraveno. 

Překážkou by však mohla být nejen jazyková bariéra, ale také uznávání atestací a dalších nezbytných osvědčení. Co byste v tomto ohledu navrhoval?  

Podívat se, jak to dělají jinde, například v Německu nebo v Rakousku. Není potřeba nic dlouze vymýšlet, ale urychleně jednat. Čím dříve se to podaří, tím snížíme personální devastaci českého zdravotnictví a pomůžeme nejen Ukrajincům, ale i sobě a české ekonomice, která je v těžké recesi.

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany a mluvčí Paralelní lékařské komory

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy