Buď se sníží kvalita zdravotní péče, nebo se prodlouží čekací doby, varuje lékař Havrda

Buď se sníží kvalita zdravotní péče, nebo se prodlouží čekací doby, varuje lékař Havrda

Stovky tisíc válečných běženců z Ukrajiny budou bezpochyby znamenat také velký nápor na české zdravotnictví. „Protože k nám prchají hlavně ženy s malými dětmi, tak budou chybět zejména dětští lékaři, kterých je málo a velká část je již v důchodovém věku a chybět budou nepochybně i gynekologové,“ myslí si lékař Miroslav Havrda, místopředseda Svobodných a mluvčí Paralelní lékařské komory. Podle jeho slov ale není jiná cesta, než tento nápor prostě zvládnout. „Pokud se budou léčit další nemocní lidé, za které platí peníze stát, logicky to bude stát více peněz. Buď se sníží kvalita zdravotní péče, nebo se prodlouží čekací doby,“ obává se Havrda.

Do České republiky může v brzké době přijít až 400 tisíc válečných běženců z Ukrajiny. Tito lidé budou potřebovat mimo jiné také zdravotní péči. Zvládne tuto zátěž české zdravotnictví?  

Musí. Musíme pomáhat, i když to může trochu bolet. Ale vraždění nevinných lidí na Ukrajině okupanty Putinovy armády je něco tak strašného, že to musíme zvládnout.

Kde očekáváte největší problémy, v nemocnicích, u ambulantních specialistů nebo praktických lékařů? Vždyť ze všech stran jsme i před válkou na Ukrajině slyšeli, že čekárny lékařů praskají ve švech. 

Očekávám problémy. Doba covidová ukázala špatnou logistiku a ekonomicky neudržitelný systém poskytování zdravotní péče. Chybějí lékaři nejen v nemocnicích, ale již i v primární péči, nejsou zdravotní sestry a nižší zdravotnický personál. Protože k nám prchají zejména ženy s malými dětmi, tak budou chybět zejména dětští lékaři, kterých je málo a velká část je již v důchodovém věku, a chybět budou nepochybně i gynekologové. Nápor bude také na internách při léčbě například diabetu a kardiovaskulárních chorob. Musíme také vidět, že v době covidové byla v řadě případů odkládána dispenzární zdravotní péče o takto nemocné občany a již se významně prodloužily objednací doby. 

Má stát k dispozici nějaké záložní zdravotní kapacity, nebo se o vše budou muset postarat lékaři v nemocnicích a ambulancích? 

O žádných nevím. Budou muset být posíleny zejména malé oblastní nemocnice, kde zoufale chybí lékaři a zdravotní sestry. Jak, toť otázka pro ministra zdravotnictví. V některých mikroregionech není žádný dětský lékař, ne všude je také několik fakultních nemocnic, jako v Praze. 

Co bude nápor Ukrajinců na zdravotnictví znamenat pro české občany? Prodlouží se třeba ještě více čekací doby na nejrůznější plánované operace?  

Určitě prodlouží. Přispěje k tomu nepochybně i nevalorizování plateb za státní pojištěnce o 14 miliard, které bylo slíbeno Babišovou vládou. Mnoho desítek miliard korun také stálo očkování a testování. Pokud se budou léčit další nemocní lidé, za které platí peníze stát, logicky to bude stát více peněz. Buď se sníží kvalita zdravotní péče nebo se prodlouží čekací doby. Vše organizuje vláda a zdravotní pojišťovny. Primárně záleží na nich, jak se budou chovat, aby případné potíže byly co nejmenší. Ale znovu podotýkám, že je primárně potřeba pomáhat všem lidem, kteří tady žijí, tedy nedělat žádné rozdíly mezi Ukrajinci a Čechy. To musí být hlavní poslání všech lékařů. 

Jaký dopad bude mít tato pomoc Ukrajincům na ekonomickou kondici českého zdravotnictví? Přece jen půjde o péči, která bude muset být hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Nebo je to jinak?  

To musí vědět vláda a především zdravotní pojišťovny. Lékaři jsou od toho, aby léčili.

Na druhou stranu je možné očekávat, že z Ukrajiny k nám také přichází lidé, kteří by mohli posílit pracovní týmy v nemocnicích, ať už jde o lékaře či chybějící zdravotní sestry. Vidíte to stejně?  

Ano, zde by tento nucený exodus mohl i pomoci českému hospodářství a také českému zdravotnictví. Aby mohly maminky, lékařky a zdravotní sestřičky pracovat a dovzdělat se pro práci v českých nemocnicích, musejí nejen někde bydlet, ale zejména jim musí pomoci stát v péči o jejich děti. Zoufale chybí jesle pro malé děti, školky jsou beznadějně přeplněné a ani školy nemají mnoho míst pro nové žáky. Tady musí Ministerstvo zdravotnictví s Českou lékařskou komorou nastavit jasná pravidla, za kterých budou moci v co nejkratší době pracovat ukrajinští lékaři v českých nemocnicích. Doufám, že je již vše připraveno. 

Překážkou by však mohla být nejen jazyková bariéra, ale také uznávání atestací a dalších nezbytných osvědčení. Co byste v tomto ohledu navrhoval?  

Podívat se, jak to dělají jinde, například v Německu nebo v Rakousku. Není potřeba nic dlouze vymýšlet, ale urychleně jednat. Čím dříve se to podaří, tím snížíme personální devastaci českého zdravotnictví a pomůžeme nejen Ukrajincům, ale i sobě a české ekonomice, která je v těžké recesi.

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany a mluvčí Paralelní lékařské komory

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

MUDr. Miroslav Havrda

MUDr. Miroslav Havrda

místopředseda strany a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zdravotnictví

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31