Zákaz aut na benzín a naftu: Co přinese a co ne?

Zákaz aut na benzín a naftu: Co přinese a co ne?

Zákaz dostupných aut pořád není definitivní. V roce 2026 je plánováno ještě jedno hlasování o konci spalovacích motorů. Do té doby máme šanci dát najevo, že s tímto nesouhlasíme. Nesmíme tento čas promarnit a musíme nesmyslný zákaz zastavit, dokud je to možné!

Co přinese zákaz aut na benzín a naftu?

S koncem výroby aut na benzín a naftu v roce 2035 a s úplným zákazem provozu za 15 let hrozí:

  1. Zákaz může radikálně snížit konkurenceschopnost českého hospodářství a ohrožuje statisíce pracovních míst nejen v automotive průmyslu.
  2. Z osobního auta se stane luxus, zákaz znepřístupní auta pro běžné lidi, protože si je nebudou moci dovolit. Povede k razantnímu poklesu životní úrovně občanů ČR. Zdraží nejen osobní ale i jiné druhy dopravy, což se promítne do cen všeho, co se dnes vozí po silnici.
  3. Podpoří další vylidnění venkova, kde dnes bez auta lze jen těžko fungovat, nezohledňuje preference, možnosti a potřeby spotřebitelů. Sníží možnost mobility lidí za prací, což celkově zpomalí ekonomiku a omezí možnosti výkonu svobody pohybu.
  4. Zákaz jednoho druhu aut brání v rozvoji všech technologií a hledání toho nejefektivnější řešení, např. nejnovější klasické motory mají stále menší spotřebu.
  5. Zákaz nás přibližuje totalitním režimům, protože podobné zákazy se hodí do totalitní, nikoliv svobodné společnosti.

Proč by nahrazení všech dnešních aut elektromobily byl problém?

  1. Zvýší naši surovinovou a technologickou závislost na Číně.
  2. Pozitivní efekt pro přírodu je přinejmenším sporný. Výroba elektromobilů a jejich baterií zvýší emise jinde ve světě. Likvidace baterií představuje problém pro recyklaci a nakládání s odpadem. Ani elektromobily rozhodně nebudou bez emisí.
  3. Způsobí to velké výkyvy spotřeby energie a ani dvojnásobná kapacita přenosové sítě nás možná neuchrání před black-outy.
  4. Pro pohon elektromobilů bude potřeba budovat nové elektrárny a často i otevírat již zavřené uhelné.
  5. Dle současných technologií by nahrazení aut elektromobily vedlo k vytěžení některých prvků na naší planetě a nutnosti zahájit těžbu na jiných planetách.

Podepište výzvu a přidejte se ke Svobodným. Spolu můžeme zastavit diskriminaci řidičů běžných aut i nesmyslný zákaz!

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31