Názory pomatence. A toto je vládní poradce. Expert na zemědělství Svobodných hovoří o mozcích vymytých z hlav

Názory pomatence. A toto je vládní poradce. Expert na zemědělství Svobodných hovoří o mozcích vymytých z hlav

„Evropa je naivní. Válka na Ukrajině je i obchodní válkou, kdy Rusko vytlačuje Ukrajinu z jejich tradičních trhů a nahrazuje ji často dumpingovými cenami,“ říká mimo jiné Pavel Šrámek, expert na zemědělství Svobodných. V rozhovoru pro ParlametníListy.cz potvrdil, že právě válečný konflikt na Ukrajině dramaticky mění mezinárodní obchod s komoditami a jejich dodavatelské řetězce. „Jestli premiér Fiala neumí jednat pod tlakem, tak bych mu doporučil vrátit se zpět do školy. Tam mu snad vysvětlí, že čeští zemědělci jsou pod obrovským tlakem,“ říká Šrámek.

Velkou pozornost veřejnosti vyvolaly nedávné protesty zemědělců nejen v ČR, ale také přímo v Bruselu. Co bylo podle vás největší příčinou toho, že zemědělci vyšli do ulic?

Je to bezesporu dramaticky se zhoršující situace v tomto velmi regulovaném odvětví. Za poslední dva roky stouply náklady asi o 30 %, ceny především rostlinných komodit klesly o 30 % a dotace, které všichni zemědělcům tak často vyčítají, klesly v průměru o 15 %. Tak to prostě ekonomicky nevychází a my zemědělci se ptáme, zda tedy máme vůbec v tomto prostředí podnikat a produkovat potraviny. Navíc vyplácení dotací se dramaticky opožďuje o několik měsíců a zemědělci mají problémy i s cashflow. Ptáme se, je to snad záměr?

Protože volby do Evropského parlamentu jsou doslova za dveřmi, mnoho lidí určitě napadlo, že protesty zemědělců jsou víc o předvolební eskalaci a snaze zahnat bruselské politiky do kouta než o snaze systémově řešit problémy zemědělců. Vidíte to také tak?

Vůbec ne, volby jsou dnes každý rok, ale takové protesty tu ještě nebyly. Je to výsledek nové zemědělské politiky, která platí od ledna 2023 s naprosto nesmyslnými regulacemi a daleko nižšími dotacemi než v minulosti ve vysoce inflačním prostředí. Dále je tu obrovský vliv levných dovozů komodit ze třetích zemí, kdy se díky válce na Ukrajině dramaticky mění mezinárodní obchod s komoditami a jejich dodavatelské řetězce.

Na druhou stranu je holým faktem, že zemědělci odsávají z rozpočtu Evropské unie ohromné množství unijních peněz na dotacích. Není tedy řešením prostě navýšit objem dotací, a tím problém vyřešit?

Ano, to by bylo sice krátkodobě příjemné, ale dlouhodobě by to mnoho věcí nevyřešilo. Evropa, a hlavně ČR, stojí před dramatickou změnou zemědělské politiky, která tu fungovala v posledních dvaceti letech. Je třeba se znovu zamyslet nad tím, k čemu jsou vlastně zemědělské dotace a k čemu tato veřejná podpora občanů má směřovat. Jestli k tomu, abychom měli zdravé, bezpečné a dostupné potraviny a dotace směřovaly na podporu zemědělců – producentů potravin, anebo na podporu např. biopaliv, tedy nevýroby potravin, v mnohém do tak často zmiňovaného Green Dealu.

Teprve v souvislosti s protesty zemědělců se v médiích začalo více mluvit o negativních dopadech Green Dealu. Jsou tedy zemědělci těmi, na které společná zelená unijní politika dopadá nejvíce?

Produkce potravin je opravdu velmi náročná práce po celých 365 dnů v roce. A obávám se, že někteří lidé si vůbec neuvědomují, o čem zemědělství je a proč ho vlastně máme. Někteří zelení extremisté či progresivní politické proudy si myslí, že zemědělství je odvětví minulosti, jak mi několik lidí řeklo. „Je to neperspektivní odvětví, my jsme průmyslová země,“ říká dokonce poradce vlády. Všechno si prý můžeme dovézt ze zahraničí. To jsou názory naprostého pomatence, který asi spadl z Marsu.

Zemědělství má obrovský vliv na naši krajinu, na život nejen na venkově, ale i ve městech. Jídlo, kvalitní čerstvé potraviny z regionu jsou základní lidskou potřebou nejen k tomu, aby člověk přežil, ale aby měl i silnou imunitu a byl zdráv. Mám pocit, že nová doba některým lidem doslova vymyla mozek z hlavy. Když se v poslední době zamýšlím nad vzdělaností národa, pak jsem často v šoku, co a jaké názory dnes produkuje náš systém. Zdravý selský rozum a zkušenosti našich předků předávané po generace by se měly povinně vyučovat od základní až po vysokou školu.

Mobilů, počítačů a digitalizace se fakt nenajíme.

Na pozadí zemědělských protestů se odehrával také souboj o to, zdali má Evropská unie dále pokračovat v bezcelním dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny, a tím tedy podporovat zemi, která již dva roky čelí ruské vojenské agresi. Jak se k tomuto citlivému tématu stavíte vy?

Společná evropská zemědělská politika na toto vůbec není připravená. Je to naprosto dramatická změna a tvrdý zásah do evropského zemědělství. Nejsem si tak úplně jist, zda tím pomáháme Ukrajině, protože dovozy této produkce k nám směřují i z Ruska a Běloruska, čímž pomáháme diktátorským režimům. Evropa je v tomhle velmi naivní. Válka na Ukrajině je i obchodní válkou, kdy Rusko vytlačuje Ukrajinu z jejich tradičních trhů a nahrazuje ji často dumpingovými cenami. Ukrajina se pak snaží prodávat tam, kde se dá, i do Evropy. Evropské země ale na tuto invazi levných komodit nejsou připraveny. Mluvíme o všech třetích zemích, nejen o východních, např. i o Brazílii a celé Jižní Americe. Problém je opravdu velký. V tomto boji o trhy nám tvrdá Grean Deal omezení vůbec nepomáhají.

Jak vnímáte postoj české vlády k protestujícím zemědělcům? Na jednu stranu se ministru Výbornému podařilo dojednat ústupky EU např. ve věci tzv. úhorů, na druhou stranu premiér Fiala vzkázal farmářům, že pod tlakem jeho vláda s nikým jednat nebude.

Úhory a byrokracie jsou určitě důležitá témata, ale naprosto marginální. Pokud Evropa bude trvale podporovat nevýrobu potravin, pak budeme ještě rádi za mnohem větší placené úhory, protože produkce obilovin už se v Evropě vyplácet nebude. A jestli pan Fiala neumí jednat pod tlakem, tak bych mu doporučil vrátit se zpět do školy. Tam mu snad vysvětlí, že čeští zemědělci jsou pod obrovským tlakem. Hlavně pod tlakem vlád a byrokratů, kteří viděli krávu jen na obrázku a vůbec nevědí, o čem mluví.

Reformovat unijní zemědělskou politiku chtělo již mnoho generací evropských politiků. V čem je přístup Svobodných, za které kandidujete do Evropského parlamentu, jiný?

My jsme pro změnu zemědělské politiky. Když už celý svět ve všech zemích nějak dotacemi podporuje své zemědělce a musí i Evropa, pak ať jdou dotace na produkci potravin pro lidi. Chceme podporovat zemědělce, kteří dobře hospodaří na své půdě, dodávají organickou hmotu na pole, mají vyrovnanou rostlinnou a živočišnou výrobu, a hlavně vyrábějí potraviny k jídlu. Jsme proti jakýmkoliv nesmyslným nařízením a dotacím směřujícím k nevýrobě potravin a produkci např. energetických plodin jako kukuřice do bioplynek nebo řepky na biopaliva.

Z řepky se má vyrábět kvalitní olej, který je lepší než olivový, a kukuřice má být pro zvířata a pro krávy, aby produkovaly kvalitní české mléko. Z toho se mají pak vyrábět kvalitní české mléčné produkty jako máslo, jogurty, sýry či tvarohy. „Zemědělští energetici“ ať si jdou pro dotace na Ministerstvo průmyslu a obchodu a neodsávají dotace pro zemědělce produkující potraviny. Pak budou potraviny opravdu levné.

Většina komentátorů očekává, že po letošních volbách se poměry sil v Evropském parlamentu přece jen výrazněji změní. Očekáváte, že by tato případná proměna mohla vést také k rychlejším či zásadnějším změnám unijní zemědělské politiky? Mohou vůbec něco takového europoslanci ovlivnit?

Určitě mohou, a doufám, že to udělají. Evropa musí být především konkurenceschopná a nesmí si hrát na spasitele světa. Klimatické změny jsou vážnou hrozbou pro lidstvo, ale zemědělství určitě není tím, které to ovlivňuje. Průmysl, doprava, fosilní paliva, to jsou věci na změnu, ale zemědělství produkující potraviny klimatické změny neovlivní. Obrovská koncentrace na jednom místě, velké lány monokultur, to měňme, ale nelikvidujme zemědělce – potravináře žijící na venkově.

V souvislosti se zemědělstvím se v poslední době v České republice také hodně mluvilo o zavedení spotřební daně u tichého vína, které doposud mělo podobně jako v jiných členských zemích EU z této daně výjimku. Je to podle vás v pořádku a měla by být tato výjimka zachována i do budoucna?

Jsem pro rovné podmínky pro všechny. Když už máme spotřební daň z alkoholu, tak nevím, jaký je rozdíl mezi rumem, pivem či vínem. Navíc si myslím, že to není problém lidový, ale lidovecký.

Převzato z Parlamentních listů

redakčně upraveno

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Pavel Šrámek

Pavel Šrámek

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

Pavel Šrámek

Pavel Šrámek

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31