EU by měla jít příkladem a odstartovat úspory na provozu

EU by měla jít příkladem a odstartovat úspory na provozu

Svobodní apelují na Evropskou unii, aby přispěla v rámci svých možností k minimalizaci tvrdých ekonomických dopadů pandemie COVID-19 a místo zvyšování příspěvků členských států z 1 % HDP na 1,21-1,3 % HDP využila krize ke změně přístupu.

Umožnění pružnějšího čerpání strukturálních fondů pokládají Svobodní za samozřejmost. Podstatně lepší by ovšem bylo, kdyby EU státům peníze ani nebrala a nepřerozdělovala je, ani nepředurčovala jejich použití svými regulacemi.

Proto Svobodní navrhují tato tři mimořádná opatření:

1) Doporučujeme EU odpustit státům na dva roky účastnický poplatek a zároveň si adekvátně o 2/7 snížit svůj sedmiletý rozpočet. Jednotlivé státy budou umět lépe než Unie využít takto ušetřené finanční prostředky.
K ušetření je vhodné podstatně zmenšit byrokratický aparát, včetně výdajů na úřednické a europoslanecké platy. Dále EU může zrušit komisariát pro řešení krizí, a přinejmenším redukovat komisariát pro zdraví a bezpečnost potravin. Oba v posledních měsících osvědčily svoji nepotřebnost. Kromě toho by měla EU ušetřit na svých zahraničních aktivitách a přestat usilovat o paralelní obrannou strukturu dublující NATO.
Kvůli snížení rozpočtu by měla též úměrně omezit množství projektů strukturálních fondů, na které státům přispívá. Pokles u každého státu by měl být úměrný původně plánovanému příspěvku.

2) Doporučujeme EU zrušit nebo přinejmenším o 2 roky odložit realizaci drahé doktríny zvané Green New Deal (Zelený Nový úděl) založené na předpokladu člověkem způsobeného globálního oteplování skrze skleníkové plyny, zejména CO2.
Obrovský hospodářský pokles související s koronavirovou krizí je vynikající příležitostí k posouzení platnosti daného předpokladu. Dle něj by se měl pokles skokově projevit i na množství CO2 v atmosféře a na globální teplotě povrchu Země. Pro prokázání vlivu člověka, je toto podmínka nutná, nikoliv však postačující.
Vzhledem ke zpožděné možnosti vyhodnotit údaje o celosvětově vypouštěném CO2 nebude možné příslušné vědecké posouzení provést dříve, než koncem roku 2021. A to je jeden z důvodů, proč by EU měla realizaci Zeleného údělu přinejmenším o dva roky odložit a tudíž pozastavit jakékoliv utužování v oblasti redukcí CO2. I po zisku těchto informací by měla přínosy podobných politik nadále pečlivě zvažovat.

3) Doporučujeme EU zrušit regulace, které státy na její popud musely dříve zavést a které omezují firmy i jednotlivce v jejich možnosti volby či zdražují energie nebo výrobky.
EU nemá zavádět další regulace, omezující podnikatelské prostředí, a nemá usilovat o společnou daňovou politiku, ničící daňovou konkurenci. Činností EU nesmí docházet k zániku volného trhu pomocí dotačních titulů podporujících neefektivní priority vybrané úředníky a komisemi.

Svobodní s tímto návrhem pro EU zároveň navrhují eurobyrokratům a europoslancům bez rozdílu politické a státní příslušnosti, aby v případě, že EU nesníží dle výše uvedeného návrhu jejich platy, věnovali po dobu svého mandátu 2/7 platu na potírání ekonomických následků krize COVID- 19, a to nejlépe formou příspěvku do fondů pro záchranu živnostníků a malých podnikatelů.

Republikové předsednictvo Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31