Svobodní si připomínají výročí 17. listopadu.

Svobodní si připomínají výročí 17. listopadu.

Tisková zpráva, Praha, 17. 11. 2020

 
Svobodní si dnes připomněli 31. a 81. výročí 17. listopadu. Stanovení přesného data “československého bodu zlomu” ovlivnily události, které se staly přesně před 81 lety a nebyly zrovna pozitivní. 🇨🇿 Právě tragické události ze 17. listopadu 1939, byly vhodnou záminkou pro povolení shromáždění o 50 let později v době, kdy komunistický režim ztrácel pomalu, ale jistě na síle.
 
Proto se náš předseda, Libor Vondráček a první místopředseda, Jan Dočekal v doprovodu dvou pražských zastupitelů (Tomáš Štampach a Radovan Koutský), nejprve vydali k Hlávkovým kolejím, aby položili květinu na místo, kde je 17. listopad zapsán v naší historii černou barvou.
 
„Boj za svobodu a odpovědnost nikdy nekončí a my nesmíme zapomínat na naše předky, kteří za ní položili v listopadu 1939 život. Neměli bychom tedy ani zapomínat, že dnešek je v souvislosti s tím i “mezinárodním dnem studenstva“,“ uvedl Libor Vondráček důvody, proč první kroky Svobodných vedly k Hlávkově koleji.
 
Odtud zamířili Svobodní na Národní třídu, kde opět položili kytici a zapálili svíčku. ✌️ Radovan Koutský, první porevoluční starosta města Jáchymov, na místě zavzpomínal na atmosféru i počasí, které tu panovalo 17. 11. 1989. „Jsem rád, že tu s námi Radovan, jako očitý svědek události, opět byl. Díky jeho vyprávění si lépe uvědomujeme, že i když nemusíme souhlasit se vším, co se v našem státě od té doby odehrálo, vydali jsme se v následujících týdnech po 17. 11. 1989 jako země tím jednoznačně správným směrem. 🇨🇿 Pryč od vlády jedné strany. Pryč z izolace. Pryč z područí mocného souseda. Vydali jsme se směrem ke svobodným volbám a svobodě slova, směrem ke svobodě a odpovědnosti jednotlivce, směrem, který není radno měnit, protože cesta zpět se může hledat hodně složitě,“ řekl o účasti na místě náš předseda Libor Vondráček.
 
Naší účastí jsme chtěli poděkovat těm, kteří se postavili zločinnému režimu, abychom se na něj dnes mohli dívat jen jako na smutnou kapitolu 40 let naší historie, kterou není radno opakovat. Před tím, abychom opakování tohoto období šli naproti, varoval dnes na svém Facebooku i senátor Jaroslav Chalupský, zvolený za Svobodně v obvodu Pelhřimov:
 
„Dnes je významný den! Jeden z mála historických mezníků, který si osobně pamatuji a nemám ho předžvýkaný z učebnic. Mám osobně zažitou emoci z toho roku 1989 i z let následujících. Mohu porovnávat různé časové okamžiky v té jednatřicetileté epoše. Mám pocit, že se po spirále dostáváme opět do bodu, kdy bude opět potřeba bojovat za svobodu a demokracii. My si ji totiž necháváme sami okusovat, necháváme se balamutit, necháváme se svazovat „bohulibými pentlemi“ a často pro stromy přehlédneme les. Nenechme si to. Snažme se vidět smysl a nenechat si kvůli emocím zatemnit mozek! Ďábel je totiž skryt v maličkostech. O jednom nicotném příkladu jsem cítil potřebu napsat pár řádek. Je to taková „slepičí kauza“, ale důležitá, je podstata. Obávám se, že nejde o welfare slepic, na který to bylo navlečeno, ale o vajíčkový byznys. Člověk, jeho svoboda a demokratické principy, musí být vždy číslo jedna na zřeteli!“
 

 

PhDr. Marek Hejduk, LL. M., MBA – tiskový mluvčí

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31