Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Současný socík už nejde reformovat. Hnůj zůstane hnojem a pouze nahrává Fialovi, myslí si Zálom ze Svobodných

Současný socík už nejde reformovat. Hnůj zůstane hnojem a pouze nahrává Fialovi, myslí si Zálom ze Svobodných

Místopředseda Svobodných a berounský zastupitel Luboš Zálom si při popisu současné politické situace nikdy servítky nebere. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz tentokrát rozcupoval nejen argumentaci propagátorů Istanbulské úmluvy, kterou na své poslední schůzi odmítl Senát, ale také vysvětlil, proč nejen prezidentem Petrem Pavlem propagované přijetí eura je cestou k celokontitentální inflační krizi. Navíc podle Luboše Záloma jsou Andrej Babiš i Petr Fiala dvěma stranami stejné falešné mince.

Senát na své lednové schůzi rozdílem dvou hlasů nepodpořil přijetí Istanbulské úmluvy. Je to podle vás správný krok? A co je špatně na tom ratifikovat mezinárodní úmluvu, která chce potírat násilí ve společnosti?

A ono se před sepsáním Istanbulské úmluvy nepotíralo násilí ve společnosti? Zastánci tohoto dokumentu vytvářejí dojem, že jde o jakýsi historický milník, který odděluje éru nějakého všeobecného středověkého a za společenskou normu pokládaného násilí od osvícené éry, v níž se všichni budeme mít rádi a násilí, zejména tedy asi násilí vůči ženám, rázem zmizí. Jeden poslanec poté, co úmluvu odmítl Senát, napsal na svůj twitter, že se musel podívat do kalendáře, jestli máme 21. století nebo hluboký středověk. Takové hysterické projevy jsou směšné. Násilí přece řešíme, jsme civilizovaná společnost. Trestní zákoník pokrývá celou škálu projevů násilí. Jak to může nějaká politická úmluva vylepšit? Všichni přece víme, že Istanbulská úmluva je o něčem úplně jiném. O posílení vlivu tzv. lidskoprávních neziskovek. O posílení jejich politické moci, která se ovšem neopírá o žádný demokratický mandát. A samozřejmě také o překrucování pojmů, o zavádění ohebného a nesmyslného pojmu gender do reálné politické praxe.

Skutečně si někdo myslí, že zastánci Istanbulské úmluvy mají na srdci bezpečí žen od obtěžování, od domácího násilí nebo od hrozby znásilnění? Francie, tu všichni pokládáme za osvícenou a vyspělou zemi, Istanbulskou úmluvu ratifikovala. Zároveň čelí nebývalé vlně násilí vůči ženám. Park kolem Eiffellovy věže se tím stal pověstným. Francouzští politici problém dlouhodobě přehlížejí. Proč? Protože pachatelé jsou zpravidla imigranti. Jediné, na co se zmohli, je diskuse o tom, zda park oplotit a na noc zavírat. To je jejich způsob řešení násilí na ženách. Vyspělá Francie, která ratifikovala Istanbulskou úmluvu a která je nám, barbarům, kteří jsme Istanbulskou úmluvu odmítli, představována jako vzor. O boj proti násilí vůči ženám tady skutečně nejde. S trochou nadsázky, Dominik Feri, tato kdysi vycházející a dnes už hluboko zapadlá hvězda naší progresivní politiky, byl pro ratifikaci Istanbulské úmluvy nebo proti?

A vůbec, násilí ve společnosti, to je přece mnohem širší téma. Můžeme si věci lakovat narůžovo, ale ve skutečnosti jsme společností, která má násilí hluboce zakořeněné ve své politické praxi. Není stát a politika v pojetí naší politické reality jedním velkým projevem násilí jedné skupiny občanů vůči skupině jiné? Jestliže jedna voličská skupina volá po vyšším zdanění jiné skupiny, není to ve skutečnosti projev násilí? Ale to je téma, které by vydalo na samostatný rozhovor…

Svobodní spustili kampaň, ve které zdůrazňujete, že chcete ochránit českou korunu před zavedením eura. Na druhou stranu někteří ekonomové tvrdí, že by nás právě společná evropská měna ochránila proti inflaci. Co si o tom myslíte?

Postoje zastánců přijetí eura připomínají spíše náboženské vytržení než nějaký projev ucelených ekonomických názorů. Je to něco jako kargo kult, tedy jev, kdy nějaká méně vyspělá kultura bez rozmyslu přijímá určité vnější projevy vyspělejší kultury jako rituál, bez ohledu na kontext nebo na další podmínky takového kulturního projevu. A zastánci eura skutečně pokládají náš stát za méně vyspělý, než jaké jsou státy, které euro přijaly. Pro ně je přijetí eura opravdu především rituálem. A proto nemohou své postoje nijak racionálně obhájit. Tvrdit, že euro je bariérou proti inflaci, je přece úplný nesmysl. Nejenomže máme hned vedle příklad Polska, které si i navzdory tomu, že si uchovalo svoji měnu, nebo možná právě proto, vede velmi dobře a dosahuje vynikajícího růstu své ekonomiky, což mu umožní následky inflace překonat, a nejenomže můžeme ukázat na země eurozóny, které naopak inflace zasáhla ještě drtivěji, především je podle mě potřeba si uvědomit, že samotné euro má obrovský inflační potenciál. Vzpomeňme si na minulou finanční krizi a na kvantitativní uvolňování. Evropská centrální banka tehdy napumpovala do ekonomiky obrovské množství eur. A je připravena něco podobného udělat kdykoliv, kdy by se v ekonomice objevil další nepřehlédnutelný problém. Samozřejmě že v tak velké ekonomice, jakou je eurozóna, lze očekávat, že se peníze vyrobené jen tak z luftu někam uklidí. Do finančních titulů, zkrátka někam mimo spotřební koš, z něhož se počítá inflace.

Ostatně růst cen energií, nebyl to právě jeden z projevů inflace eura? Peníze, které byly mohutně investovány do obchodovatelných emisních povolenek, nejsou to právě ty peníze, které ECB „kvantitativně uvolnila“ a které dosud odpočívaly na účtech investičních společností, které do té doby neměly kam investovat? Mít vlastní korunu, kde se chybná politika velmi rychle projeví třeba zvýšenou inflací, na niž je nutné rychle reagovat, vidím spíše jako výhodu. Stejně tak je pro mě výhoda mít konkurenci jednotlivých národních měn. Je to zkrátka něco, co nedovolí problémy zametat pod koberec příliš dlouho. Až se plně projeví inflační potenciál eura, bude to obrovský průšvih a pro mnohé země bude pozdě.

Euro je podle mě pomalou, ale jistou cestou k obrovské, drtivé a celokontinentální inflační krizi. Myslím, že důkladná četba děl ekonomů, jako byl například Murray Rothbard, mi k tomu dává téměř jistotu. Ostatně právě knihu tohoto ekonoma nazvanou Peníze v rukou státu bych doporučil každému, kdo si snad myslí, že integrace měn do jedné velké fiat měny je správnou cestou. Rothbard podle mě ukazuje přesvědčivě, že je to cesta k inflaci.

Napsal jste, že nákup stíhaček F-35 pokládáte za jeden z mála správných kroků této příšerné a nekompetentní vlády plné hlupáků a hochštaplerů. Proč zrovna největší nákup v historii české armády takto chválíte?

Protože nereaguje pouze na současnou situaci, ale je daleko více cestou k řešení důležitého aspektu naší bezpečnosti na mnoho let dopředu. Celý systém bude sloužit České republice minimálně třicet let. F-35 nejsou jen stíhačky, jde o ucelený, integrovaný systém. Zapojuje nejmodernější technologie a jako systém bude dále rozšiřitelný a modifikovatelný. Kde budou za třicet let gripeny? Dále považuji za důležité, že stejné stíhačky budou mít i další evropské země, z nich za nejdůležitější považuji Polsko. Jestliže nyní chápeme Rusko jako dlouhodobou vojenskou hrozbu, Polsko nepochybně tuto skutečnost pociťuje daleko silněji. Kdyby došlo na nejhorší, bude právě Polsko pro nás důležitým partnerem, lépe řečeno spolubojovníkem. Na druhou stranu je potřeba uznat, že stíhačky F-35 jsou velmi luxusní záležitost, a námitky, že si ji nemůžeme dovolit, jsou samozřejmě pádné. Jestliže vláda neřeší otázku financí, může se nám to vymstít. Skutečnost, že současná vláda ale nedokáže finance řešit, podle mě ale není sama o sobě relevantní vůči otázce, jaké pořídit vybavení pro naši armádu. Máme se spokojit s něčím horším jen proto, že se v tuto chvíli potýkáme s ekonomickými problémy a naše ekonomika není tak výkonná, jak by mohla být? Znovu musím zmínit Polsko, které by nám v této věci mělo být vzorem. Ještě ale zpět ke stíhačkám. Jako laik mám jedinou možnost: Studovat názory bezpečnostních a vojenských analytiků, než si sám udělám nějaký obrázek, který nebude zamlžen nějakou dojmologií. Na straně odpůrců nákupu F-35, ale i na straně jeho zastánců však spatřuji více dojmologie a emocí než strohých faktů. Pro mnohé zastánce nákupu F-35 je například zásadní, že tím posílíme naše transatlantické vazby. Stejně tak je to zásadní pro mnohé odpůrce. Pro mě je to nepodstatné. Důležité je přece hlavně to, zda jde o dobrý zbraňový systém nebo ne.

Co jsou podle vás ty další kroky vlády Petra Fialy, za které byste kabinet pochválil?

Tady budu stručný. Skutečně takových kroků není mnoho, a já bych kromě nákupu amerických stíhaček jmenoval jen jeden jediný: zrušení EET. Můžeme se pouze ptát, jestli tento krok dostatečně vyváží vše to špatné, co Fialova vláda částečně z hlouposti a neschopnosti, částečně snad i ze zlotřilosti napáchala. A byla by to jen řečnická otázka. Odpověď je jasná. Tím ovšem nechci tvrdit, jak si to snad někteří odpůrci této příšerné vlády malují, že budoucí Babišova vláda bude kvalitativně lepší. Babiš a Fiala jsou dvěma stranami stejné falešné mince.

Vláda čelí historicky nejnižší důvěře veřejnosti a její kritika sílí z mnoha stran. Symbolickou „třešničkou“ byl pak incident, kdy dva muži vyházeli před úřad vlády hromadu hnoje. Je to podle vás správná forma protestu?

Protestovat proti něčemu může být cenné a ospravedlnitelné, ale jen jako první krok. Protestovat proti něčemu se ale velmi rychle vyčerpá. Proti Fialově vládě protestuje kde kdo. A mě daleko více zajímá, pro co všichni ti odpůrci vlastně jsou? Jaké hodnoty zastávají? Jaká řešení problémů navrhují? Nejsou náhodou ve skutečnosti úplně stejní socialisté jako současná vláda? Nejsou to náhodou úplně stejní nepřátelé svobody? Zásadní otázka by měla znít: Jste pro čistý kapitalismus, nebo jste proti němu? Chcete se snažit naši zemi přibližovat k čistému kapitalismu tak blízko, jak to jen půjde, nebo se od něj naopak budete chtít vzdalovat? Jestliže jste proti čistému kapitalismu, pak jste ze stejného těsta jako Petr Fiala a jeho kolegové. A ze stejného těsta, jako je Andrej Babiš. A máte stejný potenciál naší republice škodit. Protože tou zásadní změnou, kterou potřebujeme, je zkrátka více svobody, více trhu, tedy více kapitalismu. Současný socík už nejde reformovat. Zachrání nás masivní deregulace a odstátňování, něco podobně razantního, co tuto zemi vytáhlo z bahna začátkem 90. let. Chcete skutečně takovou změnu? Pak máte jedinou možnou volbu: Svobodné. Já si nedělám iluze o tom, na jakou stranu se řadí naprostá většina odpůrců Fialovy vlády, včetně těch dvou kydačů hnoje. Kdyby si přáli pro tuto zemi více svobody a kapitalismu, zvolili by si nepochybně jiný způsob protestu. Hnůj není argument. Hnůj zůstane napořád jenom hnojem. Navíc takový způsob dává této vládě pohodlnou možnost říkat, že proti ní vystupují skutečně jenom primitivové bez argumentů. 

Patříte mezi hlasité kritiky evropské zelené politiky. Zároveň jste však upozornil na to, že nestačí proti ní argumentovat jen ekonomicky. Jak tedy?

Ekonomické argumenty jsou velmi cenné a mají svoji nezastupitelnou roli. Ale já je pokládám spíše za měkké. Daleko silnější argumenty nabízí pozice filozofie a především morálky. Ekonomie nám ukazuje, jak ničivý potenciál zelená politika má, jak poškodí naši energetiku, zkrátka jak kvůli ní můžeme zchudnout. Ale co když si lidé ve skutečnosti zchudnutí přejí? Co když zchudnutí vidí jako morální imperativ. Lidé se vždy snaží jednat podle toho, co považují za správné. Za morální. A jestliže ze všech stran slyšíme, že naše pohodlí a blahobyt je zlem, že kvůli tomu trpí příroda, že tím nenávratně ničíme naši planetu, a že kvůli tomu budou příští generace žít ve spáleném a mrtvém světě, morální otázka je nastolena jasně. Mám usilovat o svůj blahobyt, nebo ne? Morální masírka, které jsou v tomto duchu vystaveny děti ve školách, je drtivě účinná. I když těch studentů, kteří aktivně vystupují na demonstracích Fridays for Future, je spíše málo, je to spíše vrcholek ledovce. Těch ostatních, kteří sice nikde nevystupují, ale přesto jsou přesvědčeni, že náš blahobyt je něčím zlým, je velmi mnoho. Jestliže mnozí trpí něčím, čemu jsme si zvykli říkat klimatický žal, je to vlastně automatický emocionální projev přijetí morálky, která jim říká, že všude kolem nich je zlo, které ničí svět. Vidí kolem sebe blahobyt, tedy podle nich zlo. Nejde ani tak o žal z toho, že náš svět shoří, ale o to, že společnost není tak morální, jak by si oni představovali. Nebo jaká představa je jim vštípena. Když jsme před časem s kolegy ze strany Svobodných navštívili akci klimatických záškoláků Fridays for Future a snažili jsme se s nimi diskutovat, nakonec jsme vždy skončili na poli morálky. „Vám jde jen o váš vlastní plný pupek, jde vám jen o vaše ego,“ to byl jejich argument. Protože oni ten plný pupek, tuhle vulgarizovanou metaforu blahobytu prostě pokládají za zlo. Myslíte si, že takové studenty lze přesvědčit grafem, který ukáže, že kvůli zelené politice si jen menšina z nás bude schopna dovolit vlastní auto, vlastní bydlení nebo létat každý rok na dovolenou? Podle nich je to správné.

Takže argumentace musí jít jinudy: Člověk musí získávat a uchovávat své rozumem rozpoznané a do nějakého systému zařazené hodnoty, přičemž tou hlavní hodnotou je vlastní život. Musí být egoista, protože jinak se svých hodnot vzdává, což je v konečném důsledku popřením svého vlastního života. Nemáme jinou možnost, jak získávat hodnoty, než je realita kolem nás, tedy naše planeta. Musíme využívat naši planetu, jinak zemřeme. Využívat naši planetu je morálním dobrem, zatímco zelená politika je postavena na morálce smrti. To je jen velmi zjednodušeně řečeno, a těchto pár vět samozřejmě nemůže vyvážit promyšlenou masírku, které jsou děti vystaveny snad už od první třídy. Rozhodně ji nelze překonat z pozice politiky. Jsou potřeba intelektuální a kulturní autority, které budou schopné říct jasně a kategoricky: Racionální sobectví je dobrem. Bohužel, nikoho takového zde není vidět.

A proto samozřejmě ekonomické argumenty nijak neshazuji. Buďme rádi alespoň za ně, protože díky nim jsme snad schopni tu a tam udělat jeden krok vzad, než zase zastánci zelené politiky udělají dva kroky dopředu, zkrátka koupíme si díky nim trochu času. A můžeme doufat, že i ti zelení mládežníci, kteří protestují za klima, budou nuceni se zamyslet nad důsledky svých myšlenek, pokud by skutečně byli nuceni zchudnout až nad míru, která pro ně již bude znamenat existenční problém. Jak se pak ale vyrovnají s vnitřním konfliktem mezi tím, co pokládají za morální ideál a mezi nutností zachovat svůj život na nějaké snesitelné materiální úrovni, to je otázka… 

S tím, jak se blíží volby do Evropského parlamentu, tak vyplouvají na povrch informace o předvolebních koalicích. Dlouho se spekulovalo o tom, že Svobodní spojí síly s Motoristy sobě právě kvůli postoji ke Green Dealu. Nakonec je vše jinak a Motoristé uzavřeli koalici s Přísahou. Proč se tak stalo?

S hnutím Motoristé jsme jednali, nabídli jsme velmi racionální podmínky pro spolupráci, ale především personální představy Motoristů byly poněkud jiné a nesešly se s těmi našimi. Můžu prohlásit, že pro dohodu jsme udělali maximum. Pro nás je téma zelené politiky velmi důležité, ale vlastně je tématem pouze dílčím. Zásadním tématem je pro nás svoboda a jako celek. Neumíme si představit, že bychom byli pro svobodu, jde-li, dejme tomu o zákaz spalovacích motorů, ale zároveň bychom byli vůči obhajobě svobody vlažní u témat, jako jsou daně, svoboda projevu nebo třeba kovidová politika. Motoristé jsou pro mě hnutím jednoho tématu. Jaký je jejich pohled na jiné otázky než zelená politika, není příliš známo. Nedělám si iluze o tom, jak se na svobodu jednotlivce dívá Přísaha. Daleko důležitější ale je, že Svobodní postupně navazují spolupráci s jinými pravicovými stranami a osobnostmi. Naše myšlenka integrovat pravicové síly v této zemi se postupně naplňuje. Zatím jde například o Stranu soukromníků České republiky nebo o ekonomku Markétu Šichtařovou, a spolupráce s dalšími se rýsuje. Do eurovoleb tak pravicovým voličům nabídneme opravdu silnou kandidátku. 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31