Šichtařová: To si představují jak?

Šichtařová: To si představují jak?

Vládní TOP 09 v polovině mandátu představila svou vizi „Česko musí zrychlit“, plán, jak nakopnout ekonomický růst Česka. „Jen rétorické bezobsažné cvičení. Nechce se mi to ani komentovat, je to ztráta času. S blbostmi se nediskutuje, dává jim to jen váhu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Kdyby mělo platit Fialovo heslo z billboardů „Děláme, co je třeba“, musela by jeho vláda především vyrovnat veřejné finance. Pro začátek škrtnout alespoň 250 miliard na dotacích. To, že jsme dotační ekonomika, nám bere konkurenceschopnost a efektivitu, a také způsobuje inflaci.

Podle statistického úřadu Eurostat klesla míra inflace v Evropské unii v září na 4,9 %, v eurozóně na 4,3 %. Nejnižší míru inflace mělo Nizozemsko (-0,3 %), Dánsko (0,6 %) a Belgie (0,7 %). Nejvyšší zůstává v Maďarsku, kde činí 12,2 %. Následuje Rumunsko (9,2 %), Slovensko (9,0 %), Island (8,5 %) a Česko, kde podle metodiky Eurostatu dosahuje inflace výše 8,3 %. Jak byste tyto údaje okomentovala ve světle toho, že v září minulého roku byla v celé Evropské unii míra inflace 10,9 %, v eurozóně 9,9 %, v Česku 17,8 % a v Maďarsku 20,7 %?

Jak vidno, inflace zpomaluje všude, tedy zjevně je to globální jev. Tedy není to zásluha toho kterého státu, je to výraz globálního monetárního nastavení. Mnohem zajímavější, než tento trend, jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Někdo by třeba z neznalosti mohl vyvodit, že inflace je vyšší v zemích, které nemají euro. Ale to je zjevně nesmysl, ze dvou důvodů: Zaprvé, na Slovensku je inflace jedna z nejvyšších. A současně není stejná v každé zemi platící eurem. Pravda je totiž taková, že vyšší inflace je v těch zemích, které se dopustily rozvolněnější fiskální, případně monetární, politiky. Proto také je inflace tak vysoká u nás – viz předchozí konání vlád ve fiskální oblasti.

Bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že ho velice zaujal billboard Petra Fialy, který se vynořil po Česku, na němž stojí „Děláme, co je třeba“. Označil to za do nebe volající sebejistotu, ačkoli je ekonomika v naprosto tragickém stavu a všichni lidé vědí, že vláda nedělá, co je třeba. Jde o zřejmou nadsázku, protože ekonomika v naprosto tragickém stavu vypadá určitě jinak než ta naše nynější. Ale dá se jen tak jednoduše říct, co je třeba, aby vláda dělala?

Ano, dá se to říci. Je především potřebné vyrovnat veřejné finance, a to ne konsolidačním balíčkem, který toho mnoho nezkonsoliduje – ale především škrtáním výdajů. A potom – ale to s tím úzce souvisí – je třeba škrtnout pro začátek alespoň 250 miliard na dotacích. A pořád bude ještě další prostor v dotacích škrtat. Právě to, že jsme dotační ekonomika, je jedním z nejhorších jevů české ekonomiky, který nám opravdu výrazně bere konkurenceschopnost a efektivitu, a také způsobuje inflaci.

Vládní TOP 09 v polovině mandátu představila svou vizi „ Česko musí zrychlit “. Jde o plán, jak nakopnout ekonomický růst Česka, který je v tuto chvíli za růstem úspěšných evropských zemí. Celou vizi rozdělila na devět úkolů – počet pro TOP 09 nejen symbolický: 1) Odbrzdit investice. 2) Dostat energetiku do vyšších obrátek. 3) Poslat peníze z EU správným směrem. 4) Zrychlit inovace. 5) Rozběhnout pořádně digitalizaci. 6) Rychleji se rozhodovat. 7) Zrychlit a usnadnit výběr daní. 8) Okysličit pracovní trh. 9) Poklusem k euru. – Jak takto naformulovanou vizi, případně některé její konkrétní body, hodnotíte?

Odbrzdit investice – to si jako TOP 09 představuje jak? On někdo zařadil ruční brzdu? Někdo firmám zakázal investovat? Jen rétorické bezobsažné cvičení.

Dostat energetiku do vyšších obrátek – to jako že znovu otevřeme uhelné elektrárny, abychom vyráběli více energie? Jo, to by dávalo smysl, ale proč jen mi něco říká, že přesně takhle to TOPka nemyslí?

Poslat peníze z EU správným směrem – jako že z jedněch dotací uděláme jiné dotace? Žádné peníze od Evropské unie nejsou správně. Protože žádné dotace nejsou správně.

Zrychlit inovace – inovace podporovaná státem je protimluv. Kde se objeví stát, tam končí inovace. To je statistika.

A tak dál a dál. Nechce se mi to ani komentovat, je to ztráta času. S blbostmi se nediskutuje, dává jim to jen váhu.

Dočetl jsem se, že český investor mohl v několika posledních měsících použít jednu zcela triviální taktiku, jak přijít k penězům: Pouhá výměna korun za americké dolary by mu vydělala od poloviny července téměř deset procent, protože právě o tolik dolar za pouhé tři měsíce přerostl českou měnu. Je běžné, že investoři sázejí na kurzové změny, nebo je to jen taková perlička, že se pro zajímavost ex post použije závěr, když už jsou známa data a po bitvě umí být každý generálem?

Spekulace na FX trhu patří k těm nejrizikovějším na finančním trhu. Třeba spekulace s komoditami je proti spekulacím na devizovém trhu „brnkačka“. Tohle vážně nikomu nedoporučuji. Protože by to mohlo skončit jako v kasinu. Jednou vyděláš, jednou tragicky proděláš.

Neříkám, že spekulace na FX trhu je nesmysl, ale vážně to není pro průměrného človíčka. Takže tady byl zase někdo chytrý ex post.

Německo už loni uzavřelo s Katarem kontrakt na dodávku plynu po dobu 15i let, aktuálně se přidaly Nizozemsko a Francie, jimž bude Katar dodávat plyn podle uzavřených smluv dokonce po dobu 27 let. V souvislosti s tím se ale zmiňuje, že Katar je stěžejním sponzorem Hamásu; takže může nepřímo ovlivňovat postoj EU k Palestině i k Izraeli. Často je slyšet, že politika by se neměla tahat do sportu, jak je to ve vztahu politiky a ekonomiky, mělo by platit to samé?

Já v zásadě nemám až tak velký problém s čistým obchodem; s čím mám zásadní problém, to jsou dotace. „Pomoc“ EU pro Gazu se zdvojnásobí. Spíš než pomoc bychom to ale měli nazývat financováním terorismu, protože, byť se EU tváří, že tyhle peníze nemají s terorismem nic společného, jsem přesvědčena o tom, že nemá naprosto žádnou kontrolu nad tím, kde končí. Proč vůbec má co EU posílat peníze Gaze, a ne třeba Izraeli? Co vůbec má co EU posílat peníze KAMKOLIV? Takže začněme s tím, že přestaneme podporovat terorismus; teprve potom třeba můžeme řešit, kde nakupujeme suroviny.

Situaci, kdy Maďarsko blokuje pomoc Evropské unie Ukrajině, označila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová za zářný příklad toho, proč je nutné přehodnotit jednomyslné rozhodování. Nechat se vydírat jedním státem je podle ní v demokracii nepřípustné. Dá se proti jejímu argumentu něco namítnout?

Dá se třeba odpovědět, že nevím, proč by se suverénní Maďarsko mělo nechat vydírat jednou českou pirátkou.

zdroj: svobodny-svet.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31