Šichtařová: To si představují jak?

Šichtařová: To si představují jak?

Vládní TOP 09 v polovině mandátu představila svou vizi „Česko musí zrychlit“, plán, jak nakopnout ekonomický růst Česka. „Jen rétorické bezobsažné cvičení. Nechce se mi to ani komentovat, je to ztráta času. S blbostmi se nediskutuje, dává jim to jen váhu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Kdyby mělo platit Fialovo heslo z billboardů „Děláme, co je třeba“, musela by jeho vláda především vyrovnat veřejné finance. Pro začátek škrtnout alespoň 250 miliard na dotacích. To, že jsme dotační ekonomika, nám bere konkurenceschopnost a efektivitu, a také způsobuje inflaci.

Podle statistického úřadu Eurostat klesla míra inflace v Evropské unii v září na 4,9 %, v eurozóně na 4,3 %. Nejnižší míru inflace mělo Nizozemsko (-0,3 %), Dánsko (0,6 %) a Belgie (0,7 %). Nejvyšší zůstává v Maďarsku, kde činí 12,2 %. Následuje Rumunsko (9,2 %), Slovensko (9,0 %), Island (8,5 %) a Česko, kde podle metodiky Eurostatu dosahuje inflace výše 8,3 %. Jak byste tyto údaje okomentovala ve světle toho, že v září minulého roku byla v celé Evropské unii míra inflace 10,9 %, v eurozóně 9,9 %, v Česku 17,8 % a v Maďarsku 20,7 %?

Jak vidno, inflace zpomaluje všude, tedy zjevně je to globální jev. Tedy není to zásluha toho kterého státu, je to výraz globálního monetárního nastavení. Mnohem zajímavější, než tento trend, jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Někdo by třeba z neznalosti mohl vyvodit, že inflace je vyšší v zemích, které nemají euro. Ale to je zjevně nesmysl, ze dvou důvodů: Zaprvé, na Slovensku je inflace jedna z nejvyšších. A současně není stejná v každé zemi platící eurem. Pravda je totiž taková, že vyšší inflace je v těch zemích, které se dopustily rozvolněnější fiskální, případně monetární, politiky. Proto také je inflace tak vysoká u nás – viz předchozí konání vlád ve fiskální oblasti.

Bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že ho velice zaujal billboard Petra Fialy, který se vynořil po Česku, na němž stojí „Děláme, co je třeba“. Označil to za do nebe volající sebejistotu, ačkoli je ekonomika v naprosto tragickém stavu a všichni lidé vědí, že vláda nedělá, co je třeba. Jde o zřejmou nadsázku, protože ekonomika v naprosto tragickém stavu vypadá určitě jinak než ta naše nynější. Ale dá se jen tak jednoduše říct, co je třeba, aby vláda dělala?

Ano, dá se to říci. Je především potřebné vyrovnat veřejné finance, a to ne konsolidačním balíčkem, který toho mnoho nezkonsoliduje – ale především škrtáním výdajů. A potom – ale to s tím úzce souvisí – je třeba škrtnout pro začátek alespoň 250 miliard na dotacích. A pořád bude ještě další prostor v dotacích škrtat. Právě to, že jsme dotační ekonomika, je jedním z nejhorších jevů české ekonomiky, který nám opravdu výrazně bere konkurenceschopnost a efektivitu, a také způsobuje inflaci.

Vládní TOP 09 v polovině mandátu představila svou vizi „ Česko musí zrychlit “. Jde o plán, jak nakopnout ekonomický růst Česka, který je v tuto chvíli za růstem úspěšných evropských zemí. Celou vizi rozdělila na devět úkolů – počet pro TOP 09 nejen symbolický: 1) Odbrzdit investice. 2) Dostat energetiku do vyšších obrátek. 3) Poslat peníze z EU správným směrem. 4) Zrychlit inovace. 5) Rozběhnout pořádně digitalizaci. 6) Rychleji se rozhodovat. 7) Zrychlit a usnadnit výběr daní. 8) Okysličit pracovní trh. 9) Poklusem k euru. – Jak takto naformulovanou vizi, případně některé její konkrétní body, hodnotíte?

Odbrzdit investice – to si jako TOP 09 představuje jak? On někdo zařadil ruční brzdu? Někdo firmám zakázal investovat? Jen rétorické bezobsažné cvičení.

Dostat energetiku do vyšších obrátek – to jako že znovu otevřeme uhelné elektrárny, abychom vyráběli více energie? Jo, to by dávalo smysl, ale proč jen mi něco říká, že přesně takhle to TOPka nemyslí?

Poslat peníze z EU správným směrem – jako že z jedněch dotací uděláme jiné dotace? Žádné peníze od Evropské unie nejsou správně. Protože žádné dotace nejsou správně.

Zrychlit inovace – inovace podporovaná státem je protimluv. Kde se objeví stát, tam končí inovace. To je statistika.

A tak dál a dál. Nechce se mi to ani komentovat, je to ztráta času. S blbostmi se nediskutuje, dává jim to jen váhu.

Dočetl jsem se, že český investor mohl v několika posledních měsících použít jednu zcela triviální taktiku, jak přijít k penězům: Pouhá výměna korun za americké dolary by mu vydělala od poloviny července téměř deset procent, protože právě o tolik dolar za pouhé tři měsíce přerostl českou měnu. Je běžné, že investoři sázejí na kurzové změny, nebo je to jen taková perlička, že se pro zajímavost ex post použije závěr, když už jsou známa data a po bitvě umí být každý generálem?

Spekulace na FX trhu patří k těm nejrizikovějším na finančním trhu. Třeba spekulace s komoditami je proti spekulacím na devizovém trhu „brnkačka“. Tohle vážně nikomu nedoporučuji. Protože by to mohlo skončit jako v kasinu. Jednou vyděláš, jednou tragicky proděláš.

Neříkám, že spekulace na FX trhu je nesmysl, ale vážně to není pro průměrného človíčka. Takže tady byl zase někdo chytrý ex post.

Německo už loni uzavřelo s Katarem kontrakt na dodávku plynu po dobu 15i let, aktuálně se přidaly Nizozemsko a Francie, jimž bude Katar dodávat plyn podle uzavřených smluv dokonce po dobu 27 let. V souvislosti s tím se ale zmiňuje, že Katar je stěžejním sponzorem Hamásu; takže může nepřímo ovlivňovat postoj EU k Palestině i k Izraeli. Často je slyšet, že politika by se neměla tahat do sportu, jak je to ve vztahu politiky a ekonomiky, mělo by platit to samé?

Já v zásadě nemám až tak velký problém s čistým obchodem; s čím mám zásadní problém, to jsou dotace. „Pomoc“ EU pro Gazu se zdvojnásobí. Spíš než pomoc bychom to ale měli nazývat financováním terorismu, protože, byť se EU tváří, že tyhle peníze nemají s terorismem nic společného, jsem přesvědčena o tom, že nemá naprosto žádnou kontrolu nad tím, kde končí. Proč vůbec má co EU posílat peníze Gaze, a ne třeba Izraeli? Co vůbec má co EU posílat peníze KAMKOLIV? Takže začněme s tím, že přestaneme podporovat terorismus; teprve potom třeba můžeme řešit, kde nakupujeme suroviny.

Situaci, kdy Maďarsko blokuje pomoc Evropské unie Ukrajině, označila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová za zářný příklad toho, proč je nutné přehodnotit jednomyslné rozhodování. Nechat se vydírat jedním státem je podle ní v demokracii nepřípustné. Dá se proti jejímu argumentu něco namítnout?

Dá se třeba odpovědět, že nevím, proč by se suverénní Maďarsko mělo nechat vydírat jednou českou pirátkou.

zdroj: svobodny-svet.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31